Farma Blatnička slaví 10 let

Přátelé, Farma Blatnička letos slaví 10 let a my jsme to opět zazdili. Byli jsme zahlceni vyřizováním vašich objednávek tak, že jsme úplně zapomněli oslavit vlastní narozeniny. Před 10 lety jsme oficiálně založili web www.FarmaBlatnicka.eu a začali jsme vám nabízet to, co vám chybělo. Netradiční plodiny. Nebo lépe řečeno tradiční plodiny, které však již upadly v zapomnění. Obnovujeme zapomenuté tradice a na váš každodenní stůl vracíme plodiny, které jedly vaše prababičky, ale už vaše babičky je znají pouze z vyprávění.

Místo toho, abychom pouze sledovali trendy v oboru, začali jsme je aktivně vytvářet. I když se nás snaží okopírovat konkurence, nedaří se jí to. A i když už si myslí, že na nás má, nemá. Nedáme jí šanci, utíkáme mílovými kroky a uvádíme na trh jednu novinku za druhou. Vlastně oprášenou stařinku v novém kabátě.

Za naším úspěchem však není snobství nebo namyšlenost. Ale tvrdá dřina a vytrvalost. Prostě jdeme za svým cílem. Naopak, jako zemědělci jsme se naučili velké pokoře. Příroda nám už 10 let (čili celou dobu) dokazuje, že má vždycky navrch. Na jižní Moravě bylo posledních 10 let převážně suchých a z dlouhodobého hlediska se nedostatek vody jenom prohlubuje. „Člověk míní, příroda mění.“ Přesto se nevzdáváme a zkoušíme nové postupy a plodiny, které si se suchem poradí. Regenerujeme půdu, která je schopna zadržet mnohem více vody než před 10 lety a pěstované plodiny se tak místo boje o holý život mohou věnovat tvorbě výnosů. Navzdory krizím na poli i ve společnosti jdeme dál. Stále pěstujeme česnek. Rutina, která nás i po 10 letech stále neskutečně moc baví a naplňuje. Ano, ten česnek, který se prý nevyplatí pěstovat. Ještě v roce 1986 v nedaleké obci pěstovali česnek na 100 hektarech, v roce 2013 jenom na 2 hektarech a v roce 2016 to zabalili úplně. Vždy jsme měli ceny vyšší, protože si myslíme, že i zemědělec si zaslouží dostávat férovou mzdu za dobře odvedenou práci a to bez ohledu na ceny potravin na světových trzích nebo marketingových akcích supermarketů. Prodej česneku jsme začínali na 300 Kč/kg, poslední 4 roky ho prodáváme za rovnou pětistovku a stále nejsme schopni plně uspokojit poptávku ve všech odrůdách. Přitom na přelomu srpna a září byla dovozní cena česneku 74–115 Kč/kg. Proč to ti lidi od nás kupují? To jsou tak blbí? Nebo za tím stojí dobrý marketing? Sami nevíme. Předpokládáme, že oceňují naši práci – jako producenta kvalitních potravin, ale také jako hospodáře v krajině, který o ní citlivě pečuje. Moc si toho vážíme. Děkujeme všem zákazníkům, kteří nám nákupem produktů z naší farmy dokazují, že to, co děláme, děláme správně a dobře. Na začátku jednotliví zákazníci, později desítky a pak stovky zákazníků nám pomohly dostat se tam, kde teď jsme. Děkujeme Vám!

PS: Dnes dáme dohromady seznam přebytků česneku. Moc tam toho sice nezůstalo, ale pokud jste ještě nikdy nevyzkoušeli náš česnek, máte jedinečnou příležitost. S objednávkou moc neotálejte. Stalo se už tradicí, že se koncem září ozve jedna naše věrná zákaznice z Norska, která bere všechno, co máme skladem. U nás se s jídlem opravdu neplýtvá.

PS: Pokud česnek nepotřebujete, můžete nám sympatie projevit třeba tím, že nás pozvete na kafé http://www.farmablatnicka.eu/pozvat-na-kafe

21.9.2023 | tisk | Ekologické zemědělství, Česnek, Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy

Hrušeň srdčitá v Blatničce

Vloni pouze 3 plody, letos celý strom. Čeká nás historicky druhá sklizeň plodů hrušně srdčité (Pyrus cordata).

Naše hrušně srdčité se dostaly do Blatničky jako rouby.

Původní stromy rostou kolem Le Puy Courty, Jabreilles-les-Bordes ve Francouzském středohoří.

Hrušeň srdčitá poprvé kveta v roce 2022 po 8 letech.

Více o našich hrušňových sadech se dočtete zde.

23.8.2023 | tisk | Hrušky

Sběr semínek krvavce pro motýly

Budeme sbírat semínka krvavců (rostlina ve videu), abychom je dostaly i na nedávno zatravněné pozemky a nabídli možnost rozmnožit se vzácným motýlům (ale jiným než na fotce).

Pokud nám chcete pomoct, pak neváhejte a hlaste se na fb(zavináč)farmablatnicka.eu.

Máme štěstí, že v Blatničce stále žije vzácný modrásek očkovaný, který je silně ohrožený a ubývající klenot našich luk.

Proč potřebuje modrásek krvavec vysvětlujeme v článku motýlí louky.

20.8.2023 | tisk | Bělokarpatské louky, Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy

Samosběr rybízu všech barev

Co je malé, není špatné. Drobné ovoce je dnes spíše doménou zahrádkářů než komerčních pěstitelů. Důvodů je hned několik. Nejsou lidi, co by jej sbírali. České pěstitele válcuje levné ovoce z dovozu. Škůdci a choroby. Jednou sucho, jindy zas moc mokro. Prostě milion výmluv.

Opět jdeme proti proudu vstříc novým výzvám a problémům. Jsme přesvědčeni, že na velikosti nezáleží. Chuť je to, oč tu běží. Proto jsme před pár lety vysadili experimentální sad z drobného ovoce (angrešt, rybíz, maliny).

17.8.2023 | tisk | Ovoce

Poštolka rudonohá úspěšně vyhnízdila kousek od Blatničky

Poštolky rudonohé daly našim budkám opět košem, ale kousek od Blatničky, opravdu co by kamenem dohodil, úspěšně vyvedly 4 mláďata ve starém stračím hnízdě. Bohužel, jedno mládě kvůli špatnému stavu hnízda z něj vypadlo. Snad v příštím roce dají poštolky přednost našim budkám, které jsou uprostřed pestré krajiny, kterou kolem Blatničky budujeme už přes 10 let.

Poštolka rudonohá je ohrožený druh, na jižní Moravu začala masově zaletovat v pohnízdním období na podzim 2019. Souvisí to s opatřeními, které pro ni dělají ochranáři zejména v Maďarsku. Proto jsme hned zareagovali a před novou hnízdní sezonou vyvěsili první 3 budky. Bylo jasné, že je to jenom otázka času, kdy v nich poštolka zahnízdí. V následujících letech se poštolky pravidelně objevovaly poblíž. Proto máme velkou radost, že bylo konečně zaznamenáno historicky druhé hnízdění v Česku právě v okolí Blatničky.

Příští rok, před novou hnízdní sezonou, bychom rádi vyvěsili další budky pro poštolky. Více na stránce projektu Budky pro poštolku.

Hledáme mecenáše, který (kteří) by chtěl(i) přispět. Náklady na 1 budku jsou pouhých 1000 Kč. A to za tyto vzácné ptáky stojí. Co myslíte?

Můžete v libovolné výši poslat finanční dar na výrobu budek nebo nás kontaktujte pokud byste měli zájem stát se patronem poštolek rudonohých.

12.8.2023 | tisk | Ptáci

Dálnice pro život

I v letošním roce pokračujeme s obnovou tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy.

Na území 4 katastrů – Blatnička, Louka u Ostrohu, Velká nad Veličkou a Tvarožná Lhota jsme zatravnili 10 hektarů orné půdy. Cílem je vytvořit koridory napříč okolní agrární pouští. Navázali jsme na naše zkušenosti z minulých let. Zatravněné plochy začnou své benefity naplno přinášet už příští rok.

Budou fungovat nejen jako motýlí dálnice, po kterých mohou vzácní motýli, přežívající v několika málo posledních ostrůvcích, znovu osídlit celé podhůří Bílých Karpat, ale také jako hnízdiště pro skřivany a další ubývající polní ptáky.

Pozemky budou kvést po celé leto a kromě potravy pro hmyz nabídnou také potravu pro poštolky rudonohé, které se v poslední době znovu zabydlují na jižní Moravě.

1.8.2023 | tisk | Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy, Ptáci

Hotovo! Máme dosečeno.

„Hotovo! Máme dosečeno. Děkujeme za pomoc.“ poděkovali jsme na závěr senoseče traktoristovi, který nám letos vypomáhal poprvé.

„Ale vždyť nám zbyl ještě velký kus louky!“ reagoval traktorista naučený kosit louky celoplošně do posledního stébla trávy.

„To nebudeme kosit. Tam rostou hořce hořepníky.“ vysvětlili jsme mu.

„No a?“ zeptal se nechápající traktorista, který ještě není zvyklý na naše móresy.

„Kdybychom ty hořce teď posekali, budou mít letos pouze pár květů a výšku sotva 10–15 cm. Když je neposečeme, budou i tři čtvrtě metru vysoké a mít spoustu květů. Samičky motýlů modrásků na ně nakladou vajíčka. Čím více květů, tím více motýlů. Minulý rok jsme po 10 letech dokonce našli na květech hořců vajíčka modráska. Takže modráska hořcového zde určitě máme.“ vysvětlili jsme mu.

„Cože? Takže motýla jste ještě ani neviděli?“ zeptal se nevěřícně traktorista.

„Ne, bohužel na dospělé motýly jsme ještě neměli štěstí. Létají pouze pár dní uprostřed léta. Zbytek roku tráví jako housenky v mraveništích. Jsou to strašné citlivky. Potřebují pestrou louku, musí tam být hořce, mraveniště i kytky s nektarem. Všechno na jednom místě. Dospělec málokdy uletí za život dál než 1–2 km a pokud housenka nemá mraveniště do 2 metrů od místa vylíhnutí, šance, že přežije je téměř nulová. Housenka vyžírá květy hořců pouze chvilku. Zbytek života se nechá vykrmovat mravenci v jejich mraveništi.“

Přečtěte si více o modráscích a našich modrých loukách ➡️ http://www.farmablatnicka.eu/modrasek

23.7.2023 | tisk | Bělokarpatské louky, Ekologické zemědělství

Proč česká jablka nikto nechce?

Někteří sadaři naříkají, že je jejich jablka nikdo nechce. My na to říkáme: Tak jim třeba!

Proč? Hned vysvětlíme.

Tento typ sadařství je neudržitelný. Ministerstvo zemědělství dlouhodobě finančně podporuje zakládání intenzivních sadů. Výše dotační podpory je opravdu velice lákavá. V podstatě zaplatí veškeré náklady na založení sadu. Chápeme, že sadaři mají problém odolat této velice štědré a lákavé nabídce. Problém je, že to někdo nedopočítal do konce. Sadaři, ani ministerstvo zemědělství. Stát dlouhodobě podporuje, z peněz daňových poplatníků, pouze velice úzký okruh odrůd jablek s omezeným využitím. Když se podíváte na seznam podporovaných odrůd v roce 2007 a 2020 (zatím poslední verze dokumentu), na první pohled to vypadá jako poměrně široký sortiment. Dokonce došlo k rozšíření podporovaných odrůd z 25 na 47. Opak je ale pravdou. Odrůdy se liší pouze názvy. Dobou zrání, chuťovými vlastnostmi, způsobem využití a společnými předky v rodokmenu jsou si podobná jako vejce vejci. Stačí rozklíčovat názvy do rodokmenu a označit stejné názvy barevně (viz 3. sloupec) a pak zjistíte, že celý sortiment podporovaných odrůd je postavený na hrstce odrůd. Zákon nabídky a poptávky nepustí. Když všichni dělají to stejné, navíc motivování dotacemi, přijde velká nadprodukce a pak problém, co s ní. Založení sadů zaplatili daňoví poplatníci, takže to sadaře trápit nemusí. Jenomže každoroční péče o sady a sklizeň už něco stojí a tyto náklady sadaři nutně musí pokrýt příjmy z prodané produkce. Když ví, že to neprodají, pak nemá smysl to ani sklízet. Po pár letech jim nutně dojde trpělivost a sady vyklučou. Odrůdy určené pro přímý konzum nelze využít na sušení, výrobu moštů nebo ciderů, které se v posledních letech těší veliké oblibě.

Jak z toho ven?

14.5.2023 | tisk | Bělokarpatské louky

Sběr semínek čilimníku pro žluťáska

Žluťásek barvoměnný byl motýl. Je to 13 let co u nás vyhynul.

Dostali jsme nápad. Pomůžete nám?

2. ročník sběru semínek pro žluťáska

Hledáme dobrovolníky, kteří by nám pomohli v červenci-srpnu 2023 sbírat semínka čilimníku. Ty pak vysejeme na louky, kde vytvoříme ideální životní podmínky pro žluťáska. Je to první předpoklad pro jeho návrat. Čilimník je totiž jediná živná rostlina pro housenky tohto druhu žluťáska. Žádné jiné rostliny housenky nežerou. Čilimník hojně roste pouze na jedné naší louce. Našim cílem je ho rozšířit na všechny louky.

Sběr semínek proběhne v červenci a srpnu 2023 kolem Blatničky. Termín sběru bude dle počasí a časových možností dobrovolných sběračů semínek. Zájemci hlaste se na fb(zavináč)farmablatnicka.eu.

26.3.2023 | tisk | Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy

23.2.1949 Počátek kolektivizace zemědělství

Cílem komunistů bylo ovládnout venkov a zemědělský sektor, kde neměli takovou podporu jako v jiných částech společnosti a ekonomiky, a získat tak kontrolu nad výrobou a distribucí potravin. 23. února 1949 přijalo Národní shromáždění zákon o JZD (Jednotná zemědělská družstva). Začala násilná kolektivizace, jež znamenala kromě jiného také úbytek biodiverzity na bělokarpatských loukách. Díky fotografovi Ferdinandovi Bučinovi a jeho manželce se můžeme podívat, o co jsme často nenávratně přišli.

Louky kdysi:



Louky dnes:



Podívejte se na str. 20, jak se měly „rekultivovat“ v roce 1962 orchidejové louky v Národní přírodní rezervaci Čertoryje. Díkybohu, ke splnění tohoto plánu nikdy nedošlo. Kontrast s loukami jen o pár metrů vedle, které JZD rozoralo, aby mohlo pěstovat kukuřici, je obrovský.

Vše o kolektivizaci zde

23.2.2023 | tisk | Bělokarpatské louky

Sázení hraničních stromů

Kdysi byl takový zvyk sázet na polích a loukách hraniční stromy. To aby sedláci věděli pokud je to jejich. Při orbě i sečení dochází k pozvolným posunem hranic k sousedovi, ale strom stále pevně stojí na svém místě. Díky tomu se sousedi nemuseli přít o to, kudy hranice vede. Ještě dnes zůstávají rozesety po krajině i kolem Blatničky osamělé stromy stojící uprostřed polí, které jsou pamětníky těchto starých časů. Že jde o hraniční stromy se lze lehce přesvědčit nakouknutím do katastru, kde je vidět, že strom opravdu stojí na hranici 2 pozemků.

Dnešní geodetické body jsou sice mnohem přesnější, přece jenom hrubnutím kmene stromu se hranice malinko posouvá. Moderní hraniční plastový znak se ale lehko ztratí pod trávou nebo vyhrabanou hlínou z hraboší nory. Hraniční stromy a s nimi i hranice pozemků zůstanou dobře patrné i několik století.

Rozhodli jsme se proto skloubit dohromady 3 věci:

1. obnovit zapomenutou tradici sázení hraničních stromů
2. vrátit život do krajiny
3. naučit lidi odtržené od přírody znovu sázet a pečovat o stromy

17.1.2023 | tisk | Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy, Stromy

Zahájení 3. pětiletky

Zveme všechny fanoušky na zahájení 3. pětiletky.

Mladší ročníky se zatím mohou nachytřit zde.

V minulém století se v pětiletkách ničila tradiční, pestrá a malebná krajina jižní Moravy. Moc nám z ní nezůstalo. Naše farma ji v pětiletkách obnovuje. Stavy koroptve, indikátoru zdravé krajiny, se za 2 pětiletky zvedly o 100 %.

Plán na 3. pětiletku nebude o nic méně ambiciózní. Ukážeme Vám krajinu našich babiček a prababiček v barvě a se zvukem! Buďte s námi u toho! Bližší informace již brzy. Pro odběr novinek emailem se zaregistrujte zde

14.9.2022 | tisk | Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy, Bělokarpatské louky

Výlet do bordelu aneb na místo, které kypí životem

Dnes vás zavedeme do bordelu, jak se v místním nářečí označuje biodiversity hotspot (horké místo druhové rozmanitosti), čili všechno, co není anglický trávník.

Včerejší foto příspěvek na sociální síti vyvolal nezamýšlené důsledky. Přestože ovocný sad s včelími úly, který byl posečen na anglický trávník, byl nafocen tak, aby nebylo poznat, odkud přesně fotka pochází a nebyl označen majitel pozemku, přihlásil se majitel pozemku a začal se obhajovat, že takto je to správně. Že to má u sebe hezky „uklizené“, zatímco my máme v sadu „bordel“. Že jeho včely si potravu najdou a zaletí si, kam budou chtít.

17.6.2022 | tisk | Ekologické zemědělství, Krajinotvorné sady, Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy

Další ovocné poklady již brzy v sadech v Blatničce

Vidíte dobře. Dáváme dohromady nabídku pro roky 2042–2222. Přestože jsou to staré krajové odrůdy hrušní, v pomologiích (knihách o ovoci) je nenajdete a mnohé nezná ani Google.

Tyto hrušky pocházejí z Lednice. Ne z té jihomoravské, ale z malé vesničky Lednica v severní části na slovenské straně Bílých Karpat.

Nemějte strach, všechny hrušky Vám postupně představíme, ať nekupujete zajíce v pytli. Času je zatím dost, protože pár let ještě potrvá až stromy začnou rodit. Pak ale budou přinášet plody nejméně 1–2 století.

5.2.2022 | tisk | Hrušky, Zapomenuté ovoce, Ovoce

Kolik hrušní, tolik třešní: V Blatničce vznikne unikátní třešňová archa chutí

Chtěli bychom vás ujistit, že hrušky máme stále rádi a jsou pro nás prioritou. Dostali jsme ale nabídku, která se neodmítá: Sazenice 120 odrůd třešní!

Třešně vysazujeme ještě letos na jaře. Uvidíme kolik odrůd třešní nakonec dorazí, ale zatím to vypadá, že budeme pěstovat přibližně stejný počet odrůd hrušní a třešní.

5.1.2022 | tisk | Třešně, Ovoce, Stromy