Novinky z Farmy Blatnička

Novinky z farmy

Kdoulový štrůdl nebo kdoulový závin Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Nejen v supermarketu, ale ani na internetu kdoulový štrůdl nenajdete.


Přečtěte si, co to jsou kdoule a stavte se do našich kdouloňových sadů na kdoulobraní.


Kdoulový štrůdl si můžete upéct z našich kdoulí
Kdoulový štrůdl si můžete upéct z našich kdoulí


  

V našich sadech pěstujeme 40 odrůd kdoulí.


  

Kdoulový štrůdl nezná vyhledávač Google
Kdoulový štrůdl nezná vyhledávač Google


  

Kdoulový štrůdl nezná vyhledávač Seznam
Kdoulový štrůdl nezná vyhledávač Seznam

4.10.2024 | tisk | Ovoce

Výsadba hraničních stromů Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Kdysi byl takový zvyk sázet na polích a loukách hraniční stromy. To aby sedláci věděli pokud je to jejich. Při orbě i sečení dochází k pozvolným posunem hranic k sousedovi, ale strom stále pevně stojí na svém místě. Díky tomu se sousedi nemuseli přít o to, kudy hranice vede. Ještě dnes zůstávají rozesety po krajině i kolem Blatničky osamělé stromy stojící uprostřed polí, které jsou pamětníky těchto starých časů. Že jde o hraniční stromy se lze lehce přesvědčit nakouknutím do katastru, kde je vidět, že strom opravdu stojí na hranici 2 pozemků.


Starý hraniční strom a vlevo nové hraniční stromy
Starý hraniční strom a vlevo nové hraniční stromy


  

Dnešní geodetické body jsou sice mnohem přesnější, přece jenom hrubnutím kmene stromu se hranice malinko posouvá. Moderní hraniční plastový znak se ale lehko ztratí pod trávou nebo vyhrabanou hlínou z hraboší nory. Hraniční stromy a s nimi i hranice pozemků zůstanou dobře patrné i několik století.


Hraniční stromy kopírují katastrální hranice parcel
Hraniční stromy kopírují katastrální hranice parcel


  

Rozhodli jsme se proto skloubit dohromady 3 věci:

  1. obnovit zapomenutou tradici sázení hraničních stromů
  2. vrátit život do krajiny
  3. naučit lidi odtržené od přírody znovu sázet a pečovat o stromy

12.8.2024 | tisk | Stromy, Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy

Brigáda: Sběr semínek lučního kvítí Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Pokračujeme s obnovou tradiční, pestré a malebné krajiny jižní Moravy. Dnes už na to nejsme sami. Jen pár metrů od našich luk a od katastrální hranice Blatničky bude Český svaz ochránců přírody Hluk přeměňovat 9,9 ha pole zpět na louku. Přijeďte pomoct nasbírat semínka pro (staro)novou louku!


Sběr semínek lučního kvítí pro obnovu luk
Sběr semínek lučního kvítí pro obnovu luk


  

BRIGÁDY 2024


11.8.2024 | tisk | Bělokarpatské louky, Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy

Údržba motýlích dálnic Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Znáte to, léto a samá uzavírka. Opruz, ale někdy se údržba provést musí. Také naše dálnice Motýlí dálnice jsou nyní uzavřeny z důvody údržby. Musíme je posekat, aby znovu mohly sloužit svému účelu.


Chci přispět


Dálnice dokvetly, proto nenabízí skoro žádný nektar ani pyl. Dozrálá semínka vypadávají. Až naprší, vyroste z nich nová generace nektarodárných a pylodárných rostlin.


Semínka úročníku bolhoje dozrála, je čas posekat.
Semínka úročníku bolhoje dozrála, je čas posekat.


  

4.8.2024 | tisk | Motýlí dálnice, Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy

Bílé Karpaty centrem dění Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Bílé Karpaty jsou světové. Světovou jedničkou byly už předtím, neboť na zdejších orchidejových loukách roste nejvíc druhů cévnatých rostlin. A zdaleka nejde jenom o orchideje – stačí se podívat do fotoalba Bělokarpatské louky.


Ale teď je navštívilo více než 90 lidí z celého světa. Zastoupená byla Belgie, Bulharsko, Estonsko, Francie, Itálie, Lotyšsko, Německo, Polsko, Portugalsko, Slovensko, Švýcarsko, Švédsko, Velká Británie, Indie, Afrika i Austrálie. 2 plné autobusy. Šlo o účastníky 7. Evropské agrolesnické konference.


Po neplánovaném vystoupení přímo v panelové diskusi na konferenci jsme přítomné, včetně moderátora, naší farmou tak zaujali, že kdyby už nebyla kapacita naplněna a bylo to možné, přijeli by autobusy i 3. Přesto se našlo pár vážných zájemců, kteří nakonec přijeli „na vlastní pěst“ svým autem, aby se k nám mohli podívat. A že se tedy bylo na co dívat.

8.6.2024 | tisk | Stromy, Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy, Motýlí dálnice

Dálnice pro život Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Motýlí dálnice
Motýlí dálnice, květen 2024


  

Pokračujeme v obnově tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy.

Chci přispět



V roce 2023 jsme zatravnili 10 hektarů orné půdy na území 4 katastrů – Blatnička, Louka u Ostrohu, Velká nad Veličkou a Tvarožná Lhota. Cílem je vytvořit koridory napříč okolní agrární pouští, které nudou fungovat nejen jako motýlí dálnice, po kterých mohou vzácní motýli, přežívající v několika málo posledních ostrůvcích, znovu osídlit celé podhůří Bílých Karpat, ale také jako hnízdiště pro skřivany a další ubývající polní ptáky. Navázali jsme tím na naše zkušenosti z minulých let. Zatravněné plochy začnou své benefity naplno přinášet už v roce 2024.





Pozemky budou kvést po celé leto a kromě potravy pro hmyz nabídnou také potravu pro poštolky rudonohé, které se v poslední době znovu zabydlují na jižní Moravě.

7.6.2024 | tisk | Motýlí dálnice, Ptáci, Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy

Půda kypící životem Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Dnes jsme měli příležitost ukázat prezidentovi Petru Pavlovi jak vypadá živá půda. Naše černice je tak živá, až je bílá. Miniaturních volným okem neviditelných houbových vláken je v půdě tolik, že jsou vidět bílé povlaky pouhým okem.


Černice kypící životem
Černice kypící životem


  

Díky tomu má půda skvělou strukturu, kterou nám všichni přítomní zemědělci záviděli. To je meta, kam by se sami chtěli dopracovat šetrným hospodařením na svých polích. Držíme jim palce!


Černice kypící životem
Černice kypící životem


  

Ponoření hroudy hlíny do vody simuluje, co se stane, když moc naprší. Mrtvá půda se rychle rozplaví a zakalí vodu. Voda z bahnem pak z polí teče pryč a způsobuje erozi.


Hrouda hlíny ve vodě - rychlý test, jak zjistit kvalitu půdy
Hrouda hlíny ve vodě – rychlý test, jak zjistit kvalitu půdy


  

Naše hrouda se ani po hodině nerozplavila a voda zůstala průzračně čistá.

24.4.2024 | tisk | Ekologické zemědělství

Naše louky opět zmodraly Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Nejen v srpnu, ale i v březnu naše louky celé zmodrají. Plicník úzkolistý jim dočasně propůjčil azurově modrou barvu, která vyniká zvláště za slunečních jarních dní.


Plicník úzkolistý
Plicník úzkolistý


  

Plicník úzkolistý je silně ohrožený, ale na našich loukách se mu daří. Je to díky precizně naplánované péči o louky a perfektní spolupráci s mravenci. Základem je nechat semena plicníku dozrát. O jejich rovnoměrné rozmístění na louce se už postarají mravenci, protože tolik času jenom na plicníky zase nemáme. Semínka plicníků jsou pro mravence neodolatelná. Obsahují pořádné masíčko (opravdu se tomu přívěsku na semínku tak říká). Mravenci proto sesbírají všechna semínka do spižírny v mraveništi. Když masíčko sní, semínka pak vrátí zpátky na louku. Díky tomu semínka ochrání před hraboši a zabezpečí jejich rovnoměrné rozptýlení na louce. Více o našich loukách si můžete přečíst zde.

30.3.2024 | tisk | Bělokarpatské louky

Výsadba mišpulí a oskeruší Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Mišpule si rozumí s oskerušemi. Výborně se doplňují v sadu i ve skleničce. Mišpule je menší strom a plodí již pár let po výsadbě. Oskeruše si dává na čas, na první sklizeň si musíte počkat 15 až 20 let, ale pak jsou to majestátní stromy s průměrem koruny i 20 m. Dnes vysazujeme obojí.


Mišpule a oskeruše před výsadbou
Mišpule a oskeruše před výsadbou


  

Výsadba mišpulí
Výsadba mišpulí


  

Vysazené mišpule
Vysazené mišpule


  

18.3.2024 | tisk | Ovoce, Stromy

Fándlyho "nekvetoucí" jabloň Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Pokud opět přijde tiché jaro, bude nás to sice mrzet, ale jinak budeme v klidu. Pěstujeme již několik odrůd jabloní, které nemusí být vůbec opylené, a přesto jablíčka budou.

Fándlyho „nekvetoucí“ jabloň je botanicky zajímavá mutace. Její květy nemají korunné lupínky ani tyčinky, ale jen dvě řady kališních lístků a pestík. Květy jsou tedy jednopohlavné (samičí). Jablíčka vznikají partenokarpicky (bez oplození vaječné buňky a vývoje zárodku) a nemají semínka. Jablíčka tedy budou spolehlivě i bez opylovačů. Strom objevil v obci Naháč v roce 1792 Juraj Fándly. Je to nejnovější stařinka v naší sbírce.


Rouby Fándlyho nekvetoucí jabloně
Rouby Fándlyho „nekvetoucí“ jabloně


  

24.2.2024 | tisk | Ovoce, Stromy