Uchování ovocné paměti místní krajiny
Když jsme začali vysazovat první hrušňové sady, mohli jsme si zvolit cestu jednoduchou, nakoupit sazenice v nejbližší ovocné školce omezeného spektra odrůd a pak nabízet úplně stejný sortiment, jaký mají tisíce dalších sadařů nebo zahrádkářů. Touto dobou jsme už mohli mít v nabídce tuny ovoce. Ale…
Rozhodli jsme se vydat cestou zdlouhavou, náročnější, plnou úskalí, ale o to zajímavější. A nabídnout Vám něco, co v žádném supermarketu nenajdete. Navázali jsme na práci místních sadařů, lokálních patriotů, kteří si uvědomovali, jaké ovocné bohatství se nachází kolem nich a přitom se přehlíží. Sesbírali ty nejlepší odrůdy ovoce z Bílých Karpat, které vysadili do ovocném sadu ve vedlejší vesnici, aby je zachovali pro příští generace. Za to jim patří velké uznání, protože díky tomuto sadu jsme později snadno sehnali rouby místních ovocných pokladů pro naše první hrušňové sady. Díky podrobnému zmapování místních odrůd ovoce vyšla knížka Ovoce Bílých Karpat, která nás nejen nasměrovala, ale také inspirovala zopakovat snažení místních sadařů tam, kde mapování starých odrůd zatím neproběhlo – v katastrech obcí Blatnička a Hluk. Ze všech starých stromů hrušní jsme v roce 2015 odebrali rouby a nechali si vypěstovat stromky, které jsme pak vysadili v našich sadech. Udělali jsme to bez toho, abychom věděli, co jsou to za odrůdy. Brali jsme doslova zajíce v pytli, protože v té době některé stromy se nám nepodařilo vůbec určit, protože s ohledem na vysoký věk neměly plody. Řekli jsme si, že když majitelé nechaly stromy dožít takto úctyhodného věku, nejspíš to budou kvalitní odrůdy, které se vyplatí zachovat i pro příští generace, i když zrovna nevíme, co je to za odrůdy.
Letos se nám některé z nich za naší péči odmění první sklizní. Na fotce je pastornice, stará francouzská odrůda, která byla mezi Hlučany v minulém století evidentně velice oblíbená. Dodnes je to snad nejčastěji pěstována odrůda hrušní v tomto katastru.
Proč se jmenuje pastornice? Protože ji v roce 1760 objevil farář Leroy z Villiers-en-Brenne u Clionu jako nahodilý semenáč v lese Fromenteau nedaleko své fary. Jako nová odrůda se začala pěstovat pod názvem „farářova hruška“. Brzy se rozšířila nejen po celé Francii, ale i do Německa, kde jí říkají Pastorenbirne (pastorova hrušeň). K nám se dostala přes Německo, a proto se česky jmenuje pastornice.
Některé stromy se nám zatím určit nepodařilo. Co pěstujeme, zjistíme až za pár let. Pokud Vás zajímají příběhy dalších stromů v našich sadech, přečtěte si další články na našem blog, nebo ještě lépe, přijeďte do Blatničky na komentované procházky hrušňovými sady.
Líbí se Vám článek? Sdílejte ho na 
««« Předchozí: Šalvějobraní Následující: Ztraceni v Mutkově »»»
Odběr novinek emailem
Nenechte si utéct žádnou novinku z naší farmy! Zahájení prodeje, informace o novinkách v naší nabídce, termíny závozů, pozvánky na den otevřených dveří nebo na samosběr ovoce nebo rajčat dostanete jako první rovnou do své e-mailové schránky.Kategorie novinek Vše Bělokarpatské louky Ekologické zemědělství Hrušky Kosatce Krajinotvorné sady Lanýže Motýlí dálnice Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy Ovoce Pozemkové úpravy Ptáci Recepty Stromy Třešně Výzkum Včelí med Zapomenuté ovoce Zelenina Česnek