Motýlí dálnice
Projekt Motýlí dálnice se zaměřuje na obnovu zemědělské krajiny podhůří Bílých Karpat, kterou výrazně poškodila kolektivizace zemědělství. Hlavním cílem je propojit poslední zachované zbytky přirozených lučních stanovišť, zajistit celoroční dostupnost pylu a nektaru po opylovače a zastavit úbytek biodiverzity.
Tento model kombinuje zemědělskou produkci a ochranu přírody, což z něj činí inovativní a udržitelný přístup k hospodaření v krajině.
Cílovým druhem je vymírající modrásek komonicový, který zde přežívá na posledních lokalitách v Česku a probíhá jeho repatriace ze záchranného chovu. Z projektu benefitují i další druhy motýlů, kteří zde nacházejí živné rostliny pro housenky i potravu pro dospělce, opylovači, ptáci zemědělské krajiny a v neposlední řadě vytváří atraktivní krajinu pro obyvatele a turisty.
O projektu Motýlí dálnice
Na podhůří Bílých Karpat se kdysi nacházela pestrá krajina. Byly zde plošně rozsáhlé druhově bohaté bělokarpatské louky, jenž hostí nejvyšší počty kvetoucích rostlin na ploše 16 m2. Historie některých těchto luk kolem Blatničky sahá až 8100 let do minulosti, tedy do poslední doby ledové, dávno před příchodem prvních zemědělců. Tyto louky se zde zachovaly i po příchodů zemědělců, a to i přesto, že tato oblast je lidmi osídlená již po několik tisíc let. Na rostliny je navázaný velký počet druhů hmyzu, včetně opylovačů. Bohužel v roce 1962, v období kolektivizace zemědělství, byla většina luk rozorána. Zůstaly pouze poslední fragmenty o výměře několika málo hektarů.
Důsledkem násilné kolektivizace zemědělství v minulém století vznikla uniformní monokulturní krajina a rovněž došlo k rapidnímu úbytku hmyzu včetně opylovačů. Problémy s existencí má i včela medonosná, která má zvláště koncem léta problém sehnat dostatek pylu a nektaru pro úspěšné přezimování, protože zdejší krajina má vysoký podíl orné půdy, která je v druhé polovině léta rozorána a ponechána zcela bez vegetace. Nepomohlo ani zpřísnění společné zemědělské politiky, které zavedlo pěstování meziplodin, protože tato opatření nejsou pro zemědělce povinná, meziplodiny jsou podporovány pouze na max. 10 % obhospodařované výměry. V tomto regionu meziplodiny, které by po sklizni hlavních tržních plodin nabídly zdroj pylu a nektaru, nepěstuje nikdo.
Cílem motýlích dálnic je:
1) propojení posledních zachovaných zbytků přirozených lučních stanovišť a
2) zajištění celoroční dostupnosti pylu a nektaru po opylovače.
Motýlí dálnice jsou jetelotravní pásy široké 6-30 metrů, které se táhnou krajinou v délce několik stovek metrů. Nejdelší pás je dlouhý 1,1 kilometru. Celková délka motýlích dálnic je 3,6 kilometrů. Pěstované plodiny jsou komerčně využívané k produkci píce pro dobytek, přesto je možné spojit produkční i neprodukční funkce.
Použité druhy jsou navržené tak, aby kvetly po celý rok a zajistily potravu pro včelu medonosnou i divoké opylovače (samotářské včely, čmeláky, motýle, pestřenky atd.) od brzkého jara (duben) až do pozdního podzimu (konec listopadu, s ohledem na oteplování kvetou některé druhy dokonce i v prosinci). Housenky mnoha druhů motýlů zde nachází živné rostliny, včetně kriticky ohroženého modráska komonicového (Polyommatus dorylas). Rostliny po seči kvetou velice brzy, a to i když je suché a horké léto. Při meziročním srovnání období červenec-srpen 2024 vs. 2023, spadlo v letošním roce 4x méně srážek a padly nové teplotní rekordy. Přesto první rostliny po seči obrazily tak rychle, že už za 3 týdny měly první květy.
Česká republika finančně podporuje zemědělce, aby zakládali nektarodárné úhory nebo biopásy. Bohužel, ty jsou kvůli velice složitě nastaveným podmínkám využívány zemědělci pouze minimálně. Jejich nevýhodou je, že se musí každoročně rozorávat a znovu zakládat, což značně zvyšuje náklady zemědělců a zbytečně je odrazuje. Také kontroly ze strany zemědělské platební agentury jsou velice přísné a rigidní, a tak jsou zemědělci často kráceni na dotacích na zakládání nektarodárných úhorů a biopásů z nesmyslných důvodů. Jednoletý charakter porostů neumožňuje naplno využít potenciál takto vyhraněných pozemků. Zakázání produkce na těchto plochách, povinná seč do 30. 8. a mnoho dalších, zcela zbytných požadavků ze strany zemědělské platební agentury, jsou dalšími limity pro jejich plošné rozšíření v krajině. Zemědělci jsou zde primárně proto, aby něco produkovali (potraviny, krmiva pro hospodářská zvířata i zvířata v zájmových chovech). Povinnost celoplošné seče do 30. 8. je kontraproduktivní, protože včelu medonosnou i divoké opylovače zcela připraví o potravu v nejkritičtějším období (před zimou). Vytrvalé (víceleté) biopásy a úhory umožnují naplno využít potenciál takto vyhrazených ploch po celý rok (rostliny kvetou a poskytují zdroj pylu a nektaru jak brzy na jaře, tak pozdě na podzim).
Inovativní prvky projektu
Unikátnost a inovativnost tohoto modelu motýlích dálnic spočívá v tom, že dokáže naplno využít potenciál zemědělské půdy jak pro intenzivní zemědělskou produkci, tak pro intenzivní podporu opylovačů ve volné krajině.
Motýlí dálnice představují významný přínos i pro další organizmy. Žije zde spousta hmyzu, který se pak podílí na biologické ochraně okolních zemědělských kultur (např. dospělé pestřenky se živí nektarem, zatímco jejich larvy jsou nejvýkonnějším predátorem mšic). Hmyz (kobylky, sarančata) jsou zdrojem potravy pro menší dravé ptáky, kteří se pak v době gradace populací hrabošů aktivně podílejí na jejich hubení (hraboši se v Česku přemnoží každé 3-4 roky a způsobují značné hospodářské škody na zemědělských kulturách). Motýlí dálnice jsou význam hnízdištěm pro na zemi hnízdící polní ptáky (koroptev polní, skřivan polní, strnad luční, bramborníček černohlavý, bramborníček hnědý, linduška lesní). Rodí se zde mladí zajíci polní a srnky.
Jak navštívit motýlí dálnice?
Motýlí dálnice jsou volně přístupné. V květnu patří mezi nejfotogeničtější místa na podhůří Bílých Karpat. Trasu najdete zde. Navštívit je můžete sami, nebo se můžete přihlásit na komentovanou procházku.
Jak můžete podpořit motýlí dálnice?
Spustili jsme crowdfundingovou kampaň. Pokud se Vám nápad s motýlími dálnice líbí, můžete poslat jakýkoli finanční příspěvek. V roce 2025 a 2026 plánujeme vyset další kilometry motýlích dálnic. Děkujeme za podporu!
Napsali o nás
V podhůří Bílých Karpat vznikly motýlí dálnice, ještě jich přibude
V podhůří Bílých Karpat vysel farmář motýlí dálnice
V podhůří Bílých Karpat vzniklo osm motýlích dálnic. Vysel je zemědělec, který chce pomáhat přírodě
Sdílet na 
