Poštolka rudonohá úspěšně vyhnízdila kousek od Blatničky

Poštolky rudonohé daly našim budkám opět košem, ale kousek od Blatničky, opravdu co by kamenem dohodil, úspěšně vyvedly 4 mláďata ve starém stračím hnízdě. Bohužel, jedno mládě kvůli špatnému stavu hnízda z něj vypadlo. Snad v příštím roce dají poštolky přednost našim budkám, které jsou uprostřed pestré krajiny, kterou kolem Blatničky budujeme už přes 10 let.

Poštolka rudonohá je ohrožený druh, na jižní Moravu začala masově zaletovat v pohnízdním období na podzim 2019. Souvisí to s opatřeními, které pro ni dělají ochranáři zejména v Maďarsku. Proto jsme hned zareagovali a před novou hnízdní sezonou vyvěsili první 3 budky. Bylo jasné, že je to jenom otázka času, kdy v nich poštolka zahnízdí. V následujících letech se poštolky pravidelně objevovaly poblíž. Proto máme velkou radost, že bylo konečně zaznamenáno historicky druhé hnízdění v Česku právě v okolí Blatničky.

Příští rok, před novou hnízdní sezonou, bychom rádi vyvěsili další budky pro poštolky. Více na stránce projektu Budky pro poštolku.

Hledáme mecenáše, který (kteří) by chtěl(i) přispět. Náklady na 1 budku jsou pouhých 1000 Kč. A to za tyto vzácné ptáky stojí. Co myslíte?

Můžete v libovolné výši poslat finanční dar na výrobu budek nebo nás kontaktujte pokud byste měli zájem stát se patronem poštolek rudonohých.

12.8.2023 | tisk | Ptáci

Dálnice pro život

I v letošním roce pokračujeme s obnovou tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy.

Na území 4 katastrů – Blatnička, Louka u Ostrohu, Velká nad Veličkou a Tvarožná Lhota jsme zatravnili 10 hektarů orné půdy. Cílem je vytvořit koridory napříč okolní agrární pouští. Navázali jsme na naše zkušenosti z minulých let. Zatravněné plochy začnou své benefity naplno přinášet už příští rok.

Budou fungovat nejen jako motýlí dálnice, po kterých mohou vzácní motýli, přežívající v několika málo posledních ostrůvcích, znovu osídlit celé podhůří Bílých Karpat, ale také jako hnízdiště pro skřivany a další ubývající polní ptáky.

Pozemky budou kvést po celé leto a kromě potravy pro hmyz nabídnou také potravu pro poštolky rudonohé, které se v poslední době znovu zabydlují na jižní Moravě.

1.8.2023 | tisk | Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy, Ptáci

Mezinárodní den ptactva

1. dubna je Mezinárodní den ptactva. Ne, není to žádný apríl.

Přemýšleli jsme jaký dárek by mohli ptáci dostat od nás zemědělců. Nakonec jsme koupili 150 kg semínek do našeho nového krmítka. Možná kapánek většího, než byste čekali.

Zveme milovníky ptáků na nezapomenutelný birdwatching.

1.4.2021 | tisk | Ptáci, Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy

Mícháme osiva pro živou, barevnou a voňavou krajinu

Semenářské firmy nabízí zemědělcům nepřeberné množství směsí osiv. Přesto jsme si nevybrali. 

V jejich nabídkách jsme nenašli travní směsi Loviště pro poštolky ani Hnízdiště pro skřivany a koroptve. Také nám chyběla směska bylin na květnatý pás Ptačí krmítko. Tak jsme si je museli namíchat sami. Vyséváme jen co mrazy poleví…

21.3.2021 | tisk | Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy, Ptáci

Zvyšování hnízdních příležitostí výrečka malého

Před rokem přiletěla do Blatničky vzácná sova – výreček malý [SK: výrik lesný]. Je to jediná stěhovavá a druhá nejmenší sova žijící u nás. Nenecháváme nic náhodě a pokračujeme ve zlepšování hnízdních příležitostí. Návrat sov z dovolené v Africe je v plném proudu.

Děkujeme Ornis.sk za profesionální zavěšení budky.

Přečtěte si více o výrečku malém v Blatničce a co pro něho děláme.

30.5.2020 | tisk | Ptáci, Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy

Poštolka rudonohá – akce budky pro poštolky

Nešetrné zemědělství spojené s velkou chemizací je příčinou úbytku hmyzu a následně mnohých dalších druhů zvířat. Třeba i nejpestřejšího a nejvzácnějšího dravce střední Evropy – poštolky rudonohé, která se živí hlavně velkým hmyzem (kobylky, saranče, vážky) a až pak hlodavci.

Navštivte nové stránky Poštolka rudonohá se vrací na Moravu

Na sever od Maďarska nebyla poštolka rudonohá nikdy úplně běžným hnízdičem. V Česku naposledy hnízdila v roce 1973. Populace na Slovensku se pohybovala mezi 20–100 páry, kvůli necitlivému zemědělství vyhynula v roce 2012. Trable měla poštolka i v Maďarsku.

Dokumentární film o poštolkách rudonohých – podívejte se alespoň na první 4 minuty, je zde řečeno vše podstatné. Sledovat na Youtube na celé obrazovce

Návrat poštolky rudonohé

V Maďarsku a na Slovensku se poštolkám rudonohým díky aktivní ochraně začíná opět dařit. V Maďarsku žije kolem 1000 párů. V roce 2019 na Slovensku vyvedlo 25 párů poštolek rekordních 73 mláďat. Jedno mládě zaručeně ze Slovenska viděli až u Olomouce. [zdroj]

Mladé poštolky rudonohé se před cestou na zimoviště do jižní Afriky vydávají na průzkum potenciálních nových hnízdišť i k nám na Moravu. Spousta mladých poštolek rudonohých létalo celý podzim 2019 v širším okolí Blatničky. Jižní Morava zažila doslova invazi poštolek rudonohých.

V roce 2019 zahnízdil 1 pár poštolek rudonohých znovu po dlouhých 46 letech konečně i Česku. [zdroj]

11.1.2020 | tisk | Ptáci, Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy

Budky pro sovy

Víte, co děláme po nocích? Posloucháme sovy.

Abychom věděli jaké druhy sov v Blatničce žijí a mohli jim připravit hnízdní budky o vhodných rozměrech.

Budky pro výrečka malého jsou již zavěšeny.

Na nahrávce níže je tokající sameček puštíka obecného a od 4. minuty je slyšet mláďata.

Puštíci jsou perfektní hubiči hrabošů. Díky bohaté nabídce potravy se letos rozmnožili a jejich mláďata budou potřebovat nové budky.

5.9.2019 | tisk | Ptáci, Ekologické zemědělství

Proti hrabošům lze bojovat i bez jedu, mnohem efektivněji

Hraboši trápí i nás. Jedem je nehubíme! Na tuhle tu „špinavou práci“ máme „své lidi“:

Volavky popelavé, bílé a černé čápy, poštolky obecné, lasice kolčavy, užovky, lišky, puštíky, kalousi nebo jako na fotce níže ťuhýky obecné. Nezapomněli jsme na někoho? Zkrátka máme spoustu pomocníků, kteří nás nenechají ve štychu. A mohou se po nich utlouct. Právě mají hody, jaké již dlouho nezažili!

Hraboši v krajině jsou normální

V pestré krajině, jakou se snažíme již několik let vytvořit kolem Blatničky, nepředstavují hraboši žádný zásadnější problém. Protože s rostoucí populací hrabošů, stoupá i počet jejich přirozených nepřátel. Škody hrabošů tak nejsou na naší farmě větší než každoroční škody od zajíců nebo srnek. Zkuste navrhnout plošné trávení zajíců a srnek. Vždyť by Vás nejen myslivci ale i laická veřejnost ukamenovala! Proč připadá někomu normální trávit hraboše, přirozenou potravu spousty druhů živočichů? Tento článek by mělo být povinné čtení pro každého zemědělce. Právě vyšel článek, ve kterém představujeme náš recept na úspěšný boj proti hrabošům.

Aktualizace 9.9.2020

Právě jsme si v TV vyslechli, že kdyby zemědělci na jižní Moravě vloni nepoužili Stutox, že by ani letos nic nesklidili. Není to pravda! My jsme žádné jedy nepoužili. Zvolili jsme lepší řešení – komplexní a dlouhodobé: pestrou krajinou počínaje a cílenou podporou hrabošožroutů konče. O zbytek se postarala příroda. Hraboši sami zmizeli (přirozená gradace).

Nyní máme v terénu připraveny budky pro sovy a poštolky a samozřejmě hodně keřů pro ťuhýky na stavení hnízd, kdyby se hraboši vrátili.

Ťuhýk pomáhá udržet populaci hrabošů pod kontrolou, poslední mládě na hnízdě

Hraboš ve spíži ťuhýka obecného

Na jaro 2020 hraboši zmizeli. Jediná památka, která nám po nich zůstala, jsou květinové záhonky na jejich výhrabcích. Na obnažené půdě na louce dobře klíčí semínka trvalek. Toto je zběhovec ženevský. Většinou je modrokvětý, ale na louce máme i bělokvěté.

Hraboši nám také pomáhají se záchranou vzácných hořců. Jejich semínka potřebují k vyklíčení na louce místa s nezapojenou vegetací a obnaženou půdou, takže hraboší výhrabky jsou k tomuto účelu ideální.

27.8.2019 | tisk | Ekologické zemědělství, Ptáci

Čejky chocholaté úspěšně vyhnízdili

Čejky chocholaté [SK: cíbik chochlatý] hnízdí na zemi a jejich hnízda i mláďata jsou velice zranitelná, zejména při jarních polních pracích. Zřídili jsme pro ně čejkovište – pole určené pro hnízdění a vyvádění mláďat, na které se zemědělskou technikou v období jejich hnízdění vůbec nevjíždíme. Díky tomu se jejich populace pomalu, ale jistě rozrůstá.

Jen co čejky vyvedou svá mláďata, vysejeme na pole speciální směsku, jež podpoří opylovače a poskytne dostatek potravy (semínka, přilákaný hmyz) pro koroptvičky, skřivánky a další semenožravé a hmyzožravé ptáky zemědělské krajiny.

30.7.2019 | tisk | Ptáci, Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy

Výreček malý v Blatničce

Když jsme před více než 10 lety zjistili, že pouhých pár kilometrů od Blatničky hnízdí výreček malý, druhá nejmenší a jediná stěhovavá sova žijící na našem území, ihned jsme pro ni po celé Blatničce vyvěsili budky na hnízdění. Bohužel, sova do Blatničky nikdy nepřiletěla.

Až letos jednoho květnového večera, když jsme před spaním větrali pokoj, jsme uslyšeli zvenku specifické pískání. Bylo jasné, že to nemůže být nikdo jiný než dlouho očekávaný výreček malý. Na další večer jsme se vydali „na lov“. A můžeme potvrdit, že v Blatničce žije alespoň jeden výreček. Doufáme, že si brzy najde partnera a spolu zahnízdí v některé z připravených budek, a tak se naše snažení konečně zúročí.

15.5.2019 | tisk | Ptáci, Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy

Budky nejen pro dudky

Farma Blatnička hospodaří ekologicky – ne na papíře, ale v krajině.

Zpočátku jako „vedlejší produkt“, později cíleně při našem hospodaření, jsme se pustili do obnovy tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy.

Po půl století průmyslového zemědělství se místo nedozírných lánů monokultur opět začínají střídat pole, louky, sady, lesy, remízky a mokřady plné života. Inspirujeme ostatní a máme z toho velikou radost. Přidávají se jednotlivci i obce.

Spontánně vznikla kolem naší farmy komunita místních i přespolních, kteří se rozhodli jít do toho s námi. Spolu jsme dokázali hodně, je vidět za námi kus práce, ale chceme víc…

18.12.2018 | tisk | Ptáci, Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy