Novinky z Farmy Blatnička

Novinky z farmy

Novinky v našich sadech Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Když je venku zima, že by ani psa ven nevyhnal a ani traktor nenastartuje, raději sedíme v teple domova. Se založenýma rukama ale nesedíme. Plánujeme nové výsadby. Počítáme, kolik stromů se vejde na jednotlivé pozemky. Třídíme nařezané rouby a posíláme je školkaři, aby nám na zakázku napěstoval potřebný počet sazenic, protože máme toho hodně a ne všechno kapacitně zvládneme.

10.1.2024 | tisk | Stromy, Krajinotvorné sady, Ovoce

Výsadba nových sadů Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Doposud jsme se orientovali spíše na mladší ročníky. Vysazovali jsme převážně stromy, které první sklizeň plodů přináší až 10–20 let po výsadbě.


„Škoda, toho se už asi nedožiji!“ možná jste si povzdechly.


Nezoufejte! Nyní otáčíme a vysazujeme převážně brzy po výsadbě plodící dřeviny.


A další skvělá zpráva je, že ty později plodící dřeviny, které jsme vysadili před léty, konečně začínají rodit. Od teď se to bude už jenom zlepšovat. Kdoule a mišpule v desítkách odrůd jsou už součástí naší standardní nabídky a roste i produkce drobného ovoce. V mezičase jsme vyzkoušeli různé odrůdy, takže nyní už sázíme na jistotu. Abychom na něco nezapomněli, raději jsme vysazovali podle abecedy: angrešt, aronie, cicimek, josta, keřové višně (no jo, máme strach z výšek :-) ), muchovník, plodové růže, rybíz… Nyní už je všechno v zemi. První sklizeň očekáváme už za 2–3 roky. Zatím schraňujte recepty a přihlaste se k odběru novinek. Pozvánku na samosběr a upozornění na sklizeň dostanete mezi prvními.

5.1.2024 | tisk | Ovoce

Nový dokument: Tajemné louky v Karpatech Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Po 5 letech je konečně venku nový dokument o loukách Bílých Karpat. V dokumentu jsou také záběry z naší louky, která výrazně přispěla k poznání historie bělokarpatských luk. I díky ní se přepisuje poznání lidstva. Zjistilo se totiž, že všechno je úplně jinak, než jsme si až doposud mysleli. Chcete vědět, jak to bylo doopravdy? Co řekla půda o historii naší krajiny? O historii mnohem vzdálenější než mohli zachytit i ti nejstarší kronikáři? Pohodlně se usaďte a podívejte se.

24.12.2023 | tisk | Bělokarpatské louky

Farma Blatnička slaví 10 let Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Přátelé, Farma Blatnička letos slaví 10 let a my jsme to opět zazdili. Byli jsme zahlceni vyřizováním vašich objednávek tak, že jsme úplně zapomněli oslavit vlastní narozeniny. Před 10 lety jsme oficiálně založili web www.FarmaBlatnicka.eu a začali jsme vám nabízet to, co vám chybělo. Netradiční plodiny. Nebo lépe řečeno tradiční plodiny, které však již upadly v zapomnění. Obnovujeme zapomenuté tradice a na váš každodenní stůl vracíme plodiny, které jedly vaše prababičky, ale už vaše babičky je znají pouze z vyprávění.


Místo toho, abychom pouze sledovali trendy v oboru, začali jsme je aktivně vytvářet. I když se nás snaží okopírovat konkurence, nedaří se jí to. A i když už si myslí, že na nás má, nemá. Nedáme jí šanci, utíkáme mílovými kroky a uvádíme na trh jednu novinku za druhou. Vlastně oprášenou stařinku v novém kabátě.


21.9.2023 | tisk | Ekologické zemědělství, Česnek, Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy

Hrušeň srdčitá v Blatničce Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Vloni pouze 3 plody, letos celý strom. Čeká nás historicky druhá sklizeň plodů hrušně srdčité (Pyrus cordata).

Hrušeň srdčitá (Pyrus cordata)
Akorát ta velikost… No co, plody jsou malinko drobnější. Ale chuť je to, oč tu běží. Jsme zvědaví, jaké budou.


Hrušeň srdčitá (Pyrus cordata)
Hrušeň srdčitá (Pyrus cordata)


Naše hrušně srdčité se dostaly do Blatničky jako rouby.



Původní stromy rostou kolem Le Puy Courty, Jabreilles-les-Bordes ve Francouzském středohoří.



Hrušeň srdčitá poprvé kveta v roce 2022 po 8 letech.





Více o našich hrušňových sadech se dočtete zde.

Dlouhá cesta hrušně srdčité do Blatničky
Dlouhá cesta hrušně srdčité do Blatničky

23.8.2023 | tisk | Hrušky

Sběr semínek krvavce pro motýly Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Budeme sbírat semínka krvavců (rostlina ve videu), abychom je dostaly i na nedávno zatravněné pozemky a nabídli možnost rozmnožit se vzácným motýlům (ale jiným než na fotce).



Pokud nám chcete pomoct, pak neváhejte a hlaste se na fb(zavináč)farmablatnicka.eu.



Máme štěstí, že v Blatničce stále žije vzácný modrásek očkovaný, který je silně ohrožený a ubývající klenot našich luk.



Proč potřebuje modrásek krvavec vysvětlujeme v článku motýlí louky.



20.8.2023 | tisk | Bělokarpatské louky, Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy

Samosběr rybízu všech barev Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Žlutý rybíz
Žlutý rybíz

Co je malé, není špatné. Drobné ovoce je dnes spíše doménou zahrádkářů než komerčních pěstitelů. Důvodů je hned několik. Nejsou lidi, co by jej sbírali. České pěstitele válcuje levné ovoce z dovozu. Škůdci a choroby. Jednou sucho, jindy zas moc mokro. Prostě milion výmluv.



Opět jdeme proti proudu vstříc novým výzvám a problémům. Jsme přesvědčeni, že na velikosti nezáleží. Chuť je to, oč tu běží. Proto jsme před pár lety vysadili experimentální sad z drobného ovoce (angrešt, rybíz, maliny).



17.8.2023 | tisk | Ovoce

Poštolka rudonohá úspěšně vyhnízdila kousek od Blatničky Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Poštolky rudonohé daly našim budkám opět košem, ale kousek od Blatničky, opravdu co by kamenem dohodil, úspěšně vyvedly 4 mláďata ve starém stračím hnízdě. Bohužel, jedno mládě kvůli špatnému stavu hnízda z něj vypadlo. Snad v příštím roce dají poštolky přednost našim budkám, které jsou uprostřed pestré krajiny, kterou kolem Blatničky budujeme už přes 10 let.



Poštolka rudonohá je ohrožený druh, na jižní Moravu začala masově zaletovat v pohnízdním období na podzim 2019. Souvisí to s opatřeními, které pro ni dělají ochranáři zejména v Maďarsku. Proto jsme hned zareagovali a před novou hnízdní sezonou vyvěsili první 3 budky. Bylo jasné, že je to jenom otázka času, kdy v nich poštolka zahnízdí. V následujících letech se poštolky pravidelně objevovaly poblíž. Proto máme velkou radost, že bylo konečně zaznamenáno historicky druhé hnízdění v Česku právě v okolí Blatničky.



Příští rok, před novou hnízdní sezonou, bychom rádi vyvěsili další budky pro poštolky. Více na stránce projektu Budky pro poštolku.



Hledáme mecenáše, který (kteří) by chtěl(i) přispět. Náklady na 1 budku jsou pouhých 1000 Kč. A to za tyto vzácné ptáky stojí. Co myslíte?



Můžete v libovolné výši poslat finanční dar na výrobu budek nebo nás kontaktujte pokud byste měli zájem stát se patronem poštolek rudonohých.



12.8.2023 | tisk | Ptáci

Dálnice pro život Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Motýlí dálnice
Motýlí dálnice


  

I v letošním roce pokračujeme s obnovou tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy.

Na území 4 katastrů – Blatnička, Louka u Ostrohu, Velká nad Veličkou a Tvarožná Lhota jsme zatravnili 10 hektarů orné půdy. Cílem je vytvořit koridory napříč okolní agrární pouští. Navázali jsme na naše zkušenosti z minulých let. Zatravněné plochy začnou své benefity naplno přinášet už příští rok.

Budou fungovat nejen jako motýlí dálnice, po kterých mohou vzácní motýli, přežívající v několika málo posledních ostrůvcích, znovu osídlit celé podhůří Bílých Karpat, ale také jako hnízdiště pro skřivany a další ubývající polní ptáky.





Pozemky budou kvést po celé leto a kromě potravy pro hmyz nabídnou také potravu pro poštolky rudonohé, které se v poslední době znovu zabydlují na jižní Moravě.

1.8.2023 | tisk | Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy, Ptáci

Hotovo! Máme dosečeno. Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Louka
(Ne)posečená louka
„Hotovo! Máme dosečeno. Děkujeme za pomoc.“ poděkovali jsme na závěr senoseče traktoristovi, který nám letos vypomáhal poprvé.

„Ale vždyť nám zbyl ještě velký kus louky!“ reagoval traktorista naučený kosit louky celoplošně do posledního stébla trávy.

„To nebudeme kosit. Tam rostou hořce hořepníky.“ vysvětlili jsme mu.

„No a?“ zeptal se nechápající traktorista, který ještě není zvyklý na naše móresy.

„Kdybychom ty hořce teď posekali, budou mít letos pouze pár květů a výšku sotva 10–15 cm. Když je neposečeme, budou i tři čtvrtě metru vysoké a mít spoustu květů. Samičky motýlů modrásků na ně nakladou vajíčka. Čím více květů, tím více motýlů. Minulý rok jsme po 10 letech dokonce našli na květech hořců vajíčka modráska. Takže modráska hořcového zde určitě máme.“ vysvětlili jsme mu.

„Cože? Takže motýla jste ještě ani neviděli?“ zeptal se nevěřícně traktorista.

„Ne, bohužel na dospělé motýly jsme ještě neměli štěstí. Létají pouze pár dní uprostřed léta. Zbytek roku tráví jako housenky v mraveništích. Jsou to strašné citlivky. Potřebují pestrou louku, musí tam být hořce, mraveniště i kytky s nektarem. Všechno na jednom místě. Dospělec málokdy uletí za život dál než 1–2 km a pokud housenka nemá mraveniště do 2 metrů od místa vylíhnutí, šance, že přežije je téměř nulová. Housenka vyžírá květy hořců pouze chvilku. Zbytek života se nechá vykrmovat mravenci v jejich mraveništi.“

Přečtěte si více o modráscích a našich modrých loukách ➡️ http://www.farmablatnicka.eu/modrasek

(Ne)posečená louka
(Ne)posečená louka
(Ne)posečená louka
(Ne)posečená louka
(Ne)posečená louka
(Ne)posečená louka
(Ne)posečená louka
(Ne)posečená louka

23.7.2023 | tisk | Bělokarpatské louky, Ekologické zemědělství

Proč česká jablka nikto nechce? Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Hlavatá vrba
Někteří sadaři naříkají, že je jejich jablka nikdo nechce. My na to říkáme: Tak jim třeba!

Proč? Hned vysvětlíme.



Tento typ sadařství je neudržitelný. Ministerstvo zemědělství dlouhodobě finančně podporuje zakládání intenzivních sadů. Výše dotační podpory je opravdu velice lákavá. V podstatě zaplatí veškeré náklady na založení sadu. Chápeme, že sadaři mají problém odolat této velice štědré a lákavé nabídce. Problém je, že to někdo nedopočítal do konce. Sadaři, ani ministerstvo zemědělství. Stát dlouhodobě podporuje, z peněz daňových poplatníků, pouze velice úzký okruh odrůd jablek s omezeným využitím. Když se podíváte na seznam podporovaných odrůd v roce 2007 a 2020 (zatím poslední verze dokumentu), na první pohled to vypadá jako poměrně široký sortiment. Dokonce došlo k rozšíření podporovaných odrůd z 25 na 47. Opak je ale pravdou. Odrůdy se liší pouze názvy. Dobou zrání, chuťovými vlastnostmi, způsobem využití a společnými předky v rodokmenu jsou si podobná jako vejce vejci. Stačí rozklíčovat názvy do rodokmenu a označit stejné názvy barevně (viz 3. sloupec) a pak zjistíte, že celý sortiment podporovaných odrůd je postavený na hrstce odrůd. Zákon nabídky a poptávky nepustí. Když všichni dělají to stejné, navíc motivování dotacemi, přijde velká nadprodukce a pak problém, co s ní. Založení sadů zaplatili daňoví poplatníci, takže to sadaře trápit nemusí. Jenomže každoroční péče o sady a sklizeň už něco stojí a tyto náklady sadaři nutně musí pokrýt příjmy z prodané produkce. Když ví, že to neprodají, pak nemá smysl to ani sklízet. Po pár letech jim nutně dojde trpělivost a sady vyklučou. Odrůdy určené pro přímý konzum nelze využít na sušení, výrobu moštů nebo ciderů, které se v posledních letech těší veliké oblibě.

Jak z toho ven?

14.5.2023 | tisk | Ovoce, Stromy

Sběr semínek čilimníku pro žluťáska Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Žluťásek barvoměnný (Colias myrmidone)
Žluťásek barvoměnný (Colias myrmidone)
Photo credit Dumi

Žluťásek barvoměnný byl motýl. Je to 13 let co u nás vyhynul.



Dostali jsme nápad. Pomůžete nám?



2. ročník sběru semínek pro žluťáska

Hledáme dobrovolníky, kteří by nám pomohli v červenci-srpnu 2023 sbírat semínka čilimníku. Ty pak vysejeme na louky, kde vytvoříme ideální životní podmínky pro žluťáska. Je to první předpoklad pro jeho návrat. Čilimník je totiž jediná živná rostlina pro housenky tohto druhu žluťáska. Žádné jiné rostliny housenky nežerou. Čilimník hojně roste pouze na jedné naší louce. Našim cílem je ho rozšířit na všechny louky.

Semínka čilimníku
Semínka čilimníku




Sběr semínek proběhne v červenci a srpnu 2023 kolem Blatničky. Termín sběru bude dle počasí a časových možností dobrovolných sběračů semínek. Zájemci hlaste se na fb(zavináč)farmablatnicka.eu.

Kvetoucí čilimník
Kvetoucí čilimník
Dozrávající semínka čilimníku
Dozrávající semínka čilimníku

26.3.2023 | tisk | Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy

23.2.1949 Počátek kolektivizace zemědělství Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Cílem komunistů bylo ovládnout venkov a zemědělský sektor, kde neměli takovou podporu jako v jiných částech společnosti a ekonomiky, a získat tak kontrolu nad výrobou a distribucí potravin. 23. února 1949 přijalo Národní shromáždění zákon o JZD (Jednotná zemědělská družstva). Začala násilná kolektivizace, jež znamenala kromě jiného také úbytek biodiverzity na bělokarpatských loukách. Díky fotografovi Ferdinandovi Bučinovi a jeho manželce se můžeme podívat, o co jsme často nenávratně přišli.



Louky kdysi:



Louky dnes:



Podívejte se na str. 20, jak se měly „rekultivovat“ v roce 1962 orchidejové louky v Národní přírodní rezervaci Čertoryje. Díkybohu, ke splnění tohoto plánu nikdy nedošlo. Kontrast s loukami jen o pár metrů vedle, které JZD rozoralo, aby mohlo pěstovat kukuřici, je obrovský.

Vše o kolektivizaci zde

23.2.2023 | tisk | Bělokarpatské louky

Sázení hraničních stromů Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Hlavatá vrba
Hlavatá vrba
Kdysi byl takový zvyk sázet na polích a loukách hraniční stromy. To aby sedláci věděli pokud je to jejich. Při orbě i sečení dochází k pozvolným posunem hranic k sousedovi, ale strom stále pevně stojí na svém místě. Díky tomu se sousedi nemuseli přít o to, kudy hranice vede. Ještě dnes zůstávají rozesety po krajině i kolem Blatničky osamělé stromy stojící uprostřed polí, které jsou pamětníky těchto starých časů. Že jde o hraniční stromy se lze lehce přesvědčit nakouknutím do katastru, kde je vidět, že strom opravdu stojí na hranici 2 pozemků.

Dnešní geodetické body jsou sice mnohem přesnější, přece jenom hrubnutím kmene stromu se hranice malinko posouvá. Moderní hraniční plastový znak se ale lehko ztratí pod trávou nebo vyhrabanou hlínou z hraboší nory. Hraniční stromy a s nimi i hranice pozemků zůstanou dobře patrné i několik století.

Rozhodli jsme se proto skloubit dohromady 3 věci:

  1. obnovit zapomenutou tradici sázení hraničních stromů
  2. vrátit život do krajiny
  3. naučit lidi odtržené od přírody znovu sázet a pečovat o stromy

17.1.2023 | tisk | Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy, Stromy

Zahájení 3. pětiletky Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Zveme všechny fanoušky na zahájení 3. pětiletky.


Mladší ročníky se zatím mohou nachytřit zde.


V minulém století se v pětiletkách ničila tradiční, pestrá a malebná krajina jižní Moravy. Moc nám z ní nezůstalo. Naše farma ji v pětiletkách obnovuje. Stavy koroptve, indikátoru zdravé krajiny, se za 2 pětiletky zvedly o 100 %.


Pestrá krajina 50tych let minulého století čeká na obnovu
Pestrá krajina 50. let minulého století čeká na obnovu

Plán na 3. pětiletku nebude o nic méně ambiciózní. Ukážeme Vám krajinu našich babiček a prababiček v barvě a se zvukem! Buďte s námi u toho! Bližší informace již brzy. Pro odběr novinek emailem se zaregistrujte zde

14.9.2022 | tisk | Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy, Bělokarpatské louky