Novinky z Farmy Blatnička

Novinky z farmy

Přes 600 let staré odrůdy hrušní v sadech u Blatničky Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Plný vozík hrušní
Uhodnete kolik hrušní vezeme?
Správná odpověď: Plný vozík.
Na podzim jsme z ovocné školky opět dovezli plný vozík stromečků starých odrůd hrušní. Tentokrát by si převoz zasloužil policejní doprovod.

Převáželi jsme historické kousky nevyčíslitelné hodnoty. Některé z nich mají i více než 600 let!

Jsou stejně staré jako svatováclavská koruna. Pro zachování do dnešních dní korunu stačilo uložit do skříňky. Tento živý poklad ve formě stromů musel být pravidelně opečováván generacemi sadařů a jednou za čas přeroubován na mladší stromky.

18.3.2021 | tisk | Hrušky, Stromy, Zapomenuté ovoce

Komplexní pozemkové úpravy Hluk – vytěžte z nich maximum Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Aktualizace srpen 2021: Projektant posílá nové návrhy nového uspořádání pozemků, které jsou výrazně lepší než ty z jara. Pokud stále nemáte pozemky sceleny do 1 celku, neváhejte o to požádat (formulář ke stažení zde odešlete projektantovi na martin.prerovsky@geocentrum.cz). Teď máte poslední příležitost. A hlavně když se Vám cokoli nezdá nebo nelíbí, musíte se ozvat. Pokud se neozvete, má se za to, že s novým umístěním pozemků souhlasíte. V další fázi pozemkových úprav vznikne nová katastrální mapa a jejím zavedením do katastru staré pozemky zaniknou a získáte zcela nové pozemky. Jaké a kde budou, to máte teď ve svých rukou.

Pokud máte jakékoli pochybnosti nebo si nevíte rady, napište nám na hluk(zavináč)farmablatnicka.eu. Rádi Vám poradíme jako vlastnící a zemědělci. V těchto chvílích je dobrá rada nad zlato. Zejména, když půda není vaše každodenní starost.

Původní článek byl napsán 10.2.2021:

Komplexní pozemkové úpravy v katastru Hluk míří do finále. Začínají chodit návrhy nového uspořádání pozemků a nemůžeme se ubránit dojmům, že projektant to odfláknul a pozemkové úpravy se tak míjí účinkem. Najděte si čas a věnujte pozornost návrhu nového uspořádání Vašich pozemků. Pokud se Vám cokoli nezdá nebo nelíbí, ptejte se, připomínkujte a požadujte změny! Jde přece o Váš majetek a tedy Vaše peníze!

10.2.2021 | tisk | Pozemkové úpravy

Nový poddruh rakytníku řešetlákového na farmě Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Semínka rakytníku řešetlákového ázerbajdžánského
Semínka rakytníku řešetlákového ázerbajdžánského
Kolik znáte Ázerbajdžánů? My 3 – exsovětský, východní a západní.

V těžko dostupných horách nejzápadnější části Západního Ázerbajdžánu před pár lety objevili nový poddruh rakytníku – rakytník řešetlákový ázerbajdžánský.

Ačkoli holdujeme starým odrůdám, sledujeme také co se děje ve světě a nepohrdáme ani novinkami.

Může to být zajímavé zpestření stávajícího rakytníkového sortimentu. A nepochybně první introdukce nového poddruhu v kultuře.

19.12.2020 | tisk | Ovoce, Stromy

Ořechovec čínský Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

V Číně mají i lepší věci než podřadné zboží nebo koronavirus. Třeba ořechovec čínský (Carya cathayensis). Škoda, že se k nám nedováží. A tak ho vysadíme do nově připravovaného sadu. V Číně ho praží nebo nakládají do cukru. Je to blízký příbuzný pekanových ořechů. První sklizeň očekáváme za 15–20 let.

Ořechovec čínský rodí jedlé ořechy. Na kořenech mohou růst lanýže.
Ořechovec čínský rodí jedlé ořechy. Na kořenech mohou růst lanýže.

18.12.2020 | tisk | Stromy, Ovoce

#GivingTuesday Nebuďme sobci! Pojďme společně udělat něco pro příští generace! Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Svátek dárcovství #GivingTuesday je smysluplná alternativa nákupního šílenství #BlackFriday. Je to příležitost, kdy místo nesmyslného nakupování nepotřebných věcí můžeme myslet na druhých, udělat dobrý skutek a někomu pomoct. Nebuďme sobci! Pojďme společně udělat něco pro příští generace!

Umírající hrušeň ze Staré hory a její mladí potomci

Už před 10 lety jsme se začali pohrávat s myšlenkou zachování unikátních chutí starých odrůd hrušní pro příští generace (viz http://www.farmablatnicka.eu/cs/hrusky/). Zmapovali jsme všechny letité stromy v Blatničce a blízkém okolí. Chtěli jsme zachovat „genius loci“ (duch místa) a abychom všem starým stromům hrušní zabezpečili nesmrtelnost, odebrali jsme z nich rouby (větvičky) pro vypěstování nových stromků. Ty jsme vysadili v několika etapách od roku 2013 do unikátního sadu, v němž rostou potomci starých místních stromů, které zde pěstuje již několik generací sadařů. Bez naší aktivity by tyto stromy byly odsouzeny k zániku. Některé mateřské stromy již neexistují, protože je dorazil zub času nebo byly neuváženě vykáceny.

Jako poslední na výsadbu čeká tato hnilička z Blatničky, máslovka z Hluku a hnilička z Nové Lhoty.

Staré hrušně zachráněné

Líbí se Vám tato myšlenka?

Příští generace Vám budou vděčné, že jste na ně mysleli, a pomohli zachovat jedinečné chutě, které by jinak nenávratně zanikly.

1.12.2020 | tisk | Hrušky

Žížaly jsou zpět Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Z návratu každého ohroženého živočicha máme velikou radost. Na poli na Zálúčí jsme po 5 letech konečně potkali žížaly! Ne, neděláme si srandu. Žížaly patří mezi nejohroženější druhy českých polí. Schválně si zkuste zajít s rýčem doprostřed velkého lánu. Nejspíš budete kopat marně. Žížaly tam nemají co žrát a ničí je i některé chemické přípravky.

Žížaly jsou zpět

Pro dobrý zdravotní stav půdy jsou žížaly zcela nenahraditelné. Proto jsme posledních 5 let věnovali značné úsilí návratu těchto ohrožených živočichů. Půdu jsme vydatně krmili organickou hmotou, pěstovali jsme různé rostliny, které jsme nesklízeli, ale ponechávali na poli a zaorávali do půdy jako zelené hojení. Přidali jsme miliardy užitečných půdních bakterií. A máme výsledky. V půdě to opět žije! Pozemek jsme teď definitivně oseli druhově bohatou luční směsí a začali vysazovat další krajinotvorný sad. A co jáma pro stromek, to alespoň 5–6 žížal. Když jsme zde před 5 lety začali hospodařit, o žížaly jsme ani nezakopli.

13.11.2020 | tisk | Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy

Malujeme krajinu Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Ve Švýcarsku prohlásili koroptev polní za vyhynulou. V roce 2018 zaznamenali poslední 2 hnízdní páry a v roce 2019 už žádný. Důvod? Intenzivní zemědělství, které jim nedává ani trochu životního prostoru. Kdo bude další? Nejspíš Německo. A pokud nezměníme přístup k naší krajině, budeme jej brzy následovat. Z nejpočetnější lovné zvěře se během pár desetiletí stal zákonem chráněny druh ohrožený vyhynutím. Podobný osud potkal i další polní ptáky, třeba křepelky polní.

Na naší farmě děláme maximum, abychom pro tyto hezké ptáky zabezpečili dostatek životního prostoru v pestré a zdravé krajině bez chemie. Potkáváme nebo slyšíme je téměř každý den.

Připravujeme barvy. Jdeme malovat krajinu. Baví nás vnášet barvy a život do krajiny. Uhodnete jakými barvami pokvetou rostliny vypěstované z těchto semínek? Řešení je na konci článku.

5.10.2020 | tisk | Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy

Pcháč bělohlavý a štětky z Blatničky na výstavě v Praze Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Fotky z Blatničky na výstavě v Praze
ÚKZÚZ (Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský) je úřad podřízený Ministerstvu zemědělství. Znáte ho třeba z kauzy hraboš, protože kromě jiného řeší přípravky proti škůdcům a plevelům.

ÚKZÚZ uspořádal fotosoutěž jejímž smyslem bylo ukázat život rostlin jako nezastupitelné a mnohostranně prospěšné součásti naší planety.

Napadlo nás trošku zatrolit (záškodničit) a přihlásili jsme 2 fotky z naší farmy – pcháč bělohlavý ze Zálúčí a zatiší se štětkami. Fotky sice nevyhrály, ale dostaly se do užšího výběru a celý říjen budou prezentovány na výstavě fotografií na střeše Národního zemědělského muzea v Praze.

1.10.2020 | tisk | Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy

Pozvánka na sázení památných stromů Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Výsadba památných stromů
Na hezký jarní víkend připravujeme cca 3 hodinovou akci „Sázení stromečků“.

Vítané jsou všechny věkové kategorie, včetně nejmenších dětí. Cílem akce bude názorně ukázat správnou výsadbu stromečků a hlavně přivést k sázení stromů i naše potomky…

Sázet budeme oskeruše. Oskeruše se dožívají i několik století, a proto věříme, že se časem stanou novými památnými stromy v Blatničce. Jestli se toho dožijí, bude již záležet na našich potomcích, aby je po našem odchodu z tohoto světa hned nevykáceli… A jak lépe jim vštěpit úctu ke stromům než tak, že si je sami zasadí.

Bližší informace zašleme pouze předem přihlášeným zájemcům.

9.9.2020 | tisk | Stromy, Ovoce

Naše přistání na Marsu. Aneb proč hospodaříme ekologicky Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Když jsme v roce 2002 začali pracovat na německé eko farmě, bylo to jako přistání na Marsu. Ne že bychom se nedomluvili, ale ti lidi byli takoví… prostě jiní. Jejich přístup k přírodě, krajině, životnímu prostředí a chovaným zvířatům jsme nebrali. Dívali jsme se na ně jako na nějaké podivíny. Ale respektovali jsme je a jejich pravidla, i když jsme je nechápali. Trvalo hodně let, než jsme se s tím tak nějak vnitřně vyrovnali… Z dnešního pohledu to byla nejlepší škola života. K nezaplacení! Mnohé postoje a přístupy jsme vzali za vlastní a dnes podle nich vedeme farmu v Blatničce.

Kulturních šoků bylo více. Nejvíc se nám do paměti vryl tento:

8.9.2020 | tisk | Kosatce, Ekologické zemědělství

Zvyšování hnízdních příležitostí výrečka malého Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Před rokem přiletěla do Blatničky vzácná sova – výreček malý [SK: výrik lesný]. Je to jediná stěhovavá a druhá nejmenší sova žijící u nás. Nenecháváme nic náhodě a pokračujeme ve zlepšování hnízdních příležitostí. Návrat sov z dovolené v Africe je v plném proudu.

Děkujeme Ornis.sk za profesionální zavěšení budky.

Přečtěte si více o výrečku malém v Blatničce a co pro něho děláme.

Budky pro výrečka malého
Budky pro výrečka malého

30.5.2020 | tisk | Ptáci, Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy

Neviditelní pomocníci, bez kterých bychom nemohli ekologicky hospodařit Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

V nedávném rozhovoru v Českém rozhlasu jsme prozradili naše neviditelné pomocníky, bez kterých bychom si pěstování bez chemie vůbec nedovedli představit. Formát pořadu neumožňoval zmínit je všechny, a protože se množí dotazy, připravili jsme o nich souhrnný článek.

V rozhovoru jsme zmínili mikroskopické houby, které jsou sice prakticky všudypřítomné, když ale zvýšíme jejich koncentraci kolem pěstovaných rostlin, nepotřebujeme pak na ochranu před chorobami a škůdci žádnou chemii.

„Chytrá houba“ Pythium oligandrum roste volně a požírá jiné houby, je to vlastně parazit specializovaný pouze na houby. Díky ní můžete pěstovat třeba rajčata v ještě lepší kvalitě než bio. Psali jsme o tom zde.

„Chytrá houba“ Pythium oligandrum
Foto © Lordboldemort

Pokud se zeptáte, jestli stříkáme, pak ano, stříkáme. Ale ne chemií! Naše mikroskopické houby (ale také třeba bakterie) máme vždy připravené po ruce, ale spí a čekají. Když potřebujeme jejich pomoc, stačí je aktivovat čistou vodou a pak jsou k našim službám. A když už nemají co žrát, vytvoří klidové stadium, ve kterém mohou přímo na poli znovu čekat na svou další příležitost. A je důležité je mezitím nezničit chemií, proto ji na naší farmě nepoužíváme.

5.3.2020 | tisk | Ekologické zemědělství

Výsadba památného habru na Zálúčí Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

V soutěži Adapterra Awards 2019 jsme vyhráli také sazenici habru v betonovém květináči. Nelíbí se mu v něm, chce z něho ven. Habr může dorůst do výšky 20–35 m a dožít se 250–450 let. Je to ideální kandidát na památný strom na Zálúčí.

Výsadba památného habru na Zálúčí

Původně jsme chtěli ho vysadit společně s Vámi, našimi fanoušky, podporovateli a Vašimi dětmi. Budou to naše děti a jejich děti, jež usednou v jeho stínu uprostřed pestré a malebné krajiny. Ovšem, pokud ho po našem odchodu z tohoto světa hned nevykácejí… A jak lépe jim vštěpit úctu ke stromu než tak, že si ho sami zasadí. Bohužel, kvůli nařízení vlády nešlo udělat veřejnou výsadbu, tak aspoň sdílíme fotky z výsadby.

A proč betonový květináč?

Otázkou budoucnosti bude nejen pečovat o naši krajinu, ale také ozelenit naše betonová města, aby nám v nich bylo v letních vedrech snesitelně.

Proto Nadace Partnerství radí obcím, vyvíjí software na plánování veřejného prostranství, či aplikaci, která rozpozná každý strom a napoví, jak ovlivňuje teplotu v okolí. Více se můžete dozvědět na www.lifetreecheck.eu.

2.3.2020 | tisk | Stromy, Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy

Valentýn 2020: Sad zamilovaných jako alternativa na celý život Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Sad zamilovaných - Jedna kytka na celý život
Sad zamilovaných: Polibek pod rozkvetlou třešní na 1. máje?
Jedna kytka na celý život
Připravujeme třešně pro další ročník protest akce „polibek pod rozkvetlou třešní“ místo „pesticidy zamořené růže z Afriky“.

„Rozhodili jsme sítě“ a podařilo se nám sehnat 30 „podpultovek“ – teda starých odrůd třešní, které upadly v zapomnění a dnes je už neseženete.

Jsou to převážně staré české a moravské odrůdy třešní (případně zahraniční odrůdy, které se zde historicky dlouhodobě pěstují).

Hledáte alternativu nákupu květin na jedno použití, chcete změnit svět k lepšímu a ještě zanechat něco hezkého?

Zkuste jednu kytku na celý život. Objednávejte na www.farmablatnicka.eu/sz.

Nenechte se předběhnout!

Tlačenice v Sadu zamilovaných na 1. máje nebude. Každá třešeň je označena jmenovkou dle přání adoptivních rodičů.

Neváhejte a objednejte si svou jednu kytku na celý život v novém Sadu zamilovaných na www.farmablatnicka.eu/sz.

Uděláte něco pro přírodu a pomůžete zachránit mizející ovocné poklady po našich předcích.

11.2.2020 | tisk | Třešně, Stromy

Poštolka rudonohá – akce budky pro poštolky Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Nešetrné zemědělství spojené s velkou chemizací je příčinou úbytku hmyzu a následně mnohých dalších druhů zvířat. Třeba i nejpestřejšího a nejvzácnějšího dravce střední Evropy – poštolky rudonohé, která se živí hlavně velkým hmyzem (kobylky, saranče, vážky) a až pak hlodavci.

Navštivte nové stránky Poštolka rudonohá se vrací na Moravu

Poštolka rudonohá – samec a samice jsou různě zbarvení
Foto © Martin Mecnarowski

Na sever od Maďarska nebyla poštolka rudonohá nikdy úplně běžným hnízdičem. V Česku naposledy hnízdila v roce 1973. Populace na Slovensku se pohybovala mezi 20–100 páry, kvůli necitlivému zemědělství vyhynula v roce 2012. Trable měla poštolka i v Maďarsku.

Dokumentární film o poštolkách rudonohých – podívejte se alespoň na první 4 minuty, je zde řečeno vše podstatné. Sledovat na Youtube na celé obrazovce

Návrat poštolky rudonohé

V Maďarsku a na Slovensku se poštolkám rudonohým díky aktivní ochraně začíná opět dařit. V Maďarsku žije kolem 1000 párů. V roce 2019 na Slovensku vyvedlo 25 párů poštolek rekordních 73 mláďat. Jedno mládě zaručeně ze Slovenska viděli až u Olomouce. [zdroj]

Mladé poštolky rudonohé se před cestou na zimoviště do jižní Afriky vydávají na průzkum potenciálních nových hnízdišť i k nám na Moravu. Spousta mladých poštolek rudonohých létalo celý podzim 2019 v širším okolí Blatničky. Jižní Morava zažila doslova invazi poštolek rudonohých.

V roce 2019 zahnízdil 1 pár poštolek rudonohých znovu po dlouhých 46 letech konečně i Česku. [zdroj]

11.1.2020 | tisk | Ptáci, Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy

Další stránky: 1-15 16-30 31-45 46-60 61-75 76-90 91-105 106-120 121-134