Výsadba hraničních stromů

Kdysi byl takový zvyk sázet na polích a loukách hraniční stromy. To aby sedláci věděli pokud je to jejich. Při orbě i sečení dochází k pozvolným posunem hranic k sousedovi, ale strom stále pevně stojí na svém místě. Díky tomu se sousedi nemuseli přít o to, kudy hranice vede. Ještě dnes zůstávají rozesety po krajině i kolem Blatničky osamělé stromy stojící uprostřed polí, které jsou pamětníky těchto starých časů. Že jde o hraniční stromy se lze lehce přesvědčit nakouknutím do katastru, kde je vidět, že strom opravdu stojí na hranici 2 pozemků.

  

Dnešní geodetické body jsou sice mnohem přesnější, přece jenom hrubnutím kmene stromu se hranice malinko posouvá. Moderní hraniční plastový znak se ale lehko ztratí pod trávou nebo vyhrabanou hlínou z hraboší nory. Hraniční stromy a s nimi i hranice pozemků zůstanou dobře patrné i několik století.

  

Rozhodli jsme se proto skloubit dohromady 3 věci:

1. obnovit zapomenutou tradici sázení hraničních stromů
2. vrátit život do krajiny
3. naučit lidi odtržené od přírody znovu sázet a pečovat o stromy

12.8.2024 | tisk | Stromy, Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy

Bílé Karpaty centrem dění

Bílé Karpaty jsou světové. Světovou jedničkou byly už předtím, neboť na zdejších orchidejových loukách roste nejvíc druhů cévnatých rostlin. A zdaleka nejde jenom o orchideje – stačí se podívat do fotoalba Bělokarpatské louky.

Ale teď je navštívilo více než 90 lidí z celého světa. Zastoupená byla Belgie, Bulharsko, Estonsko, Francie, Itálie, Lotyšsko, Německo, Polsko, Portugalsko, Slovensko, Švýcarsko, Švédsko, Velká Británie, Indie, Afrika i Austrálie. 2 plné autobusy. Šlo o účastníky 7. Evropské agrolesnické konference.

Po neplánovaném vystoupení přímo v panelové diskusi na konferenci jsme přítomné, včetně moderátora, naší farmou tak zaujali, že kdyby už nebyla kapacita naplněna a bylo to možné, přijeli by autobusy i 3. Přesto se našlo pár vážných zájemců, kteří nakonec přijeli „na vlastní pěst“ svým autem, aby se k nám mohli podívat. A že se tedy bylo na co dívat.

8.6.2024 | tisk | Stromy, Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy, Motýlí dálnice

Výsadba mišpulí a oskeruší

Mišpule si rozumí s oskerušemi. Výborně se doplňují v sadu i ve skleničce. Mišpule je menší strom a plodí již pár let po výsadbě. Oskeruše si dává na čas, na první sklizeň si musíte počkat 15 až 20 let, ale pak jsou to majestátní stromy s průměrem koruny i 20 m. Dnes vysazujeme obojí.

  

  

  

18.3.2024 | tisk | Ovoce, Stromy

Fándlyho "nekvetoucí" jabloň

Pokud opět přijde tiché jaro, bude nás to sice mrzet, ale jinak budeme v klidu. Pěstujeme již několik odrůd jabloní, které nemusí být vůbec opylené, a přesto jablíčka budou.

Fándlyho „nekvetoucí“ jabloň je botanicky zajímavá mutace. Její květy nemají korunné lupínky ani tyčinky, ale jen dvě řady kališních lístků a pestík. Květy jsou tedy jednopohlavné (samičí). Jablíčka vznikají partenokarpicky (bez oplození vaječné buňky a vývoje zárodku) a nemají semínka. Jablíčka tedy budou spolehlivě i bez opylovačů. Strom objevil v obci Naháč v roce 1792 Juraj Fándly. Je to nejnovější stařinka v naší sbírce.

  

24.2.2024 | tisk | Ovoce, Stromy

Novinky v našich sadech

Když je venku zima, že by ani psa ven nevyhnal a ani traktor nenastartuje, raději sedíme v teple domova. Se založenýma rukama ale nesedíme. Plánujeme nové výsadby. Počítáme, kolik stromů se vejde na jednotlivé pozemky. Třídíme nařezané rouby a posíláme je školkaři, aby nám na zakázku napěstoval potřebný počet sazenic, protože máme toho hodně a ne všechno kapacitně zvládneme.

10.1.2024 | tisk | Stromy, Krajinotvorné sady, Ovoce

Proč česká jablka nikto nechce?

Někteří sadaři naříkají, že je jejich jablka nikdo nechce. My na to říkáme: Tak jim třeba!

Proč? Hned vysvětlíme.

Tento typ sadařství je neudržitelný. Ministerstvo zemědělství dlouhodobě finančně podporuje zakládání intenzivních sadů. Výše dotační podpory je opravdu velice lákavá. V podstatě zaplatí veškeré náklady na založení sadu. Chápeme, že sadaři mají problém odolat této velice štědré a lákavé nabídce. Problém je, že to někdo nedopočítal do konce. Sadaři, ani ministerstvo zemědělství. Stát dlouhodobě podporuje, z peněz daňových poplatníků, pouze velice úzký okruh odrůd jablek s omezeným využitím. Když se podíváte na seznam podporovaných odrůd v roce 2007 a 2020 (zatím poslední verze dokumentu), na první pohled to vypadá jako poměrně široký sortiment. Dokonce došlo k rozšíření podporovaných odrůd z 25 na 47. Opak je ale pravdou. Odrůdy se liší pouze názvy. Dobou zrání, chuťovými vlastnostmi, způsobem využití a společnými předky v rodokmenu jsou si podobná jako vejce vejci. Stačí rozklíčovat názvy do rodokmenu a označit stejné názvy barevně (viz 3. sloupec) a pak zjistíte, že celý sortiment podporovaných odrůd je postavený na hrstce odrůd. Zákon nabídky a poptávky nepustí. Když všichni dělají to stejné, navíc motivování dotacemi, přijde velká nadprodukce a pak problém, co s ní. Založení sadů zaplatili daňoví poplatníci, takže to sadaře trápit nemusí. Jenomže každoroční péče o sady a sklizeň už něco stojí a tyto náklady sadaři nutně musí pokrýt příjmy z prodané produkce. Když ví, že to neprodají, pak nemá smysl to ani sklízet. Po pár letech jim nutně dojde trpělivost a sady vyklučou. Odrůdy určené pro přímý konzum nelze využít na sušení, výrobu moštů nebo ciderů, které se v posledních letech těší veliké oblibě.

Jak z toho ven?

14.5.2023 | tisk | Ovoce, Stromy

Sázení hraničních stromů

Kdysi byl takový zvyk sázet na polích a loukách hraniční stromy. To aby sedláci věděli pokud je to jejich. Při orbě i sečení dochází k pozvolným posunem hranic k sousedovi, ale strom stále pevně stojí na svém místě. Díky tomu se sousedi nemuseli přít o to, kudy hranice vede. Ještě dnes zůstávají rozesety po krajině i kolem Blatničky osamělé stromy stojící uprostřed polí, které jsou pamětníky těchto starých časů. Že jde o hraniční stromy se lze lehce přesvědčit nakouknutím do katastru, kde je vidět, že strom opravdu stojí na hranici 2 pozemků.

Dnešní geodetické body jsou sice mnohem přesnější, přece jenom hrubnutím kmene stromu se hranice malinko posouvá. Moderní hraniční plastový znak se ale lehko ztratí pod trávou nebo vyhrabanou hlínou z hraboší nory. Hraniční stromy a s nimi i hranice pozemků zůstanou dobře patrné i několik století.

Rozhodli jsme se proto skloubit dohromady 3 věci:

1. obnovit zapomenutou tradici sázení hraničních stromů
2. vrátit život do krajiny
3. naučit lidi odtržené od přírody znovu sázet a pečovat o stromy

17.1.2023 | tisk | Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy, Stromy

Kolik hrušní, tolik třešní: V Blatničce vznikne unikátní třešňová archa chutí

Chtěli bychom vás ujistit, že hrušky máme stále rádi a jsou pro nás prioritou. Dostali jsme ale nabídku, která se neodmítá: Sazenice 120 odrůd třešní!

Třešně vysazujeme ještě letos na jaře. Uvidíme kolik odrůd třešní nakonec dorazí, ale zatím to vypadá, že budeme pěstovat přibližně stejný počet odrůd hrušní a třešní.

5.1.2022 | tisk | Třešně, Ovoce, Stromy

Film Bielokarpatský ovocný poklad

Konečně je to venku! Právě jsme byli na předpremiéře nového filmu. Je to film o lidech, význačných osobnostech, bez kterých bychom to nikdy nedotáhli tak daleko.

O osobnostech, které nás formovaly v dětství a nasměrovaly profesní dráhu.

O osobnostech, které nás inspirují teď, motivují nevzdávat se a pokračovat dál.

O osobnostech, které velkou měrou pomohly zachránit a znovuobjevit zapomenuté chutě starých a krajových odrůd ovoce, a které nám nezištně poskytly rouby, bez kterých by v Blatničce unikátní Archa chutí v takovém rozsahu nikdy nevznikla. I díky nim roste kolem Blatničky už 160 odrůd hrušní a také zde najdete jeden unikátní sad, v němž jsou vysazeny výhradně krajové odrůdy ze slovenské strany Bílých Karpat.

Jsme velice rádi, že Jakub Cíbik natočil nádherný film o těchto lidech a o ovoci, které na farmě pěstujeme a rádi bychom ho dostali i na Váš stůl. Na ovoce si musíte ještě počat, ale na film se můžete podívat už příští týden. Premiéra bude, kde jinde než v Bošácké dolině, kde byla natočena většina záběrů. Doporučujeme k zhlédnutí.

Celý filmonline zde

12.9.2021 | tisk | Hrušky, Ovoce, Stromy

Nové stromořadí u příležitosti Mezinárodního dne biodiverzity

V Blatničce vzniklo spontánně jakési neformální hnutí soukromých vlastníků pozemků, kteří začali na svých pozemcích vysazovat stromořadí ovocných i neovocných dřevin kolem cyklostezek a polních cest tam, kde Obec Blatnička nevlastní pozemky nebo nejsou dostatečně široké, aby se na ně vešly stromy.

Začal s tím jeden místní občan. Postupně během mnoha let vysazoval stromy kolem polní cesty ke kapličce. Později se z polní cesty stala cyklostezka a jiný občan dal nezištně k dispozici okraj svého pole, aby na něm mohla Obec Blatnička vysadit ovocné stromořadí lemující novou cyklostezku i z druhé strany. Nedávno se přidal další vlastník, který svoje pole osadil z obou stran svého pozemku a položil tak základ hned 2 stromořadím.

Těmito nekoordinovanými aktivitami vznikl postupně jakýsi neformální „okrašlovací spolek“ místních patriotů, kterým záleží na tom, jak vypadá prostředí, ve kterém žijí. Jistě chápete, že jsme v něm nemohli chybět.

Nedávno jsme získali nové pozemky kolem cyklostezek, které jsou také oblíbeným cílem procházek místních i přespolních. Protože nám počasí stále přeje a nechce se nám čekat do podzimu (kdy se normálně sadí stromy), vysadili jsme dnes stromořadí u příležitosti Mezinárodního dne biologické rozmanitosti (biodiverzity). Je to o to důležitější v době, kdy stromy kolem silnic spíš mizí. Stromy představují domov i zdroj potravy pro živočichy, a ani na podzim spadené listí nepřijde nazmar – stromy ním nakrmí půdní organizmy. Vyřádili jsme se i barevně. Stavte se na podzim až budete potřebovat barevné listí na podzimní dekorace.

22.5.2021 | tisk | Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy, Stromy