Nový dokument: Tajemné louky v Karpatech 
Po 5 letech je konečně venku nový dokument o loukách Bílých Karpat. V dokumentu jsou také záběry z naší louky, která výrazně přispěla k poznání historie bělokarpatských luk. I díky ní se přepisuje poznání lidstva. Zjistilo se totiž, že všechno je úplně jinak, než jsme si až doposud mysleli. Chcete vědět, jak to bylo doopravdy? Co řekla půda o historii naší krajiny? O historii mnohem vzdálenější než mohli zachytit i ti nejstarší kronikáři? Pohodlně se usaďte a podívejte se.
24.12.2023 | tisk | Bělokarpatské louky
Farma Blatnička slaví 10 let
Přátelé, Farma Blatnička letos slaví 10 let a my jsme to opět zazdili. Byli jsme zahlceni vyřizováním vašich objednávek tak, že jsme úplně zapomněli oslavit vlastní narozeniny. Před 10 lety jsme oficiálně založili web www.FarmaBlatnicka.eu a začali jsme vám nabízet to, co vám chybělo. Netradiční plodiny. Nebo lépe řečeno tradiční plodiny, které však již upadly v zapomnění. Obnovujeme zapomenuté tradice a na váš každodenní stůl vracíme plodiny, které jedly vaše prababičky, ale už vaše babičky je znají pouze z vyprávění.
Místo toho, abychom pouze sledovali trendy v oboru, začali jsme je aktivně vytvářet. I když se nás snaží okopírovat konkurence, nedaří se jí to. A i když už si myslí, že na nás má, nemá. Nedáme jí šanci, utíkáme mílovými kroky a uvádíme na trh jednu novinku za druhou. Vlastně oprášenou stařinku v novém kabátě.
21.9.2023 | tisk | Ekologické zemědělství, Česnek, Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy
Hrušeň srdčitá v Blatničce
Vloni pouze 3 plody, letos celý strom. Čeká nás historicky druhá sklizeň plodů hrušně srdčité (Pyrus cordata).
Naše hrušně srdčité se dostaly do Blatničky jako rouby.
Původní stromy rostou kolem Le Puy Courty, Jabreilles-les-Bordes ve
Francouzském středohoří.
Hrušeň srdčitá poprvé kveta v roce 2022 po 8 letech.
Více o našich hrušňových sadech se dočtete zde.
Sběr semínek krvavce pro motýly
Budeme sbírat semínka krvavců (rostlina ve videu), abychom je dostaly i na nedávno zatravněné pozemky a nabídli možnost rozmnožit se vzácným motýlům (ale jiným než na fotce).
Pokud nám chcete pomoct, pak neváhejte a hlaste se na fb(zavináč)farmablatnicka.eu.
Máme štěstí, že v Blatničce stále žije vzácný modrásek očkovaný, který je silně ohrožený a ubývající klenot našich luk.
Proč potřebuje modrásek krvavec vysvětlujeme v článku motýlí louky.
20.8.2023 | tisk | Bělokarpatské louky, Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy
Samosběr rybízu všech barev
Co je malé, není špatné. Drobné ovoce je dnes spíše doménou zahrádkářů než komerčních pěstitelů. Důvodů je hned několik. Nejsou lidi, co by jej sbírali. České pěstitele válcuje levné ovoce z dovozu. Škůdci a choroby. Jednou sucho, jindy zas moc mokro. Prostě milion výmluv.
Opět jdeme proti proudu vstříc novým výzvám a problémům. Jsme přesvědčeni, že na velikosti nezáleží. Chuť je to, oč tu běží. Proto jsme před pár lety vysadili experimentální sad z drobného ovoce (angrešt, rybíz, maliny).
Poštolka rudonohá úspěšně vyhnízdila kousek od Blatničky
Poštolky rudonohé daly našim budkám opět košem, ale kousek od Blatničky, opravdu co by kamenem dohodil, úspěšně vyvedly 4 mláďata ve starém stračím hnízdě. Bohužel, jedno mládě kvůli špatnému stavu hnízda z něj vypadlo. Snad v příštím roce dají poštolky přednost našim budkám, které jsou uprostřed pestré krajiny, kterou kolem Blatničky budujeme už přes 10 let.
Poštolka rudonohá je ohrožený druh, na jižní Moravu začala masově zaletovat v pohnízdním období na podzim 2019. Souvisí to s opatřeními, které pro ni dělají ochranáři zejména v Maďarsku. Proto jsme hned zareagovali a před novou hnízdní sezonou vyvěsili první 3 budky. Bylo jasné, že je to jenom otázka času, kdy v nich poštolka zahnízdí. V následujících letech se poštolky pravidelně objevovaly poblíž. Proto máme velkou radost, že bylo konečně zaznamenáno historicky druhé hnízdění v Česku právě v okolí Blatničky.
Příští rok, před novou hnízdní sezonou, bychom rádi vyvěsili další budky pro poštolky. Více na stránce projektu Budky pro poštolku.
Hledáme mecenáše, který (kteří) by chtěl(i) přispět. Náklady na 1 budku jsou pouhých 1000 Kč. A to za tyto vzácné ptáky stojí. Co myslíte?
Můžete v libovolné výši poslat finanční dar na výrobu budek nebo nás kontaktujte pokud byste měli zájem stát se patronem poštolek rudonohých.
Hotovo! Máme dosečeno.
„Ale vždyť nám zbyl ještě velký kus louky!“ reagoval traktorista naučený kosit louky celoplošně do posledního stébla trávy.
„To nebudeme kosit. Tam rostou hořce hořepníky.“ vysvětlili jsme mu.
„No a?“ zeptal se nechápající traktorista, který ještě není zvyklý na naše móresy.
„Kdybychom ty hořce teď posekali, budou mít letos pouze pár květů a výšku sotva 10–15 cm. Když je neposečeme, budou i tři čtvrtě metru vysoké a mít spoustu květů. Samičky motýlů modrásků na ně nakladou vajíčka. Čím více květů, tím více motýlů. Minulý rok jsme po 10 letech dokonce našli na květech hořců vajíčka modráska. Takže modráska hořcového zde určitě máme.“ vysvětlili jsme mu.
„Cože? Takže motýla jste ještě ani neviděli?“ zeptal se nevěřícně traktorista.
„Ne, bohužel na dospělé motýly jsme ještě neměli štěstí. Létají pouze pár dní uprostřed léta. Zbytek roku tráví jako housenky v mraveništích. Jsou to strašné citlivky. Potřebují pestrou louku, musí tam být hořce, mraveniště i kytky s nektarem. Všechno na jednom místě. Dospělec málokdy uletí za život dál než 1–2 km a pokud housenka nemá mraveniště do 2 metrů od místa vylíhnutí, šance, že přežije je téměř nulová. Housenka vyžírá květy hořců pouze chvilku. Zbytek života se nechá vykrmovat mravenci v jejich mraveništi.“
Přečtěte si více o modráscích a našich modrých loukách ➡️ http://www.farmablatnicka.eu/modrasek
23.7.2023 | tisk | Bělokarpatské louky, Ekologické zemědělství
Proč česká jablka nikto nechce?
Někteří sadaři naříkají, že je jejich jablka nikdo nechce. My na to
říkáme: Tak jim třeba!
Proč? Hned vysvětlíme.
Tento typ sadařství je neudržitelný. Ministerstvo zemědělství dlouhodobě
finančně podporuje zakládání intenzivních sadů. Výše dotační podpory
je opravdu velice lákavá. V podstatě zaplatí veškeré náklady na
založení sadu. Chápeme, že sadaři mají problém odolat této velice
štědré a lákavé nabídce. Problém je, že to někdo nedopočítal do
konce. Sadaři, ani ministerstvo zemědělství. Stát dlouhodobě podporuje,
z peněz daňových poplatníků, pouze velice úzký okruh odrůd jablek
s omezeným využitím. Když se podíváte na seznam podporovaných odrůd
v roce 2007 a 2020 (zatím poslední verze dokumentu), na první pohled to
vypadá jako poměrně široký sortiment. Dokonce došlo k rozšíření
podporovaných odrůd z 25 na 47. Opak je ale pravdou. Odrůdy se liší
pouze názvy. Dobou zrání, chuťovými vlastnostmi, způsobem využití a
společnými předky v rodokmenu jsou si podobná jako vejce vejci. Stačí
rozklíčovat názvy do rodokmenu a označit stejné názvy barevně (viz
3. sloupec) a pak zjistíte, že celý sortiment podporovaných odrůd je
postavený na hrstce odrůd. Zákon nabídky a poptávky nepustí. Když
všichni dělají to stejné, navíc motivování dotacemi, přijde velká
nadprodukce a pak problém, co s ní. Založení sadů zaplatili daňoví
poplatníci, takže to sadaře trápit nemusí. Jenomže každoroční péče
o sady a sklizeň už něco stojí a tyto náklady sadaři nutně musí pokrýt
příjmy z prodané produkce. Když ví, že to neprodají, pak nemá smysl to
ani sklízet. Po pár letech jim nutně dojde trpělivost a sady vyklučou.
Odrůdy určené pro přímý konzum nelze využít na sušení, výrobu moštů
nebo ciderů, které se v posledních letech těší veliké oblibě.
Jak z toho ven?
Sběr semínek čilimníku pro žluťáska
Photo credit Dumi
Žluťásek barvoměnný byl motýl. Je to 13 let co u nás vyhynul.
Dostali jsme nápad. Pomůžete nám?
2. ročník sběru semínek pro žluťáska
Hledáme dobrovolníky, kteří by nám pomohli v červenci-srpnu 2023 sbírat semínka čilimníku. Ty pak vysejeme na louky, kde vytvoříme ideální životní podmínky pro žluťáska. Je to první předpoklad pro jeho návrat. Čilimník je totiž jediná živná rostlina pro housenky tohto druhu žluťáska. Žádné jiné rostliny housenky nežerou. Čilimník hojně roste pouze na jedné naší louce. Našim cílem je ho rozšířit na všechny louky.
Sběr semínek proběhne v červenci a srpnu 2023 kolem
Blatničky. Termín sběru bude dle počasí a časových možností
dobrovolných sběračů semínek. Zájemci hlaste se na
fb(zavináč)farmablatnicka.eu.
26.3.2023 | tisk | Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy
23.2.1949 Počátek kolektivizace zemědělství
Cílem komunistů bylo ovládnout venkov a zemědělský sektor, kde neměli takovou podporu jako v jiných částech společnosti a ekonomiky, a získat tak kontrolu nad výrobou a distribucí potravin. 23. února 1949 přijalo Národní shromáždění zákon o JZD (Jednotná zemědělská družstva). Začala násilná kolektivizace, jež znamenala kromě jiného také úbytek biodiverzity na bělokarpatských loukách. Díky fotografovi Ferdinandovi Bučinovi a jeho manželce se můžeme podívat, o co jsme často nenávratně přišli.
Louky kdysi:
Louky dnes:
Podívejte se na str. 20, jak se měly „rekultivovat“ v roce 1962 orchidejové louky v Národní přírodní rezervaci Čertoryje. Díkybohu, ke splnění tohoto plánu nikdy nedošlo. Kontrast s loukami jen o pár metrů vedle, které JZD rozoralo, aby mohlo pěstovat kukuřici, je obrovský.
Vše o kolektivizaci zde
23.2.2023 | tisk | Bělokarpatské louky
Kategorie novinek Vše Bělokarpatské louky Ekologické zemědělství Hrušky Kosatce Krajinotvorné sady Lanýže Motýlí dálnice Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy Ovoce Pozemkové úpravy Ptáci Stromy Třešně Výzkum Včelí med Zapomenuté ovoce Zelenina Česnek