Novinky z Farmy Blatnička

Novinky z farmy

Kategorie: Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy

Záleží nám na prostředí v jakém žijeme. Proto obnovujeme tradiční...

Bílé Karpaty centrem dění Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Bílé Karpaty jsou světové. Světovou jedničkou byly už předtím, neboť na zdejších orchidejových loukách roste nejvíc druhů cévnatých rostlin. A zdaleka nejde jenom o orchideje – stačí se podívat do fotoalba Bělokarpatské louky.


Ale teď je navštívilo více než 90 lidí z celého světa. Zastoupená byla Belgie, Bulharsko, Estonsko, Francie, Itálie, Lotyšsko, Německo, Polsko, Portugalsko, Slovensko, Švýcarsko, Švédsko, Velká Británie, Indie, Afrika i Austrálie. 2 plné autobusy. Šlo o účastníky 7. Evropské agrolesnické konference.


Po neplánovaném vystoupení přímo v panelové diskusi na konferenci jsme přítomné, včetně moderátora, naší farmou tak zaujali, že kdyby už nebyla kapacita naplněna a bylo to možné, přijeli by autobusy i 3. Přesto se našlo pár vážných zájemců, kteří nakonec přijeli „na vlastní pěst“ svým autem, aby se k nám mohli podívat. A že se tedy bylo na co dívat.

8.6.2024 | tisk | Stromy, Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy, Bělokarpatské louky

Dálnice pro život Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Motýlí dálnice
Motýlí dálnice, květen 2024


  

Pokračujeme v obnově tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy.

Chci přispět



V roce 2023 jsme zatravnili 10 hektarů orné půdy na území 4 katastrů – Blatnička, Louka u Ostrohu, Velká nad Veličkou a Tvarožná Lhota. Cílem je vytvořit koridory napříč okolní agrární pouští, které nudou fungovat nejen jako motýlí dálnice, po kterých mohou vzácní motýli, přežívající v několika málo posledních ostrůvcích, znovu osídlit celé podhůří Bílých Karpat, ale také jako hnízdiště pro skřivany a další ubývající polní ptáky. Navázali jsme tím na naše zkušenosti z minulých let. Zatravněné plochy začnou své benefity naplno přinášet už v roce 2024.





Pozemky budou kvést po celé leto a kromě potravy pro hmyz nabídnou také potravu pro poštolky rudonohé, které se v poslední době znovu zabydlují na jižní Moravě.

7.6.2024 | tisk | Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy, Ptáci

Farma Blatnička slaví 10 let Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Přátelé, Farma Blatnička letos slaví 10 let a my jsme to opět zazdili. Byli jsme zahlceni vyřizováním vašich objednávek tak, že jsme úplně zapomněli oslavit vlastní narozeniny. Před 10 lety jsme oficiálně založili web www.FarmaBlatnicka.eu a začali jsme vám nabízet to, co vám chybělo. Netradiční plodiny. Nebo lépe řečeno tradiční plodiny, které však již upadly v zapomnění. Obnovujeme zapomenuté tradice a na váš každodenní stůl vracíme plodiny, které jedly vaše prababičky, ale už vaše babičky je znají pouze z vyprávění.


Místo toho, abychom pouze sledovali trendy v oboru, začali jsme je aktivně vytvářet. I když se nás snaží okopírovat konkurence, nedaří se jí to. A i když už si myslí, že na nás má, nemá. Nedáme jí šanci, utíkáme mílovými kroky a uvádíme na trh jednu novinku za druhou. Vlastně oprášenou stařinku v novém kabátě.


21.9.2023 | tisk | Ekologické zemědělství, Česnek, Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy

Sběr semínek krvavce pro motýly Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Budeme sbírat semínka krvavců (rostlina ve videu), abychom je dostaly i na nedávno zatravněné pozemky a nabídli možnost rozmnožit se vzácným motýlům (ale jiným než na fotce).



Pokud nám chcete pomoct, pak neváhejte a hlaste se na fb(zavináč)farmablatnicka.eu.



Máme štěstí, že v Blatničce stále žije vzácný modrásek očkovaný, který je silně ohrožený a ubývající klenot našich luk.



Proč potřebuje modrásek krvavec vysvětlujeme v článku motýlí louky.



20.8.2023 | tisk | Bělokarpatské louky, Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy

Sběr semínek čilimníku pro žluťáska Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Žluťásek barvoměnný (Colias myrmidone)
Žluťásek barvoměnný (Colias myrmidone)
Photo credit Dumi

Žluťásek barvoměnný byl motýl. Je to 13 let co u nás vyhynul.



Dostali jsme nápad. Pomůžete nám?



2. ročník sběru semínek pro žluťáska

Hledáme dobrovolníky, kteří by nám pomohli v červenci-srpnu 2023 sbírat semínka čilimníku. Ty pak vysejeme na louky, kde vytvoříme ideální životní podmínky pro žluťáska. Je to první předpoklad pro jeho návrat. Čilimník je totiž jediná živná rostlina pro housenky tohto druhu žluťáska. Žádné jiné rostliny housenky nežerou. Čilimník hojně roste pouze na jedné naší louce. Našim cílem je ho rozšířit na všechny louky.

Semínka čilimníku
Semínka čilimníku




Sběr semínek proběhne v červenci a srpnu 2023 kolem Blatničky. Termín sběru bude dle počasí a časových možností dobrovolných sběračů semínek. Zájemci hlaste se na fb(zavináč)farmablatnicka.eu.

Kvetoucí čilimník
Kvetoucí čilimník
Dozrávající semínka čilimníku
Dozrávající semínka čilimníku

26.3.2023 | tisk | Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy

Sázení hraničních stromů Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Hlavatá vrba
Hlavatá vrba
Kdysi byl takový zvyk sázet na polích a loukách hraniční stromy. To aby sedláci věděli pokud je to jejich. Při orbě i sečení dochází k pozvolným posunem hranic k sousedovi, ale strom stále pevně stojí na svém místě. Díky tomu se sousedi nemuseli přít o to, kudy hranice vede. Ještě dnes zůstávají rozesety po krajině i kolem Blatničky osamělé stromy stojící uprostřed polí, které jsou pamětníky těchto starých časů. Že jde o hraniční stromy se lze lehce přesvědčit nakouknutím do katastru, kde je vidět, že strom opravdu stojí na hranici 2 pozemků.

Dnešní geodetické body jsou sice mnohem přesnější, přece jenom hrubnutím kmene stromu se hranice malinko posouvá. Moderní hraniční plastový znak se ale lehko ztratí pod trávou nebo vyhrabanou hlínou z hraboší nory. Hraniční stromy a s nimi i hranice pozemků zůstanou dobře patrné i několik století.

Rozhodli jsme se proto skloubit dohromady 3 věci:

  1. obnovit zapomenutou tradici sázení hraničních stromů
  2. vrátit život do krajiny
  3. naučit lidi odtržené od přírody znovu sázet a pečovat o stromy

17.1.2023 | tisk | Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy, Stromy

Zahájení 3. pětiletky Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Zveme všechny fanoušky na zahájení 3. pětiletky.


Mladší ročníky se zatím mohou nachytřit zde.


V minulém století se v pětiletkách ničila tradiční, pestrá a malebná krajina jižní Moravy. Moc nám z ní nezůstalo. Naše farma ji v pětiletkách obnovuje. Stavy koroptve, indikátoru zdravé krajiny, se za 2 pětiletky zvedly o 100 %.


Pestrá krajina 50tych let minulého století čeká na obnovu
Pestrá krajina 50. let minulého století čeká na obnovu

Plán na 3. pětiletku nebude o nic méně ambiciózní. Ukážeme Vám krajinu našich babiček a prababiček v barvě a se zvukem! Buďte s námi u toho! Bližší informace již brzy. Pro odběr novinek emailem se zaregistrujte zde

14.9.2022 | tisk | Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy, Bělokarpatské louky

Výlet do bordelu aneb na místo, které kypí životem Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Dnes vás zavedeme do bordelu, jak se v místním nářečí označuje biodiversity hotspot (horké místo druhové rozmanitosti), čili všechno, co není anglický trávník.



Včerejší foto příspěvek na sociální síti vyvolal nezamýšlené důsledky. Přestože ovocný sad s včelími úly, který byl posečen na anglický trávník, byl nafocen tak, aby nebylo poznat, odkud přesně fotka pochází a nebyl označen majitel pozemku, přihlásil se majitel pozemku a začal se obhajovat, že takto je to správně. Že to má u sebe hezky „uklizené“, zatímco my máme v sadu „bordel“. Že jeho včely si potravu najdou a zaletí si, kam budou chtít.



17.6.2022 | tisk | Ekologické zemědělství, Krajinotvorné sady, Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy

Nové stromořadí u příležitosti Mezinárodního dne biodiverzity Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Stromeček do aleje
Stromeček do aleje
V Blatničce vzniklo spontánně jakési neformální hnutí soukromých vlastníků pozemků, kteří začali na svých pozemcích vysazovat stromořadí ovocných i neovocných dřevin kolem cyklostezek a polních cest tam, kde Obec Blatnička nevlastní pozemky nebo nejsou dostatečně široké, aby se na ně vešly stromy.


Začal s tím jeden místní občan. Postupně během mnoha let vysazoval stromy kolem polní cesty ke kapličce. Později se z polní cesty stala cyklostezka a jiný občan dal nezištně k dispozici okraj svého pole, aby na něm mohla Obec Blatnička vysadit ovocné stromořadí lemující novou cyklostezku i z druhé strany. Nedávno se přidal další vlastník, který svoje pole osadil z obou stran svého pozemku a položil tak základ hned 2 stromořadím.


Těmito nekoordinovanými aktivitami vznikl postupně jakýsi neformální „okrašlovací spolek“ místních patriotů, kterým záleží na tom, jak vypadá prostředí, ve kterém žijí. Jistě chápete, že jsme v něm nemohli chybět.


Stromeček do aleje
Stromečky do aleje
Nedávno jsme získali nové pozemky kolem cyklostezek, které jsou také oblíbeným cílem procházek místních i přespolních. Protože nám počasí stále přeje a nechce se nám čekat do podzimu (kdy se normálně sadí stromy), vysadili jsme dnes stromořadí u příležitosti Mezinárodního dne biologické rozmanitosti (biodiverzity). Je to o to důležitější v době, kdy stromy kolem silnic spíš mizí. Stromy představují domov i zdroj potravy pro živočichy, a ani na podzim spadené listí nepřijde nazmar – stromy ním nakrmí půdní organizmy. Vyřádili jsme se i barevně. Stavte se na podzim až budete potřebovat barevné listí na podzimní dekorace.

22.5.2021 | tisk | Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy, Stromy

Mezinárodní den ptactva Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

1. dubna je Mezinárodní den ptactva. Ne, není to žádný apríl.

Přemýšleli jsme jaký dárek by mohli ptáci dostat od nás zemědělců. Nakonec jsme koupili 150 kg semínek do našeho nového krmítka. Možná kapánek většího, než byste čekali.

Zveme milovníky ptáků na nezapomenutelný birdwatching.

1.4.2021 | tisk | Ptáci, Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy

Mícháme osiva pro živou, barevnou a voňavou krajinu Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Semenářské firmy nabízí zemědělcům nepřeberné množství směsí osiv. Přesto jsme si nevybrali. :-(

V jejich nabídkách jsme nenašli travní směsi Loviště pro poštolky ani Hnízdiště pro skřivany a koroptve. Také nám chyběla směska bylin na květnatý pás Ptačí krmítko. Tak jsme si je museli namíchat sami. Vyséváme jen co mrazy poleví…

21.3.2021 | tisk | Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy, Ptáci

Žížaly jsou zpět Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Z návratu každého ohroženého živočicha máme velikou radost. Na poli na Zálúčí jsme po 5 letech konečně potkali žížaly! Ne, neděláme si srandu. Žížaly patří mezi nejohroženější druhy českých polí. Schválně si zkuste zajít s rýčem doprostřed velkého lánu. Nejspíš budete kopat marně. Žížaly tam nemají co žrát a ničí je i některé chemické přípravky.

Žížaly jsou zpět

Pro dobrý zdravotní stav půdy jsou žížaly zcela nenahraditelné. Proto jsme posledních 5 let věnovali značné úsilí návratu těchto ohrožených živočichů. Půdu jsme vydatně krmili organickou hmotou, pěstovali jsme různé rostliny, které jsme nesklízeli, ale ponechávali na poli a zaorávali do půdy jako zelené hojení. Přidali jsme miliardy užitečných půdních bakterií. A máme výsledky. V půdě to opět žije! Pozemek jsme teď definitivně oseli druhově bohatou luční směsí a začali vysazovat další krajinotvorný sad. A co jáma pro stromek, to alespoň 5–6 žížal. Když jsme zde před 5 lety začali hospodařit, o žížaly jsme ani nezakopli.

13.11.2020 | tisk | Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy

Malujeme krajinu Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Ve Švýcarsku prohlásili koroptev polní za vyhynulou. V roce 2018 zaznamenali poslední 2 hnízdní páry a v roce 2019 už žádný. Důvod? Intenzivní zemědělství, které jim nedává ani trochu životního prostoru. Kdo bude další? Nejspíš Německo. A pokud nezměníme přístup k naší krajině, budeme jej brzy následovat. Z nejpočetnější lovné zvěře se během pár desetiletí stal zákonem chráněny druh ohrožený vyhynutím. Podobný osud potkal i další polní ptáky, třeba křepelky polní.

Na naší farmě děláme maximum, abychom pro tyto hezké ptáky zabezpečili dostatek životního prostoru v pestré a zdravé krajině bez chemie. Potkáváme nebo slyšíme je téměř každý den.

Připravujeme barvy. Jdeme malovat krajinu. Baví nás vnášet barvy a život do krajiny. Uhodnete jakými barvami pokvetou rostliny vypěstované z těchto semínek? Řešení je na konci článku.

5.10.2020 | tisk | Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy

Pcháč bělohlavý a štětky z Blatničky na výstavě v Praze Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Fotky z Blatničky na výstavě v Praze
ÚKZÚZ (Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský) je úřad podřízený Ministerstvu zemědělství. Znáte ho třeba z kauzy hraboš, protože kromě jiného řeší přípravky proti škůdcům a plevelům.

ÚKZÚZ uspořádal fotosoutěž jejímž smyslem bylo ukázat život rostlin jako nezastupitelné a mnohostranně prospěšné součásti naší planety.

Napadlo nás trošku zatrolit (záškodničit) a přihlásili jsme 2 fotky z naší farmy – pcháč bělohlavý ze Zálúčí a zatiší se štětkami. Fotky sice nevyhrály, ale dostaly se do užšího výběru a celý říjen budou prezentovány na výstavě fotografií na střeše Národního zemědělského muzea v Praze.

1.10.2020 | tisk | Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy

Zvyšování hnízdních příležitostí výrečka malého Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Před rokem přiletěla do Blatničky vzácná sova – výreček malý [SK: výrik lesný]. Je to jediná stěhovavá a druhá nejmenší sova žijící u nás. Nenecháváme nic náhodě a pokračujeme ve zlepšování hnízdních příležitostí. Návrat sov z dovolené v Africe je v plném proudu.

Děkujeme Ornis.sk za profesionální zavěšení budky.

Přečtěte si více o výrečku malém v Blatničce a co pro něho děláme.

Budky pro výrečka malého
Budky pro výrečka malého

30.5.2020 | tisk | Ptáci, Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy

Další stránky: 1-15 16-30 31-39 Nahoru na archiv