Novinky z farmy Blatnička
Sledujte novinky také na Twitteru a Facebooku.
9.6.2018: Komentované procházky hrušňovými sady
Na Víkend otevřených zahrad 9.6.2018 připravujeme komentované procházky našimi hrušňovými sady. K vidění bude téměř 70 odrůd hrušní. Zaregistrujte se zde a my vám včas pošleme pozvánku, abyste nepropásli tuto příležitost.Facebook: Komentované procházky hrušňovými sady
1.5.2018 Aktuální nabídka lanýžových sazenic
Farma Blatnička pro okamžité odeslání (jaro 2018) aktuálně nabízí lanýžové sazenice: z jehličnanů pouze borovici Coulterovu (Pinus coulteri), z listnáčů kaštan jedlý. Vše pouze s lanýžem letním (Tuber aestivum) nebo lanýžem Borchiůvým (Tuber borchii).
Ostatní druhy dřevin s lanýžem letním nebo Borchiůvým můžete objednat již nyní pro výsadbu v listopadu 2018.
Pro tento rok již není možné objednat sazenice s lanýžem černovýtrusým. Sazenice s lanýžem černovýtrusým můžete již nyní objednávat pro dodání na jaro 2019 nebo podzim 2019.
Duben 2018: Výsadba památných stromů
Na hezký dubnový víkend jsme pro naše fanoušky připravili akci „Sázení stromečků“. Vybrali jsme 2 oskeruše. Oskeruše se dožívají i několik století, a proto věříme, že se časem stanou novými památnými stromy v Blatničce. Jestli se toho dožijí, bude již záležet na našich potomcích, aby je po našem odchodu z tohoto světa hned nevykáceli... A jak lépe jim vštěpit úctu ke stromům než tak, že si je sami zasadí. Sázet pomáhal každý, včetně nejmenších dětí. Cílem akce bylo názorně ukázat správnou výsadbu stromečků a hlavně přivést k sázení stromů i naše potomky.
Výsadba památných stromů v Blatničce pokračuje na podzim. 28.10.2018 bude Obec Blatnička pořádat veřejné sázení památné lípy spojené s doprovodným programem.
A jaký památný strom vysadíte letos ve vaší obci? Každý strom se počítá!
Pozvánka na sázení stromečků do Blatničky
Na hezký dubnový víkend připravujeme cca 3 hodinovou akci „Sázení stromečků“.Vítané jsou všechny věkové kategorie, včetně nejmenších dětí. Cílem akce bude názorně ukázat správnou výsadbu stromečků a hlavně přivést k sázení stromů i naše potomky...
Sázet budeme 2 oskeruše. Oskeruše se dožívají i několik století, a proto věříme, že se časem stanou novými památnými stromy v Blatničce. Jestli se toho dožijí, bude již záležet na našich potomcích, aby je po našem odchodu z tohoto světa hned nevykáceli... A jak lépe jim vštěpit úctu ke stromům než tak, že si je sami zasadí.
Bližší informace zašleme pouze předem přihlášeným zájemcům.
Březen: Doroubováno
Budování největší sbírky hrušní pokračuje. Právě jsme doroubovali. V ovocné školce roste 90 nových odrůd hrušní.Do 2 let bude kolem Blatničky 160 odrůd hrušní. To je už docela hezká sbírka, co říkáte? Darovat jakoukoli částku nebo rovnou adoptovat stromek můžete dál. Naše kampaň stále běží.
Valentýn 14.2. Sad zamilovaných - Jedna kytka na celý život
Sad zamilovaných - Jedna kytka na celý život
Dokažte, že máte rád nejen jí, ale také lidi pracující v nehumánních podmínkách na růžových plantážích v Africe.
Nepodporujte byznys, který škodí lidem i přírodě. Zkuste to jinak - třeba podle hesla „Jedna kytka na celý život“.
Únor: Sběr roubů z památných stromů v podhůří Bílých Karpat
Byli jsme sbírat rouby z památných stromů v podhůří Bílých Karpat. Rostou zde báječné staré hrušně. Mnohé jsou přehlížené a postupně usychají. Naštěstí mladá „záložní kopie“ z většiny z nich již roste v našich sadech v Blatničce.
Téměř suchá hrušeň
Když nám majitel stromu nedávno barvitě vyprávěl, jaké má báječné plody, rozhodli jsme se zkusit ho přeci jenom zachránit. Zpočátku to vypadalo beznadějně. I ty nejvýše rostoucí větve, které jsme ustřihli pomocí teleskopických nůžek, byly úplně suché. Nakonec jsme měli štěstí. Podařilo se nám najít pár živých větviček, z nichž vyrostou nové stromečky. Jeden dostane majitel jako poděkování za tip a ostatní vysadíme v našich sadech.
Tato hrušeň ze Staré hory u města Hluk má nejchutnější plody jaké jsme kdy ochutnali a jako jedna z mála je i ve svých letech stále sexy. Dokonalý habitus, perfektní zdravotní stav a každý rok kvanta hrušek. I když její jméno ještě neznáme, určitě bude klenotem nového sadu.
Místní odrůda hniličky z Nové Lhoty
Teď je stále ve skvělé kondici, i když zub času se na ní již trochu podepsal. Neradi děláme věci na poslední chvíli, a tak již dnes jsme odebrali rouby, abychom tento genius loci zachovali i pro příští generace. Jednoho potomka vysadíme také opodál.
Zdejší kraj je opravdu tvrdý. Od auta ke stromu a zpátky jsme sprintovali, protože byla zima jako na vidrholci. Ale stálo to za to! Pohled na takový strom vždy udělá radost.
Únor 2018: Obnova kavylových luk
Toto jsou semínka kavylu tenkolistého. Ještě v minulém století rostla v Blatničce jeho největší populace. Většina z více než 200 ha kavylových luk byla v roce 1962 rozorána a na posledních 20 ha nepřežila intenzivní kořistnické hospodaření ani jedna kytka. Pod dohledem odborníků zkoušíme jeho reintrodukci ze zbytkové původní populace v sousedním katastru. Držte nám palce. Doufáme, že již brzy vás budeme moci pozvat na procházku po obnovených kavylových loukách. Takových míst je u nás jako šafránu (viz mapa). |
 |
|---|---|
| Semínka kavylu tenkolistého na obnovu kavylových luk | |
Největší hrušňový sad plný rozmanitých chutí
Dostáváme od vás pozitivní ohlasy, které nás utvrzují v tom, že to, co děláme, má smysl. Mnozí píšete, že byste nás rádi podpořili ať už při proměně krajiny nebo v naší snaze o záchranu starých odrůd ovoce a jejich znovu uvedení na váš běžný jídelníček.Otevřeli jsme proto možnost podpořit náš dlouhodobý cíl – udělat největší sbírku hrušní na světě.
Podpořit finančně můžete v libovolné částce, klidně již od 1 Kč (Slováci od 1 € :-) ). Anebo tuto zprávu šiřte dál mezi své movitější kamarády. Kromě drobných dárců hledáme i mecenáše.
Leden 2018: Připravujeme založení nové rybízové plantáže
V novém roce pracujeme na plno hned ze začátku. Při vysazování našich sadů jsme docela zanedbávali rybíz. Rádi bychom to teď napravili.Právě jsme koupili nový pozemek, kde připravujeme založení nové rybízové plantáže.
Budeme zde pro Vaše mlsné jazýčky pěstovat rybíz všech barev. Když všech, tak opravdu všech: zelený, bílý, žlutý, růžový, červený a černý rybíz.
Prosinec 2017: Nové druhy lanýžových sazenic
Pro milovníky lanýžů a hezkých stromů připravujeme pro příští rok nové druhy lanýžových sazenic.
Dnes jsme sadili dub portugalský (Quercus faginea) a dub pyrenejský (Quercus pyrenaica).
Prosinec 2017: Předvánoční bilance
Letos nadělujeme vánoční dárky nejen našim stálým a novým odběratelům, ale také obyvatelům naší farmy.Pro čejky chocholaté [SK: cíbik chocholatý] rozšiřujeme hnízdniště na příští rok o 15%. Kromě nich tyto pozemky s radostí využívají i mnohá další druhy zvířat, včetně vzácných koroptví [SK: jarabice] a křepelek polních.
Meziročně jsme navýšili výměru naší farmy o 13%. To znamená o 13% více krajiny, kde CHPOR (chemické přípravky na ochranu rostlin) je cizím pojmem. Díky tomu je naše farma místem plným života.
To všechno můžeme dělat jen díky Vám. Jsme rádi, že nám takto dáváte vědět, že naše cesta je cesta správným směrem. Děkujeme za Vaší přízeň.
Listopad 2017: Krajinotvorný sad plný ovocných pokladů
Konečně! Dlouho připravovaný sad je hotový. Na břehu vodní nádrže Blatnička vznikl unikátní hrušňový sad. Tento krajinotvorný sad je plný ovocných pokladů. Vysazené stromy byly vypěstovány z roubů odebraných z majestátních solitérů rostoucích na slovenské straně Bílých Karpat. Mnohé tyto odrůdy hrušní se snad poprvé dostaly mimo svůj domov. Více zde.Tato myšlenka a její realizace je důležitá zvláště v dnešní době, kdy se máloco dělá nezištně. Někdo možná nepochopí, že se najde člověk, který něco vytváří aniž by z toho měl okamžitý zisk. Staré odrůdy začínají plodit později a některé mají malé plody. Na rozdíl od komerčních sadů tedy nelze počítat s rychlou návratností vložené investice. Nejde nám o peníze, ale chceme pro příští generace zachovat jedinečné chutě, které jsme zdědili po předcích.
Založení sadu není o jednom člověku, je to o souhře lidí. Jsme rádi, že máme podporu ze strany dárců roubů a pečlivého školkaře, který z nich vypiplal stromky.
V době květu bude sad lákat k romantickým procházkám s hezkým výhledem na Blatničku, při dozrávání překvapí různorodostí chutí.
Mezi poklady máme i „Ružovku“. Ano, to je ta, co vyhrála 3. místo v soutěži o Evropský strom roku 2016. (viz foto zde) Tato vzácná krajová odrůda pochází z Bošácké doliny na slovenské straně Bílých Karpat, kde roste méně než 30 stromů. Je to raná podzimní odrůda s velkými plody, dlouhou tenkou stopkou a nezaměnitelnou výraznou sladkou chutí. Vytváří majestátní stromy, zdravé a vitální i ve vyšším věku. Plody se využívají zejména na výrobu domácí hruškovice a na sušení. Doposud to byl takový „domased“ a na jejich plodech si pochutnávali pouze obyvatelé Bošácké doliny. Nyní se poprvé podívala přes hřeben do „ciziny“. V našem sadu byla vysazena na čestném místě ve společnosti s dalšími bělokarpatskými ovocnými poklady jako jsou hrušně Hajcarky, Dlhohnátky (v místním nářečí Dúhonatky) a Jahodnatky.
Na Víkend otevřených zahrad v červnu 2018 připravujeme komentované procházky našimi hrušňovými sady. K vidění bude téměř 70 odrůd hrušní. Zaregistrujte se zde a my vám včas pošleme pozvánku, abyste nepropásli tuto příležitost.
Listopad 2017: Nový mišpulový a kdoulový sad
Mišpule
Pokud ještě neznáte mišpule, pak vězte, že až je jednou ochutnáte, budete na nich doživotně závislí...
Naší další slabostí jsou kdoule, a to zejména ve formě kdoulové marmelády. Když jsme před léty vysadili první kdouloň, dali jsme si za cíl udělat největší sbírku odrůd kdouloní na světě. No dobrá, tak alespoň u nás. :-) Aktuálně pěstujeme v našich sadech už 18 odrůd kdouloní. Teď nás zastavila zima, ale v našem plánu budeme příští rok pokračovat. Při brouzdání po internetu jsme dnes našli vážného konkurenta. Je z Německa a pěstuje 104 odrůd kdouloní! No jo, nastavil laťku hodně vysoko... ale my se nedáme! :-)
Listopad 2017: Náš česnek do chorvatské genové banky
Zpátky domů. Chorvatské krajové odrůdy česneku z naší farmy míří zpátky do Chorvatska. Obohatí tamní sbírku česneku v nově vznikající chorvatské genové bance. Na oplátku z ní časem získáme česnekové odrůdy, které ještě nemáme.
Pro vaše mlsné jazýčky vyhledáváme nové chutě
Maliny z Kazachstánu
Říjen 2017: Nové druhy česneků v Blatničce
Na velikosti nezáleží, chuť je to, oč tu běží.
Nové druhy česneků na naší farmě - česnek ďábelský z Kalifornie, česnek zeravšanský z uzbeckého Agalyckého údolí, česnek pazeravšanský z turkménskeho pohoří Kopet Dag a česnek nejvyšší z Íránu (zleva do prava).
20.10.2017: Den stromů - již 111 let
20.10.2017 je Den stromů. U nás se slaví už 111 let. Tímto dnem zároveň začíná období vhodné pro podzimní výsadbu stromů.Při této příležitosti na naší farmě vysadíme alespoň 111 nových stromů.
Jaké stromy vysadíte vy?
Pokud budete vysazovat na jižní Moravě, nezapomeňte svou výsadbu zaregistrovat třeba na stránce http://www.milionstromu.cz Snad již brzy společnými silami vysadíme milión stromů a proměníme naši zemi v hezké místo pro život. Nejen pro nás, ale i pro naše potomky. Zasadit strom znamená vykonat čin vzájemnosti a lásky k bližnímu. Neboť ten, kdo jej sází, není ten, jenž usedne v jeho stín.
Pokud byste sadili strašně rádi, ale bohužel nemáte kde, pošlete nám email. Budeme vysazovat nové ovocné aleje. Dobrovolníci, kteří by chtěli přijít přiložit ruku k dílu, jsou vítáni. Za vloženou práci získáte cenné zkušenosti při výsadbě stromků a následné péče o ně. Bližší informace emailem.
Rok 2018: ještě více odrůd česneku
česnek ze Slovinska
Letos jsme na prodej pěstovali kolem 40 odrůd. V průběhu podzimu a zimy se nám podařilo získat na zkoušku různé zajímavé odrůdy z celého světa, takže nakonec počet pěstovaných odrůd česneku dosáhl 80 a kdyby se neztratila ta ze severního Thajska (odeslána Českou poštou letos na jaře a ztracena na trase z Prahy do Blatničky), bylo by to 81 odrůd česneku. Některé novinky vymrzly, něco uhnilo, ale hodně toho hezky rostlo a jsou žhavými kandidáty do naší standardní prodejní nabídky.
Již nyní máme slíbených něco přes 30 nových odrůd česneku. A to náš spřátelený ekozemědělec ve Finsku bude sklízet česnek až v srpnu. Uvidíme o jaké odrůdy se bude moci s námi podělit. Zatím foto téměř vymizelé krajové odrůdy ze Slovinského přímoří.
Máte již zamluvený Startovací balíček Česnek nejen pro nové zákazníky?
Září 2017: Nabídka česnekových pacibulek
česnekové pacibulky
Máme několik miliard česnekových pacibulek.
Vypěstujte si vlastní sadbový česnek více než 30 odrůd, včetně našich novinek.
Nabídka je zde.
Rajčatobraní 2017
Zapomeňte na konvence, blíží se rajčatová revoluce! Už jste si zamluvili své místo na Rajčatobraní 2017?
Letos pro vás pěstujeme více než 150 odrůd rajčat.
Hodnocení česnekové sezony 2017
česnek z Finska
Na naši farmě dlouhodobě hledáme vůči suchu odolné plodiny, které i bez závlahy poskytnou hezký výnos. U česneku hledáme mezi krajovými odrůdami jižní Evropy, zejména ze Sicílie, jižní Itálie, Slovinska a Chorvatska. Tam je opravdu sucho a teplo. Bohužel, letos zklamali na plné čáře i mnohé tyto, jinak nadějné, odrůdy.
Ale jedna odrůda bez jakékoliv péče, odplevelování a okopávaní, narostla do úctyhodných rozměrů a je jasný favorit naší farmy. Loni nám ji daroval na zkoušku jeden eko zemědělec z Finska. Co se výnosu a kvality týče, jedná se o nejlepší odrůdu česneku, jakou jsme kdy v Blatničce pěstovali. Už jsme si zamluvili sadbu na příští rok. Hodně sadby... :-)
Červenec 2017: Spolupracujeme se zemědělskou univerzitou
Vzorky česneku
Vědci chtějí studovat bioaktivní látky, jako jsou např. polyfenoly a antioxidanty, které mají pozitivní vliv na lidský organizmus. Zkoumat budou několik odrůd od různých pěstitelů. Zkrátka, o našem česneku se dozvíte mnohem víc, než může nabídnout jakýkoliv jiný pěstitel, protože výzkum je velice drahý a pro běžného pěstitele, včetně nás, je zcela nereálné ho zaplatit z vlastní kapsy.
S výsledky výzkumu se s vámi samozřejmě podělíme jen co je dostaneme.
Červen 2017: Největší žaludy v Blatničce
První sazeničky tohoto dubu už rostou v Blatničce, a pokud se osvědčí, vysadíme z nich celý les. Ještě uplyne hodně let než bude šunka z prasátek vykrmených těmito obřími žaludy, ale výsledek bude určitě stát za to. Držte nám palce! Budeme vás průběžně informovat, jak se nám daří.
Květen 2017: V Blatničce zkoušíme nové druhy zeleniny
Třeba tuto z Malawi. Mladé plody a dokonce i listy se jí jako zelenina. Starší plody se používají jako jed na potkany. Kde je hranice mezi jídlem a jedem, bohužel, nevíme. Nebojte se! Před zavedením do nabídky otestujeme s láskou na tchýni a dáme vědět.
Duben 2017: Trpělivost růže přináší
Malé růže ze semínek
Tyto voní po jablíčkách (květy i nezralé plody). To budou hezky provoněny naše sady i když v nich zrovna žádné jablíčka ještě nebudou.
A na podzim bude hodně šípků na voňavý šípkový čaj nebo šípkovou marmeládu.
Březen 2017: Kaštanka v Blatničce je již kompletní
Naše kaštanka je již kompletní. Pěstujeme všech 8 druhů kaštanovníků. Jako poslední naši sbírku doplnil kaštanovník Seguinův (vlevo) a kaštanovník Henryův (vpravo). Moc se těšíme na první sklizeň, abychom se s vámi mohli o tyto dobroty podělit.
Únor 2017: Krajové odrůdy hrušní z Chorvatska
Došli rouby 21 krajových odrůd hrušní z Chorvatska. Přes léto z nich vypěstujeme stromečky, které na podzim obohatí naše hrušňové sady.
Leden 2017: Další nové, u nás zcela neznámé plodiny
Čína se v dnešní konzumní době stala spíše synonymem pro nekvalitní a ošizené produkty. Kamarádovi byste spíše darovali francouzské víno než čínsky česnek, což se spíše nadávka než potravina. Čína je ale velice rozlehlá krajina, s nesmírně bohatou přírodou. Bohužel, do Evropy se dováží pouze zlomek a spíše to méně kvalitní. Nicméně je to stejné jako u nás - opravdu kvalitní zeleninu nebo ovoce nenajdete v hypermarketu, ale pouze přímo u farmáře. A když už, v obchodě seženete pouze malé spektrum odrůd, za těmi krajovými musíte na venkov. Nenechali jsme se odradit ani tisíckami čínských znaků, a vyhledali jsme to nejchutnější z Číny, co je možné u nás dopěstovat. Nebylo to snadné, ale nakonec se podařilo. Máte se na co těšit! Třeba kaštanovec. Je to něco mezi kaštany a žaludy, v Číně místní specialitka.
Citrusy, korkový dub a jiné teplomilné rostliny na farmě
Oteplování je výzva. A my ji přijímáme. V Blatničce již 5 let nebyla pořádná zima. Vhodná příležitost poohlédnut se po subtropických rostlinách – korkový dub, lokvát japonský, fíkovník smokvoň nebo citrusy.
První sklizeň citrusů na jižní Moravě do 6 let. A není nad naprostou soběstačnost - první zátka z vlastního korku možná již za 50 let. Ovšem, pokud do té doby nevymrznou :-)
Údržba letitých solitérů
Přes zimu čeká tento nejméně 80-letý pár zmlazení: šetrným odstraněním suchých větví a konkurenčních keřů v podrostu bude hrušeň polnička i její kamarád hloh dominantou lokality nejméně dalších 80 let.
Kaštanka v Blatničce je téměř kompletní
V naší kaštance máme již 6 druhů kaštanovníků. Naposledy přibyl nejvzácnější ze všech kaštanovníků - kaštanovník ozarský. Naše sbírka je téměř kompletní – poslední 2 druhy jsou na cestě.
Někdo si pod slovem kaštan představí jedlé kaštany. Kaštanů je ale hodně druhů a odrůd. Je to stejné jako s vínem nebo sýry. Skutečný gurmán rozeznává desítky různých druhů. Staňte se znalcem kaštanů...
Prosinec 2016: Pojďte s námi objevovat Ameriku!
Také rádi objevujete již dávno objevené? Pojďte s námi objevovat Ameriku! Spoznejte potraviny, které jako kdyby byli z úplně Jiného světa. Právě došel velký vánoční balík plný dobrot, které co nejdříve namnožíme a zařadíme do naší standardní nabídky.
Listopad 2016: Obnova mokřadů
Až půlmetrové vyježděné koleje teď vypadají děsně, možná až apokalypticky. Do jara se ale naplní vodou a vzniklé louže se promění na místo plné života. Každý večer se zde budou konat žabí koncerty, probíhat boje o samice a ti šťastnější se zde budou i oddávat milostným radovánkám.
Listopad 2016: Nové ovocné aleje kolem Blatničky
Zatímco v celém Česku miznou aleje, kolem Blatničky právě vznikly více než 2 kilometry nových alejí.Na naší farmě jsme vysázeli 3 hrušnové aleje a 1 jabloňovou alej. Inspirujeme ostatní a máme z toho velikou radost – jednu třešňovo-jabloňovou alej vysadila také Obec Blatnička.
I díky těmto 3 hrušňovým alejím, které sahají až za horizont, roste na naší farmě již na 50 odrůd hrušní a celkový počet vysazených stromů letos nejspíš překročí 1000 kusů.
21.10.2016 Den původních odrůd jablek
21. října můžeme všichni, kterým není lhostejné kulturní dědictví, oslavit Den původních odrůd jablek. Tento den je každoroční oslavou jablek a sadů. Poukazuje na rozmanitost odrůd jablek v jednotlivých lokalitách a cílem je uznání a udržení tohoto místního bohatství také pro příští generace.Vloni jsme tento den strávili na výletě po starých sadech v Bílých Karpatech. Vytipovali jsme si stromy, ze kterých jsme přes zimu odebrali rouby a v průběhu roku vypěstovali sazenice. Letos z těchto sazenic, symbolicky na Den původních odrůd jablek, jsme chtěli založit nový jablečný sad, ve kterém budou právě staré a místní odrůdy jablek, které v žádném supermarketu neseženete. Bohužel, kvůli suchu stromky moc nenarostli a tak je budeme vysazovat až příští podzim.
Podařilo se nám ale sehnat vzácné krajové odrůdy jablek z východních Čech, např. Kejdanovo vysokovské, Míšeň Jaroměřská nebo zimní odrůdu Ideál, kterou vyšlechtil český ovocnář Josef Eduard Proche v druhé polovině 19. století. Prostě samé podpultovky, které zcela jistě v žádném supermarketu nenajdete.
20.10.2016 Den stromů
Dnes je Den stromů. U nás se slaví už 110 let. Při této příležitosti na naší farmě vysadíme 110 stromků starých odrůd hrušní ve 24 odrůdách.Tímto dnem zároveň začíná období podzimní výsadby.
Jaké stromy vysadíte vy?
Říjen 2016: Rozšíření nabídky kaštanů
Září 2016: Začínají se dít velké věci. Buďte s námi u toho!
Začínají se dít velké věci. Sledujte nás na Facebooku a buďte s námi u toho!
Červenec 2016: Úhory plné života
Úhor, tedy dočasně úmyslně neobdělávané pole, je u nás při dnešním intenzivním průmyslovém zemědělství prakticky zaniklý biotop.Vegetace úhorů je během roku značně proměnlivá a existují velké rozdíly mezi jarní a letní vegetací. Díky tomu úhory slouží jako důležité útočiště velkému množství rostlinných a živočišných druhů, přičemž mnohé z nich jsou u nás na pokraji vyhynutí.
I proto jsme se rozhodli úhory znovu vrátit do moravské krajiny. A vyplatilo se! Od jara kypí životem. Protože jsme na úhory se žádnou zemědělskou technikou nevstupovali, úspěšně zde vyhnízdili třeba skřivani polní, koroptve polní nebo čejka chocholatá. Za potravou (hmyzem, hraboši nebo semínky plevelů) se sem slétají strnadi, konipasy, poštolky, káňata, čápy a volavky popelavé. Z motýlů zde nyní poletují otakárci, babočky, modráčci, bělásci a okáči. Vzácné polní kvítí opylují nejen motýly, samotářské včelky, čmeláci ale i včela medonosná.
A co přináší úhory nám? Peníze to nejsou. Ale radost z pomoci přírodě.
Únor 2016: Pekanové ořechy do nového sadu
Dorazily delikatesy z Nového světa. Balík plný kulinářských pokladů.Originální divoké pekanové ořechy, které ještě před 120 lety v amerických lesích vyhledávali jako delikatesu nejen původní severoameričtí Indiáni, ale také přistěhovalci z Evropy. Jsou již zasazené a pokud půjde vše dobře, první sklizeň bude za nějakých 15-20 let. Bohužel, do plné plodnosti se dostanou zhruba za 40 let, a pak budou každým druhým-třetím rokem přinášet tuny ořechů až do věku 300 let. Ostatně pomalý nástup do plné plodnosti a nepravidelná sklizeň jsou hlavním důvodem proč se komerčně nepěstují, a proto ani běžně nenabízejí, a to ani v Americe.
Prosinec 2015: Krajina kolem Blatničky se mění k nepoznání
Podívejte se jak se mění krajina kolem Blatničky k nepoznání.
21.10.2015 Den původních odrůd jablek
21. října můžeme všichni, kterým není lhostejné kulturní dědictví, oslavit Den původních odrůd jablek. Tento den je každoroční oslavou jablek a sadů. Poukazuje na rozmanitost odrůd jablek v jednotlivých lokalitách a cílem je uznání a udržení tohoto místního bohatství také pro příští generace.Letos tento den strávíme na výletu po starých sadech v Bílých Karpatech. Půjdeme si vytipovat stromy, ze kterých přes zimu odebereme rouby. Ty na jaře naroubujeme a přesně o rok, symbolicky na Den původních odrůd jablek založíme další sad ze starých a místních odrůd jablek.
Bělokarpatské odrůdy jablek chutnají velice různorodě. Zapomeňte na univerzální chuť jablek ze supermarketu a znovu objevte zapomenuté chutě. Některé odrůdy jablek jsou tak sladké, že se sušily a dávali dětem místo sladkostí (na ty rodiče neměli peníze a stejně nejsou zdravé). Ze šťavnatých se presovali mošty, ty kořenité se jedli čerstvé jako chuťovky a ty tvrdší, jež za syrova nejsou vůbec k jídlu se používali jako náplň do štrůdlů, kde se naplno projeví jejich přednosti.
Zkrátka, jsme rádi, že již za několik málo let vám budeme moci nabídnout zapomenuté chutě bělokarpatských odrůd jablek.
A jak budete slavit tento den vy?
Srpen 2015: Výlet za krajovými odrůdami do Chřibů
Hrušky z Chřibů
Na podzim přijedeme nasbírat rouby, a příští podzim tyto vynikající odrůdy vysadíme v novém ovocném sadu v Blatničce. Než budou první plody, budete si muset ještě pár let počkat, ale rozhodně se máte na co těšit.
2015: Nový oskerušový sad
Plody oskeruše
Květen 2015: Rozlučka s monokulturami
Milovníci monokultur, tedy nedohledných scelených polí o výměře desítek až stovek hektarů, jež jsou zcela bez života a trpí vodní i větrnou erozí, mají poslední příležitost se s nimi rozloučit.
Letos na podzim začneme na ploše více než 100 hektarů (1 000 000 m2!) dnešních monokultur postupně obnovovat tradiční, pestrou a malebnou vesnickou krajinu Jižní Moravy.
Po půl století průmyslového zemědělství se zde opět budou střídat pole, louky, sady, lesy a mokřady plné života. Sledujte nás na Facebooku a buďte s námi u toho!
Podívejte se jak se změnila krajina kolem Blatničky mezi lety 1953 a 2014.
Květen 2015: Nová vrbovna vysázena
Sazenice vrb
Květen 2015: Nová kaštanka v Blatničce
Připravujeme sazenice na výsadbu nové kaštanky. Kaštanovník setý pochází z jižní Evropy a Malé Asie, ale dá se pěstovat i na jižní Moravě. Pro založení naší kaštanky jsme zvolili místní odrůdy z nedalekých slovenských Malých a Bílých Karpat, které zde dovezli již staří Římané. Za několik staletí se zdejší kaštanovníky dokonale přizpůsobili podmínkám střední Evropy. Doufáme, že jsme vybrali ty nejlepší odrůdy, které budou přinášet úrodu i příštím generacím, třeba i několik století. První bio kaštany budeme sklízet již za 10-15 let.
Sazenice kaštanovníku
Listopad 2014: Nový kdouloňový sad v Blatničce
Po ochutnání pravé kdoulové marmelády v Portugalsku, bylo zcela jisté, že kdouloňový sad bude jednou také v Blatničce. První kdouloň jsme vysadili již před lety, a protože se ji dobře daří, na podzim 2014 jsme vysázeli celý kdouloňový sad. Celkem 8 různých odrůd. První bio kdoule z tohoto sadu budeme sklízet již za 5-10 let.Říjen 2014: Našel se vzácný poklad, již brzy bude i v Blatničce
Desítky lidí prohledaly v uplynulých letech více než 500 km2 na slovenské straně Bílých Karpat, aby našly vzácný poklad. Prošly zahradu za zahradou, každou mez i bývalé ovocné sady, které již dávno zarostly lesem. A podařilo se! Tito nadšenci zmapovali více než 1 500 starých ovocných stromů, určili přes 275 starých odrůd a objevili 59 místních odrůd jabloní a hrušní, které rostou pouze zde. Nejstarší zmapované odrůdy se pěstují již více než 500 let, stáří nejstaršího žijícího stromu se odhaduje nejméně na 350 let.Staré krajové odrůdy hrušní, jako třeba Bošácká rúžová, Dlhohnátka (Dúhonatka), Dobrienka, Drisľavka, Hajcarka, Madovka, Madžie hlavy, Oriešanka, Prasietka nebo Šemendzia, budou vysázeny také v našem novém ovocném sadu.
Září 2014: Za starými odrůdami do Staré hory
Severně od města Hluk se nacházejí staré ovocné sady. Rostou zde letité dožívající jabloně a hrušně. Některé pozemky jsou bohužel opuštěné a stromům se již nedostává potřebné péče, která by mohla prodloužit jejich životnost.Do Staré hory, jak se místní kopec nazývá, jsme vyrazili doslova v hodině dvanácté, abychom zmapovali všechny staré stromy. Zkušení pomologové objevili mezi dvacítkou nejstarších stromů 7 odrůd hrušní a 5 odrůd jabloní.
 |
 |
|---|---|
| Ukázka zmapovaných odrůd jabloní a hrušní | |
Umírající hrušeň – nejvyšší čas
odebrat rouby a naroubovat
odrůdu na novou podnož
odebrat rouby a naroubovat
odrůdu na novou podnož
Přes zimu přijedeme ze starých stromů odebrat rouby. Vypěstujeme z nich nové stromky, které na podzim 2015 vysadíme v novém ovocném sadu. Starým odrůdám tak zabezpečíme nesmrtelnost. Budeme doufat, že naši potomci jim budou věnovat patřičnou péči a za 100–200 let, až budou dožívat, je znovu přeroubují na nové podnože, aby mohly dobře sloužit i dalším generacím.
Srpen 2014: Louky kolem Blatničky zmodraly
V srpnu se nejen naše rajčata krásně vybarvují do modra, zmodraly také naše louky. Co se děje? Kvete hořec hořepník, letos nebývale početně. Tento silně ohrožený druh kdysi hojně rostl téměř všude, dnes však patří k vzácným a mizejícím druhům naší přírody. Pokud budete mít chuť přijít se na něj podívat, dohodněte si e-mailem návštěvu naší farmy, rádi vám ho ukážeme. Pokvete až do konce září. A pokud vám to letos nevyjde, nezoufejte. Věříme, že díky šetrnému hospodaření na našich loukách pokvete i v příštím roce.
Kupovat bio či nebio? Poslechněte si rozdíl!
Připravili jsme pro vás nahrávku z našeho pšeničného pole. Je devět hodin večer uprostřed léta, den před sklizní, a téměř není slyšet vlastního slova. Nočním tichem se do daleka rozléhá cvrkot kobylky zpěvavé. Druhá nahrávka je z nedalekého konvenčního pšeničného pole – tam je hrobové ticho, pouze z dáli je slyšet kobylky z našeho pole. Rozdíl mezi ekologickým a konvenčním zemědělstvím je tedy patrný i na poslech.Kupováním produktů ekologického zemědělství kupujete také životní prostor pro živočichy. No řekněte, nebylo by hezké, kdyby u nás nežily žádné ohrožené a chráněné druhy živočichů? Ne proto, že by vyhynuly, ale proto, že by se v naší krajině vyskytovaly tak hojně jako kdysi, nebyly by tedy vůbec ohrožené, a už vůbec bychom je pak nemuseli chránit.
Ťuhýk šedý pomáhá udržet populaci hrabošů pod kontrolou,
poslední mládě na hnízdě
poslední mládě na hnízdě
Příště uděláme nahrávku z našeho sadu. Kromě šustění ježka uslyšíte i houkání sovy...
Duben 2014: Nová vinice vysázena
Dokončili jsme výsadbu nové vinice. Vysadili jsme 14 odrůd révy vinné. Nejranější odrůda dozrává již koncem července, poslední odrůda až koncem září. Díky tomu budeme moci nabízet čerstvé hrozny až 3 měsíce v roce.
2014: Tokajské odrůdy révy v Blatničce
Na jaře 2014 budeme v Blatničce zakládat nové vinice. Jak je již na naší farmě zvykem, při výběru odrůd jsme opět sáhli pořádně do historie. Základem našich vinic budou staré tokajské odrůdy révy vinné, ze kterých se vyrábí věhlasné tokajské víno. To na naší farmě vyrábět nebudeme, zato budeme z těchto tokajských odrůd lisovat hroznový mošt a dělat vinný ocet. Vysazené maďarské, slovenské a slovinské tokajské odrůdy jsou Furmint, Lipovina, Muškát žlutý a Šipon.Kromě těchto tokajských odrůd budou vysazeny také staré rumunské odrůdy Băbească Neagră [čtěte bəbeaskə neagrə; ə se čte jako redukované e], Fetească Neagră [čtěte feteaskə neagrə], Tămâioasă Românească [čtěte təmijoasə romineaskə] a Grasă de Cotnari [čtěte grasə de kotnari]. Tyto odrůdy se na území Rumunska pěstují od nepaměti a předpokládá se, že je tam dovezli a vysadili již staří Řekové. Odrůda Grasă de Cotnari je blízce příbuzná se starou maďarskou tokajskou odrůdou Kövérszőlő (možná je to dokonce tatáž odrůda). Odrůda Kövérszőlő [čtěte kevér-sélé] byla hojně pěstovaná v tokajské oblasti před epidemií révokazu. Nyní tuto odrůdu v Tokaji téměř nenaleznete. Zato odrůda Grasă de Cotnari je pro své neobyčejně chutné hrozny dosud velice populární v Rumunsku a Moldávii.
2013: Nový ovocný sad ze starých a krajových odrůd
Na podzim 2013 jsme dokončili výsadbu nového extenzivního ovocného sadu na ploše 1,5 ha, ve kterém byly použity výhradně staré odrůdy jabloní a hrušní. Průměrný věk použitých odrůd je přes 200 let! Nejstarší odrůda je dokonce 400 let stará! Opět jsme vsadili na osvědčené staré odrůdy ovoce, které jsou v Blatničce úspěšně pěstovány po celá desetiletí, ne-li staletí. Kromě nich jsme vysadili také krajové odrůdy z Bílých Karpat, jako jsou např. hrušně odrůd Krehula, Repovica, Majdalenka, Žitňačka nebo pruhovaná hruška Oharhule ze sousední obce Velká nad Veličkou. Celkem bylo vysazeno 20 odrůd – 11 odrůd hrušní a 9 odrůd jabloní.
Sad je citlivě umístěn v malebné krajině na podhůří Bílých Karpat. V našem ekologickém sadu se našlo místo i pro původní dřeviny, jako je například hrušeň polnička, bez černý, hlohy nebo trnky. Ty zajistí potravu i útočiště pro spoustu užitečných živočichů, díky nimž budeme moci ovocné stromy pěstovat ekologicky šetrně bez použití jakékoliv chemické ochrany. Jen co stromky poporostou, vyvěsíme na ně ptačí budky. Bio jablka a bio hrušky z našeho nového ekologického sadu si budete moci třeba i sami nasbírat již za několik let.
Na podzim 2014 a 2015 budeme ve výsadbě nových ovocných sadů pokračovat. Již nyní máme připraveno přes 10 hektarů pozemků. A přibude i několik novinek, či vlastně spíše „stařinek“. Jako třeba vynikající stará podzimní hruška ze sousední obce Hluk, po které se u nás doma vždy jen zapráší.
Produkty
- Naočkované lanýžové sazenice
- Cibule a česneky
- Česnekobraní
- Sušené ovoce
- Ovoce
- Zelenina
- Listová zelenina
- Luštěniny
- Bylinky
- Lanýže
- Ovocné mošty
- Ovocné octy
- Povidla
- Včelí med
- Vejce
- Peří
- Prodej semínek
- Ceník
- Jak objednat
- Kontakt
Novinky
Nenechte si utéct žádnou novinku z naší farmy! Zahájení prodeje, informace o novinkách v naší nabídce nebo pozvánky na samosběr rajčat a ovoce dostanete jako první rovnou do vaší emailové schránky.Tweety od @FarmaBlatnicka