První plody naší práce

Sadařství je jediná práce, která přináší své ovoce. Když jsme začínali, mohli jsme si zvolit cestu jednoduchou – nakoupit v běžné ovocné školce hotové stromečky a už několik let se těšit z úrody. Ale…


Srbská odrůda červnové zlato u nás dozrává v červenci
Srbská odrůda červnové zlato u nás dozrává v červenci

Místo toho jsme se vydali na cestu zdlouhavou, náročnější, plnou úskalí, ale o to zajímavější. Sehnali jsme si rouby různých odrůd hrušní z celé Evropy (aktuálně jich pěstujeme 160 odrůd hrušní) a na zakázku jsme si z nich nechali vypěstovat mladé stromečky na bujně rostoucích (dlouhověkých) podnožích. Tyto stromy rodí pozdě, nejdříve 10–15 let po výsadbě. Vyrostou z nich ale mohutné stromy, které se dožívají vysokého věku a při dobré péči přináší ovoce klidně i 100–200 let.

Po 9 letech jsou zde první plody naší práce. Červnové zlato, jak se tato srbská odrůda jmenuje, sice dozrává u nás až v červenci, protože jsme přece jenom více na sever, ale motivuje nás nepolevovat… Na podzim vysazujeme další zajímavé odrůdy hrušní.

Přečtěte si celou historii o našem hrušňovém projektu.

Frňákovníky – v supermarketu nenajdete

Jsou věci, které v supermarketu nenajdete. Jako třeba tyto frňákovníky, a i kdybyste je tam našli, nejspíš byste si je vůbec nekoupili. Malé zelené hruštičky o rozměrech 5×3 cm sotva mohou konkurovat velkým pohledným dovozovým hruškám z jižní polokoule nebo těm několik měsíců skladovaným z loňské sklizně.


Nagevicova hrušeň má hniličící hrušky
Nagevicova hrušeň je tak stará a rozšířená po celé Evropě, že přesně ani nevíme, odkud vlastně pochází. Možná z Itálie, možná z Francie.

Jejich přednosti odhalíte až když se začnete zajímat o to, co jíte.

1. Jsou opravdu čerstvé a plné vitamínů. Zárukou maximální čerstvosti je jejich vlastnost, že se dají skladovat maximálně tak 2 týdny. Na regálech obchodu ani ve skladu déle nevydrží. Uprostřed léta mohou směle konkurovat těm dovozovým nebo dlouho skladovaným hruškám, které již všechny cenné látky dávno ve skladu „prodýchaly“.

2. Jsou určitě bio. Bujně rostoucí stromy nelze pěstovat v nízkých intenzivních sadech. I kdyby je chtěl pěstitel postříkat, těžko dostříkne celou 8 m vysokou korunu. Mimochodem, proč by je vlastně měl pěstitel stříkat? Stromy i plody jsou zdravé, prověřeno staletími.

3. A hlavně: chuť je to, oč tu běží. Když necháte hruštičky dozrát, takzvaně zhniličit, sladká muškátově kořenitá chuť tak rozmazlí váš jazýček, že jiné hrušky už chtít ani nebudete.

Vytištěno z neznama adresa