Výsadba stromů

Předpokládané termíny veřejných výsadeb stromů v březnu 2025 – nejspíš už poslední termíny:

• sobota 22.3.2025
• neděle 23.3.2025

• další termíny v únoru a březnu 2025 budou stanovené dle počasí, pokud chcete být o nově vypsaných termínech informování, napište nám na fb ( zavinac) farmablatnicka.eu

Předpokládaný začátek v 10 hodin, konec 13 hodin.

Vysazovat budeme jeřáby, duby, hraniční stromy i topoly do nové vinice.

Zájemce prosíme nahlásit do pátku do 18 hod. na email fb ( zavinac) farmablatnicka.eu:

• počet osob (u dětí uveďte jejich věk)
• vaše tel. číslo (abychom Vás mohli informovat, pokud by byla akce na poslední chvíli zrušena)
• jestli budete mít vlastní rýč (jinak vlastní rýč nebude potřebný)

abychom připravili vhodný počet stromů.

Bližší informace zašleme pouze předem přihlášeným dobrovolníkům.

Těšíme se na Vás.

12.3.2025 | tisk | Stromy, Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy

200 odrůd hrušní

Tohle není velikonoční pomlázka, ale rouby hrušní. Pokud dobře počítáme, tak jsme právě dosáhli 200 odrůd hrušní. Děkujeme všem, kteří nám pomohli tuto krásnou metu dosáhnout.

16.2.2025 | tisk | Hrušky, Ovoce, Stromy

Stromy je někdy lepší vysévat, než-li vysazovat

Přesazovaní stromů je pro ně stresující. Někdy je proto lepší stromy vysévat, než-li vysazovat. Například z žaludů vysetých do volné půdy již v prvním roce vyroste kořen hluboký přes 60 cm.

29.10.2024 | tisk | Stromy

Výsadba hraničních stromů

Kdysi byl takový zvyk sázet na polích a loukách hraniční stromy. To aby sedláci věděli pokud je to jejich. Při orbě i sečení dochází k pozvolným posunem hranic k sousedovi, ale strom stále pevně stojí na svém místě. Díky tomu se sousedi nemuseli přít o to, kudy hranice vede. Ještě dnes zůstávají rozesety po krajině i kolem Blatničky osamělé stromy stojící uprostřed polí, které jsou pamětníky těchto starých časů. Že jde o hraniční stromy se lze lehce přesvědčit nakouknutím do katastru, kde je vidět, že strom opravdu stojí na hranici 2 pozemků.

  

Dnešní geodetické body jsou sice mnohem přesnější, přece jenom hrubnutím kmene stromu se hranice malinko posouvá. Moderní hraniční plastový znak se ale lehko ztratí pod trávou nebo vyhrabanou hlínou z hraboší nory. Hraniční stromy a s nimi i hranice pozemků zůstanou dobře patrné i několik století.

  

Rozhodli jsme se proto skloubit dohromady 3 věci:

1. obnovit zapomenutou tradici sázení hraničních stromů
2. vrátit život do krajiny
3. naučit lidi odtržené od přírody znovu sázet a pečovat o stromy

12.8.2024 | tisk | Stromy, Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy

Bílé Karpaty centrem dění

Bílé Karpaty jsou světové. Světovou jedničkou byly už předtím, neboť na zdejších orchidejových loukách roste nejvíc druhů cévnatých rostlin. A zdaleka nejde jenom o orchideje – stačí se podívat do fotoalba Bělokarpatské louky.

Ale teď je navštívilo více než 90 lidí z celého světa. Zastoupená byla Belgie, Bulharsko, Estonsko, Francie, Itálie, Lotyšsko, Německo, Polsko, Portugalsko, Slovensko, Švýcarsko, Švédsko, Velká Británie, Indie, Afrika i Austrálie. 2 plné autobusy. Šlo o účastníky 7. Evropské agrolesnické konference.

Po neplánovaném vystoupení přímo v panelové diskusi na konferenci jsme přítomné, včetně moderátora, naší farmou tak zaujali, že kdyby už nebyla kapacita naplněna a bylo to možné, přijeli by autobusy i 3. Přesto se našlo pár vážných zájemců, kteří nakonec přijeli „na vlastní pěst“ svým autem, aby se k nám mohli podívat. A že se tedy bylo na co dívat.

8.6.2024 | tisk | Stromy, Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy, Motýlí dálnice

Výsadba mišpulí a oskeruší

Mišpule si rozumí s oskerušemi. Výborně se doplňují v sadu i ve skleničce. Mišpule je menší strom a plodí již pár let po výsadbě. Oskeruše si dává na čas, na první sklizeň si musíte počkat 15 až 20 let, ale pak jsou to majestátní stromy s průměrem koruny i 20 m. Dnes vysazujeme obojí.

  

  

  

18.3.2024 | tisk | Ovoce, Stromy

Fándlyho "nekvetoucí" jabloň

Pokud opět přijde tiché jaro, bude nás to sice mrzet, ale jinak budeme v klidu. Pěstujeme již několik odrůd jabloní, které nemusí být vůbec opylené, a přesto jablíčka budou.

Fándlyho „nekvetoucí“ jabloň je botanicky zajímavá mutace. Její květy nemají korunné lupínky ani tyčinky, ale jen dvě řady kališních lístků a pestík. Květy jsou tedy jednopohlavné (samičí). Jablíčka vznikají partenokarpicky (bez oplození vaječné buňky a vývoje zárodku) a nemají semínka. Jablíčka tedy budou spolehlivě i bez opylovačů. Strom objevil v obci Naháč v roce 1792 Juraj Fándly. Je to nejnovější stařinka v naší sbírce.

  

24.2.2024 | tisk | Ovoce, Stromy

Novinky v našich sadech

Když je venku zima, že by ani psa ven nevyhnal a ani traktor nenastartuje, raději sedíme v teple domova. Se založenýma rukama ale nesedíme. Plánujeme nové výsadby. Počítáme, kolik stromů se vejde na jednotlivé pozemky. Třídíme nařezané rouby a posíláme je školkaři, aby nám na zakázku napěstoval potřebný počet sazenic, protože máme toho hodně a ne všechno kapacitně zvládneme.

10.1.2024 | tisk | Stromy, Krajinotvorné sady, Ovoce

Proč česká jablka nikto nechce?

Někteří sadaři naříkají, že je jejich jablka nikdo nechce. My na to říkáme: Tak jim třeba!

Proč? Hned vysvětlíme.

Tento typ sadařství je neudržitelný. Ministerstvo zemědělství dlouhodobě finančně podporuje zakládání intenzivních sadů. Výše dotační podpory je opravdu velice lákavá. V podstatě zaplatí veškeré náklady na založení sadu. Chápeme, že sadaři mají problém odolat této velice štědré a lákavé nabídce. Problém je, že to někdo nedopočítal do konce. Sadaři, ani ministerstvo zemědělství. Stát dlouhodobě podporuje, z peněz daňových poplatníků, pouze velice úzký okruh odrůd jablek s omezeným využitím. Když se podíváte na seznam podporovaných odrůd v roce 2007 a 2020 (zatím poslední verze dokumentu), na první pohled to vypadá jako poměrně široký sortiment. Dokonce došlo k rozšíření podporovaných odrůd z 25 na 47. Opak je ale pravdou. Odrůdy se liší pouze názvy. Dobou zrání, chuťovými vlastnostmi, způsobem využití a společnými předky v rodokmenu jsou si podobná jako vejce vejci. Stačí rozklíčovat názvy do rodokmenu a označit stejné názvy barevně (viz 3. sloupec) a pak zjistíte, že celý sortiment podporovaných odrůd je postavený na hrstce odrůd. Zákon nabídky a poptávky nepustí. Když všichni dělají to stejné, navíc motivování dotacemi, přijde velká nadprodukce a pak problém, co s ní. Založení sadů zaplatili daňoví poplatníci, takže to sadaře trápit nemusí. Jenomže každoroční péče o sady a sklizeň už něco stojí a tyto náklady sadaři nutně musí pokrýt příjmy z prodané produkce. Když ví, že to neprodají, pak nemá smysl to ani sklízet. Po pár letech jim nutně dojde trpělivost a sady vyklučou. Odrůdy určené pro přímý konzum nelze využít na sušení, výrobu moštů nebo ciderů, které se v posledních letech těší veliké oblibě.

Jak z toho ven?

14.5.2023 | tisk | Ovoce, Stromy

Sázení hraničních stromů

Kdysi byl takový zvyk sázet na polích a loukách hraniční stromy. To aby sedláci věděli pokud je to jejich. Při orbě i sečení dochází k pozvolným posunem hranic k sousedovi, ale strom stále pevně stojí na svém místě. Díky tomu se sousedi nemuseli přít o to, kudy hranice vede. Ještě dnes zůstávají rozesety po krajině i kolem Blatničky osamělé stromy stojící uprostřed polí, které jsou pamětníky těchto starých časů. Že jde o hraniční stromy se lze lehce přesvědčit nakouknutím do katastru, kde je vidět, že strom opravdu stojí na hranici 2 pozemků.

Dnešní geodetické body jsou sice mnohem přesnější, přece jenom hrubnutím kmene stromu se hranice malinko posouvá. Moderní hraniční plastový znak se ale lehko ztratí pod trávou nebo vyhrabanou hlínou z hraboší nory. Hraniční stromy a s nimi i hranice pozemků zůstanou dobře patrné i několik století.

Rozhodli jsme se proto skloubit dohromady 3 věci:

1. obnovit zapomenutou tradici sázení hraničních stromů
2. vrátit život do krajiny
3. naučit lidi odtržené od přírody znovu sázet a pečovat o stromy

17.1.2023 | tisk | Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy, Stromy