Novinky z Farmy Blatnička

Novinky z farmy

Kategorie: Bělokarpatské louky

Hospodaříme na druhově nejbohatších loukách nejen v Evropě.

Bílé Karpaty centrem dění Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Bílé Karpaty jsou světové. Světovou jedničkou byly už předtím, neboť na zdejších orchidejových loukách roste nejvíc druhů cévnatých rostlin. A zdaleka nejde jenom o orchideje – stačí se podívat do fotoalba Bělokarpatské louky.


Ale teď je navštívilo více než 90 lidí z celého světa. Zastoupená byla Belgie, Bulharsko, Estonsko, Francie, Itálie, Lotyšsko, Německo, Polsko, Portugalsko, Slovensko, Švýcarsko, Švédsko, Velká Británie, Indie, Afrika i Austrálie. 2 plné autobusy. Šlo o účastníky 7. Evropské agrolesnické konference.


Po neplánovaném vystoupení přímo v panelové diskusi na konferenci jsme přítomné, včetně moderátora, naší farmou tak zaujali, že kdyby už nebyla kapacita naplněna a bylo to možné, přijeli by autobusy i 3. Přesto se našlo pár vážných zájemců, kteří nakonec přijeli „na vlastní pěst“ svým autem, aby se k nám mohli podívat. A že se tedy bylo na co dívat.

8.6.2024 | tisk | Stromy, Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy, Bělokarpatské louky

Naše louky opět zmodraly Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Nejen v srpnu, ale i v březnu naše louky celé zmodrají. Plicník úzkolistý jim dočasně propůjčil azurově modrou barvu, která vyniká zvláště za slunečních jarních dní.


Plicník úzkolistý
Plicník úzkolistý


  

Plicník úzkolistý je silně ohrožený, ale na našich loukách se mu daří. Je to díky precizně naplánované péči o louky a perfektní spolupráci s mravenci. Základem je nechat semena plicníku dozrát. O jejich rovnoměrné rozmístění na louce se už postarají mravenci, protože tolik času jenom na plicníky zase nemáme. Semínka plicníků jsou pro mravence neodolatelná. Obsahují pořádné masíčko (opravdu se tomu přívěsku na semínku tak říká). Mravenci proto sesbírají všechna semínka do spižírny v mraveništi. Když masíčko sní, semínka pak vrátí zpátky na louku. Díky tomu semínka ochrání před hraboši a zabezpečí jejich rovnoměrné rozptýlení na louce. Více o našich loukách si můžete přečíst zde.

30.3.2024 | tisk | Bělokarpatské louky

Nový dokument: Tajemné louky v Karpatech Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Po 5 letech je konečně venku nový dokument o loukách Bílých Karpat. V dokumentu jsou také záběry z naší louky, která výrazně přispěla k poznání historie bělokarpatských luk. I díky ní se přepisuje poznání lidstva. Zjistilo se totiž, že všechno je úplně jinak, než jsme si až doposud mysleli. Chcete vědět, jak to bylo doopravdy? Co řekla půda o historii naší krajiny? O historii mnohem vzdálenější než mohli zachytit i ti nejstarší kronikáři? Pohodlně se usaďte a podívejte se.

24.12.2023 | tisk | Bělokarpatské louky

Sběr semínek krvavce pro motýly Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Budeme sbírat semínka krvavců (rostlina ve videu), abychom je dostaly i na nedávno zatravněné pozemky a nabídli možnost rozmnožit se vzácným motýlům (ale jiným než na fotce).



Pokud nám chcete pomoct, pak neváhejte a hlaste se na fb(zavináč)farmablatnicka.eu.



Máme štěstí, že v Blatničce stále žije vzácný modrásek očkovaný, který je silně ohrožený a ubývající klenot našich luk.



Proč potřebuje modrásek krvavec vysvětlujeme v článku motýlí louky.



20.8.2023 | tisk | Bělokarpatské louky, Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy

Hotovo! Máme dosečeno. Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Louka
(Ne)posečená louka
„Hotovo! Máme dosečeno. Děkujeme za pomoc.“ poděkovali jsme na závěr senoseče traktoristovi, který nám letos vypomáhal poprvé.

„Ale vždyť nám zbyl ještě velký kus louky!“ reagoval traktorista naučený kosit louky celoplošně do posledního stébla trávy.

„To nebudeme kosit. Tam rostou hořce hořepníky.“ vysvětlili jsme mu.

„No a?“ zeptal se nechápající traktorista, který ještě není zvyklý na naše móresy.

„Kdybychom ty hořce teď posekali, budou mít letos pouze pár květů a výšku sotva 10–15 cm. Když je neposečeme, budou i tři čtvrtě metru vysoké a mít spoustu květů. Samičky motýlů modrásků na ně nakladou vajíčka. Čím více květů, tím více motýlů. Minulý rok jsme po 10 letech dokonce našli na květech hořců vajíčka modráska. Takže modráska hořcového zde určitě máme.“ vysvětlili jsme mu.

„Cože? Takže motýla jste ještě ani neviděli?“ zeptal se nevěřícně traktorista.

„Ne, bohužel na dospělé motýly jsme ještě neměli štěstí. Létají pouze pár dní uprostřed léta. Zbytek roku tráví jako housenky v mraveništích. Jsou to strašné citlivky. Potřebují pestrou louku, musí tam být hořce, mraveniště i kytky s nektarem. Všechno na jednom místě. Dospělec málokdy uletí za život dál než 1–2 km a pokud housenka nemá mraveniště do 2 metrů od místa vylíhnutí, šance, že přežije je téměř nulová. Housenka vyžírá květy hořců pouze chvilku. Zbytek života se nechá vykrmovat mravenci v jejich mraveništi.“

Přečtěte si více o modráscích a našich modrých loukách ➡️ http://www.farmablatnicka.eu/modrasek

(Ne)posečená louka
(Ne)posečená louka
(Ne)posečená louka
(Ne)posečená louka
(Ne)posečená louka
(Ne)posečená louka
(Ne)posečená louka
(Ne)posečená louka

23.7.2023 | tisk | Bělokarpatské louky, Ekologické zemědělství

23.2.1949 Počátek kolektivizace zemědělství Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Cílem komunistů bylo ovládnout venkov a zemědělský sektor, kde neměli takovou podporu jako v jiných částech společnosti a ekonomiky, a získat tak kontrolu nad výrobou a distribucí potravin. 23. února 1949 přijalo Národní shromáždění zákon o JZD (Jednotná zemědělská družstva). Začala násilná kolektivizace, jež znamenala kromě jiného také úbytek biodiverzity na bělokarpatských loukách. Díky fotografovi Ferdinandovi Bučinovi a jeho manželce se můžeme podívat, o co jsme často nenávratně přišli.



Louky kdysi:



Louky dnes:



Podívejte se na str. 20, jak se měly „rekultivovat“ v roce 1962 orchidejové louky v Národní přírodní rezervaci Čertoryje. Díkybohu, ke splnění tohoto plánu nikdy nedošlo. Kontrast s loukami jen o pár metrů vedle, které JZD rozoralo, aby mohlo pěstovat kukuřici, je obrovský.

Vše o kolektivizaci zde

23.2.2023 | tisk | Bělokarpatské louky

Zahájení 3. pětiletky Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Zveme všechny fanoušky na zahájení 3. pětiletky.


Mladší ročníky se zatím mohou nachytřit zde.


V minulém století se v pětiletkách ničila tradiční, pestrá a malebná krajina jižní Moravy. Moc nám z ní nezůstalo. Naše farma ji v pětiletkách obnovuje. Stavy koroptve, indikátoru zdravé krajiny, se za 2 pětiletky zvedly o 100 %.


Pestrá krajina 50tych let minulého století čeká na obnovu
Pestrá krajina 50. let minulého století čeká na obnovu

Plán na 3. pětiletku nebude o nic méně ambiciózní. Ukážeme Vám krajinu našich babiček a prababiček v barvě a se zvukem! Buďte s námi u toho! Bližší informace již brzy. Pro odběr novinek emailem se zaregistrujte zde

14.9.2022 | tisk | Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy, Bělokarpatské louky

Motýlí louky Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Pářící se modrásek jehlicový v Blatničce
Někteří motýli jsou teda citlivky. Kdejaká louka jim nevyhovuje. Jedna je pro ně moc uklizená, jiná příliš zarostlá.

Dokonce nestačí ani když na louce roste živná rostlina pro housenky a oblíbené kvetoucí kytky pro dospělé motýly. Důležitá je struktura stanoviště. Některé samičky motýlů vyžadují kolem živné rostlinky vysečený anglický trávníček, snad aby je vysoká tráva nepíchala při kladení vajíček do zadečku.

11.12.2018 | tisk | Bělokarpatské louky, Ekologické zemědělství

Posečeno. Ale ne všechno. Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Posečeno. Ale ne všechno. Bělokarpatské louky je třeba séct, protože pouze tak lze udržet jejich vysokou ochranářskou i krajinářskou hodnotu. Bez sečení by zarostly křovinami a hodně druhů rostlin i živočichů by ztratilo svůj domov. Kdysi o louky pečovaly desítky hospodářů. Každý sekl v jiný termín. Dělali to ručně a byla to úmorná práce. Nikdy se nemohlo stát, že by desítky či stovky hektarů bělokarpatských luk byly posečeny v jeden den. Dnes mají zemědělci k dispozici výkonné traktory, pro které to není problém. Jenomže pro zvířata i rostliny to problém je. Ti první nemají co jíst a kde se schovat, ti druzí nemají možnost vytvořit semínka. Je to tedy vlastně genocida, tiché vymírání. U nás na farmě ponecháváme neposečená místa, kde mohou dozrát semínka vzácných kytek a kam se mohou uchýlit živočichové než jim louka vedle doroste. To je důležité třeba pro motýly. Některé housenky jsou velice vybíravé, žerou pouze mladé výhonky bylin obrážející po seči. Jenomže dospělí motýli potřebují nektar z květů, a ty jsou pouze na neposečených místech. Díky šetrnému přístupu a mozaikovité seči je na našich loukách vždy něco k snědku pro housenky i motýly, přesně tak, jak jsou zvyklí od nepaměti. Díky tomu je naše farma místem plným života.

2.6.2018 | tisk | Bělokarpatské louky, Ekologické zemědělství

Obnova kavylových luk Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Toto jsou semínka kavylu tenkolistého. Ještě v minulém století rostla v Blatničce jeho největší populace. Většina z více než 200 ha kavylových luk byla v roce 1962 rozorána a na posledních 20 ha nepřežila intenzivní kořistnické hospodaření ani jedna kytka. Pod dohledem odborníků zkoušíme jeho reintrodukci ze zbytkové původní populace v sousedním katastru. Držte nám palce. Doufáme, že již brzy vás budeme moci pozvat na procházku po obnovených kavylových loukách. Takových míst je u nás jako šafránu (viz mapa).
Semínka kavylu tenkolistého na obnovu kavylových luk

6.2.2018 | tisk | Bělokarpatské louky, Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy

Louky kolem Blatničky zmodraly Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

V srpnu se nejen naše rajčata krásně vybarvují do modra, zmodraly také naše louky. Co se děje? Kvete hořec hořepník, letos nebývale početně.

20.8.2014 | tisk | Bělokarpatské louky

Další stránky: 1-11 Nahoru na archiv