Novinky z Farmy Blatnička

Novinky z farmy

Kategorie: Ovoce

Ovoce

Kdoulový štrůdl nebo kdoulový závin Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Nejen v supermarketu, ale ani na internetu kdoulový štrůdl nenajdete.


Přečtěte si, co to jsou kdoule a stavte se do našich kdouloňových sadů na kdoulobraní.


Kdoulový štrůdl si můžete upéct z našich kdoulí
Kdoulový štrůdl si můžete upéct z našich kdoulí


  

V našich sadech pěstujeme 40 odrůd kdoulí.


  

Kdoulový štrůdl nezná vyhledávač Google
Kdoulový štrůdl nezná vyhledávač Google


  

Kdoulový štrůdl nezná vyhledávač Seznam
Kdoulový štrůdl nezná vyhledávač Seznam

4.10.2024 | tisk | Ovoce

Výsadba mišpulí a oskeruší Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Mišpule si rozumí s oskerušemi. Výborně se doplňují v sadu i ve skleničce. Mišpule je menší strom a plodí již pár let po výsadbě. Oskeruše si dává na čas, na první sklizeň si musíte počkat 15 až 20 let, ale pak jsou to majestátní stromy s průměrem koruny i 20 m. Dnes vysazujeme obojí.


Mišpule a oskeruše před výsadbou
Mišpule a oskeruše před výsadbou


  

Výsadba mišpulí
Výsadba mišpulí


  

Vysazené mišpule
Vysazené mišpule


  

18.3.2024 | tisk | Ovoce, Stromy

Fándlyho "nekvetoucí" jabloň Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Pokud opět přijde tiché jaro, bude nás to sice mrzet, ale jinak budeme v klidu. Pěstujeme již několik odrůd jabloní, které nemusí být vůbec opylené, a přesto jablíčka budou.

Fándlyho „nekvetoucí“ jabloň je botanicky zajímavá mutace. Její květy nemají korunné lupínky ani tyčinky, ale jen dvě řady kališních lístků a pestík. Květy jsou tedy jednopohlavné (samičí). Jablíčka vznikají partenokarpicky (bez oplození vaječné buňky a vývoje zárodku) a nemají semínka. Jablíčka tedy budou spolehlivě i bez opylovačů. Strom objevil v obci Naháč v roce 1792 Juraj Fándly. Je to nejnovější stařinka v naší sbírce.


Rouby Fándlyho nekvetoucí jabloně
Rouby Fándlyho „nekvetoucí“ jabloně


  

24.2.2024 | tisk | Ovoce, Stromy

Novinky v našich sadech Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Když je venku zima, že by ani psa ven nevyhnal a ani traktor nenastartuje, raději sedíme v teple domova. Se založenýma rukama ale nesedíme. Plánujeme nové výsadby. Počítáme, kolik stromů se vejde na jednotlivé pozemky. Třídíme nařezané rouby a posíláme je školkaři, aby nám na zakázku napěstoval potřebný počet sazenic, protože máme toho hodně a ne všechno kapacitně zvládneme.

10.1.2024 | tisk | Stromy, Krajinotvorné sady, Ovoce

Výsadba nových sadů Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Doposud jsme se orientovali spíše na mladší ročníky. Vysazovali jsme převážně stromy, které první sklizeň plodů přináší až 10–20 let po výsadbě.


„Škoda, toho se už asi nedožiji!“ možná jste si povzdechly.


Nezoufejte! Nyní otáčíme a vysazujeme převážně brzy po výsadbě plodící dřeviny.


A další skvělá zpráva je, že ty později plodící dřeviny, které jsme vysadili před léty, konečně začínají rodit. Od teď se to bude už jenom zlepšovat. Kdoule a mišpule v desítkách odrůd jsou už součástí naší standardní nabídky a roste i produkce drobného ovoce. V mezičase jsme vyzkoušeli různé odrůdy, takže nyní už sázíme na jistotu. Abychom na něco nezapomněli, raději jsme vysazovali podle abecedy: angrešt, aronie, cicimek, josta, keřové višně (no jo, máme strach z výšek :-) ), muchovník, plodové růže, rybíz… Nyní už je všechno v zemi. První sklizeň očekáváme už za 2–3 roky. Zatím schraňujte recepty a přihlaste se k odběru novinek. Pozvánku na samosběr a upozornění na sklizeň dostanete mezi prvními.

5.1.2024 | tisk | Ovoce

Samosběr rybízu všech barev Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Žlutý rybíz
Žlutý rybíz


  

Co je malé, není špatné. Drobné ovoce je dnes spíše doménou zahrádkářů než komerčních pěstitelů. Důvodů je hned několik. Nejsou lidi, co by jej sbírali. České pěstitele válcuje levné ovoce z dovozu. Škůdci a choroby. Jednou sucho, jindy zas moc mokro. Prostě milion výmluv.



Opět jdeme proti proudu vstříc novým výzvám a problémům. Jsme přesvědčeni, že na velikosti nezáleží. Chuť je to, oč tu běží. Proto jsme před pár lety vysadili experimentální sad z drobného ovoce (angrešt, rybíz, maliny).



17.8.2023 | tisk | Ovoce

Proč česká jablka nikto nechce? Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Hlavatá vrba
Někteří sadaři naříkají, že je jejich jablka nikdo nechce. My na to říkáme: Tak jim třeba!

Proč? Hned vysvětlíme.



Tento typ sadařství je neudržitelný. Ministerstvo zemědělství dlouhodobě finančně podporuje zakládání intenzivních sadů. Výše dotační podpory je opravdu velice lákavá. V podstatě zaplatí veškeré náklady na založení sadu. Chápeme, že sadaři mají problém odolat této velice štědré a lákavé nabídce. Problém je, že to někdo nedopočítal do konce. Sadaři, ani ministerstvo zemědělství. Stát dlouhodobě podporuje, z peněz daňových poplatníků, pouze velice úzký okruh odrůd jablek s omezeným využitím. Když se podíváte na seznam podporovaných odrůd v roce 2007 a 2020 (zatím poslední verze dokumentu), na první pohled to vypadá jako poměrně široký sortiment. Dokonce došlo k rozšíření podporovaných odrůd z 25 na 47. Opak je ale pravdou. Odrůdy se liší pouze názvy. Dobou zrání, chuťovými vlastnostmi, způsobem využití a společnými předky v rodokmenu jsou si podobná jako vejce vejci. Stačí rozklíčovat názvy do rodokmenu a označit stejné názvy barevně (viz 3. sloupec) a pak zjistíte, že celý sortiment podporovaných odrůd je postavený na hrstce odrůd. Zákon nabídky a poptávky nepustí. Když všichni dělají to stejné, navíc motivování dotacemi, přijde velká nadprodukce a pak problém, co s ní. Založení sadů zaplatili daňoví poplatníci, takže to sadaře trápit nemusí. Jenomže každoroční péče o sady a sklizeň už něco stojí a tyto náklady sadaři nutně musí pokrýt příjmy z prodané produkce. Když ví, že to neprodají, pak nemá smysl to ani sklízet. Po pár letech jim nutně dojde trpělivost a sady vyklučou. Odrůdy určené pro přímý konzum nelze využít na sušení, výrobu moštů nebo ciderů, které se v posledních letech těší veliké oblibě.

Jak z toho ven?

14.5.2023 | tisk | Ovoce, Stromy

Další ovocné poklady již brzy v sadech v Blatničce Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Vidíte dobře. Dáváme dohromady nabídku pro roky 2042–2222. Přestože jsou to staré krajové odrůdy hrušní, v pomologiích (knihách o ovoci) je nenajdete a mnohé nezná ani Google.

Hrušňový sad
Odrůdy hrušní z okolí obce Lednica na slovenské straně Bílých Karpat

Tyto hrušky pocházejí z Lednice. Ne z té jihomoravské, ale z malé vesničky Lednica v severní části na slovenské straně Bílých Karpat.


Nemějte strach, všechny hrušky Vám postupně představíme, ať nekupujete zajíce v pytli. Času je zatím dost, protože pár let ještě potrvá až stromy začnou rodit. Pak ale budou přinášet plody nejméně 1–2 století.

5.2.2022 | tisk | Hrušky, Zapomenuté ovoce, Ovoce

Kolik hrušní, tolik třešní: V Blatničce vznikne unikátní třešňová archa chutí Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Sad zamilovaných - Jedna kytka na celý život

Chtěli bychom vás ujistit, že hrušky máme stále rádi a jsou pro nás prioritou. Dostali jsme ale nabídku, která se neodmítá: Sazenice 120 odrůd třešní!


Třešně vysazujeme ještě letos na jaře. Uvidíme kolik odrůd třešní nakonec dorazí, ale zatím to vypadá, že budeme pěstovat přibližně stejný počet odrůd hrušní a třešní.

5.1.2022 | tisk | Třešně, Ovoce, Stromy

Která odrůda je nejlepší? Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Která odrůda _____ je nejlepší? Na volné místo doplňte jakoukoliv plodinu, kterou pěstujeme. To je nejčastější dotaz našich zákazníků. A co jim říkáme?

12.10.2021 | tisk | Ovoce, Zapomenuté ovoce, Česnek

Další stránky: 1-10 11-20 21-30 31-40 41-50 51-59 Nahoru na archiv