Sázení hraničních stromů

Kdysi byl takový zvyk sázet na polích a loukách hraniční stromy. To aby sedláci věděli pokud je to jejich. Při orbě i sečení dochází k pozvolným posunem hranic k sousedovi, ale strom stále pevně stojí na svém místě. Díky tomu se sousedi nemuseli přít o to, kudy hranice vede. Ještě dnes zůstávají rozesety po krajině i kolem Blatničky osamělé stromy stojící uprostřed polí, které jsou pamětníky těchto starých časů. Že jde o hraniční stromy se lze lehce přesvědčit nakouknutím do katastru, kde je vidět, že strom opravdu stojí na hranici 2 pozemků.

Dnešní geodetické body jsou sice mnohem přesnější, přece jenom hrubnutím kmene stromu se hranice malinko posouvá. Moderní hraniční plastový znak se ale lehko ztratí pod trávou nebo vyhrabanou hlínou z hraboší nory. Hraniční stromy a s nimi i hranice pozemků zůstanou dobře patrné i několik století.

Rozhodli jsme se proto skloubit dohromady 3 věci:

1. obnovit zapomenutou tradici sázení hraničních stromů
2. vrátit život do krajiny
3. naučit lidi odtržené od přírody znovu sázet a pečovat o stromy

17.1.2023 | tisk | Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy, Stromy

Zahájení 3. pětiletky

Zveme všechny fanoušky na zahájení 3. pětiletky.

Mladší ročníky se zatím mohou nachytřit zde.

V minulém století se v pětiletkách ničila tradiční, pestrá a malebná krajina jižní Moravy. Moc nám z ní nezůstalo. Naše farma ji v pětiletkách obnovuje. Stavy koroptve, indikátoru zdravé krajiny, se za 2 pětiletky zvedly o 100 %.

Plán na 3. pětiletku nebude o nic méně ambiciózní. Ukážeme Vám krajinu našich babiček a prababiček v barvě a se zvukem! Buďte s námi u toho! Bližší informace již brzy. Pro odběr novinek emailem se zaregistrujte zde

14.9.2022 | tisk | Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy, Bělokarpatské louky

Sběr semínek čilimníku pro žluťáska

Žluťásek barvoměnný byl motýl. Je to 12 let co u nás vyhynul.

Dostali jsme nápad. Pomůžete nám?

Hledáme dobrovolníky, kteří by nám pomohli v srpnu sbírat semínka čilimníku. Ty pak vysejeme na louky, kde vytvoříme ideální životní podmínky pro žluťáska. Je to první předpoklad pro jeho návrat.

Termín sběru bude dle počasí a časových možností dobrovolných sběračů semínek.

Sběr semínek proběhne v srpnu kolem Blatničky. Zájemci hlaste se na fb(zavináč)farmablatnicka.eu.

5.8.2022 | tisk | Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy

Výlet do bordelu aneb na místo, které kypí životem

Dnes vás zavedeme do bordelu, jak se v místním nářečí označuje biodiversity hotspot (horké místo druhové rozmanitosti), čili všechno, co není anglický trávník.

Včerejší foto příspěvek na sociální síti vyvolal nezamýšlené důsledky. Přestože ovocný sad s včelími úly, který byl posečen na anglický trávník, byl nafocen tak, aby nebylo poznat, odkud přesně fotka pochází a nebyl označen majitel pozemku, přihlásil se majitel pozemku a začal se obhajovat, že takto je to správně. Že to má u sebe hezky „uklizené“, zatímco my máme v sadu „bordel“. Že jeho včely si potravu najdou a zaletí si, kam budou chtít.

17.6.2022 | tisk | Ekologické zemědělství, Krajinotvorné sady, Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy

Nové stromořadí u příležitosti Mezinárodního dne biodiverzity

V Blatničce vzniklo spontánně jakési neformální hnutí soukromých vlastníků pozemků, kteří začali na svých pozemcích vysazovat stromořadí ovocných i neovocných dřevin kolem cyklostezek a polních cest tam, kde Obec Blatnička nevlastní pozemky nebo nejsou dostatečně široké, aby se na ně vešly stromy.

Začal s tím jeden místní občan. Postupně během mnoha let vysazoval stromy kolem polní cesty ke kapličce. Později se z polní cesty stala cyklostezka a jiný občan dal nezištně k dispozici okraj svého pole, aby na něm mohla Obec Blatnička vysadit ovocné stromořadí lemující novou cyklostezku i z druhé strany. Nedávno se přidal další vlastník, který svoje pole osadil z obou stran svého pozemku a položil tak základ hned 2 stromořadím.

Těmito nekoordinovanými aktivitami vznikl postupně jakýsi neformální „okrašlovací spolek“ místních patriotů, kterým záleží na tom, jak vypadá prostředí, ve kterém žijí. Jistě chápete, že jsme v něm nemohli chybět.

Nedávno jsme získali nové pozemky kolem cyklostezek, které jsou také oblíbeným cílem procházek místních i přespolních. Protože nám počasí stále přeje a nechce se nám čekat do podzimu (kdy se normálně sadí stromy), vysadili jsme dnes stromořadí u příležitosti Mezinárodního dne biologické rozmanitosti (biodiverzity). Je to o to důležitější v době, kdy stromy kolem silnic spíš mizí. Stromy představují domov i zdroj potravy pro živočichy, a ani na podzim spadené listí nepřijde nazmar – stromy ním nakrmí půdní organizmy. Vyřádili jsme se i barevně. Stavte se na podzim až budete potřebovat barevné listí na podzimní dekorace.

22.5.2021 | tisk | Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy, Stromy

Mezinárodní den ptactva

1. dubna je Mezinárodní den ptactva. Ne, není to žádný apríl.

Přemýšleli jsme jaký dárek by mohli ptáci dostat od nás zemědělců. Nakonec jsme koupili 150 kg semínek do našeho nového krmítka. Možná kapánek většího, než byste čekali.

Zveme milovníky ptáků na nezapomenutelný birdwatching.

1.4.2021 | tisk | Ptáci, Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy

Mícháme osiva pro živou, barevnou a voňavou krajinu

Semenářské firmy nabízí zemědělcům nepřeberné množství směsí osiv. Přesto jsme si nevybrali. 

V jejich nabídkách jsme nenašli travní směsi Loviště pro poštolky ani Hnízdiště pro skřivany a koroptve. Také nám chyběla směska bylin na květnatý pás Ptačí krmítko. Tak jsme si je museli namíchat sami. Vyséváme jen co mrazy poleví…

21.3.2021 | tisk | Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy, Ptáci

Žížaly jsou zpět

Z návratu každého ohroženého živočicha máme velikou radost. Na poli na Zálúčí jsme po 5 letech konečně potkali žížaly! Ne, neděláme si srandu. Žížaly patří mezi nejohroženější druhy českých polí. Schválně si zkuste zajít s rýčem doprostřed velkého lánu. Nejspíš budete kopat marně. Žížaly tam nemají co žrát a ničí je i některé chemické přípravky.

Pro dobrý zdravotní stav půdy jsou žížaly zcela nenahraditelné. Proto jsme posledních 5 let věnovali značné úsilí návratu těchto ohrožených živočichů. Půdu jsme vydatně krmili organickou hmotou, pěstovali jsme různé rostliny, které jsme nesklízeli, ale ponechávali na poli a zaorávali do půdy jako zelené hojení. Přidali jsme miliardy užitečných půdních bakterií. A máme výsledky. V půdě to opět žije! Pozemek jsme teď definitivně oseli druhově bohatou luční směsí a začali vysazovat další krajinotvorný sad. A co jáma pro stromek, to alespoň 5–6 žížal. Když jsme zde před 5 lety začali hospodařit, o žížaly jsme ani nezakopli.

13.11.2020 | tisk | Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy

Malujeme krajinu

Ve Švýcarsku prohlásili koroptev polní za vyhynulou. V roce 2018 zaznamenali poslední 2 hnízdní páry a v roce 2019 už žádný. Důvod? Intenzivní zemědělství, které jim nedává ani trochu životního prostoru. Kdo bude další? Nejspíš Německo. A pokud nezměníme přístup k naší krajině, budeme jej brzy následovat. Z nejpočetnější lovné zvěře se během pár desetiletí stal zákonem chráněny druh ohrožený vyhynutím. Podobný osud potkal i další polní ptáky, třeba křepelky polní.

Na naší farmě děláme maximum, abychom pro tyto hezké ptáky zabezpečili dostatek životního prostoru v pestré a zdravé krajině bez chemie. Potkáváme nebo slyšíme je téměř každý den.

5.10.2020 | tisk | Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy

Pcháč bělohlavý a štětky z Blatničky na výstavě v Praze

ÚKZÚZ (Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský) je úřad podřízený Ministerstvu zemědělství. Znáte ho třeba z kauzy hraboš, protože kromě jiného řeší přípravky proti škůdcům a plevelům.

ÚKZÚZ uspořádal fotosoutěž jejímž smyslem bylo ukázat život rostlin jako nezastupitelné a mnohostranně prospěšné součásti naší planety.

Napadlo nás trošku zatrolit (záškodničit) a přihlásili jsme 2 fotky z naší farmy – pcháč bělohlavý ze Zálúčí a zatiší se štětkami. Fotky sice nevyhrály, ale dostaly se do užšího výběru a celý říjen budou prezentovány na výstavě fotografií na střeše Národního zemědělského muzea v Praze.

1.10.2020 | tisk | Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy

Zvyšování hnízdních příležitostí výrečka malého

Před rokem přiletěla do Blatničky vzácná sova – výreček malý [SK: výrik lesný]. Je to jediná stěhovavá a druhá nejmenší sova žijící u nás. Nenecháváme nic náhodě a pokračujeme ve zlepšování hnízdních příležitostí. Návrat sov z dovolené v Africe je v plném proudu.

Děkujeme Ornis.sk za profesionální zavěšení budky.

Přečtěte si více o výrečku malém v Blatničce a co pro něho děláme.

30.5.2020 | tisk | Ptáci, Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy

Výsadba památného habru na Zálúčí

V soutěži Adapterra Awards 2019 jsme vyhráli také sazenici habru v betonovém květináči. Nelíbí se mu v něm, chce z něho ven. Habr může dorůst do výšky 20–35 m a dožít se 250–450 let. Je to ideální kandidát na památný strom na Zálúčí.

Původně jsme chtěli ho vysadit společně s Vámi, našimi fanoušky, podporovateli a Vašimi dětmi. Budou to naše děti a jejich děti, jež usednou v jeho stínu uprostřed pestré a malebné krajiny. Ovšem, pokud ho po našem odchodu z tohoto světa hned nevykácejí… A jak lépe jim vštěpit úctu ke stromu než tak, že si ho sami zasadí. Bohužel, kvůli nařízení vlády nešlo udělat veřejnou výsadbu, tak aspoň sdílíme fotky z výsadby.

A proč betonový květináč?

Otázkou budoucnosti bude nejen pečovat o naši krajinu, ale také ozelenit naše betonová města, aby nám v nich bylo v letních vedrech snesitelně.

Proto Nadace Partnerství radí obcím, vyvíjí software na plánování veřejného prostranství, či aplikaci, která rozpozná každý strom a napoví, jak ovlivňuje teplotu v okolí. Více se můžete dozvědět na www.lifetreecheck.eu.

2.3.2020 | tisk | Stromy, Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy

Poštolka rudonohá – akce budky pro poštolky

Nešetrné zemědělství spojené s velkou chemizací je příčinou úbytku hmyzu a následně mnohých dalších druhů zvířat. Třeba i nejpestřejšího a nejvzácnějšího dravce střední Evropy – poštolky rudonohé, která se živí hlavně velkým hmyzem (kobylky, saranče, vážky) a až pak hlodavci.

Navštivte nové stránky Poštolka rudonohá se vrací na Moravu

Na sever od Maďarska nebyla poštolka rudonohá nikdy úplně běžným hnízdičem. V Česku naposledy hnízdila v roce 1973. Populace na Slovensku se pohybovala mezi 20–100 páry, kvůli necitlivému zemědělství vyhynula v roce 2012. Trable měla poštolka i v Maďarsku.

Dokumentární film o poštolkách rudonohých – podívejte se alespoň na první 4 minuty, je zde řečeno vše podstatné. Sledovat na Youtube na celé obrazovce

Návrat poštolky rudonohé

V Maďarsku a na Slovensku se poštolkám rudonohým díky aktivní ochraně začíná opět dařit. V Maďarsku žije kolem 1000 párů. V roce 2019 na Slovensku vyvedlo 25 párů poštolek rekordních 73 mláďat. Jedno mládě zaručeně ze Slovenska viděli až u Olomouce. [zdroj]

Mladé poštolky rudonohé se před cestou na zimoviště do jižní Afriky vydávají na průzkum potenciálních nových hnízdišť i k nám na Moravu. Spousta mladých poštolek rudonohých létalo celý podzim 2019 v širším okolí Blatničky. Jižní Morava zažila doslova invazi poštolek rudonohých.

V roce 2019 zahnízdil 1 pár poštolek rudonohých znovu po dlouhých 46 letech konečně i Česku. [zdroj]

11.1.2020 | tisk | Ptáci, Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy

Obnovujeme polní sady

V minulém století sedláci tomu říkali hezky česky „polní sady“.

Pak přišla éra chamtivá, kdy v honbě za maximálními hektarovými výnosy byly stromy chápány jako překážka, proto je chamtivci pokáceli a kořeny ze země vytrhali, aby nevadily traktorům při orbě. Polní sady z krajiny zmizely. Zachovaly se pouze fragmenty na periferii nebo v méně úrodných oblastech. Horší bylo, že se na 2 generace přetrhla niť tradičního (většinou de facto ekologického) zemědělství. Nešlo odevzdávat tradiční znalosti prostřednictvím evolučně ověřeného systému sdílení informací a zkušeností z generace na generaci.

5.11.2019 | tisk | Krajinotvorné sady, Stromy, Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy

Projekt obnovy krajiny vyhrál v soutěži Adapterra Awards 2019

Odborná porota soutěže Adapterra Awards 2019 vyzdvihla unikátní proměnu krajiny na Zálúčí u Blatničky, kterou jsme udělali za poslední 4 roky. Slavnostní předávaní cen proběhlo na konferenci „Jak na sucho a horko – ve městě i v krajině“ 4.11.2019 v Praze.

Udělením hlavní ceny v kategorii Volná krajina jsme kromě finanční výhry 100.000 Kč dostali poukaz na zahraniční exkurzi za nejlepšími příklady adaptačních opatření do Německa a Rakouska a také 1 sazenici stromu, kterou vysadíme jako památný strom na Zálúčí společně s našimi podporovateli a sympatizanty.

„Projekt je nejen ukázkou zodpovědného a uvědomělého přístupu k hospodaření na zemědělské půdě, ale je zajímavý také zapojením veřejnosti, osvětou a propagací pozitivního vztahu k zemědělské krajině. Je příkladem, jak lze přeměnit zemědělskou monokulturu v pestrou a odolnou krajinu,“ hodnotí projekt Zuzana Rajchlová, odborná porotkyně soutěže.

4.11.2019 | tisk | Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy