Kategorie novinek Vše Bělokarpatské louky Ekologické zemědělství Hrušky Kosatce Krajinotvorné sady Lanýže Motýlí dálnice Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy Ovoce Pozemkové úpravy Ptáci Stromy Třešně Výzkum Včelí med Zapomenuté ovoce Zelenina Česnek
Kategorie: Ovoce
Ovoce
Kdoulový štrůdl nebo kdoulový závin
Nejen v supermarketu, ale ani na internetu kdoulový štrůdl nenajdete.
Přečtěte si, co to jsou kdoule a stavte se do našich kdouloňových sadů na kdoulobraní.
V našich sadech pěstujeme 40 odrůd kdoulí.
Výsadba mišpulí a oskeruší
Mišpule si rozumí s oskerušemi. Výborně se doplňují v sadu i ve skleničce. Mišpule je menší strom a plodí již pár let po výsadbě. Oskeruše si dává na čas, na první sklizeň si musíte počkat 15 až 20 let, ale pak jsou to majestátní stromy s průměrem koruny i 20 m. Dnes vysazujeme obojí.
Fándlyho "nekvetoucí" jabloň
Pokud opět přijde tiché jaro, bude nás to sice mrzet, ale jinak budeme v klidu. Pěstujeme již několik odrůd jabloní, které nemusí být vůbec opylené, a přesto jablíčka budou.
Fándlyho „nekvetoucí“ jabloň je botanicky zajímavá mutace. Její květy nemají korunné lupínky ani tyčinky, ale jen dvě řady kališních lístků a pestík. Květy jsou tedy jednopohlavné (samičí). Jablíčka vznikají partenokarpicky (bez oplození vaječné buňky a vývoje zárodku) a nemají semínka. Jablíčka tedy budou spolehlivě i bez opylovačů. Strom objevil v obci Naháč v roce 1792 Juraj Fándly. Je to nejnovější stařinka v naší sbírce.
Novinky v našich sadech
Když je venku zima, že by ani psa ven nevyhnal a ani traktor nenastartuje, raději sedíme v teple domova. Se založenýma rukama ale nesedíme. Plánujeme nové výsadby. Počítáme, kolik stromů se vejde na jednotlivé pozemky. Třídíme nařezané rouby a posíláme je školkaři, aby nám na zakázku napěstoval potřebný počet sazenic, protože máme toho hodně a ne všechno kapacitně zvládneme.
10.1.2024 | tisk | Stromy, Krajinotvorné sady, Ovoce
Výsadba nových sadů
Doposud jsme se orientovali spíše na mladší ročníky. Vysazovali jsme převážně stromy, které první sklizeň plodů přináší až 10–20 let po výsadbě.
„Škoda, toho se už asi nedožiji!“ možná jste si povzdechly.
Nezoufejte! Nyní otáčíme a vysazujeme převážně brzy po výsadbě plodící dřeviny.
A další skvělá zpráva je, že ty později plodící dřeviny, které jsme vysadili před léty, konečně začínají rodit. Od teď se to bude už jenom zlepšovat. Kdoule a mišpule v desítkách odrůd jsou už součástí naší standardní nabídky a roste i produkce drobného ovoce. V mezičase jsme vyzkoušeli různé odrůdy, takže nyní už sázíme na jistotu. Abychom na něco nezapomněli, raději jsme vysazovali podle abecedy: angrešt, aronie, cicimek, josta, keřové višně (no jo, máme strach z výšek ), muchovník, plodové růže, rybíz… Nyní už je všechno v zemi. První sklizeň očekáváme už za 2–3 roky. Zatím schraňujte recepty a přihlaste se k odběru novinek. Pozvánku na samosběr a upozornění na sklizeň dostanete mezi prvními.
Samosběr rybízu všech barev
Co je malé, není špatné. Drobné ovoce je dnes spíše doménou zahrádkářů než komerčních pěstitelů. Důvodů je hned několik. Nejsou lidi, co by jej sbírali. České pěstitele válcuje levné ovoce z dovozu. Škůdci a choroby. Jednou sucho, jindy zas moc mokro. Prostě milion výmluv.
Opět jdeme proti proudu vstříc novým výzvám a problémům. Jsme přesvědčeni, že na velikosti nezáleží. Chuť je to, oč tu běží. Proto jsme před pár lety vysadili experimentální sad z drobného ovoce (angrešt, rybíz, maliny).
Proč česká jablka nikto nechce?
Někteří sadaři naříkají, že je jejich jablka nikdo nechce. My na to říkáme: Tak jim třeba!Proč? Hned vysvětlíme.
Tento typ sadařství je neudržitelný. Ministerstvo zemědělství dlouhodobě
finančně podporuje zakládání intenzivních sadů. Výše dotační podpory
je opravdu velice lákavá. V podstatě zaplatí veškeré náklady na
založení sadu. Chápeme, že sadaři mají problém odolat této velice
štědré a lákavé nabídce. Problém je, že to někdo nedopočítal do
konce. Sadaři, ani ministerstvo zemědělství. Stát dlouhodobě podporuje,
z peněz daňových poplatníků, pouze velice úzký okruh odrůd jablek
s omezeným využitím. Když se podíváte na seznam podporovaných odrůd
v roce 2007 a 2020 (zatím poslední verze dokumentu), na první pohled to
vypadá jako poměrně široký sortiment. Dokonce došlo k rozšíření
podporovaných odrůd z 25 na 47. Opak je ale pravdou. Odrůdy se liší
pouze názvy. Dobou zrání, chuťovými vlastnostmi, způsobem využití a
společnými předky v rodokmenu jsou si podobná jako vejce vejci. Stačí
rozklíčovat názvy do rodokmenu a označit stejné názvy barevně (viz
3. sloupec) a pak zjistíte, že celý sortiment podporovaných odrůd je
postavený na hrstce odrůd. Zákon nabídky a poptávky nepustí. Když
všichni dělají to stejné, navíc motivování dotacemi, přijde velká
nadprodukce a pak problém, co s ní. Založení sadů zaplatili daňoví
poplatníci, takže to sadaře trápit nemusí. Jenomže každoroční péče
o sady a sklizeň už něco stojí a tyto náklady sadaři nutně musí pokrýt
příjmy z prodané produkce. Když ví, že to neprodají, pak nemá smysl to
ani sklízet. Po pár letech jim nutně dojde trpělivost a sady vyklučou.
Odrůdy určené pro přímý konzum nelze využít na sušení, výrobu moštů
nebo ciderů, které se v posledních letech těší veliké oblibě.
Jak z toho ven?
Další ovocné poklady již brzy v sadech v Blatničce
Vidíte dobře. Dáváme dohromady nabídku pro roky 2042–2222. Přestože jsou to staré krajové odrůdy hrušní, v pomologiích (knihách o ovoci) je nenajdete a mnohé nezná ani Google.
Tyto hrušky pocházejí z Lednice. Ne z té jihomoravské, ale z malé vesničky Lednica v severní části na slovenské straně Bílých Karpat.
Nemějte strach, všechny hrušky Vám postupně představíme, ať nekupujete zajíce v pytli. Času je zatím dost, protože pár let ještě potrvá až stromy začnou rodit. Pak ale budou přinášet plody nejméně 1–2 století.
5.2.2022 | tisk | Hrušky, Zapomenuté ovoce, Ovoce
Kolik hrušní, tolik třešní: V Blatničce vznikne unikátní třešňová archa chutí
Chtěli bychom vás ujistit, že hrušky máme stále rádi a jsou pro nás prioritou. Dostali jsme ale nabídku, která se neodmítá: Sazenice 120 odrůd třešní!
Třešně vysazujeme ještě letos na jaře. Uvidíme kolik odrůd třešní
nakonec dorazí, ale zatím to vypadá, že budeme pěstovat přibližně
stejný počet odrůd hrušní a třešní.
Která odrůda je nejlepší?
Která odrůda _____ je nejlepší? Na volné místo doplňte jakoukoliv plodinu, kterou pěstujeme. To je nejčastější dotaz našich zákazníků. A co jim říkáme?
12.10.2021 | tisk | Ovoce, Zapomenuté ovoce, Česnek
Kategorie novinek Vše Bělokarpatské louky Ekologické zemědělství Hrušky Kosatce Krajinotvorné sady Lanýže Motýlí dálnice Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy Ovoce Pozemkové úpravy Ptáci Stromy Třešně Výzkum Včelí med Zapomenuté ovoce Zelenina Česnek
Produkty lanýžové sazenice česnek