Bělokarpatské louky
Věděli jste, že naše farma hospodaří na druhově nejbohatších loukách (nejen) v Evropě? Přijměte nyní naše pozvání a podívejte se do zákulisí farmy Blatnička.
Nový dokument: Tajemné louky v Karpatech
Nebaví Vás číst tuto stránku?
Doporučujeme nový dokument Tajemné louky v Karpatech. V hlavní roli i naše louka.
Proč jsou naše louky tak druhově bohaté?
Ve vyšších polohách bělokarpatské louky vytvořili lidé. Vznikaly postupně z pastevních lesů, po staletí se jednalo o pastviny; na přelomu 19. a 20. století, s rozvojem stájového chovu dobytka, začaly být i sečeny (aby bylo seno na krmení v zimě).
Drobné pozemkové vlastnictví a převažující ruční práce zde vytvářely pestrou a proměnlivou mozaiku stanovišť. Každý hospodář kosil i přepásal jindy a jinak než ostatní. Vícesečné louky se střídaly s loukami jednosečnými, silně vypásaná místa střídaly plochy, kam dobytek po dlouhý čas nevkročil.
Díky dlouhodobému nepřerušovanému vývoji a pestré krajině tak zde může na jednom místě růst mnohem více druhů než kdekoliv jinde.
Víte, jaký je rozdíl mezi těmito fotkami?
Zásadní! Nalevo je biologická poušť (neboli pole na trávu), napravo je louka plná života.
 |
 |
|---|---|
| Většina luk v Blatničce byla v minulosti rozorána. Ty, co zůstaly, jsou až na pár výjimek celoplošně koseny 2x ročně. Na takovýchto anglických trávnících žije pouze hrstka těch nejodolnějších druhů živočichů, kteří jsou při jejich údržbě opakovaně vystavování hrozbě vyhubení. | Dá se na to ale jít také jinak: i malé neposečené kousky louky představují významné útočiště pro živočichy, kteří mohou za pár týdnů znovu kolonizovat dorůstající louku. |
Bělokarpatské louky je tedy nutné kosit nebo vypásat, jinak zarostou křovinami a časem i lesem. Problém je, že dnes se hospodaří úplně jinak, než jak byli motýli po celá ta staletí zvyklí. Celoplošná seč jim totiž neumožňuje přežít.
Proč je tak důležité ponechat alespoň kousek louky neposečený?
Vžijte se do situace, že vám někdo vykrade celou spíž a sebere i všechnu zeleninu ze zahrádky. Nezbude vám vůbec nic k jídlu a potrvá nejméně 2 týdny, než vám na zahrádce zase něco vyroste. Co uděláte? Jistě, dojdete si na nákup. Ale teď si představte, že jste motýl a tato možnost pro vás nepřipadá v úvahu. Pak vás čeká jen jedno - uhynete hlady. A přesně to se stalo (a bohužel stále děje) mnohým druhům motýlů. Celoplošná strojová seč (často dvojí za rok) bělokarpatských luk zasadila poslední ránu také žluťáskovi barvoměnnému, který byl v Bílých Karpatech naposledy pozorován v roce 2006 (více třeba v článku Žluťásek byl motýl, budete říkat dětem. Právě vyhynul.). Jak jarní, tak i případná letní strojová seč byly prováděny právě v době vývoje housenek, kterým plošná seč nedala šanci na únik.
 |
 |
|---|---|
| Malé neposečené kousky louky představují významné útočiště pro živočichy, kteří mohou za pár týdnů znovu kolonizovat dorůstající louku. | Modrásek jehlicový při páření |
A přitom stačí tak málo!
Třeba jako na fotce z naší farmy. Ponechání části louky nepokosené, v tomto případě 10%, představuje rozdíl mezi vyhubením a přežitím. I takto malé neposečené pásy (které pro zemědělce neznamenají žádné ekonomické ztráty) umožňují přežít nejen motýlům, ale i spoustě dalších užitečných živočichů, jako jsou například berušky, lumčíci, žáby, ještěrky nebo ježci, kteří pak mohou na oplátku zase ničit škůdce na okolních polích.
Malé neposečené kousky louky představují významné útočiště pro živočichy, kteří mohou za pár týdnů znovu kolonizovat dorůstající louku.
Střídavá seč umožňuje přežít i vzácným rostlinám
V těchto neposečených pásech mají šanci dozrát semena desítek vzácných druhů rostlin. A čím více druhů rostlin na louce roste, tím více druhů hmyzu na ní žije. Vědci dokonce zjistili, že bělokarpatské louky patří k nejbohatším rostlinným společenstvím na světě. (Více v článku zde.) V počtu druhů cévnatých rostlin zaznamenaných na ploše dané velikosti obsadily louky Bílých Karpat první místo hned v 5 kategoriích ze 14. Druhým nejbohatším biotopem jsou louky na pobřeží Baltského moře (vyhrály pouze ve 3 kategoriích). Nemyslíte, že by byla škoda tento unikát a dědictví našich předků zničit?
 |
 |
|---|---|
| Kosatec různobarvý a kosatec trávolistý jsou silně ohrožené rostliny chráněné zákonem. Celoplošná brzká seč neumožňuje semenům dozrát. Na naší farmě kosíme louky s kosatci až později v létě, kdy jsou již zralá semena vypadaná, a rostlinám tak nebráníme se množit. | |
Malá úprava způsobu hospodaření, velká pomoc přírodě
Skutečný ekologický zemědělec se pozná podle toho, zda myslí také na původní faunu a flóru. I proto jsou pozemky naší farmy pravidelně a dlouhodobě sledovány botaniky a zoology. Každodenní hospodaření na farmě tak upravujeme dle aktuálních potřeb těch, co tady byli dávno před námi. Nic nás to nestojí a výsledek je patrný na první pohled. Posuďte sami z fotek.
 |
 |
|---|---|
| Pozemky naší farmy v Národní přírodní rezervaci Čertoryje - škoda jen, že fotka nedokáže zachytit stovky všude poletujících motýlů. Přijeďte se na ně někdy podívat! Třeba se mezi nimi brzy znovu objeví i v naší zemi vyhynulý žluťásek barvoměnný. | |
Srpen: Louky kolem Blatničky zmodraly
V srpnu se nejen naše rajčata krásně vybarvují do modra, zmodraly také naše louky. Co se děje? Kvete hořec hořepník, letos nebývale početně. Tento silně ohrožený druh kdysi hojně rostl téměř všude, dnes však patří k vzácným a mizejícím druhům naší přírody. Pokud budete mít chuť přijít se na něj podívat, dohodněte si e-mailem návštěvu naší farmy, rádi vám ho ukážeme. Pokvete až do konce září. A pokud vám to letos nevyjde, nezoufejte. Věříme, že díky šetrnému hospodaření na našich loukách pokvete i v příštím roce.
Pozvánka na komentované procházky 17.8.2024
Hořec hořepník kvete v Blatničce od srpna do září.
Obnova kavylových luk
Toto jsou semínka kavylu tenkolistého. Ještě v minulém století rostla v Blatničce jeho největší populace. Většina z více než 200 ha kavylových luk byla v roce 1962 rozorána a na posledních 20 ha nepřežila intenzivní kořistnické hospodaření ani jedna kytka. Pod dohledem odborníků zkoušíme jeho reintrodukci ze zbytkové původní populace v sousedním katastru. Držte nám palce. Doufáme, že již brzy vás budeme moci pozvat na procházku po obnovených kavylových loukách. Takových míst je u nás jako šafránu (viz mapa). |
 |
|---|---|
| Semínka kavylu tenkolistého na obnovu kavylových luk | |
Louky nejen pro motýly
Dokonce nestačí ani když na louce roste živná rostlina pro housenky a oblíbené kvetoucí kytky pro dospělé motýly. Důležitá je struktura stanoviště. Některé samičky motýlů vyžadují kolem živné rostlinky vysečený anglický trávníček, snad aby je vysoká tráva nepíchala při kladení vajíček do zadečku.
Vědci zkoumají louky v Blatničce
Vědci z Masarykovy univerzity, Ústavu botaniky a zoologie zkoumají naše louky. Dělají to opravdu precizně. Hezky do hloubky... :-)
Dnes kopali půdní profil do hloubky 1,3 m a odebírali vzorky půdy. Hlouběji to už nešlo... doufají, že v laboratoři odhalí další střípky z jejich vývoje. Z dřívějších výzkumů totiž vědí, že louky kolem Blatničky jsou zde nejméně 8000 let. Čím více o nich ví, tím více nových otázek je napadá. Zjišťují, jak se louky měnily v průběhu času.
Práci vědců dokumentovali filmaři. Příští rok vznikne nový film o loukách v Karpatech.
Půda má paměť. Tým vědců přijel vyprávět fascinující příběh.
Toto je naše nejkvalitnější půda – prvotřídní černice. Kořeny trav rostou 100 cm hluboko! Minimálně 8000 let nerušeného vývoje bez plundrování. Půda má paměť. Když víte jak, můžete z ní číst jako z knihy.
Je to už nějaký pátek, co byli u nás naposledy vědci z Masarykovy univerzity. Tehdy odebrané vzorky půdy prozradily další střípky z několika tisícleté fascinující historie bělokarpatských luk. Jenže s jídlem roste chuť. Čím více vědci vědí o našich loukách, tím více mají nových otázek, na které chtějí znát odpověď. Jak vypadaly louky v minulosti? Co na nich rostlo? Proč od poslední doby ledové nikdy nezarostly lesem? Právě dlouhá existence zdejších luk je patrně příčinou jejich mimořádného druhového bohatství. Ale to zřejmě není jediný důvod. Tak co ještě? Proto dnes dorazil do Blatničky tým vědců z předních vědeckých institucí i s bagrem, aby se dostali ještě hlouběji než naposledy. Doufají, že na tyto otázky odpoví chemické, fyzikální, radiometrické a fytolitové analýzy odebraných vzorků půdy. Velké dobrodružství začíná. Na výsledky jsme všichni velice zvědaví...
Produkty
- Naočkované lanýžové sazenice
- Lanýže
- Stromy a rouby
- Prodej semínek
- Cibule a česneky
- Ovoce
- Sušené ovoce
- Zelenina
- Listová zelenina
- Luštěniny
- Bylinky
- Řezané květiny
- Povidla
- Česnekobraní
- Ceník
- Jak objednat
- Kontakt
- Sad zamilovaných - Jedna kytka na celý život
- Vysaďme spolu největší hrušňový sad plný rozmanitých chutí
- Nechci se stydět za krajinu, kterou odevzdám svým potomkům, říká mladý zemědělec a začíná ji měnit
- Krajinu vidím jako místo pro život, říká zemědělec. Do polí na Hodonínsku se díky němu vrací zvířata
- Krajina je místo pro život, ne výrobní prostředek. Zemědělec a botanik přetváří krajinu Hodonínska
- Zemědělská pole u vesnice Blatnička křižují aleje stromů a zatravněné kvetoucí pásy
- Farma Blatnička vytváří největší sbírku hrušní. Chce zachovat staré odrůdy pro budoucí generace
Pozvánka
Naše aktivity
Napsali o nás
Novinky
Nenechte si utéct žádnou novinku z naší farmy! Zahájení prodeje, informace o novinkách v naší nabídce, termíny závozů, pozvánky na den otevřených dveří nebo na samosběr rajčat, česneku, cibule a ovoce dostanete jako první rovnou do své e-mailové schránky.Tweety od @FarmaBlatnicka