Novinky z Farmy Blatnička

Novinky z farmy

Výsadba stromů Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Předpokládané termíny veřejných výsadeb stromů v březnu 2025 – nejspíš už poslední termíny:

  • sobota 22.3.2025
  • neděle 23.3.2025
  • další termíny v únoru a březnu 2025 budou stanovené dle počasí, pokud chcete být o nově vypsaných termínech informování, napište nám na fb ( zavinac) farmablatnicka.eu

Předpokládaný začátek v 10 hodin, konec 13 hodin.


Vysazovat budeme jeřáby, duby, hraniční stromytopoly do nové vinice.


Zájemce prosíme nahlásit do pátku do 18 hod. na email fb ( zavinac) farmablatnicka.eu:

  • počet osob (u dětí uveďte jejich věk)
  • vaše tel. číslo (abychom Vás mohli informovat, pokud by byla akce na poslední chvíli zrušena)
  • jestli budete mít vlastní rýč (jinak vlastní rýč nebude potřebný)

abychom připravili vhodný počet stromů.


Bližší informace zašleme pouze předem přihlášeným dobrovolníkům.


Těšíme se na Vás.



12.3.2025 | tisk | Stromy, Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy

200 odrůd hrušní Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Tohle není velikonoční pomlázka, ale rouby hrušní. Pokud dobře počítáme, tak jsme právě dosáhli 200 odrůd hrušní. Děkujeme všem, kteří nám pomohli tuto krásnou metu dosáhnout.


16.2.2025 | tisk | Hrušky, Ovoce, Stromy

Naše továrny na dusík Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Co se právě děje na polích?


Sousedi teď o106 rozhazují dusíkaté hnojivo, aby jim plodiny dobře rostly hned, jak se oteplí. Bez dusíku není úroda – díky němu narostou mohutné rostliny, které přinesou zisk v podobě velké úrody semen nebo zelené píce pro dobytek.


Jenže za 2–3 týdny se ten samý dusík vyplaví do podzemních vod a dusičnany znehodnotí zdroje pitné vody. Voda s nadlimitními hodnotami dusičnanů se stává nepitnou a pro malé děti, seniory nebo nemocné osoby dokonce nebezpečnou.


Blatnička bere pitnou vodu z podhůří Bílých Karpat, takže naši sousedi za její loňský výpadek u nás nemohou. Ale jistě zvýší obsah dusičnanů níže po proudu, stejně jako zemědělci „nad námi“ zase nám. Je to začarovaný kruh. Jak z toho ven?

12.2.2025 | tisk | Ekologické zemědělství

Komplexní pozemkové úpravy Hluk – vytěžte z nich maximum Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Komplexní pozemkové úpravy budou dokončeny v roce 2025. Je nejvyšší čas požádat o scelení pozemků. Pokud jste tak ještě neučinili, neváhejte. 



V katastrálním území Hluk probíhají komplexní pozemkové úpravy. Je to jedinečná příležitost pro vlastníky pozemků, kteří tak mohou získat bezplatně provedení scelení pozemků, které jsou často roztříštěné po celém katastrálním území, do jedné nové parcely, která se pak mnohem lépe obhospodařuje, propachtovává (pronajímá) nebo prodává. Podívejte se na video, jak z pozemkových úprav můžete i Vy získat maximum.

13.1.2025 | tisk | Pozemkové úpravy

Marmeláda je zpět! Čekají nás poslední Vánoce bez ní. Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Slovo marmeláda má svůj původ v portugalském slově marmelada. Nejstarší písemný záznam je z roku 1521 v díle portugalského dramatika Gila Vicenta [čti žila visenta]. Název je odvozen z portugalského názvu pro kdoule marmelo [čti marmelu]. Slovo marmelo se do portugalštiny dostalo z latinského melimellu (v překladu sladké jablko), kam se dostalo ze starořeckého melimelon (sladké nebo medové jablko). K rozšíření kdoulí z Malé Asie na západ přispěli právě Řekové a Římané.

4.12.2024 | tisk | Ovoce

Stromy je někdy lepší vysévat, než-li vysazovat Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn


Přesazovaní stromů je pro ně stresující. Někdy je proto lepší stromy vysévat, než-li vysazovat. Například z žaludů vysetých do volné půdy již v prvním roce vyroste kořen hluboký přes 60 cm.

29.10.2024 | tisk | Stromy

Vrátí se mandelík hajní do moravské krajiny? Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn


Mandelík hajní (Coracias garrulus) je nádherný pestrobarevný pták, který na první pohled působí jako obyvatel tropických oblastí, přestože se dříve běžně vyskytoval i v Česku. V minulosti patřil k pravidelným hnízdičům, a to v hojném počtu, často dokonce ve velkých koloniích. Během 20. století však zcela zmizel, což bylo způsobeno především změnami v krajině. Intenzivní zemědělství v době kolektivizace způsobilo ztrátu hnízdních příležitostí a úbytek hmyzu, jeho hlavní potravy.


Mandelík hajní
Mandelíka hajního viděli letos už u Bratislavy. Ilustrační foto Saeed Davari

25.10.2024 | tisk | Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy, Ptáci

Kdoulový štrůdl nebo kdoulový závin Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Nejen v supermarketu, ale ani na internetu kdoulový štrůdl nenajdete.


Přečtěte si, co to jsou kdoule a stavte se do našich kdouloňových sadů na kdoulobraní.


Kdoulový štrůdl si můžete upéct z našich kdoulí
Kdoulový štrůdl si můžete upéct z našich kdoulí


  

V našich sadech pěstujeme 40 odrůd kdoulí.


  

Kdoulový štrůdl nezná vyhledávač Google
Kdoulový štrůdl nezná vyhledávač Google


  

Kdoulový štrůdl nezná vyhledávač Seznam
Kdoulový štrůdl nezná vyhledávač Seznam

4.10.2024 | tisk | Ovoce

Dudek chocholatý konečně v Blatničce Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Před 6 lety jsme si dali ambiciózní cíl – dudek v Blatničce. Říkali jsme si, že bychom si laťku měli nastavit hodně vysoko, ať nemusíme zbytečně ztrácet čas jejím neustálým zvedáním. Jenže čekání na dudka bylo jako čekání na Godota. Čekali jsme, čekali a dudek nikde. Vypadalo to, že jsme to prostě přestřelili a naše přání se nesplní.

1.10.2024 | tisk | Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy, Ptáci

Výsadba hraničních stromů Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Kdysi byl takový zvyk sázet na polích a loukách hraniční stromy. To aby sedláci věděli pokud je to jejich. Při orbě i sečení dochází k pozvolným posunem hranic k sousedovi, ale strom stále pevně stojí na svém místě. Díky tomu se sousedi nemuseli přít o to, kudy hranice vede. Ještě dnes zůstávají rozesety po krajině i kolem Blatničky osamělé stromy stojící uprostřed polí, které jsou pamětníky těchto starých časů. Že jde o hraniční stromy se lze lehce přesvědčit nakouknutím do katastru, kde je vidět, že strom opravdu stojí na hranici 2 pozemků.


Starý hraniční strom a vlevo nové hraniční stromy
Starý hraniční strom a vlevo nové hraniční stromy


  

Dnešní geodetické body jsou sice mnohem přesnější, přece jenom hrubnutím kmene stromu se hranice malinko posouvá. Moderní hraniční plastový znak se ale lehko ztratí pod trávou nebo vyhrabanou hlínou z hraboší nory. Hraniční stromy a s nimi i hranice pozemků zůstanou dobře patrné i několik století.


Hraniční stromy kopírují katastrální hranice parcel
Hraniční stromy kopírují katastrální hranice parcel


  

Rozhodli jsme se proto skloubit dohromady 3 věci:

  1. obnovit zapomenutou tradici sázení hraničních stromů
  2. vrátit život do krajiny
  3. naučit lidi odtržené od přírody znovu sázet a pečovat o stromy

12.8.2024 | tisk | Stromy, Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy