Umírající hrušeň ze Staré hory je zachráněna

Vzpomínáte si ještě na tuto umírající hrušeň ze Staré hory? Objevili jsme ji v roce 2014 při mapování starých ovocných stromů v okolí Blatničky. Tehdy jsme se rozhodli zachovat „genius loci“ (duch místa) a ze všech starých ovocných stromů jsme odebrali rouby, abychom jim zabezpečili nesmrtelnost v našich krajinotvorných sadech. Z většiny se nám to již podařilo.

Tuto hrušeň jsme objevili doslova v hodině dvanácté. V dalších letech se stav mateřského stromu ještě více zhoršil, takže jeho záchrana vůbec nepřipadala v úvahu.

Naštěstí se šikovnému školaři, který nám pomáhá se záchranou mizejícího ovocného dědictví, podařilo z roubů velice špatné kvality vypěstovat nové, mladé a vitální stromečky, které můžeme konečně vysadit zpátky do krajiny.

I když stále ještě nevíme, co je to za odrůdu, protože původní strom již dávno neplodí a mladý ještě neplodí, věříme, že je to nějaká hodnotná odrůda, kterou se předešlým generacím sadařům vyplatilo pěstovat a zachovat i pro nás. Cítíme morální povinnost tyto odrůdy dlouhodobě pěstované v našem regionu zachovat také pro příští generace sadařů.

Kdoví, kdo odebere rouby z našich stromů na sklonku jejich života za nějakých 100–200 let, aby předal cenné geny a hlavně jedinečné chutě dál…

14.11.2019 | tisk | Hrušky, Krajinotvorné sady

Obnovujeme polní sady

V minulém století sedláci tomu říkali hezky česky „polní sady“.

Pak přišla éra chamtivá, kdy v honbě za maximálními hektarovými výnosy byly stromy chápány jako překážka, proto je chamtivci pokáceli a kořeny ze země vytrhali, aby nevadily traktorům při orbě. Polní sady z krajiny zmizely. Zachovaly se pouze fragmenty na periferii nebo v méně úrodných oblastech. Horší bylo, že se na 2 generace přetrhla niť tradičního (většinou de facto ekologického) zemědělství. Nešlo odevzdávat tradiční znalosti prostřednictvím evolučně ověřeného systému sdílení informací a zkušeností z generace na generaci.

5.11.2019 | tisk | Krajinotvorné sady, Stromy, Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy

Projekt obnovy krajiny vyhrál v soutěži Adapterra Awards 2019

Odborná porota soutěže Adapterra Awards 2019 vyzdvihla unikátní proměnu krajiny na Zálúčí u Blatničky, kterou jsme udělali za poslední 4 roky. Slavnostní předávaní cen proběhlo na konferenci „Jak na sucho a horko – ve městě i v krajině“ 4.11.2019 v Praze.

Udělením hlavní ceny v kategorii Volná krajina jsme kromě finanční výhry 100.000 Kč dostali poukaz na zahraniční exkurzi za nejlepšími příklady adaptačních opatření do Německa a Rakouska a také 1 sazenici stromu, kterou vysadíme jako památný strom na Zálúčí společně s našimi podporovateli a sympatizanty.

„Projekt je nejen ukázkou zodpovědného a uvědomělého přístupu k hospodaření na zemědělské půdě, ale je zajímavý také zapojením veřejnosti, osvětou a propagací pozitivního vztahu k zemědělské krajině. Je příkladem, jak lze přeměnit zemědělskou monokulturu v pestrou a odolnou krajinu,“ hodnotí projekt Zuzana Rajchlová, odborná porotkyně soutěže.

4.11.2019 | tisk | Obnova tradiční, pestré a malebné vesnické krajiny jižní Moravy

Sucha ani vedra se nebojíme. Sázíme (na) duby

Sucha ani vedra se nebojíme. Sázíme (na) duby, kterým ani jedno nevadí.

Z těchto žaludů dub ceru vypěstujeme lanýžové sazenice. Lanýže budou pro nás, žaludy pro prasátka, kvalitní dřevo pro potomky. Na změnu klimatu jsme připraveni! A vy?

Prodej lanýžových sazenic zde

22.10.2019 | tisk | Stromy, Lanýže

Tulipán maďarský (Tulipa hungarica)

Za báječný letošní ročník včelího medu, na který dostáváme samé pochvaly, vysadíme včelkám tulipán maďarský (Tulipa hungarica), který přes své jméno, neroste v Maďarsku.

Tulipán maďarský potkáte vzácně na svazích soutěsky Železná vrata na rumunsko-srbské hranici.

21.10.2019 | tisk | Včelí med

Diskutovali jsme na téma Zemědělci vs. biodiverzita

O víkendu jsme byli na zámku v Kostelci nad Černými Lesy. Ne na dovolené, ale pracovně. Byli jsme pozvání do diskuse na téma „Zemědělci vs. biodiverzita“.

7.10.2019 | tisk | Ekologické zemědělství

Den původních odrůd jablek

21. října můžeme všichni, kterým není lhostejné kulturní dědictví, oslavit Den původních odrůd jablek. Tento den je každoroční oslavou jablek a sadů. Poukazuje na rozmanitost odrůd jablek v jednotlivých lokalitách a cílem je uznání a udržení tohoto místního bohatství také pro příští generace.

3.10.2019 | tisk | Ovoce, Stromy, Zapomenuté ovoce

20.10.2019 Den stromů

20.10.2019 je Den stromů. U nás se slaví už 113 let. Tímto dnem zároveň začíná období vhodné pro podzimní výsadbu stromů.

Chcete sázet také? Skvělé manuály pro výsadbu sadů, alejí, zelených oáz, remízků, větrolamů nebo solitérů naleznete na www.sazimebudoucnost.cz.

Víte, čím se letošní ročník liší? Ministerstvo životního prostředí ČR spouští unikátní dotační program na podporu výsadby stromů v intravilánu obcí (a do konce roku také v extravilánu). Má připraveno 100 000 000 Kč (slovem sto miliónů korun českých). Celé Česko se může pustit do sázení stromů.

Více info zde a zde.

Jaké stromy vysadíte letos vy? My pokračujeme ve vysazování Největšího hrušňového sadu plného rozmanitých chutí, kam chceme vysadit všechny odrůdy hrušní a určitě zase vysadíme nějaký památný strom.

3.10.2019 | tisk | Stromy

Budky pro sovy

Víte, co děláme po nocích? Posloucháme sovy.

Abychom věděli jaké druhy sov v Blatničce žijí a mohli jim připravit hnízdní budky o vhodných rozměrech.

Budky pro výrečka malého jsou již zavěšeny.

Na nahrávce níže je tokající sameček puštíka obecného a od 4. minuty je slyšet mláďata.

Puštíci jsou perfektní hubiči hrabošů. Díky bohaté nabídce potravy se letos rozmnožili a jejich mláďata budou potřebovat nové budky.

5.9.2019 | tisk | Ptáci, Ekologické zemědělství

Proti hrabošům lze bojovat i bez jedu, mnohem efektivněji

Hraboši trápí i nás. Jedem je nehubíme! Na tuhle tu „špinavou práci“ máme „své lidi“:

Volavky popelavé, bílé a černé čápy, poštolky obecné, lasice kolčavy, užovky, lišky, puštíky, kalousi nebo jako na fotce níže ťuhýky obecné. Nezapomněli jsme na někoho? Zkrátka máme spoustu pomocníků, kteří nás nenechají ve štychu. A mohou se po nich utlouct. Právě mají hody, jaké již dlouho nezažili!

Hraboši v krajině jsou normální

V pestré krajině, jakou se snažíme již několik let vytvořit kolem Blatničky, nepředstavují hraboši žádný zásadnější problém. Protože s rostoucí populací hrabošů, stoupá i počet jejich přirozených nepřátel. Škody hrabošů tak nejsou na naší farmě větší než každoroční škody od zajíců nebo srnek. Zkuste navrhnout plošné trávení zajíců a srnek. Vždyť by Vás nejen myslivci ale i laická veřejnost ukamenovala! Proč připadá někomu normální trávit hraboše, přirozenou potravu spousty druhů živočichů? Tento článek by mělo být povinné čtení pro každého zemědělce. Právě vyšel článek, ve kterém představujeme náš recept na úspěšný boj proti hrabošům.

Aktualizace 9.9.2020

Právě jsme si v TV vyslechli, že kdyby zemědělci na jižní Moravě vloni nepoužili Stutox, že by ani letos nic nesklidili. Není to pravda! My jsme žádné jedy nepoužili. Zvolili jsme lepší řešení – komplexní a dlouhodobé: pestrou krajinou počínaje a cílenou podporou hrabošožroutů konče. O zbytek se postarala příroda. Hraboši sami zmizeli (přirozená gradace).

Nyní máme v terénu připraveny budky pro sovy a poštolky a samozřejmě hodně keřů pro ťuhýky na stavení hnízd, kdyby se hraboši vrátili.

Ťuhýk pomáhá udržet populaci hrabošů pod kontrolou, poslední mládě na hnízdě

Hraboš ve spíži ťuhýka obecného

Na jaro 2020 hraboši zmizeli. Jediná památka, která nám po nich zůstala, jsou květinové záhonky na jejich výhrabcích. Na obnažené půdě na louce dobře klíčí semínka trvalek. Toto je zběhovec ženevský. Většinou je modrokvětý, ale na louce máme i bělokvěté.

Hraboši nám také pomáhají se záchranou vzácných hořců. Jejich semínka potřebují k vyklíčení na louce místa s nezapojenou vegetací a obnaženou půdou, takže hraboší výhrabky jsou k tomuto účelu ideální.

27.8.2019 | tisk | Ekologické zemědělství, Ptáci