Víme, jak vypadala naše louka na konci poslední doby ledové

Začalo to tak, že na podzim 2018 přijeli vědci zkoumat jednu naši louku na podhůří Bílých Karpat. A udělali to opravdu precizně. Hezky do hloubky… Vykopali půdní profil do hloubky 1,3 m a odebrali vzorky půdy. Hlouběji to už nešlo…

Vědci vykopali jámu, aby odhalili historii naší louky

Půda má paměť. Pokud víte jak, můžete z ní číst jako z knihy.

Odebrané vzorky půdy v laboratoři prozradily střípky z několika tisícleté fascinující historie bělokarpatských luk. Jenže s jídlem roste chuť. Čím více vědci vědí o bělokarpatských loukách, tím více mají nových otázek, na které chtějí znát odpověď. Jak vypadaly louky v minulosti? Co na nich rostlo? Jak se louky měnily v průběhu času? Proč od poslední doby ledové nikdy nezarostly lesem? Právě dlouhá existence zdejších luk je patrně příčinou jejich mimořádného druhového bohatství. Ale to zřejmě není jediný důvod. Tak co ještě?

Vědci vykopali jámu, aby odhalili historii naší louky

Proto na jaro 2020 znovu dorazil do Blatničky tým vědců z předních vědeckých institucí i s bagrem, aby se dostali ještě hlouběji než naposledy. Doufali, že na tyto otázky odpoví chemické, fyzikální, radiometrické a fytolitové analýzy odebraných vzorků půdy. Začalo velké dobrodružství. Na výsledky analýz byli všichni velice zvědaví… Jenomže expedičních cest a materiálu na zpracování bylo tak moc, že jim celý výzkum zabral 15 let. 

Vědci vykopali jámu, aby odhalili historii naší louky

Práci vědců dokumentovali filmaři. V dokumentárním filmu Tajemné louky v Karpatech uvidíte vědce při práci na naší louce v Blatničce. Zjistili o ní, že louka je zde nejméně od roku 6100 před n. l., tedy dávno před příchodem prvních zemědělců do Blatničky. Takže ta louka je zde celý čas od doby ledové, kdy kvůli zimě zde souvislé lesy nebyli. Tehdy bezlesí udržovalo chladné klima a velcí býložravci. Později až do současnosti je pak udržovali lidé pastvou nebo kosením.

Vědci vykopali jámu, aby odhalili historii naší louky

Ve vyšších polohách bělokarpatské louky vytvořili lidé. Vznikaly postupně z pastevních lesů, po staletí se jednalo o pastviny; na přelomu 19. a 20. století, s rozvojem stájového chovu dobytka, začaly být i sečeny (aby bylo seno na krmení v zimě).

Vědci vykopali jámu, aby odhalili historii naší louky

  
Drobné pozemkové vlastnictví a převažující ruční práce zde vytvářely pestrou a proměnlivou mozaiku stanovišť. Každý hospodář kosil i přepásal jindy a jinak než ostatní. Vícesečné louky se střídaly s loukami jednosečnými, silně vypásaná místa střídaly plochy, kam dobytek po dlouhý čas nevkročil.

Vědci vykopali jámu, aby odhalili historii naší louky

  
Díky dlouhodobému nepřerušovanému vývoji a pestré krajině tak zde může na jednom místě růst mnohem více druhů než kdekoliv jinde. Na další informace o historii našich luk jsme si museli ještě pár let počkat.

Vědci vykopali jámu, aby odhalili historii naší louky

Křest knihy Karpatské lesostepní louky

V pondělí 26.1.2026 vyšla nová kniha Karpatské lesostepní louky, která se zaměřuje na významný přírodní fenomén střední Evropy: druhově mimořádně rozmanité louky. Vědci zjistili, že ty „naše bělokarpatské louky“ nejsou jenom v Bílých Karpatech, ale také na dalších místech na okraji Karpatského oblouku na Slovensku, Ukrajině, v Maďarsku a v Rumunsku. Zjistili to i díky výzkumu, který provedli na naší louce v Blatničce, kterou opakovaně zmiňují na různých místech v publikaci.

Odkud je nám ta fotka povědomá? No jasně, to je naše louka!

Díky tomu víme, jak vypadala naše farma a co tu rostlo před 13500 lety! To bylo na konci poslední doby ledové, tedy dávno předtím než do Blatničky přišli první zemědělci.

Víme, co rostlo na naší louce na konci poslední doby ledové

A co tedy zjistili? Našli malý kousek borovice, která na našem pozemku rostla před 13500 lety a další borovice, která zde rostla před 8200 lety. Borovice jsou světlomilné dřeviny, nedokáží růst v hustém lesním porostu. Znamená to, že na tomto pozemku od poslední doby nikdy nebyl les, ale louka nebo step. Luční kvítí z konce doby ledové můžete na louce potkat dodnes. Rádi Vám ho ukážeme na exkurzi, přihlásit se můžete zde.

Křest knihy Karpatské lesostepní louky

Křest knihy se uskutečnil v pátek 29.1.2026 ve Veselí nad Moravou. Neexistuje lepší místo, než na moravské straně Bílých Karpat, tedy na místě, kde to celé takříkajíc začalo. Dle místní tradice se křtilo slivovicí vyrobenou z modrého ovoce bělokarpatských odrůd vypěstovaného v genofondovém sadu ve Velké nad Veličkou (sousední vesnice v srdci Bílých Karpat). Křest neprobíhal politím knihy alkoholem (jak to dělají někteří barbaři), protože to by byla škoda cenné knihy i vzácné tekutiny. Autoři vypili po štamprli slivovice a sudičky knize popřály, ať neskončí ve výprodeji v Levných knihách.

Pokud se chcete dozvědět více o unikátním ekosystému „našich bělokarpatských luk“, které vlastně nejsou výhradně naše, ale mají mezinárodní přesah, protože příroda nezná hranice, doporučuje nákup knihy online v e-shopu nakladatelství za výhodnou cenu. Kniha je psaná popularizačním jazykem srozumitelným pro širokou veřejnost. Editor knihy, doc. Roleček na univerzitě přednáší, že správný vědec musí i ten nejsložitější výzkum umět vysvětlit i své 80leté babičce. Tak schválně si knihu přečtěte a zjistěte, zda se mu to podařilo.

My knihu už máme přečtenou a teď jdeme naplánovat péči o naše louky na letošní rok. Přestože louky byly poškozené kolektivizací, daří se nám dobře naplánovanou péči zvyšovat jejich biologickou i estetickou hodnotu.

Přečtěte si také

• Naše louky opět zmodraly
• Motýlí louky
• Hotovo! Máme dosečeno.
• Posečeno, ale ne všechno
• Obnova kavylových luk
• Louky kolem Blatničky zmodraly

Líbí se Vám článek? Sdílejte ho na

1.2.2026 | tisk | Bělokarpatské louky