Toto je naše pískoviště

Čejky chocholaté hnízdí na zemi a jejich hnízda i mláďata jsou velice zranitelná, zejména při jarních polních pracích. Zřídili jsme pro ně čejkovište – pole určené pro hnízdění a vyvádění mláďat, na které se zemědělskou technikou v období jejich hnízdění vůbec nevjíždíme. Díky tomu se jejich populace pomalu, ale jistě rozrůstá.

Jen co čejky vyvedou svá mláďata, vysejeme na pole speciální směsku.

Číst dál ›

Úhor, tedy dočasně úmyslně neobdělávané pole, je v Česku při dnešním intenzivním průmyslovém zemědělství prakticky zaniklý biotop. Vegetace úhorů je během roku značně proměnlivá a existují velké rozdíly mezi jarní a letní vegetací. Díky tomu úhory slouží jako důležité útočiště velkému množství rostlinných a živočišných druhů, přičemž mnohé z nich jsou u nás na pokraji vyhynutí. I proto jsme se rozhodli úhory znovu vrátit do moravské krajiny. A vyplatilo se!

Číst dál ›

Úhory plné života

Chocholoušoviště

Chocholouš obecný obýval stepi na našem území ještě spolu s mamuty v době ledové. Když se klima začalo oteplovat a rozšířily se lesy na úkor řídkých stepí, dočasně na našem území vyhynul. Znovu se vrátil až ve vrcholném středověku (po roce 1100) díky mýcení lesů člověkem a rozšiřování zemědělské krajiny. Jeho nejoblíbenějším prostředím byla v té době nezastavěná, řídce porostlá místa a úhory na městské periferii nebo okolí cest a silnic. Od poloviny minulého století jeho populace dramaticky ubývá. Dnes už prakticky opustil zemědělskou krajinu (protože je příliš intenzivně využívaná, nenachází zde vhodné prostředí pro život – málo zarostlé plochy s dostatkem hmyzu a semínek). Poslední chocholouši přežívají na okrajích několika málo větších měst, v průmyslových zónách nebo na parkovištích před supermarkety. Jedním z nich je i Veselí nad Moravou, kousek od Blatničky. V roce 2019 se naskytla příležitost koupit pozemek v blízkosti jednoho z posledních hnízdišť chocholouše. Neváhali jsme ani chviličku a koupili ho. Pozemek proměňujeme v chocholouší ráj.

Když jsme uviděli tento tweet, byl to jenom krůček k našim krmítkům. Ze zkušenostmi s našimi úhory a čejkovišti nás napadlo posunout to dál. Udělat takové vylepšené biopásy, které budou fungovat jako bezedná ptačí krmítka od první sklizně až do příštího jara, tedy v období, kdy ptáci v intenzivně obhospodařované krajině nemají co jíst.

Když mohou lidi sypat semínka do svých krmítek na balkonech nebo v zahrádkách, proč bychom nemohli jako zemědělci si také udělat krmítka. Akorát dle svých možností trochu větší.

Naše inspirace

1/3 Na Hromnice musí skřivan vrznout, i kdyby měl zmrznout. To se lehce může splnit. Dumal jsem, kam se všichni skřivani, co už tu pár týdnů jsou, v téhle zimě poděli. Dnes jsem je našel. Na poli, ty tečky jsou oni. Odhadem 500 jich tam bylo. @birdlifecz @ZVermouzek pic.twitter.com/7aIZyzzcoq

— Petr Voříšek (@VorisekP) February 11, 2021

Semínka do ptačího krmítka

Připravili jsme směs 21 druhů rostlin. To bude papáníčko. Průběžně kořenové výměšky pro půdu a půdní breberky, pak nektar a pyl pro včely samotářky i medonosky, a nakonec semínka pro ptáky.

Výsev ptačího krmítka

Vyseto. Teď budeme čekat. Na déšť, aby semínka vyklíčila a pak ještě pár měsíců, aby rostliny vyrostly a vykvetly. Květy přilákají spoustu hmyzu zrovna když budou ptáci vyvádět mladé. Po odkvětu budou naše krmítka plná semínkek až do jara příštího roku.

Ptačí krmítko roste

Před pár dny jsme vyseli semínka do našich ptačích krmítek. Přestože ještě nepršelo, první rostlinky jsou již venku. Sledujte dále naše ptačí krmítko.

Ptačí krmítko kvete

Ptačí krmítko rozkvetlo. Za pouhých 6 týdnů. Zatím pouze hořčice a ředkev. Brzy budou následovat další druhy. 21 druhů rostlin postupně pokvete až do prvních mrazů. To bude medu. A po odkvětu semínek pro ptáky.

Modrá střídá žlutou

Dominantní žlutou barvu květů hořčice pomalu střídá modrá svazenka. V podrostu se hezky vyvíjí další kytky, které převezmou štafetu později.

Ptačí krmítko chytá druhý dech

Nyní dominuje zelená s příměsí modré. Nenápadně kvetou obilniny, hlavní zdroj semínek pro ptáky. Za pár dnů bude krmítko opět hýřit barvami.

Píchá to, ale chutná to!

A ještě je to zdravé. Ostropestřec je pro stehlíky lahůdka a podporuje očistu jater, co ptáci naší krajiny opravdu potřebují. Srnky a zajíci se trnitým kytkám, na rozdíl od jiných drobrot v ptačím krmítku, vyhýbají. Naštěstí. Jinak by ptáci neměli co žrát, když jim to sežerou jiní dřív než stihnou dozrát semínka.

Ptačí krmítko opět září

S vrcholem léta nabírá krmítko žluté a oranžové odstíny na bílém pozadí.

Žne mohou začít

Toto pole nebude sklizeno kombajny, ale ptačími zobáky. V ptačím krmítku se objevují první semínka a celé rodiny ptáků postupně mení jídelníček, z hmyzu na semínka, a stěhují se na hody do ptačího krmítka.

Na zimu pořádně vykrmit

Zima bývá krutá, proto je nutné se pořádně vykrmit. Na jaro budou samečci potřebovat hezké lesklé peří, aby zaujali samičky. Oboje vyřeší olejnatá semínka, třeba slunečnice. Ptáci se k ním dostanou po celou zimu.

Koroptve na krmítku!

Těžko říct, kdo se lekl víc. Jestli my koroptví, nebo koroptve nás. Než jsme se vzpamatovali, byly pryč. Při kontrole našeho nejmenšího ptačího krmítka jsme potkali rodinku minimálně 13 koroptví. Máme velkou radost, že naše práce má smysl.

Hody na krmítku

Ptačí krmítko na první pohled nevypadá nic moc, zato je plné semínek a také ptáků, kvůli kterým jsme ho založili. Dokonce jsme potkali i křepelky, které brzy odletí na svá zimoviště.