Sběr semínek krvavce pro motýly

Budeme sbírat semínka krvavců (rostlina ve videu), abychom je dostaly i na nedávno zatravněné pozemky a nabídli možnost rozmnožit se vzácným motýlům (ale jiným než na fotce).

Pokud nám chcete pomoct, pak neváhejte a hlaste se na fb(zavináč)farmablatnicka.eu.

Máme štěstí, že v Blatničce stále žije vzácný modrásek očkovaný, který je silně ohrožený a ubývající klenot našich luk.

Proč potřebuje modrásek krvavec vysvětlujeme v článku motýlí louky.

20.8.2023 | tisk | Bělokarpatské louky, Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy

Hotovo! Máme dosečeno.

„Hotovo! Máme dosečeno. Děkujeme za pomoc.“ poděkovali jsme na závěr senoseče traktoristovi, který nám letos vypomáhal poprvé.

„Ale vždyť nám zbyl ještě velký kus louky!“ reagoval traktorista naučený kosit louky celoplošně do posledního stébla trávy.

„To nebudeme kosit. Tam rostou hořce hořepníky.“ vysvětlili jsme mu.

„No a?“ zeptal se nechápající traktorista, který ještě není zvyklý na naše móresy.

„Kdybychom ty hořce teď posekali, budou mít letos pouze pár květů a výšku sotva 10–15 cm. Když je neposečeme, budou i tři čtvrtě metru vysoké a mít spoustu květů. Samičky motýlů modrásků na ně nakladou vajíčka. Čím více květů, tím více motýlů. Minulý rok jsme po 10 letech dokonce našli na květech hořců vajíčka modráska. Takže modráska hořcového zde určitě máme.“ vysvětlili jsme mu.

„Cože? Takže motýla jste ještě ani neviděli?“ zeptal se nevěřícně traktorista.

„Ne, bohužel na dospělé motýly jsme ještě neměli štěstí. Létají pouze pár dní uprostřed léta. Zbytek roku tráví jako housenky v mraveništích. Jsou to strašné citlivky. Potřebují pestrou louku, musí tam být hořce, mraveniště i kytky s nektarem. Všechno na jednom místě. Dospělec málokdy uletí za život dál než 1–2 km a pokud housenka nemá mraveniště do 2 metrů od místa vylíhnutí, šance, že přežije je téměř nulová. Housenka vyžírá květy hořců pouze chvilku. Zbytek života se nechá vykrmovat mravenci v jejich mraveništi.“

Přečtěte si více o modráscích a našich modrých loukách ➡️ http://www.farmablatnicka.eu/modrasek

23.7.2023 | tisk | Bělokarpatské louky, Ekologické zemědělství

Proč česká jablka nikto nechce?

Někteří sadaři naříkají, že je jejich jablka nikdo nechce. My na to říkáme: Tak jim třeba!

Proč? Hned vysvětlíme.

Tento typ sadařství je neudržitelný. Ministerstvo zemědělství dlouhodobě finančně podporuje zakládání intenzivních sadů. Výše dotační podpory je opravdu velice lákavá. V podstatě zaplatí veškeré náklady na založení sadu. Chápeme, že sadaři mají problém odolat této velice štědré a lákavé nabídce. Problém je, že to někdo nedopočítal do konce. Sadaři, ani ministerstvo zemědělství. Stát dlouhodobě podporuje, z peněz daňových poplatníků, pouze velice úzký okruh odrůd jablek s omezeným využitím. Když se podíváte na seznam podporovaných odrůd v roce 2007 a 2020 (zatím poslední verze dokumentu), na první pohled to vypadá jako poměrně široký sortiment. Dokonce došlo k rozšíření podporovaných odrůd z 25 na 47. Opak je ale pravdou. Odrůdy se liší pouze názvy. Dobou zrání, chuťovými vlastnostmi, způsobem využití a společnými předky v rodokmenu jsou si podobná jako vejce vejci. Stačí rozklíčovat názvy do rodokmenu a označit stejné názvy barevně (viz 3. sloupec) a pak zjistíte, že celý sortiment podporovaných odrůd je postavený na hrstce odrůd. Zákon nabídky a poptávky nepustí. Když všichni dělají to stejné, navíc motivování dotacemi, přijde velká nadprodukce a pak problém, co s ní. Založení sadů zaplatili daňoví poplatníci, takže to sadaře trápit nemusí. Jenomže každoroční péče o sady a sklizeň už něco stojí a tyto náklady sadaři nutně musí pokrýt příjmy z prodané produkce. Když ví, že to neprodají, pak nemá smysl to ani sklízet. Po pár letech jim nutně dojde trpělivost a sady vyklučou. Odrůdy určené pro přímý konzum nelze využít na sušení, výrobu moštů nebo ciderů, které se v posledních letech těší veliké oblibě.

Jak z toho ven?

14.5.2023 | tisk | Bělokarpatské louky

23.2.1949 Počátek kolektivizace zemědělství

Cílem komunistů bylo ovládnout venkov a zemědělský sektor, kde neměli takovou podporu jako v jiných částech společnosti a ekonomiky, a získat tak kontrolu nad výrobou a distribucí potravin. 23. února 1949 přijalo Národní shromáždění zákon o JZD (Jednotná zemědělská družstva). Začala násilná kolektivizace, jež znamenala kromě jiného také úbytek biodiverzity na bělokarpatských loukách. Díky fotografovi Ferdinandovi Bučinovi a jeho manželce se můžeme podívat, o co jsme často nenávratně přišli.

Louky kdysi:



Louky dnes:



Podívejte se na str. 20, jak se měly „rekultivovat“ v roce 1962 orchidejové louky v Národní přírodní rezervaci Čertoryje. Díkybohu, ke splnění tohoto plánu nikdy nedošlo. Kontrast s loukami jen o pár metrů vedle, které JZD rozoralo, aby mohlo pěstovat kukuřici, je obrovský.

Vše o kolektivizaci zde

23.2.2023 | tisk | Bělokarpatské louky

Zahájení 3. pětiletky

Zveme všechny fanoušky na zahájení 3. pětiletky.

Mladší ročníky se zatím mohou nachytřit zde.

V minulém století se v pětiletkách ničila tradiční, pestrá a malebná krajina jižní Moravy. Moc nám z ní nezůstalo. Naše farma ji v pětiletkách obnovuje. Stavy koroptve, indikátoru zdravé krajiny, se za 2 pětiletky zvedly o 100 %.

Plán na 3. pětiletku nebude o nic méně ambiciózní. Ukážeme Vám krajinu našich babiček a prababiček v barvě a se zvukem! Buďte s námi u toho! Bližší informace již brzy. Pro odběr novinek emailem se zaregistrujte zde

14.9.2022 | tisk | Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy, Bělokarpatské louky

Motýlí louky

Někteří motýli jsou teda citlivky. Kdejaká louka jim nevyhovuje. Jedna je pro ně moc uklizená, jiná příliš zarostlá.

Dokonce nestačí ani když na louce roste živná rostlina pro housenky a oblíbené kvetoucí kytky pro dospělé motýly. Důležitá je struktura stanoviště. Některé samičky motýlů vyžadují kolem živné rostlinky vysečený anglický trávníček, snad aby je vysoká tráva nepíchala při kladení vajíček do zadečku.

11.12.2018 | tisk | Bělokarpatské louky, Ekologické zemědělství

Posečeno. Ale ne všechno.

Posečeno. Ale ne všechno. Bělokarpatské louky je třeba séct, protože pouze tak lze udržet jejich vysokou ochranářskou i krajinářskou hodnotu. Bez sečení by zarostly křovinami a hodně druhů rostlin i živočichů by ztratilo svůj domov. Kdysi o louky pečovaly desítky hospodářů. Každý sekl v jiný termín. Dělali to ručně a byla to úmorná práce. Nikdy se nemohlo stát, že by desítky či stovky hektarů bělokarpatských luk byly posečeny v jeden den. Dnes mají zemědělci k dispozici výkonné traktory, pro které to není problém. Jenomže pro zvířata i rostliny to problém je. Ti první nemají co jíst a kde se schovat, ti druzí nemají možnost vytvořit semínka. Je to tedy vlastně genocida, tiché vymírání. U nás na farmě ponecháváme neposečená místa, kde mohou dozrát semínka vzácných kytek a kam se mohou uchýlit živočichové než jim louka vedle doroste. To je důležité třeba pro motýly. Některé housenky jsou velice vybíravé, žerou pouze mladé výhonky bylin obrážející po seči. Jenomže dospělí motýli potřebují nektar z květů, a ty jsou pouze na neposečených místech. Díky šetrnému přístupu a mozaikovité seči je na našich loukách vždy něco k snědku pro housenky i motýly, přesně tak, jak jsou zvyklí od nepaměti. Díky tomu je naše farma místem plným života.

2.6.2018 | tisk | Bělokarpatské louky, Ekologické zemědělství

Obnova kavylových luk

Toto jsou semínka kavylu tenkolistého. Ještě v minulém století rostla v Blatničce jeho největší populace. Většina z více než 200 ha kavylových luk byla v roce 1962 rozorána a na posledních 20 ha nepřežila intenzivní kořistnické hospodaření ani jedna kytka. Pod dohledem odborníků zkoušíme jeho reintrodukci ze zbytkové původní populace v sousedním katastru. Držte nám palce. Doufáme, že již brzy vás budeme moci pozvat na procházku po obnovených kavylových loukách. Takových míst je u nás jako šafránu (viz mapa).

Semínka kavylu tenkolistého na obnovu kavylových luk

6.2.2018 | tisk | Bělokarpatské louky, Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy

Louky kolem Blatničky zmodraly

V srpnu se nejen naše rajčata krásně vybarvují do modra, zmodraly také naše louky. Co se děje? Kvete hořec hořepník, letos nebývale početně.

20.8.2014 | tisk | Bělokarpatské louky