Naše továrny na dusík

Co se právě děje na polích?

Sousedi teď o106 rozhazují dusíkaté hnojivo, aby jim plodiny dobře rostly hned, jak se oteplí. Bez dusíku není úroda – díky němu narostou mohutné rostliny, které přinesou zisk v podobě velké úrody semen nebo zelené píce pro dobytek.

Jenže za 2–3 týdny se ten samý dusík vyplaví do podzemních vod a dusičnany znehodnotí zdroje pitné vody. Voda s nadlimitními hodnotami dusičnanů se stává nepitnou a pro malé děti, seniory nebo nemocné osoby dokonce nebezpečnou.

Blatnička bere pitnou vodu z podhůří Bílých Karpat, takže naši sousedi za její loňský výpadek u nás nemohou. Ale jistě zvýší obsah dusičnanů níže po proudu, stejně jako zemědělci „nad námi“ zase nám. Je to začarovaný kruh. Jak z toho ven?

✅ Řešení nabízí sama příroda

Pamatujete si ještě podzimní výsev meziplodin? Mezi nimi byly i „vychytávače dusíku“, které ho natáhnou z půdy do sebe, před zimu je spálí mráz a na jaře ho postupně z odumřelé hmoty uvolňují. Přesně tolik, kolik ho pěstované plodiny potřebují.

Přidali jsme tam i jetel – podívejte se na jeho kořeny, ty malé hlízky jsou doslova továrny na dusík!

Dusík tvoří 78 % vzduchu, ale rostliny ho přímo ze vzduchu neumí využít. Zemědělci proto platí obrovské sumy za průmyslová hnojiva, jejichž výroba je energeticky velmi nákladná, a jejichž ceny po vypuknutí války na Ukrajině raketově vystřelily nahoru. Proč ale platit za něco, co příroda dává zdarma? Na semínka jetele jsme před výsevem nanesli naše neviditelné pomocníky – podívat se na ně můžete tady. Díky nim jetel produkuje přesně tolik dusíku, kolik je potřeba – ani moc, ani málo. Pěstované plodiny mají v půdě k dispozici dost dusíku, ale ten se nevyplavuje bez užitku do spodních vod. Protože nemusíme teď po polích rozhazovat granulované hnojivo, ušetříme hodně času i peněz, a neznečišťujeme dusičnany zdroje pitné vody.

Líbí se Vám náš přístup? Pozvěte nás na kafe!

Líbí se Vám článek? Sdílejte ho na

12.2.2025 | tisk | Ekologické zemědělství