Kategorie novinek Vše Bělokarpatské louky Ekologické zemědělství Hrušky Kosatce Krajinotvorné sady Lanýže Motýlí dálnice Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy Ovoce Pozemkové úpravy Ptáci Stromy Třešně Výzkum Včelí med Zapomenuté ovoce Zelenina Česnek
Kdoulový štrůdl nebo kdoulový závin
Nejen v supermarketu, ale ani na internetu kdoulový štrůdl nenajdete.
Přečtěte si, co to jsou kdoule a stavte se do našich kdouloňových sadů na kdoulobraní.
V našich sadech pěstujeme 40 odrůd kdoulí.
Výsadba hraničních stromů
Kdysi byl takový zvyk sázet na polích a loukách hraniční stromy. To aby sedláci věděli pokud je to jejich. Při orbě i sečení dochází k pozvolným posunem hranic k sousedovi, ale strom stále pevně stojí na svém místě. Díky tomu se sousedi nemuseli přít o to, kudy hranice vede. Ještě dnes zůstávají rozesety po krajině i kolem Blatničky osamělé stromy stojící uprostřed polí, které jsou pamětníky těchto starých časů. Že jde o hraniční stromy se lze lehce přesvědčit nakouknutím do katastru, kde je vidět, že strom opravdu stojí na hranici 2 pozemků.
Dnešní geodetické body jsou sice mnohem přesnější, přece jenom hrubnutím kmene stromu se hranice malinko posouvá. Moderní hraniční plastový znak se ale lehko ztratí pod trávou nebo vyhrabanou hlínou z hraboší nory. Hraniční stromy a s nimi i hranice pozemků zůstanou dobře patrné i několik století.
Rozhodli jsme se proto skloubit dohromady 3 věci:
- obnovit zapomenutou tradici sázení hraničních stromů
- vrátit život do krajiny
- naučit lidi odtržené od přírody znovu sázet a pečovat o stromy
12.8.2024 | tisk | Stromy, Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy
Brigáda: Sběr semínek lučního kvítí
Pokračujeme s obnovou tradiční, pestré a malebné krajiny jižní Moravy. Dnes už na to nejsme sami. Jen pár metrů od našich luk a od katastrální hranice Blatničky bude Český svaz ochránců přírody Hluk přeměňovat 9,9 ha pole zpět na louku. Přijeďte pomoct nasbírat semínka pro (staro)novou louku!
BRIGÁDY 2024
11.8.2024 | tisk | Bělokarpatské louky, Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy
Údržba motýlích dálnic
Znáte to, léto a samá uzavírka. Opruz, ale někdy se údržba provést musí. Také naše dálnice Motýlí dálnice jsou nyní uzavřeny z důvody údržby. Musíme je posekat, aby znovu mohly sloužit svému účelu.
Dálnice dokvetly, proto nenabízí skoro žádný nektar ani pyl. Dozrálá semínka vypadávají. Až naprší, vyroste z nich nová generace nektarodárných a pylodárných rostlin.
4.8.2024 | tisk | Motýlí dálnice, Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy
Bílé Karpaty centrem dění
Bílé Karpaty jsou světové. Světovou jedničkou byly už předtím, neboť na zdejších orchidejových loukách roste nejvíc druhů cévnatých rostlin. A zdaleka nejde jenom o orchideje – stačí se podívat do fotoalba Bělokarpatské louky.
Ale teď je navštívilo více než 90 lidí z celého světa. Zastoupená byla Belgie, Bulharsko, Estonsko, Francie, Itálie, Lotyšsko, Německo, Polsko, Portugalsko, Slovensko, Švýcarsko, Švédsko, Velká Británie, Indie, Afrika i Austrálie. 2 plné autobusy. Šlo o účastníky 7. Evropské agrolesnické konference.
Po neplánovaném vystoupení přímo v panelové diskusi na konferenci jsme přítomné, včetně moderátora, naší farmou tak zaujali, že kdyby už nebyla kapacita naplněna a bylo to možné, přijeli by autobusy i 3. Přesto se našlo pár vážných zájemců, kteří nakonec přijeli „na vlastní pěst“ svým autem, aby se k nám mohli podívat. A že se tedy bylo na co dívat.
8.6.2024 | tisk | Stromy, Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy, Motýlí dálnice
Dálnice pro život
Pokračujeme v obnově tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy.
V roce 2023 jsme zatravnili 10 hektarů orné půdy na území 4 katastrů – Blatnička, Louka u Ostrohu, Velká nad Veličkou a Tvarožná Lhota. Cílem je vytvořit koridory napříč okolní agrární pouští, které nudou fungovat nejen jako motýlí dálnice, po kterých mohou vzácní motýli, přežívající v několika málo posledních ostrůvcích, znovu osídlit celé podhůří Bílých Karpat, ale také jako hnízdiště pro skřivany a další ubývající polní ptáky. Navázali jsme tím na naše zkušenosti z minulých let. Zatravněné plochy začnou své benefity naplno přinášet už v roce 2024.
Pozemky budou kvést po celé leto a kromě potravy pro hmyz nabídnou také
potravu pro poštolky
rudonohé, které se v poslední době znovu zabydlují na jižní
Moravě.
7.6.2024 | tisk | Motýlí dálnice, Ptáci, Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy
Půda kypící životem
Dnes jsme měli příležitost ukázat prezidentovi Petru Pavlovi jak vypadá živá půda. Naše černice je tak živá, až je bílá. Miniaturních volným okem neviditelných houbových vláken je v půdě tolik, že jsou vidět bílé povlaky pouhým okem.
Díky tomu má půda skvělou strukturu, kterou nám všichni přítomní zemědělci záviděli. To je meta, kam by se sami chtěli dopracovat šetrným hospodařením na svých polích. Držíme jim palce!
Ponoření hroudy hlíny do vody simuluje, co se stane, když moc naprší. Mrtvá půda se rychle rozplaví a zakalí vodu. Voda z bahnem pak z polí teče pryč a způsobuje erozi.
Naše hrouda se ani po hodině nerozplavila a voda zůstala průzračně čistá.
24.4.2024 | tisk | Ekologické zemědělství
Naše louky opět zmodraly
Nejen v srpnu, ale i v březnu naše louky celé zmodrají. Plicník úzkolistý jim dočasně propůjčil azurově modrou barvu, která vyniká zvláště za slunečních jarních dní.
Plicník úzkolistý je silně ohrožený, ale na našich loukách se mu daří. Je to díky precizně naplánované péči o louky a perfektní spolupráci s mravenci. Základem je nechat semena plicníku dozrát. O jejich rovnoměrné rozmístění na louce se už postarají mravenci, protože tolik času jenom na plicníky zase nemáme. Semínka plicníků jsou pro mravence neodolatelná. Obsahují pořádné masíčko (opravdu se tomu přívěsku na semínku tak říká). Mravenci proto sesbírají všechna semínka do spižírny v mraveništi. Když masíčko sní, semínka pak vrátí zpátky na louku. Díky tomu semínka ochrání před hraboši a zabezpečí jejich rovnoměrné rozptýlení na louce. Více o našich loukách si můžete přečíst zde.
30.3.2024 | tisk | Bělokarpatské louky
Výsadba mišpulí a oskeruší
Mišpule si rozumí s oskerušemi. Výborně se doplňují v sadu i ve skleničce. Mišpule je menší strom a plodí již pár let po výsadbě. Oskeruše si dává na čas, na první sklizeň si musíte počkat 15 až 20 let, ale pak jsou to majestátní stromy s průměrem koruny i 20 m. Dnes vysazujeme obojí.
Fándlyho "nekvetoucí" jabloň
Pokud opět přijde tiché jaro, bude nás to sice mrzet, ale jinak budeme v klidu. Pěstujeme již několik odrůd jabloní, které nemusí být vůbec opylené, a přesto jablíčka budou.
Fándlyho „nekvetoucí“ jabloň je botanicky zajímavá mutace. Její květy nemají korunné lupínky ani tyčinky, ale jen dvě řady kališních lístků a pestík. Květy jsou tedy jednopohlavné (samičí). Jablíčka vznikají partenokarpicky (bez oplození vaječné buňky a vývoje zárodku) a nemají semínka. Jablíčka tedy budou spolehlivě i bez opylovačů. Strom objevil v obci Naháč v roce 1792 Juraj Fándly. Je to nejnovější stařinka v naší sbírce.
Kategorie novinek Vše Bělokarpatské louky Ekologické zemědělství Hrušky Kosatce Krajinotvorné sady Lanýže Motýlí dálnice Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy Ovoce Pozemkové úpravy Ptáci Stromy Třešně Výzkum Včelí med Zapomenuté ovoce Zelenina Česnek
Produkty lanýžové sazenice česnek