Bílé Karpaty centrem dění 
Bílé Karpaty jsou světové. Světovou jedničkou byly už předtím, neboť na zdejších orchidejových loukách roste nejvíc druhů cévnatých rostlin. A zdaleka nejde jenom o orchideje – stačí se podívat do fotoalba Bělokarpatské louky.
Ale teď je navštívilo více než 90 lidí z celého světa. Zastoupená byla Belgie, Bulharsko, Estonsko, Francie, Itálie, Lotyšsko, Německo, Polsko, Portugalsko, Slovensko, Švýcarsko, Švédsko, Velká Británie, Indie, Afrika i Austrálie. 2 plné autobusy. Šlo o účastníky 7. Evropské agrolesnické konference.
Po neplánovaném vystoupení přímo v panelové diskusi na konferenci jsme přítomné, včetně moderátora, naší farmou tak zaujali, že kdyby už nebyla kapacita naplněna a bylo to možné, přijeli by autobusy i 3. Přesto se našlo pár vážných zájemců, kteří nakonec přijeli „na vlastní pěst“ svým autem, aby se k nám mohli podívat. A že se tedy bylo na co dívat.
8.6.2024 | tisk | Stromy, Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy, Motýlí dálnice
Dálnice pro život
Pokračujeme v obnově tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy.
V roce 2023 jsme zatravnili 10 hektarů orné půdy na území 4 katastrů – Blatnička, Louka u Ostrohu, Velká nad Veličkou a Tvarožná Lhota. Cílem je vytvořit koridory napříč okolní agrární pouští, které nudou fungovat nejen jako motýlí dálnice, po kterých mohou vzácní motýli, přežívající v několika málo posledních ostrůvcích, znovu osídlit celé podhůří Bílých Karpat, ale také jako hnízdiště pro skřivany a další ubývající polní ptáky. Navázali jsme tím na naše zkušenosti z minulých let. Zatravněné plochy začnou své benefity naplno přinášet už v roce 2024.
Pozemky budou kvést po celé leto a kromě potravy pro hmyz nabídnou také
potravu pro poštolky
rudonohé, které se v poslední době znovu zabydlují na jižní
Moravě.
7.6.2024 | tisk | Motýlí dálnice, Ptáci, Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy
Půda kypící životem
Dnes jsme měli příležitost ukázat prezidentovi Petru Pavlovi jak vypadá živá půda. Naše černice je tak živá, až je bílá. Miniaturních volným okem neviditelných houbových vláken je v půdě tolik, že jsou vidět bílé povlaky pouhým okem.
Díky tomu má půda skvělou strukturu, kterou nám všichni přítomní zemědělci záviděli. To je meta, kam by se sami chtěli dopracovat šetrným hospodařením na svých polích. Držíme jim palce!
Ponoření hroudy hlíny do vody simuluje, co se stane, když moc naprší. Mrtvá půda se rychle rozplaví a zakalí vodu. Voda z bahnem pak z polí teče pryč a způsobuje erozi.
Naše hrouda se ani po hodině nerozplavila a voda zůstala průzračně čistá.
24.4.2024 | tisk | Ekologické zemědělství
Naše louky opět zmodraly
Nejen v srpnu, ale i v březnu naše louky celé zmodrají. Plicník úzkolistý jim dočasně propůjčil azurově modrou barvu, která vyniká zvláště za slunečních jarních dní.
Plicník úzkolistý je silně ohrožený, ale na našich loukách se mu daří. Je to díky precizně naplánované péči o louky a perfektní spolupráci s mravenci. Základem je nechat semena plicníku dozrát. O jejich rovnoměrné rozmístění na louce se už postarají mravenci, protože tolik času jenom na plicníky zase nemáme. Semínka plicníků jsou pro mravence neodolatelná. Obsahují pořádné masíčko (opravdu se tomu přívěsku na semínku tak říká). Mravenci proto sesbírají všechna semínka do spižírny v mraveništi. Když masíčko sní, semínka pak vrátí zpátky na louku. Díky tomu semínka ochrání před hraboši a zabezpečí jejich rovnoměrné rozptýlení na louce. Více o našich loukách si můžete přečíst zde.
30.3.2024 | tisk | Bělokarpatské louky
Výsadba mišpulí a oskeruší
Mišpule si rozumí s oskerušemi. Výborně se doplňují v sadu i ve skleničce. Mišpule je menší strom a plodí již pár let po výsadbě. Oskeruše si dává na čas, na první sklizeň si musíte počkat 15 až 20 let, ale pak jsou to majestátní stromy s průměrem koruny i 20 m. Dnes vysazujeme obojí.
Fándlyho "nekvetoucí" jabloň
Pokud opět přijde tiché jaro, bude nás to sice mrzet, ale jinak budeme v klidu. Pěstujeme již několik odrůd jabloní, které nemusí být vůbec opylené, a přesto jablíčka budou.
Fándlyho „nekvetoucí“ jabloň je botanicky zajímavá mutace. Její květy nemají korunné lupínky ani tyčinky, ale jen dvě řady kališních lístků a pestík. Květy jsou tedy jednopohlavné (samičí). Jablíčka vznikají partenokarpicky (bez oplození vaječné buňky a vývoje zárodku) a nemají semínka. Jablíčka tedy budou spolehlivě i bez opylovačů. Strom objevil v obci Naháč v roce 1792 Juraj Fándly. Je to nejnovější stařinka v naší sbírce.
Novinky v našich sadech
Když je venku zima, že by ani psa ven nevyhnal a ani traktor nenastartuje, raději sedíme v teple domova. Se založenýma rukama ale nesedíme. Plánujeme nové výsadby. Počítáme, kolik stromů se vejde na jednotlivé pozemky. Třídíme nařezané rouby a posíláme je školkaři, aby nám na zakázku napěstoval potřebný počet sazenic, protože máme toho hodně a ne všechno kapacitně zvládneme.
10.1.2024 | tisk | Stromy, Krajinotvorné sady, Ovoce
Výsadba nových sadů
Doposud jsme se orientovali spíše na mladší ročníky. Vysazovali jsme převážně stromy, které první sklizeň plodů přináší až 10–20 let po výsadbě.
„Škoda, toho se už asi nedožiji!“ možná jste si povzdechly.
Nezoufejte! Nyní otáčíme a vysazujeme převážně brzy po výsadbě plodící dřeviny.
A další skvělá zpráva je, že ty později plodící dřeviny, které
jsme vysadili před léty, konečně začínají rodit. Od teď se to bude už
jenom zlepšovat. Kdoule a mišpule v desítkách odrůd jsou už součástí
naší standardní nabídky a roste i produkce drobného ovoce. V mezičase
jsme vyzkoušeli různé odrůdy, takže nyní už sázíme na jistotu. Abychom
na něco nezapomněli, raději jsme vysazovali podle abecedy: angrešt, aronie,
cicimek, josta, keřové višně (no jo, máme strach z výšek 
), muchovník, plodové
růže, rybíz… Nyní už je všechno v zemi. První sklizeň očekáváme
už za 2–3 roky. Zatím schraňujte recepty a přihlaste se k odběru
novinek. Pozvánku na samosběr a upozornění na sklizeň dostanete mezi
prvními.
Nový dokument: Tajemné louky v Karpatech
Po 5 letech je konečně venku nový dokument o loukách Bílých Karpat. V dokumentu jsou také záběry z naší louky, která výrazně přispěla k poznání historie bělokarpatských luk. I díky ní se přepisuje poznání lidstva. Zjistilo se totiž, že všechno je úplně jinak, než jsme si až doposud mysleli. Chcete vědět, jak to bylo doopravdy? Co řekla půda o historii naší krajiny? O historii mnohem vzdálenější než mohli zachytit i ti nejstarší kronikáři? Pohodlně se usaďte a podívejte se.
24.12.2023 | tisk | Bělokarpatské louky
Farma Blatnička slaví 10 let
Přátelé, Farma Blatnička letos slaví 10 let a my jsme to opět zazdili. Byli jsme zahlceni vyřizováním vašich objednávek tak, že jsme úplně zapomněli oslavit vlastní narozeniny. Před 10 lety jsme oficiálně založili web www.FarmaBlatnicka.eu a začali jsme vám nabízet to, co vám chybělo. Netradiční plodiny. Nebo lépe řečeno tradiční plodiny, které však již upadly v zapomnění. Obnovujeme zapomenuté tradice a na váš každodenní stůl vracíme plodiny, které jedly vaše prababičky, ale už vaše babičky je znají pouze z vyprávění.
Místo toho, abychom pouze sledovali trendy v oboru, začali jsme je aktivně vytvářet. I když se nás snaží okopírovat konkurence, nedaří se jí to. A i když už si myslí, že na nás má, nemá. Nedáme jí šanci, utíkáme mílovými kroky a uvádíme na trh jednu novinku za druhou. Vlastně oprášenou stařinku v novém kabátě.
21.9.2023 | tisk | Ekologické zemědělství, Česnek, Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy
Kategorie novinek Vše Bělokarpatské louky Ekologické zemědělství Hrušky Kosatce Krajinotvorné sady Lanýže Motýlí dálnice Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy Ovoce Pozemkové úpravy Ptáci Stromy Třešně Výzkum Včelí med Zapomenuté ovoce Zelenina Česnek