Kdoulový kurz nejen pro začátečníky

Všechno je jednou poprvé. Není to ale nic, za co byste se museli stydět. Ať se na kdoulobraní mezi kdoulovými fajnšmekry necítíte trapně a nevzdělaně, připravili jsme kurz pro začátečníky.

Lekce 1

Tato odrůda se – nepřekvapivě – jmenuje hruškovitá. Začátečník by ji snad zaměnil za žlutou hrušku, ale nebojte, na kdoulobraní se toho bát nemusíte. Všechno, co je žluté, budou kdoule!

Důležité upozornění: KDOULE NEJSOU K ZAKOUSNUTÍ!

Jestli nejste králík, opravdu to nezkoušejte – jinak se vám může stát, že budete muset investovat do zubních implantátů.

Syrové kdoule jsou tvrdé a nepoživatelné. Po tepelné úpravě je to jiné….

Kdoule hruškovitá

Lekce 2

Krásná žlutá jablíčka, ale jabloň to není. Co to tedy je? Tento strom se jmenuje kdouloň a jeho plody jsou kdoule. Pro správné skloňování raději mrkněte do jazykové příručky.

Nezaměňujte kdouloň za kdoule a naopak, ať nejste za hlupáka! Slováci to mají jednodušší – obojí je u nich dula, ale zase mají složitější skloňování.

Pokud chcete na kdoulobraní zazářit, naučíme Vás poznávat kdoulové odrůdy.

Tato dokonale kulatoplodá se jmenuje konstantinopolská. Proč? To nikdo neví. Možná to souvisí s tím, že ji někdo dovezl z Konstantinopolu. Odtamtud ale určitě nepochází. Pravlastí všech kdouloní je oblast severního Íránu kolem Kaspického moře. Neolitičtí zemědělci již 5–3 tisíc let před naším letopočtem rozšířili kdouloně na západ přes Ázerbájdžán a Arménii až do Turecka. Turecko je dodnes největším producentem kdoulí na světě. Dále na západ kdoule rozšířili Staří Řekové a Římané. Protože Česko nebylo součástí ani jedné říše, k nám se kdoule dostaly mnohem později, až někdy v 16. století přes klášterní zahrady a zámecké parky. Vzestup a pád kdoulí u nás byl rychlý. Když je ale jednou vyzkoušíte, určitě se do nich zamilujete. Svědčí o tom opakované každoroční objednávky našich zákazníků.

Kdoule konstantinopolská

Lekce 3

Některé odrůdy kdoulí mají na povrchu plodu takový hebký kožíšek. Jak ale dozrají, kožíšek pustí a jejich plody zůstanou dokonale hladké a doslova vyleštěné. Třeba jako tato stará srbská odrůda kdoule, jejíž přesný původ není znám. Leskovačka byla nejspíš dovezena za turecké nadvlády, protože je velmi podobná jedné turecké odrůdě kdoulí, a dost možná se jedná o stejnou odrůdu. Plody o hmotnosti 200–300 g jsou velmi aromatické. Je považována za nejkvalitnější odrůdu vhodnou na všestranné zpracování, včetně kdoulovice (druh rakije). V současné době je nejrozšířenější odrůdou kdoule v Srbsku. Začíná dozrávat v Blatničce.

Kdoule leskovačka

Lekce 4

Leskovačku už znáte. Patří mezi nejkvalitnější odrůdy kdoulí, ale je z těch „menších“. Váží „jen“ 200–300 g. Když ji postavíte vedle běžného jablka nebo hrušky, za svou velikost se rozhodně stydět nemusí!

Možná vás napadne, že by stálo za to zkřížit ji s nějakou větší odrůdou, aby plody byly větší a současně se zachovala jejich kvalita.

Srbové to udělali už před 60 lety. Zkřížili Leskovačku s odrůdou Reova mamutí, největší kdouloní jakou měli k dispozici, kterou vyšlechtil Joseph Rea kolem roku 1870 v New Yorku.

A výsledek? Aromatické obří plody, přímo mamutí velikosti. Odrůdu pojmenovali Morava. S naší řekou ani historickým regionem Morava nemá nic společného. Srbové ji pojmenovali podle své řeky Moravy, která protéká Srbskem.

Ulehnout do stínu kdoulového stromu odrůdy Morava je ten nejblbější nápad, jaký můžete dostat. Gravitace na Zemi pořád funguje dobře a volný pád 600–700 gramů těžkého plodu je fakt masakr. Takže neblbněte a do sadu na kdoule jedině s pořádnou ochranou! Helma a chrániče pro boxery NUTNÉ! A hlavně – v žádném případě, ale opravdu v žádném případě se nedívejte nahoru. Jinak budete po kdoulobraní (nebo možná ještě během něj) muset vyhledat lékařskou pomoc kvůli otřesu mozku a plastické operaci tváře. 

Kdoule Morava

Lekce 5

S některými odrůdami kdoulí je těžké se rozloučit. Jablíčková zlatá – výstižnější jméno tato rumunská krasavice snad ani dostat nemohla. Její plody jsou sice menší, ale ve srovnání s jinými odrůdami zářivě žluté. Láska na první pohled. K zakousnutí za syrova stejně jako jiné kdoule není. Ale po tepelné úpravě je to delikatesa. Kdoule na fotce poputují do husy. Ne, nesežere je! Upečeme si svatomartinskou husu nadívanou kdoulemi. Husy paseme v přímo v kdouloňovém sadu v Blatničce.

Zapište se na poradovník na kdoule a pastevně odchované husy. Kdoulí ani husí není nikdy dost.

Kdoule jablíčková zlatá

Lekce 6

V dnešní lekci vyrazíme do světa. Nakoukneme do katalánské kuchyně. Naučíte se připravit z kdoulí úžasnou, všestrannou omáčku, jejíž výroba je velmi jednoduchá.

Potřebné ingredience prozrazuje její název – allioli de codony [čti eľioli de kudoň]:

all – česnek, z latinského Allium

oli  – olej

i – spojka „a“, česky tedy „česnek a olej“

codony – kdoule

Recept je snadný: Rozvařené kdoule rozmixujte na pyré a po vychladnutí vmíchejte rozdrcený česnek, sůl a olej. A je hotovo!

Katalánci touto kdoulovou omáčkou tradičně ochucují maso, ryby, nebo si ji mažou na topinku. Skvěle ale ladí i s moderními vegetariánskými variantami jako tofu, tempeh, seitan, zeleninový burger nebo dušená zelenina. Jídlu dodává svěží, lehce sladkou a zároveň jemně kyselou chuť.

V ledničce vydrží 3 dny. Teoreticky. Prakticky ji ale nejspíš sníte na posezení, protože se do ní zamilujete. Vyzkoušejte a překvapte svou rodinu!

Omáčka allioli de codony, Foto zdroj

Lekce 7

Z předešlých lekcí už víte, že kdoule se musí tepelně zpracovat, protože jinak nejsou k jídlu. Nejčastěji se z kdoulí vyrábí marmeláda. Zvládne ji i začátečník. Pokud hledáte recept, můžete se inspirovat tímto tradičním portugalským receptem na kdoulovou marmeládu.

Lekce 8

K nedělnímu obědu se marmeláda moc nehodí. Chtělo by to nějaký dezert na závěr. Pokud nemáte fantazii, nic nezkazíte, když ve Vašem oblíbeném receptu jablka nebo hrušky jednoduše nahradíte kdoulemi. Takový kdoulový štúdl je rychlý a zvládnete ho připravit i neohlášené návštěvě.

Kdoulový štúdl

Lekce 9

Pokud vás honí mlsná, ale v kuchyni vás to nebaví, co třeba kdoulová přesnídávka? Recept je jednoduchý – rozvařte na kousky nakrájené kdoule s kořením. Rozvařenou hmotu nechte vychládnout, vyberte koření, přidejte včelí med a rozmixujte. To je vše. Dobrou chuť!

Lekce 10

Máte více kdoulí než jste schopni spotřebovat? Máte strach, že se vám je nepodaří uskladnit na pozdější použití a zkazí se vám? Nic nezkazíte, když z nich uděláte kompot. Může být jednodruhový, nebo v kombinaci s jakýmkoliv ovocím. U nás nejvíc frčí hruškovo-kdoulový nebo jeřabinovo-kdoulový kompot.

Kdoulový kompot

Lekce 11

„Odpad“ po krájení kdoulí, včetně tvrdých jádřinců, můžete usušit a použit na přípravu čaje.
Nebo si nakrájejte kdoule na kousky a usušte je. S popíjením bezovo-kdoulového čaju oslazeného medem můžete pojídat teplem prošlé kousky kdoulí. Čaj chutná jako citronový čas a kdoule s medem jsou skvělé. Do čaje můžete přidat i další oblíbené ovoce.

Sušené kdoule a sušený bezový květ je ideální kombinace na čaj

Lekce 12

Zaujalo Vás z českého pohledu netradiční využití netradičního ovoce v kuchyni z předešlé lekce? Dostali jste chuť cestovat? Eurovíkend v Londýně?

Časopis Financial Times přináší přehled restaurací, kde se právě podává kdoulové menu.

Přejeme šťastnou cestu, dobrou chuť a hodně inspirací.

Pokud Vás nepustí peněženka nebo se bojíte, že se v cizině nedomluvíte, doporučujeme se podívat alespoň na fotky podávaných jídel.

Lekce 13

Po dokončení tohoto průvodce kdoulemi v kuchyni se nám dostal do rukou článek z Lidových novin z 15.10.1939, kde jsou sepsány 100 let staré recepty z kdoulí. Berte ho jako volné pokračování našeho kurzu.

Líbí se Vám článek? Sdílejte ho na

27.11.2025 | tisk | Ovoce, Recepty