Novinky z Farmy Blatnička

Novinky z farmy

Kategorie: Ekologické zemědělství

Náš postoj k ekologickému zemědělství

Půda kypící životem Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Dnes jsme měli příležitost ukázat prezidentovi Petru Pavlovi jak vypadá živá půda. Naše černice je tak živá, až je bílá. Miniaturních volným okem neviditelných houbových vláken je v půdě tolik, že jsou vidět bílé povlaky pouhým okem.


Černice kypící životem
Černice kypící životem


  

Díky tomu má půda skvělou strukturu, kterou nám všichni přítomní zemědělci záviděli. To je meta, kam by se sami chtěli dopracovat šetrným hospodařením na svých polích. Držíme jim palce!


Černice kypící životem
Černice kypící životem


  

Ponoření hroudy hlíny do vody simuluje, co se stane, když moc naprší. Mrtvá půda se rychle rozplaví a zakalí vodu. Voda z bahnem pak z polí teče pryč a způsobuje erozi.


Hrouda hlíny ve vodě - rychlý test, jak zjistit kvalitu půdy
Hrouda hlíny ve vodě – rychlý test, jak zjistit kvalitu půdy


  

Naše hrouda se ani po hodině nerozplavila a voda zůstala průzračně čistá.

24.4.2024 | tisk | Ekologické zemědělství

Farma Blatnička slaví 10 let Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Přátelé, Farma Blatnička letos slaví 10 let a my jsme to opět zazdili. Byli jsme zahlceni vyřizováním vašich objednávek tak, že jsme úplně zapomněli oslavit vlastní narozeniny. Před 10 lety jsme oficiálně založili web www.FarmaBlatnicka.eu a začali jsme vám nabízet to, co vám chybělo. Netradiční plodiny. Nebo lépe řečeno tradiční plodiny, které však již upadly v zapomnění. Obnovujeme zapomenuté tradice a na váš každodenní stůl vracíme plodiny, které jedly vaše prababičky, ale už vaše babičky je znají pouze z vyprávění.


Místo toho, abychom pouze sledovali trendy v oboru, začali jsme je aktivně vytvářet. I když se nás snaží okopírovat konkurence, nedaří se jí to. A i když už si myslí, že na nás má, nemá. Nedáme jí šanci, utíkáme mílovými kroky a uvádíme na trh jednu novinku za druhou. Vlastně oprášenou stařinku v novém kabátě.


21.9.2023 | tisk | Ekologické zemědělství, Česnek, Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy

Hotovo! Máme dosečeno. Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Louka
(Ne)posečená louka
„Hotovo! Máme dosečeno. Děkujeme za pomoc.“ poděkovali jsme na závěr senoseče traktoristovi, který nám letos vypomáhal poprvé.

„Ale vždyť nám zbyl ještě velký kus louky!“ reagoval traktorista naučený kosit louky celoplošně do posledního stébla trávy.

„To nebudeme kosit. Tam rostou hořce hořepníky.“ vysvětlili jsme mu.

„No a?“ zeptal se nechápající traktorista, který ještě není zvyklý na naše móresy.

„Kdybychom ty hořce teď posekali, budou mít letos pouze pár květů a výšku sotva 10–15 cm. Když je neposečeme, budou i tři čtvrtě metru vysoké a mít spoustu květů. Samičky motýlů modrásků na ně nakladou vajíčka. Čím více květů, tím více motýlů. Minulý rok jsme po 10 letech dokonce našli na květech hořců vajíčka modráska. Takže modráska hořcového zde určitě máme.“ vysvětlili jsme mu.

„Cože? Takže motýla jste ještě ani neviděli?“ zeptal se nevěřícně traktorista.

„Ne, bohužel na dospělé motýly jsme ještě neměli štěstí. Létají pouze pár dní uprostřed léta. Zbytek roku tráví jako housenky v mraveništích. Jsou to strašné citlivky. Potřebují pestrou louku, musí tam být hořce, mraveniště i kytky s nektarem. Všechno na jednom místě. Dospělec málokdy uletí za život dál než 1–2 km a pokud housenka nemá mraveniště do 2 metrů od místa vylíhnutí, šance, že přežije je téměř nulová. Housenka vyžírá květy hořců pouze chvilku. Zbytek života se nechá vykrmovat mravenci v jejich mraveništi.“

Přečtěte si více o modráscích a našich modrých loukách ➡️ http://www.farmablatnicka.eu/modrasek

(Ne)posečená louka
(Ne)posečená louka
(Ne)posečená louka
(Ne)posečená louka
(Ne)posečená louka
(Ne)posečená louka
(Ne)posečená louka
(Ne)posečená louka

23.7.2023 | tisk | Bělokarpatské louky, Ekologické zemědělství

Výlet do bordelu aneb na místo, které kypí životem Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Dnes vás zavedeme do bordelu, jak se v místním nářečí označuje biodiversity hotspot (horké místo druhové rozmanitosti), čili všechno, co není anglický trávník.



Včerejší foto příspěvek na sociální síti vyvolal nezamýšlené důsledky. Přestože ovocný sad s včelími úly, který byl posečen na anglický trávník, byl nafocen tak, aby nebylo poznat, odkud přesně fotka pochází a nebyl označen majitel pozemku, přihlásil se majitel pozemku a začal se obhajovat, že takto je to správně. Že to má u sebe hezky „uklizené“, zatímco my máme v sadu „bordel“. Že jeho včely si potravu najdou a zaletí si, kam budou chtít.



17.6.2022 | tisk | Ekologické zemědělství, Krajinotvorné sady, Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy

Tečka za rokem 2021 Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Za pár hodin přijde skutečná tečka. Tečka za rokem 2021. Zanecháváme v něm hodně hezkých, ale i špatných věcí. Ty hezké ostanou v našich vzpomínkách. Ty špatné náš mozek brzy vytěsní. Holt tak už to příroda zařídila, a je to tak dobře.

Podívejte se na video, které vzniklo díky projektu Živá půda v červnu 2021. Ukazuje naše dílo na Zálúčí u Blatničky. Slovo „naše“ zahrnuje také mnohé z vás, kteří nás v tom přímo i nepřímo podporujete. To žluté není řepka, ale hořčice z našeho ptačího krmítka, které kromě ptáků a hmyzu krmí také půdní organizmy a tím oživuje a ozdravuje půdu.

Za pouhých 6 let od převzetí pozemků jsme proměnili a ozdravili kus moravské krajiny. Hospodařit lze i jinak a lépe.

A ty širé lány v dálce v úvodu videa jsou už také minulostí. Tečku za kolektivizací udělala Obec Blatnička. Velké lány rozdělila kilometry nových zatravněných polních cest, které lemují aleje a remízky. Z továrny se opět stala krajina pro život. Krajina pro lidi, zvířata i rostliny.

Čekají nás ještě nějaké menší dodělávky, ale myslíme si, že můžeme hrdě říct, že máme hotovo. 950 hektarů (tedy 9 500 000 m2) tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy je obnoveno.

Co dál? Správně! Jedeme dál! Do sousedního katastru. V roce 2022 začínáme s obnovou tamní krajiny symbolicky na 1 ha orné půdy. Ale to je jen začátek. Začátek dalšího příběhu. Udělali jsme exkurzi pro vlastníky pozemků v Hluku a jen co skončí komplexní pozemkové úpravy rozběhneme to ve velkém. Jdete s námi do toho? Přidejte se!

Další čtení, které by Vás mohlo zajímat:

Obnova krajiny

31.12.2021 | tisk | Ekologické zemědělství

Naše přistání na Marsu. Aneb proč hospodaříme ekologicky Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Když jsme v roce 2002 začali pracovat na německé eko farmě, bylo to jako přistání na Marsu. Ne že bychom se nedomluvili, ale ti lidi byli takoví… prostě jiní. Jejich přístup k přírodě, krajině, životnímu prostředí a chovaným zvířatům jsme nebrali. Dívali jsme se na ně jako na nějaké podivíny. Ale respektovali jsme je a jejich pravidla, i když jsme je nechápali. Trvalo hodně let, než jsme se s tím tak nějak vnitřně vyrovnali… Z dnešního pohledu to byla nejlepší škola života. K nezaplacení! Mnohé postoje a přístupy jsme vzali za vlastní a dnes podle nich vedeme farmu v Blatničce.

Kulturních šoků bylo více. Nejvíc se nám do paměti vryl tento:

8.9.2020 | tisk | Kosatce, Ekologické zemědělství

Neviditelní pomocníci, bez kterých bychom nemohli ekologicky hospodařit Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

V nedávném rozhovoru v Českém rozhlasu jsme prozradili naše neviditelné pomocníky, bez kterých bychom si pěstování bez chemie vůbec nedovedli představit. Formát pořadu neumožňoval zmínit je všechny, a protože se množí dotazy, připravili jsme o nich souhrnný článek.

V rozhovoru jsme zmínili mikroskopické houby, které jsou sice prakticky všudypřítomné, když ale zvýšíme jejich koncentraci kolem pěstovaných rostlin, nepotřebujeme pak na ochranu před chorobami a škůdci žádnou chemii.

„Chytrá houba“ Pythium oligandrum roste volně a požírá jiné houby, je to vlastně parazit specializovaný pouze na houby. Díky ní můžete pěstovat třeba rajčata v ještě lepší kvalitě než bio. Psali jsme o tom zde.

„Chytrá houba“ Pythium oligandrum
Foto © Lordboldemort

Pokud se zeptáte, jestli stříkáme, pak ano, stříkáme. Ale ne chemií! Naše mikroskopické houby (ale také třeba bakterie) máme vždy připravené po ruce, ale spí a čekají. Když potřebujeme jejich pomoc, stačí je aktivovat čistou vodou a pak jsou k našim službám. A když už nemají co žrát, vytvoří klidové stadium, ve kterém mohou přímo na poli znovu čekat na svou další příležitost. A je důležité je mezitím nezničit chemií, proto ji na naší farmě nepoužíváme.

5.3.2020 | tisk | Ekologické zemědělství

Inspirovali jsme vznik nové eko farmy Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Každou adventní neděli představíme jeden pozitivní příklad z okolí. Inspirativní ostrůvek pozitivní deviace. Oázu života.

Dnes to bude skrytá reklama. Minulý víkend jsme zaregistrovali vznik nové farmy, která se nás snaží okopírovat. Do mrtě. Její koncept, kterým se mladá farma rozhodla vydat, včetně aktivního zapojení podobně smýšlejících místních i přespolních, je nám velice povědomý a na jejím webu nacházíme hesla, která důvěrně známe, třeba jako „příroda na prvním místě“, „mám peníze“ nebo „mám pozemek“ […přidejte se]. Nápadně nám připomíná to, co děláme my.

Majitel farmy se nemusí bát. Nepošleme na něho armádu právníků. :-) Naopak! Máme velikou radost, že vzniká nový ostrůvek biodiverzity, ostrůvek pozitivní deviace hodný následování. A pokud vlastníte nějaký kus půdy, ale nechcete začít sami farmařit, zvažte, komu ji pronajmete.

8.12.2019 | tisk | Ekologické zemědělství

Diskutovali jsme na téma Zemědělci vs. biodiverzita Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

O víkendu jsme byli na zámku v Kostelci nad Černými Lesy. Ne na dovolené, ale pracovně. Byli jsme pozvání do diskuse na téma „Zemědělci vs. biodiverzita“.

7.10.2019 | tisk | Ekologické zemědělství

Budky pro sovy Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Sdílet na LinkedIn

Puštík obecný
Foto © Martin Mecnarowski
Víte, co děláme po nocích? Posloucháme sovy. :-)

Abychom věděli jaké druhy sov v Blatničce žijí a mohli jim připravit hnízdní budky o vhodných rozměrech.


Budky pro výrečka malého jsou již zavěšeny.


Na nahrávce níže je tokající sameček puštíka obecného a od 4. minuty je slyšet mláďata.


Puštíci jsou perfektní hubiči hrabošů. Díky bohaté nabídce potravy se letos rozmnožili a jejich mláďata budou potřebovat nové budky.


5.9.2019 | tisk | Ptáci, Ekologické zemědělství

Další stránky: 1-10 11-18 Nahoru na archiv