Dudek chocholatý konečně v Blatničce

Před 6 lety jsme si dali ambiciózní cíl – dudek v Blatničce. Říkali jsme si, že bychom si laťku měli nastavit hodně vysoko, ať nemusíme zbytečně ztrácet čas jejím neustálým zvedáním. Jenže čekání na dudka bylo jako čekání na Godota. Čekali jsme, čekali a dudek nikde. Vypadalo to, že jsme to prostě přestřelili a naše přání se nesplní.

Známí nemohli přijet na oficiální termín jarní komentované procházky hrušňovými sady a tak jsme jim nabídli individuální termín později odpoledne. Díky tomu jsme se dostali ven na místa v čase, kdybychom tam rozhodně nešli. Provedli jsme je celou farmou. Trasa exkurze byla neplánovaná a zcela spontánní. Když jsme se vraceli z louky zpátky do vesnice, na poslední chvíli jsme změnili trasu. „Jeď rovně, ať se nevracíme stejnou cestou a více toho uvidíte. Bude odtud hezký výhled na Blatničku.“ dostal řidič pokyn. Po chvilce řidič prudce brzdí a křičí: „Koukejte, dudek!“ Opravdu. Vletěl nám rovnou do cesty a pózoval. Byli jsme tak zaskočeni, že než jsme se vzpamatovali a vytáhli foťáky, dudek odletěl pryč (proto je fotka v příspěvku pouze ilustrační).

Před letošními senosečemi dostali traktoristy školení, jak vypadá dudek, a instrukce neprodleně hlásit jeho výskyt a počty. Senoseče probíhaly v hnízdním období. Pokud bychom viděli alespoň 2 ptáky, bylo by velmi pravděpodobné, že u nás právě hnízdí. A pokud bychom jich viděli ještě víc, pak by bylo zcela jisté, že úspěšně vyhnízdili. Bohužel až do podzimu jsme dudky nepotkaly. Nyní jsou již v Africe. Příští rok nám držte palce! Jednou to už musí vyjít. Dáme vědět, jestli zase přiletí. Zatím si můžete přečíst, proč je pro nás dudek tak důležitý. Nejde jenom o to, že je hezký.