Farma Blatnička > Zelenina > Kukuřice
Kukuřice
Kolik druhů kukuřice znáte?
Jednu – žlutou? Dva – v konzervě a pukancovou, z níž se vyrábí popcorn? Tři – v konzervě, pukancovou a vařený klas, který si kupujete třeba v létě na plovárně? Ať tak či onak, moc dobře na tom tedy nejste…
Evropa zná kukuřici již od roku 1493, kdy ji do Španělska dovezl Kryštof Kolumbus. Kukuřice byla základní potravinou původních obyvatel Střední a Jižní Ameriky již několik tisíciletí před příchodem prvního Evropana do Ameriky a je jí i nadále. Nejstarší kukuřičné zrno bylo objeveno v Mexiku a jeho stáří se odhaduje na 7 000 let. V Evropě se nicméně prosadila pouze hrstka odrůd této úžasně variabilní plodiny všestranného použití. Kukuřičné zrno může být prakticky všech barev, tvarů a velikostí. A když píšeme všech, myslíme opravdu všech. Nejmenší zrno má pukancová kukuřice, největší peruánská odrůda Choclo (až 2 cm v průměru). Co se barev týče, zrno může být (samozřejmě v plné zralosti :-)) bílé, žluté, růžové, červené, modré, purpurové, fialové, černé či zelené včetně přechodových odstínů, a dokonce i vícebarevné.
Na naší farmě nyní pěstujeme kolem 30 různých odrůd kukuřice vskutku všestranného využití.
Golden Bantam je stará odrůda, díky níž si sladká kukuřice získala svou oblibu, která trvá dodnes. Vyšlechtil ji zahradník z amerického Greenfieldu v Massachusetts, který chtěl nejranější kukuřici ve městě. A to se mu podařilo. Od uvedení na trh v roce 1902 si tato lahůdková kukuřice získala všeobecnou popularitu; pro její vynikající chuť a kvalitu chtěli lidé již pouze tuto odrůdu. Cukrová kukuřice se konzumuje vařená v mléčné zralosti.
Kromě klasické žluté cukrové kukuřice pěstujeme také odrůdy bílé a červené. V případě potřeby tak můžete vykouzlit hezké barevné trio (bílá – žlutá – červená), což se hodí, pokud se třeba chcete předvést před tchyní, zamachrovat před kamarády nebo ohromit dámu vašeho srdce, až přijde na večeři.
Peruánská odrůda kukuřice Choclo [čtěte čoklo] je královnou mezi kukuřicemi. Má obrovská semena, která se v mléčné zralosti uvaří a podávají jako příloha k jídlu. Na rozdíl od běžných odrůd kukuřice konzumovaných v mléčné zralosti je odrůda Choclo méně sladká a má velice zajímavou oříškovou příchuť. Název odrůdy je velice prostý, ale výstižný – španělské slovo Choclo je odvozeno z kečuánského chuqllu [čtěte čuchlju], což v překladu neznamená nic jiného než „kukuřičný klas v mléčné zralosti“. Kromě konzumace v mléčné zralosti se využívají také zralá semena. Připravuje se z nich pastel de choclo, což je tradiční pokrm peruánské a chilské kuchyně: Mletou či strouhanou kukuřici ochutíme čerstvou bazalkou. Vzniklou hmotu před dalším použitím povaříme s mlékem na trošce sádla nebo oleje. Do zapékací misky nandáme pino, což je předem připravená směs mletého masa a cibule ochucená solí, kmínem, česnekem a případně dalším kořením. Někdy se do pina přidávají i kousky kuřecího masa, vejce natvrdo a olivy. Pino zakryjeme kukuřičnou pastou a zapékáme, dokud hmota na povrchu nezezlátne.
Ani modrá kukuřice není žádny výstřelek posledních let. Pro Evropany ji objevil španělský conquistador Francisco Vásquez de Coronado v roce 1540, nicméně již tehdy to byla indiány běžně pěstovaná odrůda. Dnes jsou nejznámějšími pěstiteli modré kukuřice indiáni kmene Hopi ze severovýchodní Arizony, kteří z ní připravují velice výživný piki chléb (modré kukuřičné placky). Modrá kukuřice se rozemele a smíchá se speciálně připraveným popelem ze shořelých jalovcových plodů, případně větviček nebo listí jiných dřevin. Popel zlepšuje stravitelnost kukuřice. Ze vzniklé směsi a vody se vypracuje těsto a z něj se udělá tenká placka, která se upeče na pánvi (tradičně na rozpáleném kameni). Místo oleje byl tradičně používán tuk z jeleních mozků či tykvová nebo slunečnicová semínka. Upečené placky popelavé modrofialové barvy se ještě teplé srolují do trubiček. Ukusují se jako příloha k polévce nebo pečenému masu.
Tradiční přípravu piki si můžete prohlédnout na tomto videu
Pokud nechcete pečením piki strávit celý den, bude asi rozumnější si recept trošku upravit: Místo nanášení tenoučké vrstvy na tál či pánev rukou použijte naběračku a malé množství těsta opatrně rozetřete po pánvi do podoby tenké palačinky. A místo tuku z jeleních mozků použijte třeba slunečnicový olej. :-)
Tento produkt je na prodej v období: srpen-září
Je nám líto, ale na tento produkt nelze nyní objednat. Objednat lze pouze ty produkty, které mají uvedenou cenu v ceníku. Nabídka je v průběhu roku aktualizována. Přihlaste se k odběru novinek a budeme Vás informovat o každé aktualizaci naší nabídky.
Sdílet



- O nás
- Novinky
- Agroturistika
- Bělokarpatské louky
- Koupíme pozemky
- Pronájem pozemků Hluk
- Pronájem půdy Blatnička
Pozvánka
Produkty
- Cibule a česneky
- Naočkované lanýžové sazenice
- Lanýže
- Sušené ovoce
- Ovoce
- Zelenina
- Barevné brambory
- Batáty
- Červená řepa
- Cukety
- Dýně
- Křen
- Kukuřice
- Mrkev
- Myší a krysí ocásky
- Pastinák
- Rajčata
- Rajčatobraní
- Řeďkvičky
- Tuřín
- Vodnice
- Listová zelenina
- Luštěniny
- Bylinky
- Prodej semínek
- Vejce
- Ovocné mošty
- Řezané květiny
- Povidla
- Česnekobraní
- Ceník
- Jak objednat
- Kontakt
- Ptačí krmítko
- Kytky od Svodnice
- Budky pro poštolky rudonohé
- Budky pro sovy
- Obnova krajiny na Zálúčí
- Nové remízky
- Přiletěla vzácná sova
- Budky nejen pro dudky
- Sad zamilovaných - Jedna kytka na celý život
- Vysaďme spolu největší hrušňový sad plný rozmanitých chutí
Naše aktivity
Novinky
Tweety od @FarmaBlatnicka
Napsali o nás
- Hospodařte na svých pozemcích šetrně ke krajině a do 8 let budete v zisku, říká oceněný zemědělec
- Nechci se stydět za krajinu, kterou odevzdám svým potomkům, říká mladý zemědělec a začíná ji měnit
- K úspěšnému pěstování nepotřebuji chemii, používám mikroskopické houby, říká zemědělec z Blatničky
- Krajinu vidím jako místo pro život, říká zemědělec. Do polí na Hodonínsku se díky němu vrací zvířata
- Krajina je místo pro život, ne výrobní prostředek. Zemědělec a botanik přetváří krajinu Hodonínska
- Zemědělská pole u vesnice Blatnička křižují aleje stromů a zatravněné kvetoucí pásy
- Farma Blatnička vytváří největší sbírku hrušní. Chce zachovat staré odrůdy pro budoucí generace