Tečka za rokem 2021

Za pár hodin přijde skutečná tečka. Tečka za rokem 2021. Zanecháváme v něm hodně hezkých, ale i špatných věcí. Ty hezké ostanou v našich vzpomínkách. Ty špatné náš mozek brzy vytěsní. Holt tak už to příroda zařídila, a je to tak dobře.

Podívejte se na video, které vzniklo díky projektu Živá půda v červnu 2021. Ukazuje naše dílo na Zálúčí u Blatničky. Slovo „naše“ zahrnuje také mnohé z vás, kteří nás v tom přímo i nepřímo podporujete. To žluté není řepka, ale hořčice z našeho ptačího krmítka, které kromě ptáků a hmyzu krmí také půdní organizmy a tím oživuje a ozdravuje půdu.

Za pouhých 6 let od převzetí pozemků jsme proměnili a ozdravili kus moravské krajiny. Hospodařit lze i jinak a lépe.

A ty širé lány v dálce v úvodu videa jsou už také minulostí. Tečku za kolektivizací udělala Obec Blatnička. Velké lány rozdělila kilometry nových zatravněných polních cest, které lemují aleje a remízky. Z továrny se opět stala krajina pro život. Krajina pro lidi, zvířata i rostliny.

Čekají nás ještě nějaké menší dodělávky, ale myslíme si, že můžeme hrdě říct, že máme hotovo. 950 hektarů (tedy 9 500 000 m2) tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy je obnoveno.

Co dál? Správně! Jedeme dál! Do sousedního katastru. V roce 2022 začínáme s obnovou tamní krajiny symbolicky na 1 ha orné půdy. Ale to je jen začátek. Začátek dalšího příběhu. Udělali jsme exkurzi pro vlastníky pozemků v Hluku a jen co skončí komplexní pozemkové úpravy rozběhneme to ve velkém. Jdete s námi do toho? Přidejte se!

Další čtení, které by Vás mohlo zajímat:

Obnova krajiny

31.12.2021 | tisk | Ekologické zemědělství

Která odrůda je nejlepší?

Která odrůda _____ je nejlepší? Na volné místo doplňte jakoukoliv plodinu, kterou pěstujeme. To je nejčastější dotaz našich zákazníků. A co jim říkáme?

12.10.2021 | tisk | Ovoce, Zapomenuté ovoce, Česnek

Výsadba kosatců v Milokošti

Víte, co dělaly po vyučovaní děti z Mateřské školy Veselí nad Moravou – Milokošť? Spolu se svými rodiči a pani učitelkami budovali #countryforthefuture, hezkou zemi, kde se budou cítit dobře.

Na procházky už nemusí chodit do polí mezi pšenici, kukuřici, řepku či slunečnici. Jedno obyčejné pole hned za městem proměnili na nový cíl svých procházek.

Byla to týmová práce: dospělí kopali jamky, děti do nich házely sazenice kosatců, které pak dospělí zasypali.

Kolem potoka Svodnice bylo vysazeno bez mála už půl kilometru kosatcových záhonů. První Kytky od Svodnice budou již příští jaro. Všichni se těšíme až kosatce pokvetou.

Výsadba kosatců stále pokračuje. Zájemci (s dětmi nebo bez) neváhejte a přihlaste se co nejdříve na ➡️ http://www.farmablatnicka.eu/kos/ ať nachystáme dostatek sazenic.

13.9.2021 | tisk | Kosatce

Film Bielokarpatský ovocný poklad

Konečně je to venku! Právě jsme byli na předpremiéře nového filmu. Je to film o lidech, význačných osobnostech, bez kterých bychom to nikdy nedotáhli tak daleko.

O osobnostech, které nás formovaly v dětství a nasměrovaly profesní dráhu.

O osobnostech, které nás inspirují teď, motivují nevzdávat se a pokračovat dál.

O osobnostech, které velkou měrou pomohly zachránit a znovuobjevit zapomenuté chutě starých a krajových odrůd ovoce, a které nám nezištně poskytly rouby, bez kterých by v Blatničce unikátní Archa chutí v takovém rozsahu nikdy nevznikla. I díky nim roste kolem Blatničky už 160 odrůd hrušní a také zde najdete jeden unikátní sad, v němž jsou vysazeny výhradně krajové odrůdy ze slovenské strany Bílých Karpat.

Jsme velice rádi, že Jakub Cíbik natočil nádherný film o těchto lidech a o ovoci, které na farmě pěstujeme a rádi bychom ho dostali i na Váš stůl. Na ovoce si musíte ještě počat, ale na film se můžete podívat už příští týden. Premiéra bude, kde jinde než v Bošácké dolině, kde byla natočena většina záběrů. Doporučujeme k zhlédnutí.

Celý filmonline zde

12.9.2021 | tisk | Hrušky, Ovoce, Stromy

Pozvánka: Komentované procházky hrušňovými sady se 160 odrůdami

V sobotu 21.8.2021 budou letní Komentované procházky hrušňovými sady. Letos připadnou na státní svátek. A my máme co slavit. Dosáhli jsme hezkou metu – kolem Blatničky roste 1️⃣6️⃣0️⃣ odrůd hrušní. Pojďme to oslavit společně! Procházkou po unikátním sadu starých a krajových odrůd, kde co strom to jiná odrůda, a ochutnávkou historických odrůd hrušní usušených v tradiční bělokarpatské sušárně postavené kolem roku 1900.

2.8.2021 | tisk | Hrušky, Ovoce, Krajinotvorné sady

První plody naší práce

Sadařství je jediná práce, která přináší své ovoce. Když jsme začínali, mohli jsme si zvolit cestu jednoduchou – nakoupit v běžné ovocné školce hotové stromečky a už několik let se těšit z úrody. Ale…

24.7.2021 | tisk | Hrušky, Ovoce, Krajinotvorné sady

Nové stromořadí u příležitosti Mezinárodního dne biodiverzity

V Blatničce vzniklo spontánně jakési neformální hnutí soukromých vlastníků pozemků, kteří začali na svých pozemcích vysazovat stromořadí ovocných i neovocných dřevin kolem cyklostezek a polních cest tam, kde Obec Blatnička nevlastní pozemky nebo nejsou dostatečně široké, aby se na ně vešly stromy.

Začal s tím jeden místní občan. Postupně během mnoha let vysazoval stromy kolem polní cesty ke kapličce. Později se z polní cesty stala cyklostezka a jiný občan dal nezištně k dispozici okraj svého pole, aby na něm mohla Obec Blatnička vysadit ovocné stromořadí lemující novou cyklostezku i z druhé strany. Nedávno se přidal další vlastník, který svoje pole osadil z obou stran svého pozemku a položil tak základ hned 2 stromořadím.

Těmito nekoordinovanými aktivitami vznikl postupně jakýsi neformální „okrašlovací spolek“ místních patriotů, kterým záleží na tom, jak vypadá prostředí, ve kterém žijí. Jistě chápete, že jsme v něm nemohli chybět.

Nedávno jsme získali nové pozemky kolem cyklostezek, které jsou také oblíbeným cílem procházek místních i přespolních. Protože nám počasí stále přeje a nechce se nám čekat do podzimu (kdy se normálně sadí stromy), vysadili jsme dnes stromořadí u příležitosti Mezinárodního dne biologické rozmanitosti (biodiverzity). Je to o to důležitější v době, kdy stromy kolem silnic spíš mizí. Stromy představují domov i zdroj potravy pro živočichy, a ani na podzim spadené listí nepřijde nazmar – stromy ním nakrmí půdní organizmy. Vyřádili jsme se i barevně. Stavte se na podzim až budete potřebovat barevné listí na podzimní dekorace.

22.5.2021 | tisk | Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy, Stromy

Mezinárodní den ptactva

1. dubna je Mezinárodní den ptactva. Ne, není to žádný apríl.

Přemýšleli jsme jaký dárek by mohli ptáci dostat od nás zemědělců. Nakonec jsme koupili 150 kg semínek do našeho nového krmítka. Možná kapánek většího, než byste čekali.

Zveme milovníky ptáků na nezapomenutelný birdwatching.

1.4.2021 | tisk | Ptáci, Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy

Mícháme osiva pro živou, barevnou a voňavou krajinu

Semenářské firmy nabízí zemědělcům nepřeberné množství směsí osiv. Přesto jsme si nevybrali. 

V jejich nabídkách jsme nenašli travní směsi Loviště pro poštolky ani Hnízdiště pro skřivany a koroptve. Také nám chyběla směska bylin na květnatý pás Ptačí krmítko. Tak jsme si je museli namíchat sami. Vyséváme jen co mrazy poleví…

21.3.2021 | tisk | Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy, Ptáci

Přes 600 let staré odrůdy hrušní v sadech u Blatničky

Na podzim jsme z ovocné školky opět dovezli plný vozík stromečků starých odrůd hrušní. Tentokrát by si převoz zasloužil policejní doprovod.

Převáželi jsme historické kousky nevyčíslitelné hodnoty. Některé z nich mají i více než 600 let!

Jsou stejně staré jako svatováclavská koruna. Pro zachování do dnešních dní korunu stačilo uložit do skříňky. Tento živý poklad ve formě stromů musel být pravidelně opečováván generacemi sadařů a jednou za čas přeroubován na mladší stromky.

18.3.2021 | tisk | Hrušky, Stromy, Zapomenuté ovoce

Komplexní pozemkové úpravy Hluk – vytěžte z nich maximum

Aktualizace 2022: Novým projektantem je paní Králová.

Aktualizace srpen 2021: Projektant posílá nové návrhy nového uspořádání pozemků, které jsou výrazně lepší než ty z jara. Pokud stále nemáte pozemky sceleny do 1 celku, neváhejte o to požádat (formulář ke stažení zde odešlete projektantovi). Teď máte poslední příležitost. A hlavně když se Vám cokoli nezdá nebo nelíbí, musíte se ozvat. Pokud se neozvete, má se za to, že s novým umístěním pozemků souhlasíte. V další fázi pozemkových úprav vznikne nová katastrální mapa a jejím zavedením do katastru staré pozemky zaniknou a získáte zcela nové pozemky. Jaké a kde budou, to máte teď ve svých rukou.

Pokud máte jakékoli pochybnosti nebo si nevíte rady, napište nám na hluk(zavináč)farmablatnicka.eu. Rádi Vám poradíme jako vlastnící a zemědělci. V těchto chvílích je dobrá rada nad zlato. Zejména, když půda není vaše každodenní starost.

Původní článek byl napsán 10.2.2021:

Komplexní pozemkové úpravy v katastru Hluk míří do finále. Začínají chodit návrhy nového uspořádání pozemků a nemůžeme se ubránit dojmům, že projektant to odfláknul a pozemkové úpravy se tak míjí účinkem. Najděte si čas a věnujte pozornost návrhu nového uspořádání Vašich pozemků. Pokud se Vám cokoli nezdá nebo nelíbí, ptejte se, připomínkujte a požadujte změny! Jde přece o Váš majetek a tedy Vaše peníze!

10.2.2021 | tisk | Pozemkové úpravy

Nový poddruh rakytníku řešetlákového na farmě

Kolik znáte Ázerbajdžánů? My 3 – exsovětský, východní a západní.

V těžko dostupných horách nejzápadnější části Západního Ázerbajdžánu před pár lety objevili nový poddruh rakytníku – rakytník řešetlákový ázerbajdžánský.

Ačkoli holdujeme starým odrůdám, sledujeme také co se děje ve světě a nepohrdáme ani novinkami.

Může to být zajímavé zpestření stávajícího rakytníkového sortimentu. A nepochybně první introdukce nového poddruhu v kultuře.

19.12.2020 | tisk | Ovoce, Stromy

Ořechovec čínský

V Číně mají i lepší věci než podřadné zboží nebo koronavirus. Třeba ořechovec čínský (Carya cathayensis). Škoda, že se k nám nedováží. A tak ho vysadíme do nově připravovaného sadu. V Číně ho praží nebo nakládají do cukru. Je to blízký příbuzný pekanových ořechů. První sklizeň očekáváme za 15–20 let.

18.12.2020 | tisk | Stromy, Ovoce

#GivingTuesday Nebuďme sobci! Pojďme společně udělat něco pro příští generace!

Svátek dárcovství #GivingTuesday je smysluplná alternativa nákupního šílenství #BlackFriday. Je to příležitost, kdy místo nesmyslného nakupování nepotřebných věcí můžeme myslet na druhých, udělat dobrý skutek a někomu pomoct. Nebuďme sobci! Pojďme společně udělat něco pro příští generace!

Už před 10 lety jsme se začali pohrávat s myšlenkou zachování unikátních chutí starých odrůd hrušní pro příští generace (viz http://www.farmablatnicka.eu/cs/hrusky/). Zmapovali jsme všechny letité stromy v Blatničce a blízkém okolí. Chtěli jsme zachovat „genius loci“ (duch místa) a abychom všem starým stromům hrušní zabezpečili nesmrtelnost, odebrali jsme z nich rouby (větvičky) pro vypěstování nových stromků. Ty jsme vysadili v několika etapách od roku 2013 do unikátního sadu, v němž rostou potomci starých místních stromů, které zde pěstuje již několik generací sadařů. Bez naší aktivity by tyto stromy byly odsouzeny k zániku. Některé mateřské stromy již neexistují, protože je dorazil zub času nebo byly neuváženě vykáceny.

Jako poslední na výsadbu čeká tato hnilička z Blatničky, máslovka z Hluku a hnilička z Nové Lhoty.

Líbí se Vám tato myšlenka?

• adoptujte si symbolicky svůj strom
• darujte peníze na další výsadby – číslo účtu zde
• pomozte nám je vysadit – přihlaste se emailem (termín výsadby prosinec-březen, upřesníme podle počasí)

Příští generace Vám budou vděčné, že jste na ně mysleli, a pomohli zachovat jedinečné chutě, které by jinak nenávratně zanikly.

1.12.2020 | tisk | Hrušky

Žížaly jsou zpět

Z návratu každého ohroženého živočicha máme velikou radost. Na poli na Zálúčí jsme po 5 letech konečně potkali žížaly! Ne, neděláme si srandu. Žížaly patří mezi nejohroženější druhy českých polí. Schválně si zkuste zajít s rýčem doprostřed velkého lánu. Nejspíš budete kopat marně. Žížaly tam nemají co žrát a ničí je i některé chemické přípravky.

Pro dobrý zdravotní stav půdy jsou žížaly zcela nenahraditelné. Proto jsme posledních 5 let věnovali značné úsilí návratu těchto ohrožených živočichů. Půdu jsme vydatně krmili organickou hmotou, pěstovali jsme různé rostliny, které jsme nesklízeli, ale ponechávali na poli a zaorávali do půdy jako zelené hojení. Přidali jsme miliardy užitečných půdních bakterií. A máme výsledky. V půdě to opět žije! Pozemek jsme teď definitivně oseli druhově bohatou luční směsí a začali vysazovat další krajinotvorný sad. A co jáma pro stromek, to alespoň 5–6 žížal. Když jsme zde před 5 lety začali hospodařit, o žížaly jsme ani nezakopli.

13.11.2020 | tisk | Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy