Novinky z Farmy Blatnička

Novinky z farmy

Kategorie: Ekologické zemědělství

Náš postoj k ekologickému zemědělství

Půda kypící životem Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Dnes jsme měli příležitost ukázat prezidentovi Petru Pavlovi jak vypadá živá půda. Naše černice je tak živá, až je bílá. Miniaturních volným okem neviditelných houbových vláken je v půdě tolik, že jsou vidět bílé povlaky pouhým okem.


Černice kypící životem
Černice kypící životem


  

Díky tomu má půda skvělou strukturu, kterou nám všichni přítomní zemědělci záviděli. To je meta, kam by se sami chtěli dopracovat šetrným hospodařením na svých polích. Držíme jim palce!


Černice kypící životem
Černice kypící životem


  

Ponoření hroudy hlíny do vody simuluje, co se stane, když moc naprší. Mrtvá půda se rychle rozplaví a zakalí vodu. Voda z bahnem pak z polí teče pryč a způsobuje erozi.


Hrouda hlíny ve vodě - rychlý test, jak zjistit kvalitu půdy
Hrouda hlíny ve vodě – rychlý test, jak zjistit kvalitu půdy


  

Naše hrouda se ani po hodině nerozplavila a voda zůstala průzračně čistá.

24.4.2024 | tisk | Ekologické zemědělství

Farma Blatnička slaví 10 let Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Přátelé, Farma Blatnička letos slaví 10 let a my jsme to opět zazdili. Byli jsme zahlceni vyřizováním vašich objednávek tak, že jsme úplně zapomněli oslavit vlastní narozeniny. Před 10 lety jsme oficiálně založili web www.FarmaBlatnicka.eu a začali jsme vám nabízet to, co vám chybělo. Netradiční plodiny. Nebo lépe řečeno tradiční plodiny, které však již upadly v zapomnění. Obnovujeme zapomenuté tradice a na váš každodenní stůl vracíme plodiny, které jedly vaše prababičky, ale už vaše babičky je znají pouze z vyprávění.


Místo toho, abychom pouze sledovali trendy v oboru, začali jsme je aktivně vytvářet. I když se nás snaží okopírovat konkurence, nedaří se jí to. A i když už si myslí, že na nás má, nemá. Nedáme jí šanci, utíkáme mílovými kroky a uvádíme na trh jednu novinku za druhou. Vlastně oprášenou stařinku v novém kabátě.


21.9.2023 | tisk | Ekologické zemědělství, Česnek, Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy

Hotovo! Máme dosečeno. Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Louka
(Ne)posečená louka
„Hotovo! Máme dosečeno. Děkujeme za pomoc.“ poděkovali jsme na závěr senoseče traktoristovi, který nám letos vypomáhal poprvé.

„Ale vždyť nám zbyl ještě velký kus louky!“ reagoval traktorista naučený kosit louky celoplošně do posledního stébla trávy.

„To nebudeme kosit. Tam rostou hořce hořepníky.“ vysvětlili jsme mu.

„No a?“ zeptal se nechápající traktorista, který ještě není zvyklý na naše móresy.

„Kdybychom ty hořce teď posekali, budou mít letos pouze pár květů a výšku sotva 10–15 cm. Když je neposečeme, budou i tři čtvrtě metru vysoké a mít spoustu květů. Samičky motýlů modrásků na ně nakladou vajíčka. Čím více květů, tím více motýlů. Minulý rok jsme po 10 letech dokonce našli na květech hořců vajíčka modráska. Takže modráska hořcového zde určitě máme.“ vysvětlili jsme mu.

„Cože? Takže motýla jste ještě ani neviděli?“ zeptal se nevěřícně traktorista.

„Ne, bohužel na dospělé motýly jsme ještě neměli štěstí. Létají pouze pár dní uprostřed léta. Zbytek roku tráví jako housenky v mraveništích. Jsou to strašné citlivky. Potřebují pestrou louku, musí tam být hořce, mraveniště i kytky s nektarem. Všechno na jednom místě. Dospělec málokdy uletí za život dál než 1–2 km a pokud housenka nemá mraveniště do 2 metrů od místa vylíhnutí, šance, že přežije je téměř nulová. Housenka vyžírá květy hořců pouze chvilku. Zbytek života se nechá vykrmovat mravenci v jejich mraveništi.“

Přečtěte si více o modráscích a našich modrých loukách ➡️ http://www.farmablatnicka.eu/modrasek

(Ne)posečená louka
(Ne)posečená louka
(Ne)posečená louka
(Ne)posečená louka
(Ne)posečená louka
(Ne)posečená louka
(Ne)posečená louka
(Ne)posečená louka

23.7.2023 | tisk | Bělokarpatské louky, Ekologické zemědělství

Výlet do bordelu aneb na místo, které kypí životem Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Dnes vás zavedeme do bordelu, jak se v místním nářečí označuje biodiversity hotspot (horké místo druhové rozmanitosti), čili všechno, co není anglický trávník.



Včerejší foto příspěvek na sociální síti vyvolal nezamýšlené důsledky. Přestože ovocný sad s včelími úly, který byl posečen na anglický trávník, byl nafocen tak, aby nebylo poznat, odkud přesně fotka pochází a nebyl označen majitel pozemku, přihlásil se majitel pozemku a začal se obhajovat, že takto je to správně. Že to má u sebe hezky „uklizené“, zatímco my máme v sadu „bordel“. Že jeho včely si potravu najdou a zaletí si, kam budou chtít.



17.6.2022 | tisk | Ekologické zemědělství, Krajinotvorné sady, Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy

Tečka za rokem 2021 Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Za pár hodin přijde skutečná tečka. Tečka za rokem 2021. Zanecháváme v něm hodně hezkých, ale i špatných věcí. Ty hezké ostanou v našich vzpomínkách. Ty špatné náš mozek brzy vytěsní. Holt tak už to příroda zařídila, a je to tak dobře.

Podívejte se na video, které vzniklo díky projektu Živá půda v červnu 2021. Ukazuje naše dílo na Zálúčí u Blatničky. Slovo „naše“ zahrnuje také mnohé z vás, kteří nás v tom přímo i nepřímo podporujete. To žluté není řepka, ale hořčice z našeho ptačího krmítka, které kromě ptáků a hmyzu krmí také půdní organizmy a tím oživuje a ozdravuje půdu.

Za pouhých 6 let od převzetí pozemků jsme proměnili a ozdravili kus moravské krajiny. Hospodařit lze i jinak a lépe.

A ty širé lány v dálce v úvodu videa jsou už také minulostí. Tečku za kolektivizací udělala Obec Blatnička. Velké lány rozdělila kilometry nových zatravněných polních cest, které lemují aleje a remízky. Z továrny se opět stala krajina pro život. Krajina pro lidi, zvířata i rostliny.

Čekají nás ještě nějaké menší dodělávky, ale myslíme si, že můžeme hrdě říct, že máme hotovo. 950 hektarů (tedy 9 500 000 m2) tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy je obnoveno.

Co dál? Správně! Jedeme dál! Do sousedního katastru. V roce 2022 začínáme s obnovou tamní krajiny symbolicky na 1 ha orné půdy. Ale to je jen začátek. Začátek dalšího příběhu. Udělali jsme exkurzi pro vlastníky pozemků v Hluku a jen co skončí komplexní pozemkové úpravy rozběhneme to ve velkém. Jdete s námi do toho? Přidejte se!

Další čtení, které by Vás mohlo zajímat:

Obnova krajiny

31.12.2021 | tisk | Ekologické zemědělství

Naše přistání na Marsu. Aneb proč hospodaříme ekologicky Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Když jsme v roce 2002 začali pracovat na německé eko farmě, bylo to jako přistání na Marsu. Ne že bychom se nedomluvili, ale ti lidi byli takoví… prostě jiní. Jejich přístup k přírodě, krajině, životnímu prostředí a chovaným zvířatům jsme nebrali. Dívali jsme se na ně jako na nějaké podivíny. Ale respektovali jsme je a jejich pravidla, i když jsme je nechápali. Trvalo hodně let, než jsme se s tím tak nějak vnitřně vyrovnali… Z dnešního pohledu to byla nejlepší škola života. K nezaplacení! Mnohé postoje a přístupy jsme vzali za vlastní a dnes podle nich vedeme farmu v Blatničce.

Kulturních šoků bylo více. Nejvíc se nám do paměti vryl tento:

8.9.2020 | tisk | Kosatce, Ekologické zemědělství

Neviditelní pomocníci, bez kterých bychom nemohli ekologicky hospodařit Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

V nedávném rozhovoru v Českém rozhlasu jsme prozradili naše neviditelné pomocníky, bez kterých bychom si pěstování bez chemie vůbec nedovedli představit. Formát pořadu neumožňoval zmínit je všechny, a protože se množí dotazy, připravili jsme o nich souhrnný článek.

V rozhovoru jsme zmínili mikroskopické houby, které jsou sice prakticky všudypřítomné, když ale zvýšíme jejich koncentraci kolem pěstovaných rostlin, nepotřebujeme pak na ochranu před chorobami a škůdci žádnou chemii.

„Chytrá houba“ Pythium oligandrum roste volně a požírá jiné houby, je to vlastně parazit specializovaný pouze na houby. Díky ní můžete pěstovat třeba rajčata v ještě lepší kvalitě než bio. Psali jsme o tom zde.

„Chytrá houba“ Pythium oligandrum
Foto © Lordboldemort

Pokud se zeptáte, jestli stříkáme, pak ano, stříkáme. Ale ne chemií! Naše mikroskopické houby (ale také třeba bakterie) máme vždy připravené po ruce, ale spí a čekají. Když potřebujeme jejich pomoc, stačí je aktivovat čistou vodou a pak jsou k našim službám. A když už nemají co žrát, vytvoří klidové stadium, ve kterém mohou přímo na poli znovu čekat na svou další příležitost. A je důležité je mezitím nezničit chemií, proto ji na naší farmě nepoužíváme.

5.3.2020 | tisk | Ekologické zemědělství

Inspirovali jsme vznik nové eko farmy Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Každou adventní neděli představíme jeden pozitivní příklad z okolí. Inspirativní ostrůvek pozitivní deviace. Oázu života.

Dnes to bude skrytá reklama. Minulý víkend jsme zaregistrovali vznik nové farmy, která se nás snaží okopírovat. Do mrtě. Její koncept, kterým se mladá farma rozhodla vydat, včetně aktivního zapojení podobně smýšlejících místních i přespolních, je nám velice povědomý a na jejím webu nacházíme hesla, která důvěrně známe, třeba jako „příroda na prvním místě“, „mám peníze“ nebo „mám pozemek“ […přidejte se]. Nápadně nám připomíná to, co děláme my.

Majitel farmy se nemusí bát. Nepošleme na něho armádu právníků. :-) Naopak! Máme velikou radost, že vzniká nový ostrůvek biodiverzity, ostrůvek pozitivní deviace hodný následování. A pokud vlastníte nějaký kus půdy, ale nechcete začít sami farmařit, zvažte, komu ji pronajmete.

8.12.2019 | tisk | Ekologické zemědělství

Diskutovali jsme na téma Zemědělci vs. biodiverzita Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

O víkendu jsme byli na zámku v Kostelci nad Černými Lesy. Ne na dovolené, ale pracovně. Byli jsme pozvání do diskuse na téma „Zemědělci vs. biodiverzita“.

7.10.2019 | tisk | Ekologické zemědělství

Budky pro sovy Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Puštík obecný
Foto © Martin Mecnarowski
Víte, co děláme po nocích? Posloucháme sovy. :-)

Abychom věděli jaké druhy sov v Blatničce žijí a mohli jim připravit hnízdní budky o vhodných rozměrech.


Budky pro výrečka malého jsou již zavěšeny.


Na nahrávce níže je tokající sameček puštíka obecného a od 4. minuty je slyšet mláďata.


Puštíci jsou perfektní hubiči hrabošů. Díky bohaté nabídce potravy se letos rozmnožili a jejich mláďata budou potřebovat nové budky.


5.9.2019 | tisk | Ptáci, Ekologické zemědělství

Proti hrabošům lze bojovat i bez jedu, mnohem efektivněji Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Ťuhýk obecný
Hraboši trápí i nás. Jedem je nehubíme! Na tuhle tu „špinavou práci“ máme „své lidi“:

Volavky popelavé, bílé a černé čápy, poštolky obecné, lasice kolčavy, užovky, lišky, puštíky, kalousi nebo jako na fotce níže ťuhýky obecné. Nezapomněli jsme na někoho? Zkrátka máme spoustu pomocníků, kteří nás nenechají ve štychu. A mohou se po nich utlouct. Právě mají hody, jaké již dlouho nezažili!


Vosa ujídá ťuhýkovi zásoby ve špajzce



Hraboši v krajině jsou normální

pestré krajině, jakou se snažíme již několik let vytvořit kolem Blatničky, nepředstavují hraboši žádný zásadnější problém. Protože s rostoucí populací hrabošů, stoupá i počet jejich přirozených nepřátel. Škody hrabošů tak nejsou na naší farmě větší než každoroční škody od zajíců nebo srnek. Zkuste navrhnout plošné trávení zajíců a srnek. Vždyť by Vás nejen myslivci ale i laická veřejnost ukamenovala! Proč připadá někomu normální trávit hraboše, přirozenou potravu spousty druhů živočichů? Tento článek by mělo být povinné čtení pro každého zemědělce. Právě vyšel článek, ve kterém představujeme náš recept na úspěšný boj proti hrabošům.

Aktualizace 9.9.2020

Právě jsme si v TV vyslechli, že kdyby zemědělci na jižní Moravě vloni nepoužili Stutox, že by ani letos nic nesklidili. Není to pravda! My jsme žádné jedy nepoužili. Zvolili jsme lepší řešení – komplexní a dlouhodobé: pestrou krajinou počínaje a cílenou podporou hrabošožroutů konče. O zbytek se postarala příroda. Hraboši sami zmizeli (přirozená gradace).

Nyní máme v terénu připraveny budky pro sovy a poštolky a samozřejmě hodně keřů pro ťuhýky na stavení hnízd, kdyby se hraboši vrátili.

Ťuhýk pomáhá udržet populaci hrabošů pod kontrolou, poslední mládě na hnízdě Ťuhýk pomáhá udržet populaci hrabošů pod kontrolou, poslední mládě na hnízdě

Hraboš ve spíži ťuhýka obecného Hraboš ve spíži ťuhýka obecného

Hraboš ve spíži ťuhýka obecného Na jaro 2020 hraboši zmizeli. Jediná památka, která nám po nich zůstala, jsou květinové záhonky na jejich výhrabcích. Na obnažené půdě na louce dobře klíčí semínka trvalek. Toto je zběhovec ženevský. Většinou je modrokvětý, ale na louce máme i bělokvěté.

Hraboš ve spíži ťuhýka obecného Hraboši nám také pomáhají se záchranou vzácných hořců. Jejich semínka potřebují k vyklíčení na louce místa s nezapojenou vegetací a obnaženou půdou, takže hraboší výhrabky jsou k tomuto účelu ideální.

27.8.2019 | tisk | Ekologické zemědělství, Ptáci

Motýlí louky Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Pářící se modrásek jehlicový v Blatničce
Někteří motýli jsou teda citlivky. Kdejaká louka jim nevyhovuje. Jedna je pro ně moc uklizená, jiná příliš zarostlá.

Dokonce nestačí ani když na louce roste živná rostlina pro housenky a oblíbené kvetoucí kytky pro dospělé motýly. Důležitá je struktura stanoviště. Některé samičky motýlů vyžadují kolem živné rostlinky vysečený anglický trávníček, snad aby je vysoká tráva nepíchala při kladení vajíček do zadečku.

11.12.2018 | tisk | Bělokarpatské louky, Ekologické zemědělství

5. narozeniny Farmy Blatnička Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Přátelé, úplně nám to uniklo! Byli jsme zahlceni vyřizováním vašich objednávek, že jsme úplně zapomněli oslavit narozeniny. Před 5 lety jsme oficiálně založili stránky www.FarmaBlatnicka.eu a začali jsme vám nabízet to, co vám chybělo. Netradiční plodiny. Nebo lépe řečeno tradiční plodiny, které však již upadly v zapomnění. Obnovujeme zapomenuté tradice a na váš každodenní stůl vracíme plodiny, které jedly vaše prababičky, ale už vaše babičky je znají pouze z vyprávění.

Farma Blatnička

Místo toho, abychom pouze sledovali trendy v oboru, začali jsme je aktivně vytvářet. I když se nás snaží okopírovat konkurence, nedaří se jí to. A i když už si myslí, že na nás má, nemá. Nedáme jí šanci, utíkáme mílovými kroky a uvádíme na trh další novinku. Vlastně oprášenou stařinku v novém kabátě.

5.12.2018 | tisk | Ekologické zemědělství

Farma Blatnička - místo plné života Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Ve volných chvilkách brouzdáme po internetu a hledáme inspiraci. I v Česku je několik hospodářů, kteří jsou hodní následování. Jeden to napsal velice trefně:

Ve vesnickém prostředí platí „jiná“ kritéria úspěšnosti. Někdy je nutný jistý stupeň nezávislosti na vesnickém mínění. Koupit nebo jinak získat pozemky a hospodařit na svém… hospodařím na svém… nepotřebuji brát ohledy na druhé…

Každý máme estetické cítění nastaveno nějak jinak. To, co je pro jednoho ošklivé (třeba pavouci), je pro druhého láska na celý život. Hezké fotky za raného oparu nad jednobarevnými obrovskými lány vypadají sice hezky, ale při pohledu z blízka je to poušť. Agrární poušť. Místo zcela bez života. Úplně sterilní prostředí. A když se postříká pesticidy, je ještě sterilnější.

5.10.2018 | tisk | Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy, Ekologické zemědělství

Návštěva farmářů a včelařů z Evropy Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

V červenci 2018 jsme hostili skupinku asi 20 lidí se zájmem o trvale udržitelné zemědělství z různých koutů Evropy. Byli mezi nimi středoškolští učitelé i vysokoškolští profesoři se svými studenty ze zemědělských škol z Česka, Bulharska a Rumunska, včelaři ze Slezska, Polska a dokonce až z Azorských ostrovů.

Na přivítaní dostali oběd ochucený česnekem z naší farmy. Pak následovala prohlídka našich luk a hrušňových sadů. Další zastávka byla u včelaře, kde probíhala intenzivní výměna zkušeností zejména s bulharskými a azorskými kolegy.

K večeru jsme se přesunuli do vinného sklepa spřáteleného vinaře, kde byla ochutnávka 12 druhů vín z Blatničky. Na závěr zahrála cimbálka, kterou nadšeně na své mobily zdokumentovali zejména Portugalci a Rumuni a díky Facebooku svůj zážitek sdíleli on-line se svými přáteli doma.

15.7.2018 | tisk | Ekologické zemědělství

Další stránky: 1-15 16-18 Nahoru na archiv