Marmeláda je zpět! Čekají nás poslední Vánoce bez ní.

Slovo marmeláda má svůj původ v portugalském slově marmelada. Nejstarší písemný záznam je z roku 1521 v díle portugalského dramatika Gila Vicenta [čti žila visenta]. Název je odvozen z portugalského názvu pro kdoule marmelo [čti marmelu]. Slovo marmelo se do portugalštiny dostalo z latinského melimellu (v překladu sladké jablko), kam se dostalo ze starořeckého melimelon (sladké nebo medové jablko). K rozšíření kdoulí z Malé Asie na západ přispěli právě Řekové a Římané.

Marmeláda se tradičně vyráběla z kdoulí. Ukázka různých odrůd pěstovaných na naší farmě.

Kdoulová marmeláda, kterou připravovali už Staří Římané, našla své zákazníky i v novověké Británii. Angličané, narážející na nedostatečnou produkci kdoulí k uspokojení domácí poptávky po marmeládě, začali kdoule nahrazovat pomeranči ze Španělska. Později se v Británii dokonce samotné kdoule z receptů vytratily a dnešní britská marmeláda je převážně citrusová.

Toto chápání slova marmeláda je od roku 2001 kodifikováno předpisy Evropské unie, které povolují prodávat pod tímto názvem jen takové výrobky, kde jsou alespoň pětinou surovin citrusové plody.

Tradiční česká kuchyně

V tradiční české kuchyni se marmeláda vyrábí svařením ovocné šťávy z místních plodů, jako jsou jahody, rybíz, jablka, třešně, meruňky, maliny, ostružiny, dřínky, borůvky, a následným želírováním (přirozeným působením pektinu obsaženého v ovoci nebo doplněním želírovacího přípravku), má podobu jednolitého rosolu bez kousků ovoce.

Džem se vyrábí rozvařením celého ovoce, má konzistenci spíše kašovitou a obsahuje kousky ovoce.

Povidla se na rozdíl od marmelád a džemů vyrábějí bez přídavku cukru vařením ovoce až do zahuštění nebo vypékáním na pekáči. Původně se pro výrobu povidel používalo ovoce sušené.

Dřínková marmeláda

Vstup do EU a konec české marmelády

Po vstupu Česka do EU se tradiční česká marmeláda musela přejmenovat, protože nebyla vyjednána výjimka. Marmeláda musí obsahovat citrusy, jinak nejde o marmeládu. A tak se pro českou marmeládu začala vymýšlet nová jména jako „ovocná směs“ nebo „ovocná pomazánka“.

Po vstupu do EU se česká marmeláda musela přejmenovat

Snídaňová směrnice

V roku 2024 byla přijata Snídaňová směrnice, kde se uvádí:

Příloha I směrnice 2001/113/ES omezuje pojem „marmeláda“ na konkrétní směs citrusových plodů. Avšak v řadě úředních jazyků Unie se sice v rámci obchodu používají právní názvy stanovené v uvedené příloze pro označení výrobků, na které se v ní odkazuje, ale spotřebitelé běžně používají pro džemy z jiného ovoce než citrusových plodů výrazy „marmeláda“ a „džem“ jako zaměnitelné. S cílem zohlednit toto běžné používání příslušných výrazů spotřebiteli, pokud k němu dochází, a s ohledem na skutečnost, že harmonizovaným názvem je i nadále výraz „džem“, by členské státy měly mít možnost na svém území povolit, aby se v případě džemů z jiného ovoce než citrusových plodů mohl pro název výrobku „džem“ používat výraz „marmeláda“.

Členské státy však mohou s ohledem na výrazy běžně používané spotřebiteli povolit, aby se na jejich území používal výraz „marmeláda“ pro název výrobku „džem“.

Bezinková marmeláda