Umírající hrušeň ze Staré hory je zachráněna

Vzpomínáte si ještě na tuto umírající hrušeň ze Staré hory? Objevili jsme ji v roce 2014 při mapování starých ovocných stromů v okolí Blatničky. Tehdy jsme se rozhodli zachovat „genius loci“ (duch místa) a ze všech starých ovocných stromů jsme odebrali rouby, abychom jim zabezpečili nesmrtelnost v našich krajinotvorných sadech. Z většiny se nám to již podařilo.

Tuto hrušeň jsme objevili doslova v hodině dvanácté. V dalších letech se stav mateřského stromu ještě více zhoršil, takže jeho záchrana vůbec nepřipadala v úvahu.

Naštěstí se šikovnému školaři, který nám pomáhá se záchranou mizejícího ovocného dědictví, podařilo z roubů velice špatné kvality vypěstovat nové, mladé a vitální stromečky, které můžeme konečně vysadit zpátky do krajiny.

I když stále ještě nevíme, co je to za odrůdu, protože původní strom již dávno neplodí a mladý ještě neplodí, věříme, že je to nějaká hodnotná odrůda, kterou se předešlým generacím sadařům vyplatilo pěstovat a zachovat i pro nás. Cítíme morální povinnost tyto odrůdy dlouhodobě pěstované v našem regionu zachovat také pro příští generace sadařů.

Kdoví, kdo odebere rouby z našich stromů na sklonku jejich života za nějakých 100–200 let, aby předal cenné geny a hlavně jedinečné chutě dál…

14.11.2019 | tisk | Hrušky, Krajinotvorné sady

Obnovujeme polní sady

V minulém století sedláci tomu říkali hezky česky „polní sady“.

Pak přišla éra chamtivá, kdy v honbě za maximálními hektarovými výnosy byly stromy chápány jako překážka, proto je chamtivci pokáceli a kořeny ze země vytrhali, aby nevadily traktorům při orbě. Polní sady z krajiny zmizely. Zachovaly se pouze fragmenty na periferii nebo v méně úrodných oblastech. Horší bylo, že se na 2 generace přetrhla niť tradičního (většinou de facto ekologického) zemědělství. Nešlo odevzdávat tradiční znalosti prostřednictvím evolučně ověřeného systému sdílení informací a zkušeností z generace na generaci.

5.11.2019 | tisk | Krajinotvorné sady, Stromy, Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy

Projekt obnovy krajiny vyhrál v soutěži Adapterra Awards 2019

Odborná porota soutěže Adapterra Awards 2019 vyzdvihla unikátní proměnu krajiny na Zálúčí u Blatničky, kterou jsme udělali za poslední 4 roky. Slavnostní předávaní cen proběhlo na konferenci „Jak na sucho a horko – ve městě i v krajině“ 4.11.2019 v Praze.

Udělením hlavní ceny v kategorii Volná krajina jsme kromě finanční výhry 100.000 Kč dostali poukaz na zahraniční exkurzi za nejlepšími příklady adaptačních opatření do Německa a Rakouska a také 1 sazenici stromu, kterou vysadíme jako památný strom na Zálúčí společně s našimi podporovateli a sympatizanty.

„Projekt je nejen ukázkou zodpovědného a uvědomělého přístupu k hospodaření na zemědělské půdě, ale je zajímavý také zapojením veřejnosti, osvětou a propagací pozitivního vztahu k zemědělské krajině. Je příkladem, jak lze přeměnit zemědělskou monokulturu v pestrou a odolnou krajinu,“ hodnotí projekt Zuzana Rajchlová, odborná porotkyně soutěže.

4.11.2019 | tisk | Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy

Sucha ani vedra se nebojíme. Sázíme (na) duby

Sucha ani vedra se nebojíme. Sázíme (na) duby, kterým ani jedno nevadí.

Z těchto žaludů dub ceru vypěstujeme lanýžové sazenice. Lanýže budou pro nás, žaludy pro prasátka, kvalitní dřevo pro potomky. Na změnu klimatu jsme připraveni! A vy?

Prodej lanýžových sazenic zde

22.10.2019 | tisk | Stromy, Lanýže

Tulipán maďarský (Tulipa hungarica)

Za báječný letošní ročník včelího medu, na který dostáváme samé pochvaly, vysadíme včelkám tulipán maďarský (Tulipa hungarica), který přes své jméno, neroste v Maďarsku.

Tulipán maďarský potkáte vzácně na svazích soutěsky Železná vrata na rumunsko-srbské hranici.

21.10.2019 | tisk | Včelí med

Diskutovali jsme na téma Zemědělci vs. biodiverzita

O víkendu jsme byli na zámku v Kostelci nad Černými Lesy. Ne na dovolené, ale pracovně. Byli jsme pozvání do diskuse na téma „Zemědělci vs. biodiverzita“.

7.10.2019 | tisk | Ekologické zemědělství

Den původních odrůd jablek

21. října můžeme všichni, kterým není lhostejné kulturní dědictví, oslavit Den původních odrůd jablek. Tento den je každoroční oslavou jablek a sadů. Poukazuje na rozmanitost odrůd jablek v jednotlivých lokalitách a cílem je uznání a udržení tohoto místního bohatství také pro příští generace.

3.10.2019 | tisk | Ovoce, Stromy, Zapomenuté ovoce

20.10.2019 Den stromů

20.10.2019 je Den stromů. U nás se slaví už 113 let. Tímto dnem zároveň začíná období vhodné pro podzimní výsadbu stromů.

Chcete sázet také? Skvělé manuály pro výsadbu sadů, alejí, zelených oáz, remízků, větrolamů nebo solitérů naleznete na www.sazimebudoucnost.cz.

Víte, čím se letošní ročník liší? Ministerstvo životního prostředí ČR spouští unikátní dotační program na podporu výsadby stromů v intravilánu obcí (a do konce roku také v extravilánu). Má připraveno 100 000 000 Kč (slovem sto miliónů korun českých). Celé Česko se může pustit do sázení stromů.

Více info zde a zde.

Jaké stromy vysadíte letos vy? My pokračujeme ve vysazování Největšího hrušňového sadu plného rozmanitých chutí, kam chceme vysadit všechny odrůdy hrušní a určitě zase vysadíme nějaký památný strom.

3.10.2019 | tisk | Stromy

Budky pro sovy

Víte, co děláme po nocích? Posloucháme sovy.

Abychom věděli jaké druhy sov v Blatničce žijí a mohli jim připravit hnízdní budky o vhodných rozměrech.

Budky pro výrečka malého jsou již zavěšeny.

Na nahrávce níže je tokající sameček puštíka obecného a od 4. minuty je slyšet mláďata.

Puštíci jsou perfektní hubiči hrabošů. Díky bohaté nabídce potravy se letos rozmnožili a jejich mláďata budou potřebovat nové budky.

Změna termínu! Zveme Vás na zavěšení budky pro sovu v sobotu 24.11.2019. Akce se koná pouze za hezkého počasí. Bližší informace předem přihlášeným zájemcům. Zájemci se hlaste emailem na fb(zavinac)farmablatnicka.eu. Nezapomeňte uvést své tel. číslo, abychom Vás mohli kontaktovat v případě zrušení akce.

5.9.2019 | tisk | Ptáci, Ekologické zemědělství

Proti hrabošům lze bojovat i bez jedu, mnohem efektivněji

Hraboši trápí i nás. Jedem je nehubíme! Na tuhle tu „špinavou práci“ máme „své lidi“:

Volavky popelavé, bílé a černé čápy, poštolky obecné, lasice kolčavy, užovky, lišky, puštíky, kalousi nebo jako na fotce níže ťuhýky obecné. Nezapomněli jsme na někoho? Zkrátka máme spoustu pomocníků, kteří nás nenechají ve štychu. A mohou se po nich utlouct. Právě mají hody, jaké již dlouho nezažili!

Hraboši v krajině jsou normální

V pestré krajině, jakou se snažíme již několik let vytvořit kolem Blatničky, nepředstavují hraboši žádný zásadnější problém. Protože s rostoucí populací hrabošů, stoupá i počet jejich přirozených nepřátel. Škody hrabošů tak nejsou na naší farmě větší než každoroční škody od zajíců nebo srnek. Zkuste navrhnout plošné trávení zajíců a srnek. Vždyť by Vás nejen myslivci ale i laická veřejnost ukamenovala! Proč připadá někomu normální trávit hraboše, přirozenou potravu spousty druhů živočichů? Tento článek by mělo být povinné čtení pro každého zemědělce. Právě vyšel článek, ve kterém představíme náš recept na úspěšný boj proti hrabošům.

Ťuhýk pomáhá udržet populaci hrabošů pod kontrolou, poslední mládě na hnízdě

27.8.2019 | tisk | Ekologické zemědělství, Ptáci

Diverzifikace zemědělství

Naše farma od svých počátků hospodaří výhradně na vlastních pozemcích. Na rozdíl od mnohých konvenčních zemědělců nehledíme pouze na okamžitý zisk na konci hospodářského roku, ale díváme se mnohem dál, v horizontu desetiletí až staletí. Nepoužíváme žádné chemické přípravky ani průmyslová hnojiva, jež degradují kvalitu půdy a její úrodnost. Vytváříme (znovu obnovujeme) tradiční, pestrou a malebnou vesnickou krajinu jižní Moravy. Díky tomu jsou naše pole, louky a sady plné života.

Podílíme se na diverzifikaci zemědělství v regionu. Pěstujeme plodiny náročné na lidskou práci. Na sklizeň obilí na stovkách hektarů stačí hrstka lidí a i to jen na pár dnů v roce. Na sklizeň jednoho hektaru ovocného sadu potřebujeme celou armádu pracovitých ručiček a to téměř po celý rok, protože naše ovoce dozrává od brzkého léta až do pozdního podzimu. Díky tomu můžeme nabídnout práci v regionu, kde z vesnic většina obyvatel denně dojíždí za prací desítky kilometrů do spádových větších měst nebo mladá generace se rovnou po dovršení plnoletosti stěhuje do Brna nebo do Prahy.

Přispěli jsme k založení ekologických rakytníkových sadů. Rakytníkové sady nabízí nejen smysluplnou práci pro lidi na venkově, ale také hnízdní příležitosti pro ťuhýky, kteří pak na okolních polích loví hraboše a přebytky si napichují na keře na horší časy. I s přemnoženými hraboši si umíme poradit bez chemie.

Jestliže chcete podpořit opravdový rozvoj venkova „ze zdola“, rozhodujte svými peněženkami. ➡️ Objednejte si rakytník vypěstovaný českým bio pěstitelem. A pokud jste majiteli pozemků v okolí, zvažte jejich prodej nám, abychom mohli pokračovat v realizaci podobných smysluplných projektů. ➡️ Přečtěte si důvody proč prodat pozemky právě nám.

15.8.2019 | tisk | Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy

Čejky chocholaté úspěšně vyhnízdili

Čejky chocholaté [SK: cíbik chochlatý] hnízdí na zemi a jejich hnízda i mláďata jsou velice zranitelná, zejména při jarních polních pracích. Zřídili jsme pro ně čejkovište – pole určené pro hnízdění a vyvádění mláďat, na které se zemědělskou technikou v období jejich hnízdění vůbec nevjíždíme. Díky tomu se jejich populace pomalu, ale jistě rozrůstá.

Jen co čejky vyvedou svá mláďata, vysejeme na pole speciální směsku, jež podpoří opylovače a poskytne dostatek potravy (semínka, přilákaný hmyz) pro koroptvičky, skřivánky a další semenožravé a hmyzožravé ptáky zemědělské krajiny.

30.7.2019 | tisk | Ptáci, Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy

Krajové odrůdy česneku nepatří do genobanky, ale zpátky na pole a odtud na talíř

Jiný kraj, jiný mrav. A také jiná odrůda česneku. Bzenecký, istrijský, lický, lipovský, ljubitovický, miřejovický, rožďálovický, slavonský, vesalický, záhorský, znojemský česnek… staletí piplavé práce generací sedláků. Každý rok vysadit, okopat a vykopat. Každý rok. Byť jen jeden jediný rok by se na to vykašlali, o unikátní odrůdu česneku bychom navždy přišli.

Nenechme je zaniknout pod dovozem uniformního bezejmenného česneku z jiného konce světa. Dopřejme si různorodost i na talíři.

28.7.2019 | tisk | Česnek

Obnova krajiny na Zálúčí u Blatničky

Na podzim 2015 jsme se pustili do rušení monokultur na Zálúčí – malém kopečku tyčícím se nad závlahovou nádraží Blatnička.

Podívejte se na prezentaci ➡️ Obnova krajiny na Zálúčí u Blatničky

Výsledek?

Místo 65 hektarů orné půdy na Zálúčí teď rostou hrušňové aleje, remízky, meze či extenzivní a ekologické sady. Dnes již pestře využívaná krajina zvyšuje ekologickou stabilitu zdejší krajiny a snižuje větrnou a vodní erozi, kterou bylo místo postižené.

Záleží nám na tom, v jaké krajině žijeme. Proto jsme se pustili do obnovy tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy. Každý další obnovený metr nás žene dál. Na podzim pokračujeme.

8.7.2019 | tisk | Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy

Nový remízek

✔️ Remízky pomáhají zvládat vlny vedra, sucha i prudké lijáky. Když je vody nadbytek, zadrží ji, aby ji v době nedostatku mohly vracet nazpět do krajiny. Díky nim je krajina ekologicky stabilnější a lépe se vyrovnává s výkyvy počasí.

✔️ Remízky snižují větrnou i vodní erozi. Chrání půdu před odnosem její nejcennější vrchní vrstvy – ornice.

✔️ Remízky poskytují úkryt zvířatům před sluncem i predátory. V hustých keřích si staví svá hnízda desítky druhů ptáků, pod keři zase hnízdí koroptve nebo přivádějí na svět mláďata zajíci či srnky. Kvetoucí i plodící dřeviny poskytují potravu živočichům, když na okolních polích nebo loukách zrovna není nic k snědku.

✔️ A v neposlední řadě, je hezký pohled na harmonickou krajinu, kde jsou jednotlivá pole a louky rozčleněna remízky.

➡️ Remízky jsou k nezaplacení. Jejich přínos je nevyčíslitelný. Proto je do krajiny vracíme. Poslední remízek jsme založili vloni v listopadu. Všechny vysazené keříky se ujaly. Za pár let se rozrostou a remízek bude plně funkční.

Obnovujeme pestrou krajinu ➡️ Chcete se přidat?

2.7.2019 | tisk | Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy