Naše přistání na Marsu. Aneb proč hospodaříme ekologicky

Když jsme v roce 2002 začali pracovat na německé eko farmě, bylo to jako přistání na Marsu. Ne že bychom se nedomluvili, ale ti lidi byli takoví… prostě jiní. Jejich přístup k přírodě, krajině, životnímu prostředí a chovaným zvířatům jsme nebrali. Dívali jsme se na ně jako na nějaké podivíny. Ale respektovali jsme je a jejich pravidla, i když jsme je nechápali. Trvalo hodně let, než jsme se s tím tak nějak vnitřně vyrovnali… Z dnešního pohledu to byla nejlepší škola života. K nezaplacení! Mnohé postoje a přístupy jsme vzali za vlastní a dnes podle nich vedeme farmu v Blatničce.

Kulturních šoků bylo více. Nejvíc se nám do paměti vryl tento:

8.9.2020 | tisk | Kosatce, Ekologické zemědělství

Zvyšování hnízdních příležitostí výrečka malého

Před rokem přiletěla do Blatničky vzácná sova – výreček malý [SK: výrik lesný]. Je to jediná stěhovavá a druhá nejmenší sova žijící u nás. Nenecháváme nic náhodě a pokračujeme ve zlepšování hnízdních příležitostí. Návrat sov z dovolené v Africe je v plném proudu.

Děkujeme Ornis.sk za profesionální zavěšení budky.

Přečtěte si více o výrečku malém v Blatničce a co pro něho děláme.

30.5.2020 | tisk | Ptáci, Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy

Neviditelní pomocníci, bez kterých bychom nemohli ekologicky hospodařit

V nedávném rozhovoru v Českém rozhlasu jsme prozradili naše neviditelné pomocníky, bez kterých bychom si pěstování bez chemie vůbec nedovedli představit. Formát pořadu neumožňoval zmínit je všechny, a protože se množí dotazy, připravili jsme o nich souhrnný článek.

V rozhovoru jsme zmínili mikroskopické houby, které jsou sice prakticky všudypřítomné, když ale zvýšíme jejich koncentraci kolem pěstovaných rostlin, nepotřebujeme pak na ochranu před chorobami a škůdci žádnou chemii.

„Chytrá houba“ Pythium oligandrum roste volně a požírá jiné houby, je to vlastně parazit specializovaný pouze na houby. Díky ní můžete pěstovat třeba rajčata v ještě lepší kvalitě než bio. Psali jsme o tom zde.

Pokud se zeptáte, jestli stříkáme, pak ano, stříkáme. Ale ne chemií! Naše mikroskopické houby (ale také třeba bakterie) máme vždy připravené po ruce, ale spí a čekají. Když potřebujeme jejich pomoc, stačí je aktivovat čistou vodou a pak jsou k našim službám. A když už nemají co žrát, vytvoří klidové stadium, ve kterém mohou přímo na poli znovu čekat na svou další příležitost. A je důležité je mezitím nezničit chemií, proto ji na naší farmě nepoužíváme.

5.3.2020 | tisk | Ekologické zemědělství

Výsadba památného habru na Zálúčí

V soutěži Adapterra Awards 2019 jsme vyhráli také sazenici habru v betonovém květináči. Nelíbí se mu v něm, chce z něho ven. Habr může dorůst do výšky 20–35 m a dožít se 250–450 let. Je to ideální kandidát na památný strom na Zálúčí.

Původně jsme chtěli ho vysadit společně s Vámi, našimi fanoušky, podporovateli a Vašimi dětmi. Budou to naše děti a jejich děti, jež usednou v jeho stínu uprostřed pestré a malebné krajiny. Ovšem, pokud ho po našem odchodu z tohoto světa hned nevykácejí… A jak lépe jim vštěpit úctu ke stromu než tak, že si ho sami zasadí. Bohužel, kvůli nařízení vlády nešlo udělat veřejnou výsadbu, tak aspoň sdílíme fotky z výsadby.

A proč betonový květináč?

Otázkou budoucnosti bude nejen pečovat o naši krajinu, ale také ozelenit naše betonová města, aby nám v nich bylo v letních vedrech snesitelně.

Proto Nadace Partnerství radí obcím, vyvíjí software na plánování veřejného prostranství, či aplikaci, která rozpozná každý strom a napoví, jak ovlivňuje teplotu v okolí. Více se můžete dozvědět na www.lifetreecheck.eu.

2.3.2020 | tisk | Stromy, Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy

Valentýn 2020: Sad zamilovaných jako alternativa na celý život

Připravujeme třešně pro další ročník protest akce „polibek pod rozkvetlou třešní“ místo „pesticidy zamořené růže z Afriky“.

„Rozhodili jsme sítě“ a podařilo se nám sehnat 30 „podpultovek“ – teda starých odrůd třešní, které upadly v zapomnění a dnes je už neseženete.

Jsou to převážně staré české a moravské odrůdy třešní (případně zahraniční odrůdy, které se zde historicky dlouhodobě pěstují).

Hledáte alternativu nákupu květin na jedno použití, chcete změnit svět k lepšímu a ještě zanechat něco hezkého?

Zkuste jednu kytku na celý život. Objednávejte na www.farmablatnicka.eu/sz.

Nenechte se předběhnout!

Neváhejte a objednejte si svou jednu kytku na celý život v novém Sadu zamilovaných na www.farmablatnicka.eu/sz.

Uděláte něco pro přírodu a pomůžete zachránit mizející ovocné poklady po našich předcích.

11.2.2020 | tisk | Třešně, Stromy

Poštolka rudonohá – akce budky pro poštolky

Nešetrné zemědělství spojené s velkou chemizací je příčinou úbytku hmyzu a následně mnohých dalších druhů zvířat. Třeba i nejpestřejšího a nejvzácnějšího dravce střední Evropy – poštolky rudonohé, která se živí hlavně velkým hmyzem (kobylky, saranče, vážky) a až pak hlodavci.

Navštivte nové stránky Poštolka rudonohá se vrací na Moravu

Na sever od Maďarska nebyla poštolka rudonohá nikdy úplně běžným hnízdičem. V Česku naposledy hnízdila v roce 1973. Populace na Slovensku se pohybovala mezi 20–100 páry, kvůli necitlivému zemědělství vyhynula v roce 2012. Trable měla poštolka i v Maďarsku.

Dokumentární film o poštolkách rudonohých – podívejte se alespoň na první 4 minuty, je zde řečeno vše podstatné. Sledovat na Youtube na celé obrazovce

Návrat poštolky rudonohé

V Maďarsku a na Slovensku se poštolkám rudonohým díky aktivní ochraně začíná opět dařit. V Maďarsku žije kolem 1000 párů. V roce 2019 na Slovensku vyvedlo 25 párů poštolek rekordních 73 mláďat. Jedno mládě zaručeně ze Slovenska viděli až u Olomouce. [zdroj]

Mladé poštolky rudonohé se před cestou na zimoviště do jižní Afriky vydávají na průzkum potenciálních nových hnízdišť i k nám na Moravu. Spousta mladých poštolek rudonohých létalo celý podzim 2019 v širším okolí Blatničky. Jižní Morava zažila doslova invazi poštolek rudonohých.

V roce 2019 zahnízdil 1 pár poštolek rudonohých znovu po dlouhých 46 letech konečně i Česku. [zdroj]

11.1.2020 | tisk | Ptáci, Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy

Inspirovali jsme vznik nové eko farmy

Každou adventní neděli představíme jeden pozitivní příklad z okolí. Inspirativní ostrůvek pozitivní deviace. Oázu života.

Dnes to bude skrytá reklama. Minulý víkend jsme zaregistrovali vznik nové farmy, která se nás snaží okopírovat. Do mrtě. Její koncept, kterým se mladá farma rozhodla vydat, včetně aktivního zapojení podobně smýšlejících místních i přespolních, je nám velice povědomý a na jejím webu nacházíme hesla, která důvěrně známe, třeba jako „příroda na prvním místě“, „mám peníze“ nebo „mám pozemek“ […přidejte se]. Nápadně nám připomíná to, co děláme my.

Majitel farmy se nemusí bát. Nepošleme na něho armádu právníků. Naopak! Máme velikou radost, že vzniká nový ostrůvek biodiverzity, ostrůvek pozitivní deviace hodný následování. A pokud vlastníte nějaký kus půdy, ale nechcete začít sami farmařit, zvažte, komu ji pronajmete.

8.12.2019 | tisk | Ekologické zemědělství

Opravdu hodnotné dárky místo budoucího odpadu

Black Friday máme za sebou a na Vaši psychiku začnou brzy útočit obchodníci s Vánocemi a na povánoční výprodeje plynule naváže další svátek konzumu Den svatého Valentýna.

Pokud jste propadli nakupování a stydíte se vyhledat odbornou pomoc, zkuste trénovat procházkou po městě plného výprodejů bez peněženky, schováním platební karty na dne šuplíku a pokud ani to nezvládnete, zkuste nakupovat opravdové hodnotné dárky místo budoucího odpadu.

V tomto směru Vám můžeme pomoci hned se 3 návrhy. Stále si můžete symbolicky adoptovat hrušeň, třešeň v Sadu zamilovaných nebo pokud toužíte po opravdu hmatatelném dárku, máme dárkové poukazy na lanýžové sazenice pro Vaše blízké. Ani jeden z těchto dárků se nikdy nestane odpadem a kromě toho s rostoucím věkem nabývá na hodnotě.

Anebo nám můžete darovat peníze jenom tak. Dnes je Giving Tuesday, smysluplná alternativa Black Friday. Vaše peníze použijeme smysluplně a efektivně na to, co si neumíme nebo nestíháme udělat sami. Děkujeme!

3.12.2019 | tisk | Stromy

Umírající hrušeň ze Staré hory je zachráněna

Vzpomínáte si ještě na tuto umírající hrušeň ze Staré hory? Objevili jsme ji v roce 2014 při mapování starých ovocných stromů v okolí Blatničky. Tehdy jsme se rozhodli zachovat „genius loci“ (duch místa) a ze všech starých ovocných stromů jsme odebrali rouby, abychom jim zabezpečili nesmrtelnost v našich krajinotvorných sadech. Z většiny se nám to již podařilo.

Tuto hrušeň jsme objevili doslova v hodině dvanácté. V dalších letech se stav mateřského stromu ještě více zhoršil, takže jeho záchrana vůbec nepřipadala v úvahu.

Naštěstí se šikovnému školaři, který nám pomáhá se záchranou mizejícího ovocného dědictví, podařilo z roubů velice špatné kvality vypěstovat nové, mladé a vitální stromečky, které můžeme konečně vysadit zpátky do krajiny.

I když stále ještě nevíme, co je to za odrůdu, protože původní strom již dávno neplodí a mladý ještě neplodí, věříme, že je to nějaká hodnotná odrůda, kterou se předešlým generacím sadařům vyplatilo pěstovat a zachovat i pro nás. Cítíme morální povinnost tyto odrůdy dlouhodobě pěstované v našem regionu zachovat také pro příští generace sadařů.

Kdoví, kdo odebere rouby z našich stromů na sklonku jejich života za nějakých 100–200 let, aby předal cenné geny a hlavně jedinečné chutě dál…

14.11.2019 | tisk | Hrušky, Krajinotvorné sady

Obnovujeme polní sady

V minulém století sedláci tomu říkali hezky česky „polní sady“.

Pak přišla éra chamtivá, kdy v honbě za maximálními hektarovými výnosy byly stromy chápány jako překážka, proto je chamtivci pokáceli a kořeny ze země vytrhali, aby nevadily traktorům při orbě. Polní sady z krajiny zmizely. Zachovaly se pouze fragmenty na periferii nebo v méně úrodných oblastech. Horší bylo, že se na 2 generace přetrhla niť tradičního (většinou de facto ekologického) zemědělství. Nešlo odevzdávat tradiční znalosti prostřednictvím evolučně ověřeného systému sdílení informací a zkušeností z generace na generaci.

5.11.2019 | tisk | Krajinotvorné sady, Stromy, Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy