V létě se nejen naše rajčata vybarvují krásně do modra, ale modrají také naše louky. Kvete hořec hořepník. Tento silně ohrožený druh kdysi hojně rostl téměř všude, dnes však patří k vzácným a mizejícím druhům naší přírody.
Co pro hořce děláme?
O naše louky proto pečujeme tak, aby se dařilo nejen hořcům. Příprava na senoseč zabere více času než samotná seč. Je potřeba najít a označit všechny hezké a vzácné kytky, včetně těch nejmenších a snadno přehlédnutelných. Odměnou pak jsou louky plné lučního kvítí.
Housenky modráska hořcového jsou fajnovky. Jen co trochu povyrostou, dokonce nechtějí ani samy žrát! Vylezou z květu hořce, padnou na zem a začnou vylučovat látky, které se podobají těm, co produkují mravenčí larvy. Mravenci si myslí, že jsou to jejich ztracení potomci, a tak je rychle odnesou do mraveniště. Zde je krmí a starají se o ně jako o vlastní larvy.
Když z kukly vyletí motýl, falešné feromony již neprodukuje a mravenci ho považují za vetřelce nebo potravu. Buď rychle uteče, nebo se stane jejich obědem... Aby měla malá housenka štěstí, že ji v čas naleznou mravenci a budou mít dost potravy pro ni, musí být na louce dostatek silných mravenčích kolonií. Při seči louky traktorem nízko nad zemí (kvůli kytkám), dochází k poškozování mravenišť. Dnes už to ručně snad nikdo nedělá, aby se vyhnul velkému mraveništi a nezbořil jej. Jenomže jak zajistit, aby louka vyhovovala motýlům i mravencům?
Vytvořit pro ně domov je opravdová alchymie. Sečení je nutné, aby louka nezarostla křovím a hořcům se dobře dařilo. Jenomže posečená louka nekvete a pak chybí nektar pro dospělé motýly. Co s tím? Mozaiková seč. Louka se seče postupně, aby vždy něco kvetlo. Zdá se, že jsme našli optimální řešení, které vyhovuje všem. Kytkám, motýlům, mravencům i lidem.
V sobotu 16.8.2025 Vám ukážeme hořce a pokud budete mít štěstí, uvidíte i modrásky.
Pozvánka na exkurzi
Podívejte se na naše další projekty.
Nejvzácnější a nejpestřejší dravec střední Evropy se vrací na Moravu. Spustili jsme komplexní projekt na podporu poštolky rudonohé.
Od hnízdiště po loviště. Protože nechceme u toho chybět.
Laťku bychom si měli nastavit hodně vysoko, ať nemusíme ztrácet čas jejím neustálým zvedáním. Co třeba hnízdění dudka chocholatého v Blatničce? V Rakousku se jim to povedlo. Tak proč ne u nás?
Do Blatničky přiletěla vzácná sova. Chceme, aby zůstala napořád. Nenecháváme nic náhodě a pokračujeme ve zlepšování hnízdních příležitostí.
Po půl století průmyslového kořistnického zemědělství jsme zrušili 65 ha monokultur a začali obnovovat tradiční, pestrou a malebnou krajinu. Krajina na Zálúčí u Blatničky se stala vzorem pro desítky podobných projektů na obnovu krajiny.
Zjistit víc ›Nestůjte stranou! Buďte v obraze!
Odebírat novinkyJsme v krajině i na sociálních sítích Facebook · Twitter · Youtube.
Farma Blatnička, 2022, Photo credit Joris Egger, Anton Koschuh, Ocrdu, Rob Zweers
