Novinky z Farmy Blatnička

Novinky z farmy

Inspirovali jsme vznik nové eko farmy Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Každou adventní neděli představíme jeden pozitivní příklad z okolí. Inspirativní ostrůvek pozitivní deviace. Oázu života.

Dnes to bude skrytá reklama. Minulý víkend jsme zaregistrovali vznik nové farmy, která se nás snaží okopírovat. Do mrtě. Její koncept, kterým se mladá farma rozhodla vydat, včetně aktivního zapojení podobně smýšlejících místních i přespolních, je nám velice povědomý a na jejím webu nacházíme hesla, která důvěrně známe, třeba jako „příroda na prvním místě“, „mám peníze“ nebo „mám pozemek“ […přidejte se]. Nápadně nám připomíná to, co děláme my.

Majitel farmy se nemusí bát. Nepošleme na něho armádu právníků. :-) Naopak! Máme velikou radost, že vzniká nový ostrůvek biodiverzity, ostrůvek pozitivní deviace hodný následování. A pokud vlastníte nějaký kus půdy, ale nechcete začít sami farmařit, zvažte, komu ji pronajmete.

8.12.2019 | tisk | Ekologické zemědělství

Opravdu hodnotné dárky místo budoucího odpadu Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Black Friday máme za sebou a na Vaši psychiku začnou brzy útočit obchodníci s Vánocemi a na povánoční výprodeje plynule naváže další svátek konzumu Den svatého Valentýna.

Pokud jste propadli nakupování a stydíte se vyhledat odbornou pomoc, zkuste trénovat procházkou po městě plného výprodejů bez peněženky, schováním platební karty na dne šuplíku a pokud ani to nezvládnete, zkuste nakupovat opravdové hodnotné dárky místo budoucího odpadu.

V tomto směru Vám můžeme pomoci hned se 3 návrhy. Stále si můžete symbolicky adoptovat hrušeň, třešeň v Sadu zamilovaných nebo pokud toužíte po opravdu hmatatelném dárku, máme dárkové poukazy na lanýžové sazenice pro Vaše blízké. Ani jeden z těchto dárků se nikdy nestane odpadem a kromě toho s rostoucím věkem nabývá na hodnotě.

Anebo nám můžete darovat peníze jenom tak. Dnes je Giving Tuesday, smysluplná alternativa Black Friday. Vaše peníze použijeme smysluplně a efektivně na to, co si neumíme nebo nestíháme udělat sami. Děkujeme!

3.12.2019 | tisk | Stromy

Umírající hrušeň ze Staré hory je zachráněna Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Vzpomínáte si ještě na tuto umírající hrušeň ze Staré hory? Objevili jsme ji v roce 2014 při mapování starých ovocných stromů v okolí Blatničky. Tehdy jsme se rozhodli zachovat „genius loci“ (duch místa) a ze všech starých ovocných stromů jsme odebrali rouby, abychom jim zabezpečili nesmrtelnost v našich krajinotvorných sadech. Z většiny se nám to již podařilo.

Umírající hrušeň ze Staré hory a její mladí potomci
Umírající hrušeň ze Staré hory a její mladí potomci

Tuto hrušeň jsme objevili doslova v hodině dvanácté. V dalších letech se stav mateřského stromu ještě více zhoršil, takže jeho záchrana vůbec nepřipadala v úvahu.

Naštěstí se šikovnému školaři, který nám pomáhá se záchranou mizejícího ovocného dědictví, podařilo z roubů velice špatné kvality vypěstovat nové, mladé a vitální stromečky, které můžeme konečně vysadit zpátky do krajiny.

I když stále ještě nevíme, co je to za odrůdu, protože původní strom již dávno neplodí a mladý ještě neplodí, věříme, že je to nějaká hodnotná odrůda, kterou se předešlým generacím sadařům vyplatilo pěstovat a zachovat i pro nás. Cítíme morální povinnost tyto odrůdy dlouhodobě pěstované v našem regionu zachovat také pro příští generace sadařů.

Kdoví, kdo odebere rouby z našich stromů na sklonku jejich života za nějakých 100–200 let, aby předal cenné geny a hlavně jedinečné chutě dál…

14.11.2019 | tisk | Hrušky, Krajinotvorné sady

Obnovujeme polní sady Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

V minulém století sedláci tomu říkali hezky česky „polní sady“.

Polní sad
Polní sad

Pak přišla éra chamtivá, kdy v honbě za maximálními hektarovými výnosy byly stromy chápány jako překážka, proto je chamtivci pokáceli a kořeny ze země vytrhali, aby nevadily traktorům při orbě. Polní sady z krajiny zmizely. Zachovaly se pouze fragmenty na periferii nebo v méně úrodných oblastech. Horší bylo, že se na 2 generace přetrhla niť tradičního (většinou de facto ekologického) zemědělství. Nešlo odevzdávat tradiční znalosti prostřednictvím evolučně ověřeného systému sdílení informací a zkušeností z generace na generaci.

5.11.2019 | tisk | Krajinotvorné sady, Stromy, Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy

Projekt obnovy krajiny vyhrál v soutěži Adapterra Awards 2019 Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Odborná porota soutěže Adapterra Awards 2019 vyzdvihla unikátní proměnu krajiny na Zálúčí u Blatničky, kterou jsme udělali za poslední 4 roky. Slavnostní předávaní cen proběhlo na konferenci „Jak na sucho a horko – ve městě i v krajině“ 4.11.2019 v Praze.

Obnova krajiny na Zálúčí u Blatničky

Udělením hlavní ceny v kategorii Volná krajina jsme kromě finanční výhry 100.000 Kč dostali poukaz na zahraniční exkurzi za nejlepšími příklady adaptačních opatření do Německa a Rakouska a také 1 sazenici stromu, kterou vysadíme jako památný strom na Zálúčí společně s našimi podporovateli a sympatizanty.

Obnova krajiny na Zálúčí u Blatničky

Projekt je nejen ukázkou zodpovědného a uvědomělého přístupu k hospodaření na zemědělské půdě, ale je zajímavý také zapojením veřejnosti, osvětou a propagací pozitivního vztahu k zemědělské krajině. Je příkladem, jak lze přeměnit zemědělskou monokulturu v pestrou a odolnou krajinu,“ hodnotí projekt Zuzana Rajchlová, odborná porotkyně soutěže.

4.11.2019 | tisk | Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy

Sucha ani vedra se nebojíme. Sázíme (na) duby Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Sucha ani vedra se nebojíme. Sázíme (na) duby, kterým ani jedno nevadí.

Z těchto žaludů dub ceru vypěstujeme lanýžové sazenice. Lanýže budou pro nás, žaludy pro prasátka, kvalitní dřevo pro potomky. Na změnu klimatu jsme připraveni! A vy?

Dub cer - žaludy
Dub cer – žaludy

Prodej lanýžových sazenic zde

22.10.2019 | tisk | Stromy, Lanýže

Tulipán maďarský (Tulipa hungarica) Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Za báječný letošní ročník včelího medu, na který dostáváme samé pochvaly, vysadíme včelkám tulipán maďarský (Tulipa hungarica), který přes své jméno, neroste v Maďarsku.

Tulipán maďarský potkáte vzácně na svazích soutěsky Železná vrata na rumunsko-srbské hranici.

21.10.2019 | tisk | Včelí med

Diskutovali jsme na téma Zemědělci vs. biodiverzita Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

O víkendu jsme byli na zámku v Kostelci nad Černými Lesy. Ne na dovolené, ale pracovně. Byli jsme pozvání do diskuse na téma „Zemědělci vs. biodiverzita“.

7.10.2019 | tisk | Ekologické zemědělství

Den původních odrůd jablek Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Datlovské (plody), Boskoopské (květy)
21. října můžeme všichni, kterým není lhostejné kulturní dědictví, oslavit Den původních odrůd jablek. Tento den je každoroční oslavou jablek a sadů. Poukazuje na rozmanitost odrůd jablek v jednotlivých lokalitách a cílem je uznání a udržení tohoto místního bohatství také pro příští generace.

3.10.2019 | tisk | Ovoce, Stromy, Zapomenuté ovoce

20.10.2019 Den stromů Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

20.10.2019 je Den stromů. U nás se slaví už 113 let. Tímto dnem zároveň začíná období vhodné pro podzimní výsadbu stromů.

Chcete sázet také? Skvělé manuály pro výsadbu sadů, alejí, zelených oáz, remízků, větrolamů nebo solitérů naleznete na www.sazimebudoucnost.cz.

Víte, čím se letošní ročník liší? Ministerstvo životního prostředí ČR spouští unikátní dotační program na podporu výsadby stromů v intravilánu obcí (a do konce roku také v extravilánu). Má připraveno 100 000 000 Kč (slovem sto miliónů korun českých). Celé Česko se může pustit do sázení stromů.

Více info zde a zde.

Jaké stromy vysadíte letos vy? My pokračujeme ve vysazování Největšího hrušňového sadu plného rozmanitých chutí, kam chceme vysadit všechny odrůdy hrušní a určitě zase vysadíme nějaký památný strom.

3.10.2019 | tisk | Stromy

Budky pro sovy Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Puštík obecný
Foto © Martin Mecnarowski
Víte, co děláme po nocích? Posloucháme sovy. :-)

Abychom věděli jaké druhy sov v Blatničce žijí a mohli jim připravit hnízdní budky o vhodných rozměrech.


Budky pro výrečka malého jsou již zavěšeny.


Na nahrávce níže je tokající sameček puštíka obecného a od 4. minuty je slyšet mláďata.


Puštíci jsou perfektní hubiči hrabošů. Díky bohaté nabídce potravy se letos rozmnožili a jejich mláďata budou potřebovat nové budky.


Změna termínu! Zveme Vás na zavěšení budky pro sovu v neděli 15.12.2019. Akce se koná pouze za hezkého počasí. Bližší informace předem přihlášeným zájemcům. Zájemci se hlaste emailem na fb(zavinac)farmablatnicka.eu. Nezapomeňte uvést své tel. číslo, abychom Vás mohli kontaktovat v případě zrušení akce.

AKTUALIZACE 12.12.2019

Předběžný nový termín bude 15.12.2019 ve 10:20 hod. Sledujte nás na Facebooku. V případě silného větru bude akce opět odložena na neurčito!

5.9.2019 | tisk | Ptáci, Ekologické zemědělství

Proti hrabošům lze bojovat i bez jedu, mnohem efektivněji Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Hraboš ve spíži ťuhýka obecného
Hraboši trápí i nás. Jedem je nehubíme! Na tuhle tu „špinavou práci“ máme „své lidi“:

Volavky popelavé, bílé a černé čápy, poštolky obecné, lasice kolčavy, užovky, lišky, puštíky, kalousi nebo jako na fotce níže ťuhýky obecné. Nezapomněli jsme na někoho? Zkrátka máme spoustu pomocníků, kteří nás nenechají ve štychu. A mohou se po nich utlouct. Právě mají hody, jaké již dlouho nezažili!


Hraboši v krajině jsou normální

Ťuhýk obecný
pestré krajině, jakou se snažíme již několik let vytvořit kolem Blatničky, nepředstavují hraboši žádný zásadnější problém. Protože s rostoucí populací hrabošů, stoupá i počet jejich přirozených nepřátel. Škody hrabošů tak nejsou na naší farmě větší než každoroční škody od zajíců nebo srnek. Zkuste navrhnout plošné trávení zajíců a srnek. Vždyť by Vás nejen myslivci ale i laická veřejnost ukamenovala! Proč připadá někomu normální trávit hraboše, přirozenou potravu spousty druhů živočichů? Tento článek by mělo být povinné čtení pro každého zemědělce. Právě vyšel článek, ve kterém představíme náš recept na úspěšný boj proti hrabošům.

Ťuhýk pomáhá udržet populaci hrabošů pod kontrolou, poslední mládě na hnízdě Ťuhýk pomáhá udržet populaci hrabošů pod kontrolou, poslední mládě na hnízdě

27.8.2019 | tisk | Ekologické zemědělství, Ptáci

Diverzifikace zemědělství Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Naše farma od svých počátků hospodaří výhradně na vlastních pozemcích. Na rozdíl od mnohých konvenčních zemědělců nehledíme pouze na okamžitý zisk na konci hospodářského roku, ale díváme se mnohem dál, v horizontu desetiletí až staletí. Nepoužíváme žádné chemické přípravky ani průmyslová hnojiva, jež degradují kvalitu půdy a její úrodnost. Vytváříme (znovu obnovujeme) tradiční, pestrou a malebnou vesnickou krajinu jižní Moravy. Díky tomu jsou naše pole, louky a sady plné života.

Podílíme se na diverzifikaci zemědělství v regionu. Pěstujeme plodiny náročné na lidskou práci. Na sklizeň obilí na stovkách hektarů stačí hrstka lidí a i to jen na pár dnů v roce. Na sklizeň jednoho hektaru ovocného sadu potřebujeme celou armádu pracovitých ručiček a to téměř po celý rok, protože naše ovoce dozrává od brzkého léta až do pozdního podzimu. Díky tomu můžeme nabídnout práci v regionu, kde z vesnic většina obyvatel denně dojíždí za prací desítky kilometrů do spádových větších měst nebo mladá generace se rovnou po dovršení plnoletosti stěhuje do Brna nebo do Prahy.

Přispěli jsme k založení ekologických rakytníkových sadů. Rakytníkové sady nabízí nejen smysluplnou práci pro lidi na venkově, ale také hnízdní příležitosti pro ťuhýky, kteří pak na okolních polích loví hraboše a přebytky si napichují na keře na horší časy. I s přemnoženými hraboši si umíme poradit bez chemie.

Jestliže chcete podpořit opravdový rozvoj venkova „ze zdola“, rozhodujte svými peněženkami. ➡️ Objednejte si rakytník vypěstovaný českým bio pěstitelem. A pokud jste majiteli pozemků v okolí, zvažte jejich prodej nám, abychom mohli pokračovat v realizaci podobných smysluplných projektů. ➡️ Přečtěte si důvody proč prodat pozemky právě nám.

15.8.2019 | tisk | Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy

Čejky chocholaté úspěšně vyhnízdili Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Čejky chocholaté [SK: cíbik chochlatý] hnízdí na zemi a jejich hnízda i mláďata jsou velice zranitelná, zejména při jarních polních pracích. Zřídili jsme pro ně čejkovište – pole určené pro hnízdění a vyvádění mláďat, na které se zemědělskou technikou v období jejich hnízdění vůbec nevjíždíme. Díky tomu se jejich populace pomalu, ale jistě rozrůstá.

Jen co čejky vyvedou svá mláďata, vysejeme na pole speciální směsku, jež podpoří opylovače a poskytne dostatek potravy (semínka, přilákaný hmyz) pro koroptvičky, skřivánky a další semenožravé a hmyzožravé ptáky zemědělské krajiny.

30.7.2019 | tisk | Ptáci, Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy

Krajové odrůdy česneku nepatří do genobanky, ale zpátky na pole a odtud na talíř Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Jiný kraj, jiný mrav. A také jiná odrůda česneku. Bzenecký, istrijský, lický, lipovský, ljubitovický, miřejovický, rožďálovický, slavonský, vesalický, záhorský, znojemský česnek… staletí piplavé práce generací sedláků. Každý rok vysadit, okopat a vykopat. Každý rok. Byť jen jeden jediný rok by se na to vykašlali, o unikátní odrůdu česneku bychom navždy přišli.

Nenechme je zaniknout pod dovozem uniformního bezejmenného česneku z jiného konce světa. Dopřejme si různorodost i na talíři.

28.7.2019 | tisk | Česnek

Další stránky: 1-15 16-30 31-45 46-60 61-75 76-90 91-104