Novinky z Farmy Blatnička

Novinky z farmy

Kategorie: Ekologické zemědělství

Náš postoj k ekologickému zemědělství

Motýlí louky Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter

Pářící se modrásek jehlicový v Blatničce
Někteří motýli jsou teda citlivky. Kdejaká louka jim nevyhovuje. Jedna je pro ně moc uklizená, jiná příliš zarostlá.

Dokonce nestačí ani když na louce roste živná rostlina pro housenky a oblíbené kvetoucí kytky pro dospělé motýly. Důležitá je struktura stanoviště. Některé samičky motýlů vyžadují kolem živné rostlinky vysečený anglický trávníček, snad aby je vysoká tráva nepíchala při kladení vajíček do zadečku.

11.12.2018 | tisk | Bělokarpatské louky, Ekologické zemědělství

5. narozeniny Farmy Blatnička Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter

Přátelé, úplně nám to uniklo! Byli jsme zahlceni vyřizováním vašich objednávek, že jsme úplně zapomněli oslavit narozeniny. Před 5 lety jsme oficiálně založili stránky www.FarmaBlatnicka.eu a začali jsme vám nabízet to, co vám chybělo. Netradiční plodiny. Nebo lépe řečeno tradiční plodiny, které však již upadly v zapomnění. Obnovujeme zapomenuté tradice a na váš každodenní stůl vracíme plodiny, které jedly vaše prababičky, ale už vaše babičky je znají pouze z vyprávění.

Farma Blatnička

Místo toho, abychom pouze sledovali trendy v oboru, začali jsme je aktivně vytvářet. I když se nás snaží okopírovat konkurence, nedaří se jí to. A i když už si myslí, že na nás má, nemá. Nedáme jí šanci, utíkáme mílovými kroky a uvádíme na trh další novinku. Vlastně oprášenou stařinku v novém kabátě.

5.12.2018 | tisk | Ekologické zemědělství

Farma Blatnička - místo plné života Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter

Ve volných chvilkách brouzdáme po internetu a hledáme inspiraci. I v Česku je několik hospodářů, kteří jsou hodní následování. Jeden to napsal velice trefně:

Ve vesnickém prostředí platí „jiná“ kritéria úspěšnosti. Někdy je nutný jistý stupeň nezávislosti na vesnickém mínění. Koupit nebo jinak získat pozemky a hospodařit na svém… hospodařím na svém… nepotřebuji brát ohledy na druhé…

Každý máme estetické cítění nastaveno nějak jinak. To, co je pro jednoho ošklivé (třeba pavouci), je pro druhého láska na celý život. Hezké fotky za raného oparu nad jednobarevnými obrovskými lány vypadají sice hezky, ale při pohledu z blízka je to poušť. Agrární poušť. Místo zcela bez života. Úplně sterilní prostředí. A když se postříká pesticidy, je ještě sterilnější.

5.10.2018 | tisk | Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny Jižní Moravy, Ekologické zemědělství

Návštěva farmářů a včelařů z Evropy Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter

V červenci 2018 jsme hostili skupinku asi 20 lidí se zájmem o trvale udržitelné zemědělství z různých koutů Evropy. Byli mezi nimi středoškolští učitelé i vysokoškolští profesoři se svými studenty ze zemědělských škol z Česka, Bulharska a Rumunska, včelaři ze Slezska, Polska a dokonce až z Azorských ostrovů.

Na přivítaní dostali oběd ochucený česnekem z naší farmy. Pak následovala prohlídka našich luk a hrušňových sadů. Další zastávka byla u včelaře, kde probíhala intenzivní výměna zkušeností zejména s bulharskými a azorskými kolegy.

K večeru jsme se přesunuli do vinného sklepa spřáteleného vinaře, kde byla ochutnávka 12 druhů vín z Blatničky. Na závěr zahrála cimbálka, kterou nadšeně na své mobily zdokumentovali zejména Portugalci a Rumuni a díky Facebooku svůj zážitek sdíleli on-line se svými přáteli doma.

15.7.2018 | tisk | Ekologické zemědělství

Posečeno. Ale ne všechno. Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter

Posečeno. Ale ne všechno. Bělokarpatské louky je třeba séct, protože pouze tak lze udržet jejich vysokou ochranářskou i krajinářskou hodnotu. Bez sečení by zarostly křovinami a hodně druhů rostlin i živočichů by ztratilo svůj domov. Kdysi o louky pečovaly desítky hospodářů. Každý sekl v jiný termín. Dělali to ručně a byla to úmorná práce. Nikdy se nemohlo stát, že by desítky či stovky hektarů bělokarpatských luk byly posečeny v jeden den. Dnes mají zemědělci k dispozici výkonné traktory, pro které to není problém. Jenomže pro zvířata i rostliny to problém je. Ti první nemají co jíst a kde se schovat, ti druzí nemají možnost vytvořit semínka. Je to tedy vlastně genocida, tiché vymírání. U nás na farmě ponecháváme neposečená místa, kde mohou dozrát semínka vzácných kytek a kam se mohou uchýlit živočichové než jim louka vedle doroste. To je důležité třeba pro motýly. Některé housenky jsou velice vybíravé, žerou pouze mladé výhonky bylin obrážející po seči. Jenomže dospělí motýli potřebují nektar z květů, a ty jsou pouze na neposečených místech. Díky šetrnému přístupu a mozaikovité seči je na našich loukách vždy něco k snědku pro housenky i motýly, přesně tak, jak jsou zvyklí od nepaměti. Díky tomu je naše farma místem plným života.

2.6.2018 | tisk | Bělokarpatské louky, Ekologické zemědělství

Hospodaříme ekologicky. Ne na papíře, ale v krajině! Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter

Rozeznat na naší farmě pole od louky činí potíže i zkušeným traktoristům, kteří nám občas jezdí vypomáhat.

Co vidíte na fotkách? Pole nebo louku? Koroptvičky v tom mají jasno. Letos zahnízdili na našem česnekovém poli.

Některé naše pozemky stojí totiž někde uprostřed definice pole a louky. Na podzim se ořou, jsou tudíž polem. Později postupně zarůstají a mění se v květnaté louky, kde žije spousta druhů hmyzu, včetně motýlů a kudlanek, za kterým se zde slétávají koroptvičky ze širokého okolí (čili všech posledních 10 kusů z celého katastru). Když se zadaří, že „polní kvítí“ (jež někdo hanlivě nazývá plevely) doroste do výšky 1,6–2,5 m, pak se zde před letním sluncem schovávají také srnky a zajíci, a to i jen pár metrů za vesnicí (protože zbytek katastru je již bez vegetace – posečen na anglický trávník nebo rovnou zoraný). A na podzim, když se plevele, pardon polní kvítí, vysemení, nachází se zde rozprostřený stůl nejen pro koroptvičky, ale i spoustu dalších druhů semenožravých ptáků. Naše farma v každém ročním období kypí životem.

28.4.2018 | tisk | Ekologické zemědělství

Kupovat bio či nebio? Poslechněte si rozdíl! Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter

Připravili jsme pro vás nahrávku z našeho pšeničného pole. Je devět hodin večer uprostřed léta, den před sklizní, a téměř není slyšet vlastního slova. Nočním tichem se do daleka rozléhá cvrkot kobylky zpěvavé. Druhá nahrávka je z nedalekého konvenčního pšeničného pole – tam je hrobové ticho, pouze z dáli je slyšet kobylky z našeho pole. Rozdíl mezi ekologickým a konvenčním zemědělstvím je tedy patrný i na poslech.

29.7.2014 | tisk | Ekologické zemědělství

Další stránky: 1-7 Nahoru na archiv