Proč česká jablka nikto nechce?

Někteří sadaři naříkají, že je jejich jablka nikdo nechce. My na to říkáme: Tak jim třeba!

Proč? Hned vysvětlíme.

Tento typ sadařství je neudržitelný. Ministerstvo zemědělství dlouhodobě finančně podporuje zakládání intenzivních sadů. Výše dotační podpory je opravdu velice lákavá. V podstatě zaplatí veškeré náklady na založení sadu. Chápeme, že sadaři mají problém odolat této velice štědré a lákavé nabídce. Problém je, že to někdo nedopočítal do konce. Sadaři, ani ministerstvo zemědělství. Stát dlouhodobě podporuje, z peněz daňových poplatníků, pouze velice úzký okruh odrůd jablek s omezeným využitím. Když se podíváte na seznam podporovaných odrůd v roce 2007 a 2020 (zatím poslední verze dokumentu), na první pohled to vypadá jako poměrně široký sortiment. Dokonce došlo k rozšíření podporovaných odrůd z 25 na 47. Opak je ale pravdou. Odrůdy se liší pouze názvy. Dobou zrání, chuťovými vlastnostmi, způsobem využití a společnými předky v rodokmenu jsou si podobná jako vejce vejci. Stačí rozklíčovat názvy do rodokmenu a označit stejné názvy barevně (viz 3. sloupec) a pak zjistíte, že celý sortiment podporovaných odrůd je postavený na hrstce odrůd. Zákon nabídky a poptávky nepustí. Když všichni dělají to stejné, navíc motivování dotacemi, přijde velká nadprodukce a pak problém, co s ní. Založení sadů zaplatili daňoví poplatníci, takže to sadaře trápit nemusí. Jenomže každoroční péče o sady a sklizeň už něco stojí a tyto náklady sadaři nutně musí pokrýt příjmy z prodané produkce. Když ví, že to neprodají, pak nemá smysl to ani sklízet. Po pár letech jim nutně dojde trpělivost a sady vyklučou. Odrůdy určené pro přímý konzum nelze využít na sušení, výrobu moštů nebo ciderů, které se v posledních letech těší veliké oblibě.

Jak z toho ven?

14.5.2023 | tisk | Bělokarpatské louky

Sběr semínek čilimníku pro žluťáska

Žluťásek barvoměnný byl motýl. Je to 13 let co u nás vyhynul.

Dostali jsme nápad. Pomůžete nám?

2. ročník sběru semínek pro žluťáska

Hledáme dobrovolníky, kteří by nám pomohli v červenci-srpnu 2023 sbírat semínka čilimníku. Ty pak vysejeme na louky, kde vytvoříme ideální životní podmínky pro žluťáska. Je to první předpoklad pro jeho návrat. Čilimník je totiž jediná živná rostlina pro housenky tohto druhu žluťáska. Žádné jiné rostliny housenky nežerou. Čilimník hojně roste pouze na jedné naší louce. Našim cílem je ho rozšířit na všechny louky.

Sběr semínek proběhne v červenci a srpnu 2023 kolem Blatničky. Termín sběru bude dle počasí a časových možností dobrovolných sběračů semínek. Zájemci hlaste se na fb(zavináč)farmablatnicka.eu.

26.3.2023 | tisk | Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy

23.2.1949 Počátek kolektivizace zemědělství

Cílem komunistů bylo ovládnout venkov a zemědělský sektor, kde neměli takovou podporu jako v jiných částech společnosti a ekonomiky, a získat tak kontrolu nad výrobou a distribucí potravin. 23. února 1949 přijalo Národní shromáždění zákon o JZD (Jednotná zemědělská družstva). Začala násilná kolektivizace, jež znamenala kromě jiného také úbytek biodiverzity na bělokarpatských loukách. Díky fotografovi Ferdinandovi Bučinovi a jeho manželce se můžeme podívat, o co jsme často nenávratně přišli.

Louky kdysi:



Louky dnes:



Podívejte se na str. 20, jak se měly „rekultivovat“ v roce 1962 orchidejové louky v Národní přírodní rezervaci Čertoryje. Díkybohu, ke splnění tohoto plánu nikdy nedošlo. Kontrast s loukami jen o pár metrů vedle, které JZD rozoralo, aby mohlo pěstovat kukuřici, je obrovský.

Vše o kolektivizaci zde

23.2.2023 | tisk | Bělokarpatské louky

Sázení hraničních stromů

Kdysi byl takový zvyk sázet na polích a loukách hraniční stromy. To aby sedláci věděli pokud je to jejich. Při orbě i sečení dochází k pozvolným posunem hranic k sousedovi, ale strom stále pevně stojí na svém místě. Díky tomu se sousedi nemuseli přít o to, kudy hranice vede. Ještě dnes zůstávají rozesety po krajině i kolem Blatničky osamělé stromy stojící uprostřed polí, které jsou pamětníky těchto starých časů. Že jde o hraniční stromy se lze lehce přesvědčit nakouknutím do katastru, kde je vidět, že strom opravdu stojí na hranici 2 pozemků.

Dnešní geodetické body jsou sice mnohem přesnější, přece jenom hrubnutím kmene stromu se hranice malinko posouvá. Moderní hraniční plastový znak se ale lehko ztratí pod trávou nebo vyhrabanou hlínou z hraboší nory. Hraniční stromy a s nimi i hranice pozemků zůstanou dobře patrné i několik století.

Rozhodli jsme se proto skloubit dohromady 3 věci:

1. obnovit zapomenutou tradici sázení hraničních stromů
2. vrátit život do krajiny
3. naučit lidi odtržené od přírody znovu sázet a pečovat o stromy

17.1.2023 | tisk | Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy, Stromy

Zahájení 3. pětiletky

Zveme všechny fanoušky na zahájení 3. pětiletky.

Mladší ročníky se zatím mohou nachytřit zde.

V minulém století se v pětiletkách ničila tradiční, pestrá a malebná krajina jižní Moravy. Moc nám z ní nezůstalo. Naše farma ji v pětiletkách obnovuje. Stavy koroptve, indikátoru zdravé krajiny, se za 2 pětiletky zvedly o 100 %.

Plán na 3. pětiletku nebude o nic méně ambiciózní. Ukážeme Vám krajinu našich babiček a prababiček v barvě a se zvukem! Buďte s námi u toho! Bližší informace již brzy. Pro odběr novinek emailem se zaregistrujte zde

14.9.2022 | tisk | Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy, Bělokarpatské louky

Výlet do bordelu aneb na místo, které kypí životem

Dnes vás zavedeme do bordelu, jak se v místním nářečí označuje biodiversity hotspot (horké místo druhové rozmanitosti), čili všechno, co není anglický trávník.

Včerejší foto příspěvek na sociální síti vyvolal nezamýšlené důsledky. Přestože ovocný sad s včelími úly, který byl posečen na anglický trávník, byl nafocen tak, aby nebylo poznat, odkud přesně fotka pochází a nebyl označen majitel pozemku, přihlásil se majitel pozemku a začal se obhajovat, že takto je to správně. Že to má u sebe hezky „uklizené“, zatímco my máme v sadu „bordel“. Že jeho včely si potravu najdou a zaletí si, kam budou chtít.

17.6.2022 | tisk | Ekologické zemědělství, Krajinotvorné sady, Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy

Další ovocné poklady již brzy v sadech v Blatničce

Vidíte dobře. Dáváme dohromady nabídku pro roky 2042–2222. Přestože jsou to staré krajové odrůdy hrušní, v pomologiích (knihách o ovoci) je nenajdete a mnohé nezná ani Google.

Tyto hrušky pocházejí z Lednice. Ne z té jihomoravské, ale z malé vesničky Lednica v severní části na slovenské straně Bílých Karpat.

Nemějte strach, všechny hrušky Vám postupně představíme, ať nekupujete zajíce v pytli. Času je zatím dost, protože pár let ještě potrvá až stromy začnou rodit. Pak ale budou přinášet plody nejméně 1–2 století.

5.2.2022 | tisk | Hrušky, Zapomenuté ovoce, Ovoce

Kolik hrušní, tolik třešní: V Blatničce vznikne unikátní třešňová archa chutí

Chtěli bychom vás ujistit, že hrušky máme stále rádi a jsou pro nás prioritou. Dostali jsme ale nabídku, která se neodmítá: Sazenice 120 odrůd třešní!

Třešně vysazujeme ještě letos na jaře. Uvidíme kolik odrůd třešní nakonec dorazí, ale zatím to vypadá, že budeme pěstovat přibližně stejný počet odrůd hrušní a třešní.

5.1.2022 | tisk | Třešně, Ovoce, Stromy

Tečka za rokem 2021

Za pár hodin přijde skutečná tečka. Tečka za rokem 2021. Zanecháváme v něm hodně hezkých, ale i špatných věcí. Ty hezké ostanou v našich vzpomínkách. Ty špatné náš mozek brzy vytěsní. Holt tak už to příroda zařídila, a je to tak dobře.

Podívejte se na video, které vzniklo díky projektu Živá půda v červnu 2021. Ukazuje naše dílo na Zálúčí u Blatničky. Slovo „naše“ zahrnuje také mnohé z vás, kteří nás v tom přímo i nepřímo podporujete. To žluté není řepka, ale hořčice z našeho ptačího krmítka, které kromě ptáků a hmyzu krmí také půdní organizmy a tím oživuje a ozdravuje půdu.

Za pouhých 6 let od převzetí pozemků jsme proměnili a ozdravili kus moravské krajiny. Hospodařit lze i jinak a lépe.

A ty širé lány v dálce v úvodu videa jsou už také minulostí. Tečku za kolektivizací udělala Obec Blatnička. Velké lány rozdělila kilometry nových zatravněných polních cest, které lemují aleje a remízky. Z továrny se opět stala krajina pro život. Krajina pro lidi, zvířata i rostliny.

Čekají nás ještě nějaké menší dodělávky, ale myslíme si, že můžeme hrdě říct, že máme hotovo. 950 hektarů (tedy 9 500 000 m2) tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy je obnoveno.

Co dál? Správně! Jedeme dál! Do sousedního katastru. V roce 2022 začínáme s obnovou tamní krajiny symbolicky na 1 ha orné půdy. Ale to je jen začátek. Začátek dalšího příběhu. Udělali jsme exkurzi pro vlastníky pozemků v Hluku a jen co skončí komplexní pozemkové úpravy rozběhneme to ve velkém. Jdete s námi do toho? Přidejte se!

Další čtení, které by Vás mohlo zajímat:

Obnova krajiny

31.12.2021 | tisk | Ekologické zemědělství

Která odrůda je nejlepší?

Která odrůda _____ je nejlepší? Na volné místo doplňte jakoukoliv plodinu, kterou pěstujeme. To je nejčastější dotaz našich zákazníků. A co jim říkáme?

12.10.2021 | tisk | Ovoce, Zapomenuté ovoce, Česnek

Výsadba kosatců v Milokošti

Víte, co dělaly po vyučovaní děti z Mateřské školy Veselí nad Moravou – Milokošť? Spolu se svými rodiči a pani učitelkami budovali #countryforthefuture, hezkou zemi, kde se budou cítit dobře.

Na procházky už nemusí chodit do polí mezi pšenici, kukuřici, řepku či slunečnici. Jedno obyčejné pole hned za městem proměnili na nový cíl svých procházek.

Byla to týmová práce: dospělí kopali jamky, děti do nich házely sazenice kosatců, které pak dospělí zasypali.

Kolem potoka Svodnice bylo vysazeno bez mála už půl kilometru kosatcových záhonů. První Kytky od Svodnice budou již příští jaro. Všichni se těšíme až kosatce pokvetou.

Výsadba kosatců stále pokračuje. Zájemci (s dětmi nebo bez) neváhejte a přihlaste se co nejdříve na ➡️ http://www.farmablatnicka.eu/kos/ ať nachystáme dostatek sazenic.

13.9.2021 | tisk | Kosatce

Film Bielokarpatský ovocný poklad

Konečně je to venku! Právě jsme byli na předpremiéře nového filmu. Je to film o lidech, význačných osobnostech, bez kterých bychom to nikdy nedotáhli tak daleko.

O osobnostech, které nás formovaly v dětství a nasměrovaly profesní dráhu.

O osobnostech, které nás inspirují teď, motivují nevzdávat se a pokračovat dál.

O osobnostech, které velkou měrou pomohly zachránit a znovuobjevit zapomenuté chutě starých a krajových odrůd ovoce, a které nám nezištně poskytly rouby, bez kterých by v Blatničce unikátní Archa chutí v takovém rozsahu nikdy nevznikla. I díky nim roste kolem Blatničky už 160 odrůd hrušní a také zde najdete jeden unikátní sad, v němž jsou vysazeny výhradně krajové odrůdy ze slovenské strany Bílých Karpat.

Jsme velice rádi, že Jakub Cíbik natočil nádherný film o těchto lidech a o ovoci, které na farmě pěstujeme a rádi bychom ho dostali i na Váš stůl. Na ovoce si musíte ještě počat, ale na film se můžete podívat už příští týden. Premiéra bude, kde jinde než v Bošácké dolině, kde byla natočena většina záběrů. Doporučujeme k zhlédnutí.

Celý filmonline zde

12.9.2021 | tisk | Hrušky, Ovoce, Stromy

Pozvánka: Komentované procházky hrušňovými sady se 160 odrůdami

V sobotu 21.8.2021 budou letní Komentované procházky hrušňovými sady. Letos připadnou na státní svátek. A my máme co slavit. Dosáhli jsme hezkou metu – kolem Blatničky roste 1️⃣6️⃣0️⃣ odrůd hrušní. Pojďme to oslavit společně! Procházkou po unikátním sadu starých a krajových odrůd, kde co strom to jiná odrůda, a ochutnávkou historických odrůd hrušní usušených v tradiční bělokarpatské sušárně postavené kolem roku 1900.

2.8.2021 | tisk | Hrušky, Ovoce, Krajinotvorné sady

První plody naší práce

Sadařství je jediná práce, která přináší své ovoce. Když jsme začínali, mohli jsme si zvolit cestu jednoduchou – nakoupit v běžné ovocné školce hotové stromečky a už několik let se těšit z úrody. Ale…

24.7.2021 | tisk | Hrušky, Ovoce, Krajinotvorné sady

Nové stromořadí u příležitosti Mezinárodního dne biodiverzity

V Blatničce vzniklo spontánně jakési neformální hnutí soukromých vlastníků pozemků, kteří začali na svých pozemcích vysazovat stromořadí ovocných i neovocných dřevin kolem cyklostezek a polních cest tam, kde Obec Blatnička nevlastní pozemky nebo nejsou dostatečně široké, aby se na ně vešly stromy.

Začal s tím jeden místní občan. Postupně během mnoha let vysazoval stromy kolem polní cesty ke kapličce. Později se z polní cesty stala cyklostezka a jiný občan dal nezištně k dispozici okraj svého pole, aby na něm mohla Obec Blatnička vysadit ovocné stromořadí lemující novou cyklostezku i z druhé strany. Nedávno se přidal další vlastník, který svoje pole osadil z obou stran svého pozemku a položil tak základ hned 2 stromořadím.

Těmito nekoordinovanými aktivitami vznikl postupně jakýsi neformální „okrašlovací spolek“ místních patriotů, kterým záleží na tom, jak vypadá prostředí, ve kterém žijí. Jistě chápete, že jsme v něm nemohli chybět.

Nedávno jsme získali nové pozemky kolem cyklostezek, které jsou také oblíbeným cílem procházek místních i přespolních. Protože nám počasí stále přeje a nechce se nám čekat do podzimu (kdy se normálně sadí stromy), vysadili jsme dnes stromořadí u příležitosti Mezinárodního dne biologické rozmanitosti (biodiverzity). Je to o to důležitější v době, kdy stromy kolem silnic spíš mizí. Stromy představují domov i zdroj potravy pro živočichy, a ani na podzim spadené listí nepřijde nazmar – stromy ním nakrmí půdní organizmy. Vyřádili jsme se i barevně. Stavte se na podzim až budete potřebovat barevné listí na podzimní dekorace.

22.5.2021 | tisk | Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy, Stromy