Výsadba stromů

Předpokládané termíny veřejných výsadeb stromů v prosinci 2024:

• 14.12.2024
• 15.12.2024
• další termíny v prosinci budou stanovené dle počasí

Termíny budou upřesněny dle počasí. Předpokládaný začátek v 10 hodin, konec 13 hodin. Náplň jednotlivých dní bude upřesněna dle počasí (když bude foukat vítr, půjdeme vysazovat na lokalitu v závětří) a podle aktuálního progresu.

Vysazovat budeme hraniční stromy i topoly do nové vinice.

Zájemce prosíme nahlásit na email fb ( zavinac) farmablatnicka.eu:

• počet osob (u dětí uveďte jejich věk)
• vaše tel. číslo (abychom Vás mohli informovat, pokud by byla akce na poslední chvíli zrušena)
• jestli budete mít vlastní rýč (jinak vlastní rýč nebude potřebný)

abychom připravili vhodný počet stromů.

Bližší informace zašleme pouze předem přihlášeným dobrovolníkům.

Těšíme se na Vás.

7.12.2024 | tisk | Stromy, Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy

Marmeláda je zpět! Čekají nás poslední Vánoce bez ní.

Slovo marmeláda má svůj původ v portugalském slově marmelada. Nejstarší písemný záznam je z roku 1521 v díle portugalského dramatika Gila Vicenta [čti žila visenta]. Název je odvozen z portugalského názvu pro kdoule marmelo [čti marmelu]. Slovo marmelo se do portugalštiny dostalo z latinského melimellu (v překladu sladké jablko), kam se dostalo ze starořeckého melimelon (sladké nebo medové jablko). K rozšíření kdoulí z Malé Asie na západ přispěli právě Řekové a Římané.

4.12.2024 | tisk | Ovoce

Stromy je někdy lepší vysévat, než-li vysazovat

Přesazovaní stromů je pro ně stresující. Někdy je proto lepší stromy vysévat, než-li vysazovat. Například z žaludů vysetých do volné půdy již v prvním roce vyroste kořen hluboký přes 60 cm.

29.10.2024 | tisk | Stromy

Vrátí se mandelík hajní do moravské krajiny?

Mandelík hajní (Coracias garrulus) je nádherný pestrobarevný pták, který na první pohled působí jako obyvatel tropických oblastí, přestože se dříve běžně vyskytoval i v Česku. V minulosti patřil k pravidelným hnízdičům, a to v hojném počtu, často dokonce ve velkých koloniích. Během 20. století však zcela zmizel, což bylo způsobeno především změnami v krajině. Intenzivní zemědělství v době kolektivizace způsobilo ztrátu hnízdních příležitostí a úbytek hmyzu, jeho hlavní potravy.

Mandelíka hajního viděli letos už u Bratislavy. Ilustrační foto Saeed Davari

25.10.2024 | tisk | Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy, Ptáci

Kdoulový štrůdl nebo kdoulový závin

Nejen v supermarketu, ale ani na internetu kdoulový štrůdl nenajdete.

Přečtěte si, co to jsou kdoule a stavte se do našich kdouloňových sadů na kdoulobraní.

Kdoulový štrůdl si můžete upéct z našich kdoulí

V našich sadech pěstujeme 40 odrůd kdoulí.

Kdoulový štrůdl nezná vyhledávač Google

Kdoulový štrůdl nezná vyhledávač Seznam

4.10.2024 | tisk | Ovoce

Dudek chocholatý konečně v Blatničce

Před 6 lety jsme si dali ambiciózní cíl – dudek v Blatničce. Říkali jsme si, že bychom si laťku měli nastavit hodně vysoko, ať nemusíme zbytečně ztrácet čas jejím neustálým zvedáním. Jenže čekání na dudka bylo jako čekání na Godota. Čekali jsme, čekali a dudek nikde. Vypadalo to, že jsme to prostě přestřelili a naše přání se nesplní.

1.10.2024 | tisk | Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy, Ptáci

Výsadba hraničních stromů

Kdysi byl takový zvyk sázet na polích a loukách hraniční stromy. To aby sedláci věděli pokud je to jejich. Při orbě i sečení dochází k pozvolným posunem hranic k sousedovi, ale strom stále pevně stojí na svém místě. Díky tomu se sousedi nemuseli přít o to, kudy hranice vede. Ještě dnes zůstávají rozesety po krajině i kolem Blatničky osamělé stromy stojící uprostřed polí, které jsou pamětníky těchto starých časů. Že jde o hraniční stromy se lze lehce přesvědčit nakouknutím do katastru, kde je vidět, že strom opravdu stojí na hranici 2 pozemků.

Starý hraniční strom a vlevo nové hraniční stromy

Dnešní geodetické body jsou sice mnohem přesnější, přece jenom hrubnutím kmene stromu se hranice malinko posouvá. Moderní hraniční plastový znak se ale lehko ztratí pod trávou nebo vyhrabanou hlínou z hraboší nory. Hraniční stromy a s nimi i hranice pozemků zůstanou dobře patrné i několik století.

Hraniční stromy kopírují katastrální hranice parcel

Rozhodli jsme se proto skloubit dohromady 3 věci:

1. obnovit zapomenutou tradici sázení hraničních stromů
2. vrátit život do krajiny
3. naučit lidi odtržené od přírody znovu sázet a pečovat o stromy

12.8.2024 | tisk | Stromy, Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy

Brigáda: Sběr semínek lučního kvítí

Pokračujeme s obnovou tradiční, pestré a malebné krajiny jižní Moravy. Dnes už na to nejsme sami. Jen pár metrů od našich luk a od katastrální hranice Blatničky bude Český svaz ochránců přírody Hluk přeměňovat 9,9 ha pole zpět na louku. Přijeďte pomoct nasbírat semínka pro (staro)novou louku!

Sběr semínek lučního kvítí pro obnovu luk

BRIGÁDY 2024

11.8.2024 | tisk | Bělokarpatské louky, Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy

Údržba motýlích dálnic

Znáte to, léto a samá uzavírka. Opruz, ale někdy se údržba provést musí. Také naše dálnice Motýlí dálnice jsou nyní uzavřeny z důvody údržby. Musíme je posekat, aby znovu mohly sloužit svému účelu.

Dálnice dokvetly, proto nenabízí skoro žádný nektar ani pyl. Dozrálá semínka vypadávají. Až naprší, vyroste z nich nová generace nektarodárných a pylodárných rostlin.

Semínka úročníku bolhoje dozrála, je čas posekat.

4.8.2024 | tisk | Motýlí dálnice, Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy

Bílé Karpaty centrem dění

Bílé Karpaty jsou světové. Světovou jedničkou byly už předtím, neboť na zdejších orchidejových loukách roste nejvíc druhů cévnatých rostlin. A zdaleka nejde jenom o orchideje – stačí se podívat do fotoalba Bělokarpatské louky.

Ale teď je navštívilo více než 90 lidí z celého světa. Zastoupená byla Belgie, Bulharsko, Estonsko, Francie, Itálie, Lotyšsko, Německo, Polsko, Portugalsko, Slovensko, Švýcarsko, Švédsko, Velká Británie, Indie, Afrika i Austrálie. 2 plné autobusy. Šlo o účastníky 7. Evropské agrolesnické konference.

Po neplánovaném vystoupení přímo v panelové diskusi na konferenci jsme přítomné, včetně moderátora, naší farmou tak zaujali, že kdyby už nebyla kapacita naplněna a bylo to možné, přijeli by autobusy i 3. Přesto se našlo pár vážných zájemců, kteří nakonec přijeli „na vlastní pěst“ svým autem, aby se k nám mohli podívat. A že se tedy bylo na co dívat.

8.6.2024 | tisk | Stromy, Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy, Motýlí dálnice