První plody naší práce

Sadařství je jediná práce, která přináší své ovoce. Když jsme začínali, mohli jsme si zvolit cestu jednoduchou – nakoupit v běžné ovocné školce hotové stromečky a už několik let se těšit z úrody. Ale…

24.7.2021 | tisk | Hrušky, Ovoce, Krajinotvorné sady

Nové stromořadí u příležitosti Mezinárodního dne biodiverzity

V Blatničce vzniklo spontánně jakési neformální hnutí soukromých vlastníků pozemků, kteří začali na svých pozemcích vysazovat stromořadí ovocných i neovocných dřevin kolem cyklostezek a polních cest tam, kde Obec Blatnička nevlastní pozemky nebo nejsou dostatečně široké, aby se na ně vešly stromy.

Začal s tím jeden místní občan. Postupně během mnoha let vysazoval stromy kolem polní cesty ke kapličce. Později se z polní cesty stala cyklostezka a jiný občan dal nezištně k dispozici okraj svého pole, aby na něm mohla Obec Blatnička vysadit ovocné stromořadí lemující novou cyklostezku i z druhé strany. Nedávno se přidal další vlastník, který svoje pole osadil z obou stran svého pozemku a položil tak základ hned 2 stromořadím.

Těmito nekoordinovanými aktivitami vznikl postupně jakýsi neformální „okrašlovací spolek“ místních patriotů, kterým záleží na tom, jak vypadá prostředí, ve kterém žijí. Jistě chápete, že jsme v něm nemohli chybět.

Nedávno jsme získali nové pozemky kolem cyklostezek, které jsou také oblíbeným cílem procházek místních i přespolních. Protože nám počasí stále přeje a nechce se nám čekat do podzimu (kdy se normálně sadí stromy), vysadili jsme dnes stromořadí u příležitosti Mezinárodního dne biologické rozmanitosti (biodiverzity). Je to o to důležitější v době, kdy stromy kolem silnic spíš mizí. Stromy představují domov i zdroj potravy pro živočichy, a ani na podzim spadené listí nepřijde nazmar – stromy ním nakrmí půdní organizmy. Vyřádili jsme se i barevně. Stavte se na podzim až budete potřebovat barevné listí na podzimní dekorace.

22.5.2021 | tisk | Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy, Stromy

Mezinárodní den ptactva

1. dubna je Mezinárodní den ptactva. Ne, není to žádný apríl.

Přemýšleli jsme jaký dárek by mohli ptáci dostat od nás zemědělců. Nakonec jsme koupili 150 kg semínek do našeho nového krmítka. Možná kapánek většího, než byste čekali.

Zveme milovníky ptáků na nezapomenutelný birdwatching.

1.4.2021 | tisk | Ptáci, Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy

Mícháme osiva pro živou, barevnou a voňavou krajinu

Semenářské firmy nabízí zemědělcům nepřeberné množství směsí osiv. Přesto jsme si nevybrali. 

V jejich nabídkách jsme nenašli travní směsi Loviště pro poštolky ani Hnízdiště pro skřivany a koroptve. Také nám chyběla směska bylin na květnatý pás Ptačí krmítko. Tak jsme si je museli namíchat sami. Vyséváme jen co mrazy poleví…

21.3.2021 | tisk | Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy, Ptáci

Přes 600 let staré odrůdy hrušní v sadech u Blatničky

Na podzim jsme z ovocné školky opět dovezli plný vozík stromečků starých odrůd hrušní. Tentokrát by si převoz zasloužil policejní doprovod.

Převáželi jsme historické kousky nevyčíslitelné hodnoty. Některé z nich mají i více než 600 let!

Jsou stejně staré jako svatováclavská koruna. Pro zachování do dnešních dní korunu stačilo uložit do skříňky. Tento živý poklad ve formě stromů musel být pravidelně opečováván generacemi sadařů a jednou za čas přeroubován na mladší stromky.

18.3.2021 | tisk | Hrušky, Stromy, Zapomenuté ovoce

Nový poddruh rakytníku řešetlákového na farmě

Kolik znáte Ázerbajdžánů? My 3 – exsovětský, východní a západní.

V těžko dostupných horách nejzápadnější části Západního Ázerbajdžánu před pár lety objevili nový poddruh rakytníku – rakytník řešetlákový ázerbajdžánský.

Ačkoli holdujeme starým odrůdám, sledujeme také co se děje ve světě a nepohrdáme ani novinkami.

Může to být zajímavé zpestření stávajícího rakytníkového sortimentu. A nepochybně první introdukce nového poddruhu v kultuře.

19.12.2020 | tisk | Ovoce, Stromy

Ořechovec čínský

V Číně mají i lepší věci než podřadné zboží nebo koronavirus. Třeba ořechovec čínský (Carya cathayensis). Škoda, že se k nám nedováží. A tak ho vysadíme do nově připravovaného sadu. V Číně ho praží nebo nakládají do cukru. Je to blízký příbuzný pekanových ořechů. První sklizeň očekáváme za 15–20 let.

18.12.2020 | tisk | Stromy, Ovoce

#GivingTuesday Nebuďme sobci! Pojďme společně udělat něco pro příští generace!

Svátek dárcovství #GivingTuesday je smysluplná alternativa nákupního šílenství #BlackFriday. Je to příležitost, kdy místo nesmyslného nakupování nepotřebných věcí můžeme myslet na druhých, udělat dobrý skutek a někomu pomoct. Nebuďme sobci! Pojďme společně udělat něco pro příští generace!

Už před 10 lety jsme se začali pohrávat s myšlenkou zachování unikátních chutí starých odrůd hrušní pro příští generace (viz http://www.farmablatnicka.eu/cs/hrusky/). Zmapovali jsme všechny letité stromy v Blatničce a blízkém okolí. Chtěli jsme zachovat „genius loci“ (duch místa) a abychom všem starým stromům hrušní zabezpečili nesmrtelnost, odebrali jsme z nich rouby (větvičky) pro vypěstování nových stromků. Ty jsme vysadili v několika etapách od roku 2013 do unikátního sadu, v němž rostou potomci starých místních stromů, které zde pěstuje již několik generací sadařů. Bez naší aktivity by tyto stromy byly odsouzeny k zániku. Některé mateřské stromy již neexistují, protože je dorazil zub času nebo byly neuváženě vykáceny.

Jako poslední na výsadbu čeká tato hnilička z Blatničky, máslovka z Hluku a hnilička z Nové Lhoty.

Líbí se Vám tato myšlenka?

• adoptujte si symbolicky svůj strom
• darujte peníze na další výsadby – číslo účtu zde
• pomozte nám je vysadit – přihlaste se emailem (termín výsadby prosinec-březen, upřesníme podle počasí)

Příští generace Vám budou vděčné, že jste na ně mysleli, a pomohli zachovat jedinečné chutě, které by jinak nenávratně zanikly.

1.12.2020 | tisk | Hrušky

Žížaly jsou zpět

Z návratu každého ohroženého živočicha máme velikou radost. Na poli na Zálúčí jsme po 5 letech konečně potkali žížaly! Ne, neděláme si srandu. Žížaly patří mezi nejohroženější druhy českých polí. Schválně si zkuste zajít s rýčem doprostřed velkého lánu. Nejspíš budete kopat marně. Žížaly tam nemají co žrát a ničí je i některé chemické přípravky.

Pro dobrý zdravotní stav půdy jsou žížaly zcela nenahraditelné. Proto jsme posledních 5 let věnovali značné úsilí návratu těchto ohrožených živočichů. Půdu jsme vydatně krmili organickou hmotou, pěstovali jsme různé rostliny, které jsme nesklízeli, ale ponechávali na poli a zaorávali do půdy jako zelené hojení. Přidali jsme miliardy užitečných půdních bakterií. A máme výsledky. V půdě to opět žije! Pozemek jsme teď definitivně oseli druhově bohatou luční směsí a začali vysazovat další krajinotvorný sad. A co jáma pro stromek, to alespoň 5–6 žížal. Když jsme zde před 5 lety začali hospodařit, o žížaly jsme ani nezakopli.

13.11.2020 | tisk | Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy

Malujeme krajinu

Ve Švýcarsku prohlásili koroptev polní za vyhynulou. V roce 2018 zaznamenali poslední 2 hnízdní páry a v roce 2019 už žádný. Důvod? Intenzivní zemědělství, které jim nedává ani trochu životního prostoru. Kdo bude další? Nejspíš Německo. A pokud nezměníme přístup k naší krajině, budeme jej brzy následovat. Z nejpočetnější lovné zvěře se během pár desetiletí stal zákonem chráněny druh ohrožený vyhynutím. Podobný osud potkal i další polní ptáky, třeba křepelky polní.

Na naší farmě děláme maximum, abychom pro tyto hezké ptáky zabezpečili dostatek životního prostoru v pestré a zdravé krajině bez chemie. Potkáváme nebo slyšíme je téměř každý den.

5.10.2020 | tisk | Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy